autor: Bitter
„Tome…“ Zavrněl Bill nespokojeně, když se Tom brzo ráno zvedal z postele a něžně ze sebe spícího Billa sundával.
„Spinkej.“ Usmál se Tom, zachumlal ho do přikrývky a pohladil ho po dredech.
Bill se jen zavrtěl a spal dál. Tom ještě chvilku zůstal sedět na posteli a díval se na něj. Nemůže ho přece zabít… kohokoli jiného, ale jeho? Vždyť on je vážně tak křehounkej a ze všeho vyjukanej, jak se všude píše, jen ne navenek, uvnitř ale ano, a to v Tomovi vyvolávalo tolik něhy, že se sám divil, kde se to v něm bere po všech těch vraždách…
Pomalu se zvedl, oblékl a šel do hlavního pokoje, kde zasedl ke svému notebooku a znovu se začal probírat maily, které Billovi chodily.
Většina oplzlých návrhů zmizela spolu s tím chlapem, co ho napadl, ale pořád ještě byl ve hře ten střelec, který zabil Billova bývalého bodyguarda. Sice mu tím ten neznámý přihrál do karet, ale teď se ho čím dál víc děsil. Co když zaútočí znova? Co když se Billovi něco stane?
Byla to ironie, vždyť jemu platí, aby ho zabil, a zároveň za to, aby ho chránil. Po dnešní noci ale už věděl, kterou roli si vybere. Bude ho chránit do posledního dechu.
Nemůže přece zabít někoho, koho miluje.
Znovu a znovu se začítal do mailů, už poněkolikáté je přetřídil, ale nic nedávalo smysl. Nic, co by mu pomohlo. Ani dopisy, které Bill dostával, mu nepomohly. Nic, co by je posunulo dál. Začínal si myslet, že ten střelec nebude jen tak někdo. Kdyby to byl nějaký šílenec, zanechal by nějaké stopy, ať už otisky, nebo by se podle mailu dala dohledat adresa, ale nic. Maily byly posílány z veřejných míst, ať už z kavárny nebo z knihovny. Tohle přece nedělá někdo, kdo nepřemýšlí. Tohle by dělal on, kdyby měl svou oběť vystrašit.
Znova otevřel jeden z mailů a začetl se do něj…
„Tome…“ Šeptl Bill a malinko s ním zatřásl. „Tome, vstávej…“ Broukl a ještě jednou s ním zatřásl. Tom se najednou prudce posadil, až se Bill lekl a skončil zadkem na zemi.
„Co? Co se děje? Bille? Co děláš na zemi?“ Zakroutil Tom hlavou a trochu zmateně se rozhlédl.
„Nic se neděje, neboj, jen jsi usnul.“ Pousmál se Bill a přijal Tomovu dlaň, která mu pomohla se postavit a následně ho stáhla k sobě.
„To ale nevysvětluje, co děláš na zemi.“
„To neřeš. Cos tady dělal? Proč jsi nespal? Na chvilku už jsem myslel, že jsi odešel.“ Zasypal ho Bill hned otázkami a Tom si ho s povzdychem stáhnul do náručí.
„Pracuju. Jsem tvoje ochranka, víš.“ Pousmál se a líbl ho na spánek. „Znova jsem pročítal ty maily a dopisy, ale nemůžu na nic přijít… ten chlap si dává nějak moc záležet.“
„Ale Tome, vždyť jste ho už chytli… je přece ve vězení…“ Zakroutil Bill hlavou a otřásl se při té hrozné vzpomínce.
„Ne toho střelce.“
„Ale Sebastian říkal, že je to jeden a ten samej.“ Namítl Bill, ale tím Toma jen rozčílil, okamžitě se vymrštil do stoje a začal přecházet po pokoji.
„Sebastian ať jde doprdele. Nechápu, jak může tuhle práci dělat. Je úplně k ničemu. Ten grázl, co tě napad, je magor, je na hlavu, nedivim se, že se při výslechu složil a všechno přiznal… Jenže Sebastian je tak zabedněnej, že mu to sežere, a proč? Protože je to tak jednoduchý… uzavře to a nazdar, co by se staral, ty dopisy přece nejsou důležitý, nemůžou přece číst a brát vážně každej mail… kretén!“ Tom třískl do stolu a Bill vyděšeně nadskočil. Sebastian ho přece ujistil, že ten, co střílel, je ten, co ho napadl, a že už mu žádný nebezpečí nehrozí. Tom je u něj už jen dokud se případ kompletně neuzavře, což je už za dva dny, tak co Tom říká?
„Tomu nerozumím… Tome, děsíš mě…“ Špitl a zadíval se Tomovi do očí.
„Promiň… Bille, jde o to, že si všichni myslí, že ten, co po tobě střílel a ten, jak tě napadl, je jeden a ten samej, ale není… Ten, co tě napad, je vyšinutej a nikdy by mu nedocvaklo, že by měl krýt datovou adresu nebo odstranit otisky…“
„Ale… přiznal se.“ Namítl Bill a zuřivě zakroutil hlavou. „Tome… nechceš mi snad říct, že někde běhá nějakej cvok, co mě chce zabít?“
„Jo… a není to šílenec… je setsakra chytrej, jenže pokud bude Sebastian trvat na tom, na čem doposud, tak je to v háji. Uzavřou to, mě odvolaj a ten parchant bude mít volnou cestu…“
„Ne… jsi šéf mojí ochranky, nemůžou tě odvolat…“
„Ale můžou. Bille, tohle nerozhoduješ ty a podle nich bude nejlepší na to místo nasadit Sebastiana. Nikdo mě tady nechce, jsem pro ně jen blbej federál.“
Povzdychl si Tom a sedl si k němu. Bill se hned k němu přitulil a objal ho.
„Já nechci umřít…“ Šeptl a schoval hlavu pod jeho bradu.
„Já vím… Bille, slibuju, že na tebe budu dávat pozor… i když už nebudu tvoje ochranka, nehnu se od tebe ani na krok…“
„Slibuješ?“
„Slibuju… Miluju tě, Bille.“ Šeptl mu do ucha, a ještě víc ho stiskl v náručí. Bill jen spokojeně zavřel oči a rty se otřel o jeho krk.
„Věřím ti a taky tě miluju.“
Den jim uběhl celkem rychle, měli jen jeden rozhovor, který točili pro televizi a pak měl Bill volno, zajeli si na večeři a Tom si dal za úkol alespoň pro dnešek se vším fláknout. Ráno Billa vyděsil dost a nehodlal to zopakovat. Dělal všechno pro to, aby ho rozptýlil, a dařilo se mu to skvěle. Navíc je skoro pořád fotili nějací novináři, což bylo dobře, Bill je přece šťastně zamilovaný, tak ať to všichni vědí, když už je to konečně pravda a nejen fraška.
Když se ale vrátili na hotel, Toma zase přepadl ten tíživý pocit, že je něco špatně, ani dlouhé a naprosto dokonalé milování s Billem mu to nevymluvilo, a i když Bill už mu asi hodinu spokojeně oddechoval v náručí, on nemohl spát.
Nakonec to vzdal, vstal, oblékl se a vzal si mobil.
„Andreasi, potřebuju, abys mi něco zjistil…“ Šeptl Tom do telefonu hned, jak ho Andreas zvednul a pozorně se rozhlédl, aby se ujistil, že je opravdu sám. Nechtěl, aby se Bill vzbudil a slyšel ho.
„Co to bude tentokrát?“
„Potřebuju vědět, jestli někdo nejde po Billovi Kaulitzovi.“
„Co já vím, tak ty?“
„No, tak to bych nevěděl… hele, bez legrace, potřebuju to vědět.“
„Jasný, to asi budou za toho buzíka hodně velký prachy, když se bojíš, aby ti ho někdo nesejmul… mimochodem viděl jsem vás spolu v telce. Vám to tak sluší…“ Zavrněl Andreas do telefonu ironicky a rozesmál se.
„No jo… moh by sis ty legrácky nechat?“ Odsekl mu Tom nabroušeně a zadíval se směrem ke koupelně, ze které slyšel téct vodu, nakrčil obočí, sehnul se ke kalhotám, které byly hozené na gauči a vyndal svůj revolver.
„Jé, tak promiň… musí to bejt hrůza, co… no nic, do zítra se to pokusím zjistit, ale myslim, že nic nenajdu…“
„Uvidíme… zítra se ti ozvu, tak zatím.“ Rozloučil se Tom a než stihl Andreas odpovědět, zavěsil.
„Bille?“ Křikl směrem ke koupelně a pomalu se k ní rozešel. Když opouštěl ložnici, Bill spal a on si byl jistý, že ho neslyšel vstávat, navíc by si ho určitě všiml a byly dvě ráno, co by dělal v koupelně?
Voda se najednou zastavila a následně se ozvalo splachovadlo. Tom si oddechl a zakroutil hlavou.
„Bože, už jsem paranoidní… fakt.“ Řekl sám sobě. Bill šel na záchod, jen si ho nevšiml, otočil se přece na chvilku k ložnici zády, když telefonoval… Jo, určitě to tak bylo…
„Bille, málem jsi mi přivodil infarkt, vůbec jsem si tě nevšim!“ Křikl znova a chystal se zbraň uklidit, když se ale Bill vynořil z ložnice a rozespale zamžoural.
„Co? Jakej infarkt?“
„Ty nejsi v koupelně…“ Vydechl Tom a znovu si vzal zbraň do ruky. Tak se nemýlil, Bill mu opravdu neproklouzl.
„Proč bych měl bejt v koupelně? Tome, co se děje?“
„Tiše…“ Šeptl Tom, zhasnul v pokoji a zatáhl Billa do ložnice. „Zůstaň tady.“
„Tome…“
autor: Bitter
betaread: Janule
že by\ si vrah skočil na WC? 😀 hej ne to budě Seb nebo Dave,.nebo :d já nevímm
Aaaa novej dílek ♥ mmm…jakože… nestane se Billovi nic, že ne?.. Jinak chválím.. krása..
moc moc moc krásný …. forever … :-*
Tam bude nějákej vzkaz… *velmi tajemně nadšený výraz*
Napínavost!
Prooooooč…..prooooč…..Proooooooč *křičí a bouchá do stolu*
prooooč jsi to proboha usekla v tak důůůležité části? Bože…já mám taky infarkt 🙁 😀 Tohle mi neděleeej…a šup šup…já chci sakra vědět kdo tam je i když si myslím, že nikdo nebezpečnej
Další dalšíí xD začala sem to číst teprve dneska ale pohltilo mě to 😀
Taky bych řekla,že to nebude žádný vetřelec,ten by si určitě dával sakra pozor a nedělal tam rambajz xD
Rychle další,prosím!!!
Už jsem chtěla napsat, že to byl nej díl.. u toho začátku… ale ted? Bože, tohle mi nedělej!
ááá boze psycho. Takhle blbě to useknout. TEď z toho neusnu. Ježiši rychle další díl, jinak me šibne.
omg je mi jasné jak widím, že nejsem jediná kdo je z toho na prášky. Takhle to utnout w tak napínawý části omg…
Snad to nebude nic zlého ae každopádně honem dááál…
Tak to je něco… teď to skončilo napínavě… je to užasná povídka… těším se hned na další díl! Ať je co nejdřív! Dokonalost!
kdo tam je???