autor: Schwarz Engel
„Dobře, zapracuji na tom.“
„Ok.“ Oba dva konečně došli domů, už když se zatáhla obloha do tmavě černa. Oba dva si sedli k telině v obýváku. Mezitím venku začal foukat trochu vítr a na zatápění neměli dřevo, tak byla v domě obrovská zima. Bill byl fikanej. Celej se zabalil do obrovský deky, co dobře neuvěřitelně moc hřeje. Oba dva se zadívali na film Breakout. Toma ale chytala šílená husina po celém těle, která ho víc než často odradila od obrazovky. Chvíli se to snažil maskovat, ale někdo blízko nej si toho velice rychle všimnul.
„Pojď sem ke mně pod deku.“ Uvolnil místo a otevřel svoji náruč.
„Bude ti zima. Jsem úplně ledovej.“
„Okamžitě ke mně naklusej. Mně to vadit nebude.“ Tom se tedy zvedl a sednul si k Billovi. Ten si ho za břicho přitáhl blíž k sobě a přikryl dekou. Jeho ruce ale z bříška nesundal. Po pár minutách Tom cítil, že je mu u Billa dobře a hlavně velice teplo.
„Už je ti tepleji?“ Jenom kývnul a zavrtal se víc pod deku k Billovi. Ten se musel usmát a začal bráškovi hladit bříško. Oba dva se culili a koukali na film, dokud je nevyrušilo bouchnutí dveří.
„Ahoj, synáčkové, maminka přijela domů na otočku!“
„Ahoj, jsme v obýváku!!“ Zakřičeli společně a na to se oba rozesmáli. Simone to přišlo divné, že jí nepřiběhli uvítat, tak za nimi přiběhla, a když oba uviděla se smát, usmála se taky.
„Tak takhle blízko jsem vás neviděla už hodně dlouho. No co, peníze máte na účtě. Jenom jsem si přijela pro nějaký podklady. Musím zase hned letět.“
„Dřevo jsi koupila?“
„Neboj se, je složený v kůlně. Zrovna ho tam složili.“ Odešla si pro ty věci, a jak rychle přijela, tak zase odjela.
„Kdo z nás dvou půjde pro dřevo?“
„Ty jsi mladší, ty jdeš.“
„To je nespravedlivý.“ Sebral se tedy a odešel ven. Vzal jenom pár dřívek, protože venku to vypadalo, že brzo bude pršet. Hodil dřevo do krbu a zapálil.
„Tome, já už jdu spát, asi bude bouřka.“
„Jenom jdi.“ Ani nedořekl a Bill byl fuč. Rychle se umyl a vrhnul se do postýlky, kde usnul. Tom vypnul televizi, převlíkl se do trička a boxerek na spaní. Poté si sednul na okno a koukal ven do dálky, kde viděl, že se bouřka už blíží.
„Bude bouřka. Chudák, bojí se jich od té doby, co jsme si hráli venku a od se ztratil v lese a chytla ho bouřka, která zavinila pád stromu blízko něho. Doufám, že už usnul.“ Povzdychnul si a koukal z okna. Billovi se podařilo usnout jenom na pár minut, pak ho vzbudil hrom. Zrychleně dýchal a vyděšeně vzhlížel po pokoji. Když se zklidnil, ozval se další a už o hodně větší hrom.
„ÁÁÁÁÁÁáááá!“ Vylekal se, ale výkřik uslyšel jeho brácha, co se za ním okamžitě rozeběhl.
„Bille, jsi v pohodě?“ Zděsil se, když viděl v jeho očích lesknoucí se slzy.
„J-jo.“
„Budu u tebe přes noc.“ Přišel k němu a sednul si na postel.
„Dobře.“ Lehnul si. Tom si lehnul k němu pod peřinu a přitáhl si ho k sobě. Jak udeřil blesk, ucítil, jak se jeho mladší bráška zatřásl. Začal ho tedy konejšit hlazením vlásků a bříška.
„Spi a neboj se, jsem u tebe.“
„Jsem rád, že jsi můj bratr.“ S těmito slovy usnul. Ani si neuvědomil, jakou radost udělal Tomovi těmito krátkými slůvky.
„Taky jsem rád, že jsi můj bratr.“ A i on se odebral do říše snů.
autor: Schwarz Engel
betaread: Janule
Nádhenrý díleček..jak se k sobě pod dekou tulily..tuli, tuli! xD Naprosto sladký..jsem e u toho rozněžnila..a teď spolu budou ještě spinkat v jedné postýlce..já chci další díleček nebo se tu rozplynu 🙂
Hrozně pomalu se to rozjíždí,pořád nevím,co od toho můžu čekat…
Hmmm mám taký pocit že dlho "len" bratia nebudú…
jen se zahřejte…x)