Bad boys 28.

autor: Doris

Druhý den se Bill vzbudil celkem brzy. Vlastně se ani pořádně nevyspal. Při každém pohybu se vzbudil a usykával nad svým podrážděným tělem. Jeho kůže byla neskutečně citlivá na jakýkoliv dotek. Vysoukal se z postele a zaplul do koupelny, aby provedl pravidelnou ranní hygienu. Dost dobře nepřemýšlel nad tím, jak celý den stráví. Věděl jen, že půjde za Tomem, ale co pak? Přesto, že jindy by pospíchal, aby se k Tomovi dostal co nejdřív… dneska to dost dobře nešlo. Cítil se nesvůj. Po tom včerejšku ani nevěděl, zda vůbec chce Toma vidět. Vrátil se zpátky do pokoje a začal vybírat nějaké oblečení, co si vezme. Jako první mu vklouzlo do ruky jeho oblíbené triko, ale zase ho vrátil zpátky. Bylo dost těsné a obepínalo jeho tělo. To by jeho podrážděná kůže nejspíše nezvládla. Proto raději zvolil jednu z mála košil, co měl. Pomalu se do ní nasoukal, natáhl džíny, které upevnil páskem, a sešel do kuchyně. Na jídlo neměl ani chuť a ani pomyšlení. Jen s hrnkem kávy se posadil ke stolu a nepřítomně koukal z okna.

„Dobrý ráno,“ vytrhl ho ze zamyšlení Amandin hlas. Bill na ni kouknul a musel se pousmát. Byla ještě rozespalá a jen v dlouhém triku. Vlasy se jí kroutily do všech stran. Po ránu byla vždycky milá. Asi proto, že nebyla zcela při smyslech jako například odpoledne.

„Dobré,“ pozdravil ji Bill a znovu upil ze svojí kávy. Amanda nalila jeden hrnek i sobě a přisedla si k Billovi. Nohy si skrčila na židli a hlavu si položila na kolena. Pomalu upíjela a sem tam při tom ještě zívla.

„Někam jdeš?“ ozvala se po chvíli, když si uvědomila, že Bill na sobě nemá tepláky jako každé ráno.

„Za Tomem.“ Přikývl Bill a pousmál se. Amandu to trochu zarazilo. Myslela, že věci jsou domluveny trochu jinak.

„Ale máš se mnou jet nakoupit na tu párty.“ Nechápavě svraštila obočí a přitáhla si misku s oříškama. Tohle zase trochu nechápal Bill.

„Jakou párty?“ zakroutil lehce hlavou. O ničem mu nikdo nic neříkal. Amanda si lehce skousla ret. Nevěděla, jestli to zrovna ona může říct… ale když o tom věděli všichni, tak neviděla důvod, aby mlčela.

„Na uvítanou Toma,“ usmála se. Možná teď narazila na něco, co Billovi zvedne náladu na celý den. Na druhou stranu, když se tak nad tím zamýšlela… měla jet s Billem na velký nákup a nechtěla se dívat na jeho otrávenej obličej. Ano, neměla ho v lásce, ale úplně s ním nevycházet taky nechtěla. Vlastně ani nevěděla, jak ho má brát. Jako konkurenci? To těžko. Věděla, že prostě u Andrease neuspěje, ani kdyby se rozkrájela. Koukala by takhle na každého, kdo by tu byl místo Billa. Byla to prostě žárlivost. Bill jen zamrkal a skoro se udusil v loku kávy.

„Toma? Nechápu. Tom ještě sedí.“ Zakroutil hlavou a nechápavě na Amandu koukal. Amanda se jen uculila.

„No vidíš. To jsou teda kamarádi. Ani ti to neřekli,“ zasmála se. Chtěla Billa trochu potrápit. I když jen v tom dobrým slova smyslu.

„Tak o co jde?“ kníknul Bill. Nesnášel, když ho někdo napíná v nějaký nejistotě nebo nevědomosti. Amandu ten výraz pobavil, ale rozhodla se, že ho teda týrat nebude.

„B.B. ho dostal ven. Příští týden je venku,“ usmála se a napila se svojí kávy. Bill jen naprázdno zalapal po dechu. Proč mu o tomhle nikdo neřekl? Ale překvapení to asi být nemělo… jinak by mlčela.

„Není to žádnej vtip, že ne?“ trochu zkoumavě se na ni zadíval. Amanda se jen zasmála a zakroutila hlavou. Tohle bylo na Billa moc. Vystřelil ze svojí židle a silně ji objal. Amanda jen vytřeštila oči a raději svůj hrnek postavila na stůl.

„Neblázni, udusíš mě,“ až se sama divila, že má upřímnou radost. Možná to bylo i trochu vypočítavostí. Když se totiž Tom dostane ven, tak Bill nebude s Andym.

„Promiň, promiň,“ pustil ji Bill a odstoupil pár kroků. Nemohl tomu uvěřit. Lepší zprávu už dostat nemohl.

„Tak… tak kdy se jede na ten nákup?“ teď už mu ani nebyla nepříjemná představa, že několik hodin stráví zrovna s ní. Prostě jeho náladu nemohlo dneska zkazit vůbec nic. Amanda jen pokrčila rameny.

„No, mělo se jet dopoledne, ale tak můžeme jet, až se vrátíš, nebo klidně zítra.“ Usmála se na Billa. Měla to být sice akce až příští týden, ale pro takový množství lidí se muselo nakoupit už s předstihem. Na poslední chvíli by to nešlo.

„Tak dobře. Uvidíme, jak to stihnu.“ Přikývnul Bill a začal se shánět po svojí bundičce. Kávu nechal nedopitou. Cítil se teď tak aktivní, jako snad ještě nikdy. Amanda se nad tím jen uculovala, ale nechala ho tak. Bill se navlíkl do bundičky, kterou se pokusil zapnout, ale po zjištění, že se tak jeho košile dost otírá o narušenou kůži, ji raději nechal rozepnutou. Naposledy mávnul Amandě a vyšel z domu. Původně přemýšlel, že by si vzal taxi, přeci jen je to kus cesty, ale teď měl náladu se docela projít. Vytáhl z kapsy krabičku cigaret a jednu si zapálil. V klidu si vykračoval směrem k věznici, a každou chvíli se musel usmát. Po asi půl hodině se zastavil před hlavní bránou a nahlásil se jako návštěva pro Toma Kaulitze.

Tom zatím seděl v cele a listoval časopisama, který mu Karlos ráno přinesl. Porno časopisy odkládal na stranu. Ty byly pro Michaela.

„Tome… máš návštěvu,“ strčil hlavu do cely Karlos a usmál se od ucha k uchu. Tom k němu zvedl hlavu. Z toho, jak se Karlos tvářil, mu okamžitě došlo, kdo to může být.

„Bill?“ vydechl Tom a v očích mu zaplálo. Karlos jenom přikývl, a už jen odskakoval od dveří, aby ho Tom nesejmul, jak se vyřítil z cely na chodbu.

„Už si na něj čekal, co?“ drknul Tomovi do žeber a vedl ho chodbami k návštěvní místnosti. Tom se jen uculil a sklopil hlavu. Jo, čekal ho. Každým dnem ho čekal. Každým dnem na něj myslel. Karlos odemkl dveře od návštěvky a nechal Toma vejít. Jen na něj mrknul a zavřel za ním. Tom ihned spočinul zrakem na Billovi. Jen ho viděl a srdce se mu rozbušilo dvakrát rychleji. Bill se jen usmál a bez jediného pozdravu se k Tomovi vrhl. Dravě se mu vpil do rtů a vychutnával si ten pocit, že ho zase cítí. Tom mu majetnicky omotal ruce kolem pasu a se stejnou náruživostí mu polibky oplácel. Po chvíli to skoro ani nemohl udýchat, jak si bral jeho rty, a stejně tak si Bill bral ty Tomovy. Po nekonečně dlouhé době se od sebe oddělili a zrychleně si dýchali na tvář. Tom si opřel čelo o to Billovo a mapoval každičký kousek jeho tváře.

„Chyběl jsi mi. Tak neskutečně moc,“ vydechl Tom a znovu Billa políbil. Bill se jen pousmál.

„I ty mě, Tommy. Pořád mi chybíš.“ Kníknul a tisknul se k tělu svojí lásky.

„Ale už ne na dlouho,“ dodal po chvilce ticha, kdy ho Tom pusinkoval do vlasů. Tom se jen usmál a podíval se na Billa.

„Už to víš?“ pohladil ho po tváři a sedl si na židli. Billa si stáhl na klín a za boky si ho přidržoval. Bill mu hodil ruce kolem ramen a uculil se.

„Dneska mi to řekla. A… Klára.“ přikývl Bill a jen tak tak se zarazil, aby neřekl jméno Amanda. To by mu tak scházelo. Tom byl naštěstí tak vedle z Billovy přítomnosti, že to ani nezaznamenal.

„Ono je to jistý od včera. I mně to oznámili až včera s naprostou jistotou.“ Usmál se Tom a utápěl se v Billových očích. Bill mu pohled opětoval. Tím se to vysvětluje, proč o ničem nevěděl, a najednou to vědí všichni. Možná právě to řešil Andy včera na icq. Beztak s B.Bm. Teď už ale na tohle myslet nechtěl. Chtěl si jen dokonale užít Tomovu přítomnost. I když za chvíli bude s ním a už ho nepustí.