Bez duše 16.

autor: illyrias

Ráno probudí Billa otravné sluníčko, hlavu má jak střep, z neustálého pláče jsou tu následky. Tak rád by chtěl, aby včerejšek byl jen sen. Jenže nebyl, byla to krutá realita. Bill se postaví a přejde ke skříni, jde si vybrat, co si dnes vezme na sebe. Zarazí jej fakt, že Sylarovo oblečení už tam není. Zalapá po dechu, takže to znamená, že odjel. Ani se s Billem nerozloučil. Seběhne dolů do obýváku. Na gauči se povaluje rozházená deka, v který Sylar spal. Bill znovu propukne v pláč, když si všimne malého lístečku na gauči, na kterém stojí. „Nemám rád loučení, promiň, jaký jsem byl, chci, abys byl šťastný, jestli je tvoje štěstí on, tak ti to přeju, stále tě budu milovat. Sylar.“ Bill zmuchlal papírek a snažil se uklidnit, teď tu už nebyl nikdo, kdo by jej obejmul.
Matka přijde zezadu k Billovi.
„Co se děje zlatíčko?“ Pohladí svého synka starostlivě po vlasech.
„My, já a Sylar, pohádali jsme se.“ Vzlykne Bill. Matka si ho stočí do své náruče.
„Ty hlupáčku. To bude dobrý, uvidíš,“ konejší jej.
„Ne, nebude, mami, my jsme se rozešli, a on ráno odešel.“ Matka se zarazí, netušila, že to je až takové.
„Miláčku, kvůli čemu jste se pohádali?“ Simon si Sylara oblíbila, už chystala spousty věcí.
„To je jedno,“ zavrtí Bill hlavou.
„To není jedno, Bille, je to kvůli nám? Nelíbili jsme se mu?“ Bill zavrtí opět hlavou.
„Ne, to já, kvůli mně, mami, zapomeň na to, že vůbec někdy Sylar byl, nechci o něm slyšet.“ Rozhodne se pevně Bill.
„Když si to přeješ.“ Vydechne matka, je jí to líto.

„Děkuju, pojedem za Tomem, jdu se obléct.“ Prohlásí, projde kolem matky, zamíří do svého pokoje, tam se snaží dát do kupy. Nebude brečet. Rozhodl se přeci správně. Nebo ne?
Už delší dobu se mu zdálo, že Sylar na něj tlačí, chápal, že má právo. Sylar byl na něj vždy tak hodnej, že i tu aférku s Tomem mu odpustil.
Teď, kdyby vzal mobil a zavolal by mu, byl si jistej, že mu odpustí, a hned pro něj přijede. Billovi to bylo strašně líto, ale zrovna v tuhle chvíli nevěděl, jestli to, co k Sylarovi cítí, je pravá láska. Teď o tom pochybuje. Oblíkne se do pohodlných džínů a volnějšího trička.

Netrvá dlouho a celá rodina stojí před dveřmi Tomova pokoje.
„Mami, běžte, já pak přijdu. Chci s ním pak mluvit sám.“ Bill chce, aby se rodiče vykecali a až tam přijde, aby měl klid. Rodiče souhlasí a vejdou do Tomova pokoje. Zatím si sedne na jednu z laviček na chodbě.
Mezitím matka hned přilítne k Tomovi, který má k svačině pribiňáček.
„Ahoj, zlatíčko!“ Obejme svého chlapečka.
„Nazdar, mami.“ Zasměje se matčině radosti a pozdraví se taky s Gordonem.
„Jak ti je?“ Zeptá se hned na nejdůležitější otázku.
„Už je mi báječně, díky za optání.“ Usmívá se Tom.
„To je skvělé! Pribiňáček?“ Mrkne na Tomovu v poslední době oblíbenou pochoutku.
„Původně jsem měl mít šunku, ale vyžebral jsem si ho. Ne, že bych ho nějak chtěl, ale víš, on je čokoládový… jsem na něj dostal chuť.“ Usměje se nevinně a matka se zasměje.
„Víš už jistě, že zítra můžeš domů?“
„Ano, zítra můžu domů, mluvil jsem s doktorem.“ Všimne si hned matčiny radosti v očích.
„Včera jsme to udělali, jak sis přál! Dárky si rozdáme až zítra tedy.“ Tom přikývne.
„On tu není Bill?“ Tomovi to nedá, musí se zeptat.
„Ano je.“ Přitaká matka.
„Proč tedy nešel dovnitř?“
„On chce jít až po nás, my pak počkáme už v autě,“ odpoví mu Gordon. Tom přikývne, takže tu je, věděl, že se tomu nevyhne.

Bill čekal na chodbě snad hodinu, než si rodiče s Tomem popovídali.
„To je dost.“ Vydechne Bill, když vyjdou rodiče z pokoje.
„Nestěžuj si, teď můžeš jít.“ Zasměje se matka a pobídne Billa.
„Ví o mně?“ Matka přikývne.
„Počkáme v autě, tak za chvilku přijď.“ Bill souhlasně kývne. Rodiče odejdou.
Pak už konečně mohl jít.

Potichu vešel do nemocničního pokoje, pomalými kroky došel až k posteli.
„Ahoj.“ Šeptne, když jej bratr ignoruje a čte si časopis o módě, o kterou se vůbec nezajímá.
„Tome, já vím, jaký jsem byl, nepřicházím ti říct, že to, co jsem řekl, není pravda… tak nějak teď ani nevím, co bych ti měl říct, jen to… nechtěl jsem, aby se ti něco stalo.“ Zdá se, že Billova slova Tom nijak neposlouchá. Zaujatě čte jeden článek. Bill proto pokračuje.
„Byl jsem moc tvrdý na tebe, omlouvám se.“ Tom odloží časopis a teprve koukne na Billa.
„Cos říkal? Zapomněl jsem tě poslouchat.“ Pronese ironicky.
„Tome, ty víš dobře, co jsem říkal.“ Povzdychne si a pohladí Toma po ruce, který s ní překvapivě neuhne.
„Zasloužil jsem si to, nemáš se za co omlouvat, to já se omlouvám, omlouvám se, jaký jsem byl.“ Chytne si Billovu dlaň do své.
„Ty ani nevíš, jaký jsi byl.“ Zavrtí Bill hlavinkou.
„Ale ano, vím, málem jsem tě zabil, a víš ty co? Mě to bavilo. Užíval jsem si toho, že ti způsobuju bolest, byl jsem sadista.“ Přejíždí palcem po Billově dlani.
„To nemůžeš vědět.“ Pousměje se Bill.
„Vím.“
„Nepamatuješ si to…“ Protestně.
„Teď už ano. Pamatuju si všechno. To, jak jsem tě prodával za peníze, jak jsem tě bil, využíval, po té nehodě jsem si na všechno vzpomněl!“ Stáhne si vyděšeného Billa k sobě.

autor: illyrias
betaread: Janule

24 thoughts on “Bez duše 16.

  1. Tak…snad bude Tom už hodný :(:(
    Zrovna,když Bill už nemá Sylara…nemusí zase trpět..prosíím,,že nebude už Tom zlý x(( ♥ jinak krásný díl ♥

  2. To jsem presně čekala, že si vzpomene. Jen bych Tomovi přála, aby mu to nechal Bill trochu vyžrat. Přece mu to nemůže odpustit jen tak.

  3. No tak to je teda powedeně useklý.. bylo jasný, že si wzpomene ae doufám, že už takowý nebude. Už nechci aby Billowi ubližowal a on znowu trpěl 🙁 Možná bych taky nechala Toma trošku podusit za to jaký byl ae každopádně chcu aby byli dwojčátka spolu. Tak to má přeci být ne? 🙂 A hlawně ať už je dobře. Každopádně se těším na další pokračiwání a snad tu bude brzo 😉

  4. JO!!! A dobře mu tak!!! ať mu dá Tom pořádně za vyučenou, za to, jak Bill ublížil Sylarovi!!! pořádně, chci trest!

  5. si děláte srandu, vy jste proti Billovi, jo? 🙂 za to, co mu Tom kdysi udělal by si zasloužil minimálně to samý… A vy byste Billovi ještě nechali ubližovat…:)

    jenom doufám, že se Tomovi se vzpomínkama nevrátila povaha… :-/

  6. No a konec…ty kokso fakt som nečakala že si tak skoro spomenie…som zvedáva že ako sa zachovajú obaja…

  7. ahoj holky… chodi sem jeste  uzivatelka se jmenem Jitaaaaaa-Mrouskátko ((= a Malinkej Billíšto ??

  8. ach Pane Bože….dúfam, že so spomienkami sa Tomovi navráti aj povaha a nezačne sa to všetko odznova…to by bolo príšerné…x((
    každopádne si prosím čo najrýchlejšie pokračovaniee…x))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics