autor: Schwarz Engel
Ahoj, Lidi jdu jsem s mojí povídkou, jak už jste jistě viděli „Láska zničí každého“… Chci ji věnovat mému milovanému dvojčátku Leushce. Velice mě potěší každý komentář, jak kritický, tak pochvalný. Doufám, že se vám to bude líbit. !!!!VAROVÁNÍ !!!! Ti, co milují romantiku, si hezky občas pobrečí. Teď se už pusťte do čtení. Ahoj, Schwarz Engel
Černovlasý chlapec kráčí temnou uličkou. V jeho očích není strach či zoufalost, ale nebojácnost. Je to výjimečný chlapec, každý ho má rád, každý chce být jeho kamarád. On však už kamaráda má. Menší postavy, modrookého blonďáčka jménem Andreas. Nechtěl žádného chlapce ani žádnou dívku. Všechny kolem sebe nevnímal, nebral na ně ohledy. Ze všeho nejraději má svého bratra a Andyho. To vše se ale mělo změnit. Nikdo a nic netuší, jak jeho život výrazně změní cit, který láme srdce. Cit, který bolí víc než smrt. Je to cit, který lidi chtějí, i když bolí, je to cit, kterému se říká láska. Pro někoho šťastná, pro někoho nešťastná, a pro našeho černovlasého chlapce neznámá.
I když jeho tělo pokrývá hustá tma, vůbec mu to nevadí. Je rád venku hluboko v noci. Asi po několika dlouhých minutách usoudil, že by měl jít domů. Upravil si tedy svoji koženou bundu a vydal se domů. Doma na něj už čekalo jeho dredaté dvojčátko. Tom už dlouho chce být na stejné úrovni jako Bill. Kolikrát ve dne i v noci sníval o tom, že by byl taky tak oblíbený. Nijak tomu nebylo ani teď, ale z jeho snění ho vyrušilo bouchnutí dveří. To značilo jediné. Bill je doma.
,,Brácho jsi doma?“
,,Ano, jsem v obýváku!“ Netrvalo dlouho a on spatřil svého brášku v těsných kalhotách s hadím vzorem a ve značkové kožené bundičce.
,,Proč nespíš? Máma by se na tebe zlobila.“ Zavtipkoval s úšklebkem na rtech. A nasadil si brýle do vlasů.
,,Už jsem ti říkal, jak tě někdy nenávidím?“
,,A to, že mě nenávidíš, mám za trest nebo za odměnu?“ Tom si jenom povzdychnul a odešel k sobě do pokoje, kde si zalezl do své teplé peřinky a usnul.
Bill zašel do sprchy, kde se vysvlékl, a následně ve sprchovém koutu nechal na sebe padat miliony teplých kapek dopadajících na jeho tělo. Vzal si do ruky svůj nejmilejší vanilkový gel, který si rozetřel po celém těle. Po pořádné sprše se oblékl do bledě modrého pyžamka, přešel k posteli a usnul.
Ráno bylo krásné. Sluníčko svítilo a nenechalo se zastrašit lednovým počasím. Nikde ani památky po sněhu a příroda udělala své. Pomalu probouzelo všechny, i našeho doposud spícího Billa. Nepatrně se mu pohly řasy a poté otevřel víčka, ze kterých vykoukly krásně hnědé oči. Musel se usmát.
,,Ještě, že je už pátek.“ Pomalu se protáhl, vstal a přešel ke své skříni, kterou následně otevřel a vybíral si oblečení pro dnešní den. Nakonec si vybral svoje nejhezčí a nejoblíbenější kousky. Bílé tričko se dvěma černými okřídlenými lebkami na zádech, černé volnější kalhoty a bíločerně pruhovanou mikinu s kapací. Připravil si učení, namaloval oči, učesal a vyrazil do školy. Nijak na tom nebyl ani Tom. Ten odešel za ním jenom chviličku po odchodu Billa.
autor: Schwarz Engel
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
Konečně jsem se dočkala x)
Krásný díleček..to jejich popichování bylo dobré..tu větu ,,za trest nebo za odměnu používám často" xD
Dalších dílečků se trošičku děsím..vím totiš svoje 🙁
Krásný začátek Engelko, a mooc děkuju za věnování 🙂
Začíná to nevinně ^^ Podle komentáře č. 1 a úvodu, že si občas i pobrečíme, se bojím,co bude příště Oo Každopádně určitě budu pokračovat ve čtení 🙂
začíná to slibně rychle dál a moc mě nestraš xD
Fakt nádhera zase povídka která mě dostala hned v 1 díle
No peknučký začiatok…
som zvedavá aké bude pokračko…
Jujky děkuju snad vás nezklamu
Co se to na mě zase sneslo!!!!Zase mě straší,že to bude nějaké psycho!!!Bojím se už teď,jdu si nachystat kapesníky k dalším dílům…
Začíná to… no už se prostě nemůžu dočkat dalčího dílku!!!
TAk jsem neodolala a preci jen jsem si to precetla. TAk at je tu rychle dalsi dil. Booze tohle cteni me jednou zabije. Ale copak to jde odolat?? 😀
no uvidíme co z toho vznikne…x)
Jdu číst další díl.