autor: Kate
„Ok.“ Přišla Tomovi stručná zpráva nazpět. Zamknul klávesy na svojí Nokii a hodil mobil do kapsy u kalhot. Ve svém objetí pevně sevřel to klubíčko, co se k němu tak tisklo. Nemohl uvěřit, že to nechal zajít tak daleko. Měl pro jistotu ještě jednu fláknout Markovi ve škole po jeho výstupu s Billem, aby mu to bylo pořádně jasný. Věděl, že je Mark zvrhlý, ale nemohl uvěřit, že by dokázal tohle. Ale viděl to sám na vlastní oči. A byl teď rozhodnutý, že to nenechá jenom tak. Mark si to pěkně vypije. Z jeho přemýšlení ho vytrhlo zběsilé rozražení dveří.
„Tome?“ objevila se v nich fialová hlava. Bill poplašně zvednul pohled ke dveřím, a vykulil oči. Znovu se více přitisknul k Tomovi a zabořil hlavu do jeho mikiny.
„Tomi.“ Zašeptal roztřeseným hlasem.
„Klid, jsem u tebe.“ Utěšoval ho a přejížděl dlaněmi po jeho zádech. Sára si klekla k těm dvěma.
„Nessa už jede. Co se stalo?“ zeptala se už klidnějším hlasem. Tom si povzdychnul.
„Povím to, až u toho bude i Nessa. Nechci to říkat nadvakrát.“ Zakroutil hlavou.
„Dobře. Jak jsi to myslel s tím, že dneska domu bez pomoci nedojdete?“
„To vám taky povím potom.“
„Ok.“ Pokývala Sára na souhlas. Upřela zrak na Billa tisknoucího se k Tomovi. Chtěla ho pohladit po vlasech, ale on se nenechal. Střelil v tu chvíli po Sáře tak vytřeštěným výrazem plným strachu, že byla okamžitě nucena rezignovaně stáhnout ruku zpět. Zadívala se na něj nechápavým kukučem s otazníky v očích. Nechápala to. V Sářině kapse zazvonil mobil a okamžitě utichnul. Vytáhla ho a podívala se na displej. Zmeškaný hovor od Nessy. Dohodly se, že až tu bude s autem, tak prozvoní.
„Nessa už je tady.“ Oznámila krátce a zvedla se ze země. Bill se ale moc neměl k tomu, aby z Toma slezl a vstal.
„Bille?“ natáhla k němu Sára ruku, když se Bill ani nehnul.
„Bille. Broučku, vstávej. Pojedem domů.“ Zašeptal mu lehce do ucha Tom. Bill se na něj podíval s vyděšeným výrazem ve tváři. Tom kývnul směrem k Sáře. Bill si povzdychnul a dal svoji ručku z Tomova ramena Sáře. Ta mu pomohla vstát na vratké nohy. Radši ho podpírala, aby se tu nesvalil na zem. Nevypadal na to, že by teď držel rovnováhu. Tom se taky postavil na nohy, a s usykáváním se kulhavým krokem vydal za Billem a Sárou směrem k východu. Sára se rozhlédla, a na parkovišti hledala příslušné auto. Nedaleko nich blikla světla, a už věděli kam jít.
„Támhle je.“ Řekla si jen tak pro sebe. Bill ji totiž vůbec nevnímal, a Tom je teď dohnal.
Trojice šla směrem k černému Land Roveru. Sára otevřela dveře, a na měkké sedadlo usadila Billa. Tom auto obešel a také nasedl. Sára zabouchla za Billem dveře, a sedla si na místo spolujezdce. Nessa se podívala do zpětného zrcátka na to, jak se Bill znovu natisknul na Toma, a nastartovala motor. Než došlápla na pedál, tak hodila nechápavý obličej na Sáru. Ta jen pokrčila rameny. Nessa tedy došlápla na pedál a rozjela se směrem ke svému bytu.
Všichni byly zticha. Dvojice na předních sedadlech dumala nad tím, co z Toma a Billa vypadne, a dvojice na zadních sedadlech dumala nad tím, nebo spíše jen Tom dumal nad tím, co řekne a jak to vysvětlí. Nenacházel slova. A Bill je ani najít nechtěl. Chtěl být jen u Toma, aby ho ochránil, a nechtěl si nikoho jiného pustit k tělu. Teď už nevěřil. Stal se z něj ten nedůvěřivý tvor jako minule. Znovu. Celá jeho minulost, jako by se z části opakovala.
Auto sebou cuklo a zastavilo. Motor utichl. Nikomu se nechtělo vstávat. Sára se rozhoupala.
„Tak jdeme, ne?“ pronesla, otevřela dveře a vystoupila. Nessa se také zvedla z měkké sedačky, a dvojice na zadních sedadlech udělala to samé. Nessa odemykala domovní dveře. Nechala ostatní vejít, a dala klíče Sáře, aby mohli jít dál do domu. Sama dálkově zamknula auto a šla za ostatními. Zula si boty, a znovu zamkla. Jako poslední se došourala do prostorného obýváku a svalila se do sedačky.
„Tak co se stalo?“ ozvala se Sára z křesla. Tom se podíval na Billa, jak se mu stále chvěje v náručí, a na první pohled bylo poznat, že Bill není schopen slova. Chtěl to říct za něj, ale nevěděl jak.
„Já…“ ozvalo se tiše nakřáplým hlasem u Tomova hrudníku. Všichni stočili pohledy na klubíčko stočené u Toma na klíně. „Já… no,“ škytnul znovu Bill. Sára teď Billa zkoumala víc než normálně jiné lidi. Snažila se pochopit jeho chování, a co tím chce říct. Když už ne slovy. Sářin táta byl psycholog, a často jí povídal o nějakých náznacích, a co znamenají. Teď se to Sáře hodilo. Bill se o něčem bojí mluvit, to je jasné. Je nedůvěřivý. A aby vyčetla strach z jeho očí, strach z jiných lidí, než je Tom, na to nemusela být odborník. Někdo mu něco udělal, a hezké to zrovna nebylo. Teď to akorát z něj vytáhnout. Ale chtěla, aby to řekl sám od sebe. Zvedla se z křesla.
„Bille.“ Natáhla k němu ruku. Ten se opět otočil směrem k Tomovi a ještě víc se k němu přitisknul, pokud to bylo možné. To čekala. Bojí se. Ruku stáhla zpět a klekla si před Tomovy nohy, aby byla k Billovi blíže. „Bille, vím, že tu nejsi dlouho, ale jsme tvý přátelé, a chci, abys věděl, že s námi můžeš mluvit o čemkoliv. Ano?“ ujistila ho. Bill se na ni podíval s rozšířenýma zorničkama a slabě přikývnul. „Až to budeš chtít říct, tak to řekni. Nebudeme na tebe tlačit. A teď půjdeme spát.“ Rozhodla. Všichni jen přikývli. Nessa se Sárou okamžitě zmizely ve svém pokoji. Tom Billa pobídnul, aby z něj slezl. Bill se roztřeseně postavil na vratké nohy, a čekal na Toma, až se také zvedne. Chtěl být jen u něj. Nehnul se od Toma ani na krok.
„Tak pojď.“ Natáhnul k němu Tom ruku a vedl ho do ‚jejich‘ pokoje. I když se Bill nechtěl svléknout, nakonec byl stejně nucen. Ale sám si stáhnul jen mikinu, ve které byl zabalenej. Tom musel z něj tričko a kalhoty sundat pomalu násilím. Nakonec se to obešlo bez drastického řešení a ze skříně hodil Billovi svoje tričko, které tu vždycky měl schované. Bill si ho neochotně navléknul. Pak zabořil hlavu do polštáře. Tom se také převléknul a přikryl teď už nejspíše spícího Billa. Přilehnul si k němu a zalez si k němu pod deku. Lehnul si na záda a ruce si dal pod hlavu. Sledoval Billa. Nekontrolovatelně se klepal, a na tváři měl náznak slz. Tom si ho stočil k sobě do náruče a pevně si ho přitisknul k tělu. Bill se trochu zavrtěl, a svoji ručku si položil na Tomovo bříško, kde pevně v ruce stiskl látku trička.
Oba dva upadli do neklidného spánku.
DRUHÝ DEN RÁNO-DOPOLEDNE
Bill se marně snažil nahmatat něco, o čem si myslel, že je Tom. Bohužel pořád lapal rukou jen po prázdné posteli. Namáhavě rozlepil oči, které měl smáčené od slz. Celou noc se budil nebo plakal. Zdály se mu různé sny, ale ani jeden si nechtěl pamatovat. Koukal na místo, kde byla odkopaná deka. Nikdo tam nebyl. Sáhnul na to místo. Bylo ještě teplé. Nebude pryč dlouho. Posadil se, a rozhlédl se po pokoji. Nic. Nikdo tu nebyl.
„Tomi?“ řekl skoro neslyšně. „Tome?“ křiknul už o něco víc. Za dveřmi se ozvaly kroky, a dveře se pomalu otevřely.
„Ahoj.“ Špitla dredatá hlava a vešla do pokoje s tácem jídla.
„Ahoj.“ Šeptnul nazpět Bill.
„Jak jsi se vyspal?“
„Ne moc dobře.“ Otřásl se.
„Tady jsem ti přinesl něco k jídlu.“ Ukázal na tác a sedl si na postel. Divil se nad tou změnou chování. Asi z toho byl ještě včera rozhozenej. Bill sklopil pohled.
„Děkuju.“
„Nemáš zač.“
„Nemyslím tohle.“
„A co teda?“
„To jak… jak jsi mi pomohl v tom kině.“ Ukápla mu slza. Tom si poposednul k němu blíž.
„Bille, no tak. Už je to dobrý.“ Setřel mu slzu. „To je přeci jasné. Jsi můj kluk, musel jsem ti přeci pomoct. A i kdybys nebyl, udělal bych to samé.“ Objal ho kolem ramen. Bill tiše přikývnul. Za malou chvíli se odtáhnul. Tom nechápavě koukal do té doby, než zjistil, co Bill dělá. Bill si položil hlavu do jeho klína a přivřel oči. Tom ho hladil ve vlasech.
„Co budeme dělat?“ otevřel znovu oči.
„Co myslíš?“
„No, s Markem…“otřásl se Bill. Tom ztuhnul. Tak to opravdu nevěděl.
„Tak to opravdu nevím.“ Vydechl.
autor: Kate
betaread: Janule
To bylo docela smutný dílek ale pěknej x)
Chudák malej… takový šok…
Myslím,že Bill se z toho bude dostávat jenom pomalinku….mohl by mu pomoct Sářin táta,doufám,že je to napadne,tohle chce odbornou pomoc,nebo aspoň někoho dospělého,kdo by jim poradil,co s tím parchantem Markem!!!
Marka za kule povesit do průvanu. Jinak moc hezkej díl. Nedivim se že má Bill z toho takový stavy. Spíš se divim, že je schopnej vůbec ještě vycházet ven, když už tohle zažívat. Moc se těžim na další díl
zkuste ho prozatím držet dál od Marka….x) jako ten bude bude mít šok ještě dlouho…x(
Ještě, že má Bill toho Toma <3 Spolu to snad zvládnou… 🙁 Marek je parchant.
Tomi je prostě záchranář :-*
Chudinka… Ale má přeci Toma… XD