Take me there

Takže děckááá, kromě toho, že mám teda rozepsanou povídku, tak jsem vyplodila i jednu básničku, snad se budu alespoň trošku líbit… S pozdravem Lauí

Vlasy do všech stran
a lehký úsměv na tváři.
Myslím, že tě znám.
Myslet na tebe si zakáži.

Lehké to ale není,
už nevím jak dál.
Něco se ve mě mění,
ty jsi opodál stál.

Havran zapěl do soumraku,
jeho kroky slyším blíž,
ve svém černočerném fraku,
vyletěl si výš.

Tvé nedočkavé rty,
přisály se k mým,
s mými city začal sis hrát ty,
miluji tě, já to vím.

Odolat se ti nedalo,
já chtěl se ti moc bránit.
Pak mé tělo padalo,
slíbil jsi, že ho budeš chránit.

Má důvěra ti padla do rukou,
jaká chyba veliká.
Pak nad tvou hrou ukrutnou,
anděl tiše zavzlyká.

Zasněně kouknu do oblak,
ke mně ty jsi popošel.
Havran pak pískl jak vlak
a tiše zase odešel.

Teď jsi tady, ty a já,
černo mezi námi,
však obavy z toho mám,
zakrývám si staré rány.

Už vedle mě sis stoupnul
a do očí ses mi podíval.
V dáli sýček houknul,
ty jsi mě v objetí kolíbal.

Pár slz skape na pomník,
tvé oči se zase rozzáří,
v ruce neseš si deník,
další duši si umořil.

Havran sedl vedle tebe,
okolo ticho lemuje.
Ztmavlo celé severní nebe,
on zrazený a nešťastný, tě stále miluje.

autor: Lauinka
betaread: Janule

8 thoughts on “Take me there

  1. ano ano. Tohle se ti moc povedlo. Je to takovy zastreny a da se to vylozit ruzne. Doufam ze mi brzy posles dalsi nejakou takovuhle krasnou tvoji tvorbu 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics