autor: Bitter
Celý Billův tým byl jak na trní, koncert měl začít každou chvilku, ale Bill nikde. Jeho šatna zamčená a nikdo se ho nemohl doklepat. Aby taky jo.
Bill stál před zrcadlem a zíral na sebe, konkrétně na naoko koženou vestičku, která byla ve skutečnosti speciálně upravená, a v místě, kde zběsile tlouklo jeho srdce, se nacházela ampulka krve.
Věděl, že jsou to jeho poslední dvě hodiny života, který tolik miluje a nenávidí zároveň…
ten koncert bude to poslední, co udělá jako Bill Kaulitz, pak už bude všechno jiné a možná i proto se snažil ten okamžik, kdy začne jeho konec, co nejvíc oddálit.
Věřil sice Tomovi ve všem, co mu řekl, dokonce přistoupil i na jeho naprosto absurdní plán – vydávat se za dívku… když o tom tak přemýšlel, nebylo to vůbec absurdní, naopak, naprosto geniální, ale stejně… ze dne na den, z hodiny na hodinu zahodit všechno, co si budoval? Pro co tak dřel?
Kdyby tu teď byl alespoň Tom s ním, ale ten byl někde venku, kde s jeho známými připravovali jeho dokonalou vraždu.
Přesměrování hovorů Billova týmu na jejich „operátora“, aby pro Billa náhodou nepřijela skutečná sanitka, zajištění nemocnice, kde ho prohlásí za mrtvého a všechny ty detaily kolem Tom zařizoval už od rána a Bill ho naposledy viděl včera večer.
Tolik by ho teď potřeboval, aby ho obejmul, ujistil ho, že všechno vyjde přesně podle plánu, že ho sanitka odveze do jeho vily, kde na něj bude čekat Tomův známý, který mu dá jeho nové doklady a změní jeho vizáž, že za ním hned po akci přijede a už se od něj nehne ani na krok…
Aby ho znova ujistil, že Kloss už mu neublíží…
Bolestně semknul víčka k sobě a dlaň přitiskl na hrudník.
„Notak, Bille, klid, vyjde to… jen se uklidni… kolikrát sis už říkal, že s tím sekneš a začneš nový život někde jinde? No? Tak vidíš, je to tady… jen se uklidni, nebo ještě něco zvořeš a Tom tě picne opravdu.“ Nařídil sám sobě, zhluboka se nadechl a otočil se ke stolku, ze kterého vzal svůj kamínky vykládaný mikrofon.
„Tak, jde se na to…“
„Tak co, Berlíne! Ještě nemáte dost?!“ Křikl Bill do mikrofonu, který rázem přesměroval na ječící dav a ten mu dal jasně najevo, že dost nemají, i když z koncertu zbýval jen poslední přídavek.
„Ale noták, všechno někdy končí, já dozpívám, vy půjdete domů a zítra se zase probudíte do nového dne, a tak pořád a pořád a pořád, ale co když ne? Co když to dnes večer skončí a my už se neprobudíme?
Jsme tu spolu naposled? Už se neuvidíme? Je tohle začátek konce? Jestli jo, nechci to vědět…“ Dořekl Bill a celá hala zhasla. Najednou bylo ticho a byl slyšet jen efekt větru, pak halu proťal blesk a dav začal křičet ještě víc, když jim došlo, že Bill se rozhodl zazpívat písničku z těch, kterými před pěti lety odstartoval kariéru… Der letzte Tag…
„Takže Bille, půjde s tebou Pete a Jerry, ten je v týmu novej, nemusíš se bát, prošel kompletní prověrkou, je tady místo Zwingera…“ Informoval Billa po koncertu David a Billovi bylo hned jasné, že ten nový rozhodně není Jerry, ale někdo od Toma. Trochu znervózněl, když ti dva vešli do místnosti.
„Dneska je to tam fakt narvaný, doufám, že neprotrhnou zábrany, jsou jak šílený.“ Zakroutil Pete hlavou a Bill si připravil fix.
„Klid, až vyjdu, půlka omdlí, třetina se zasekne v hysterickým záchvatu a s tím zbytkem si poradíš.“ Ušklíbl se Bill jako vždycky a Pete kývl.
„A kde máš Toma, já myslel, že vy dva… že to není jen na oko…“ Zeptal se tiše, aby to slyšel jen Bill a ten se jen usmál.
„Musel si jet něco zařídit… to víš, federál, je jak James Bond…“
„No jo, bude tady chybět, se Sebem se sice nemusel, ale věděl přesně, co dělá, rozhodně by tě do takovýho davu nepustil s nováčkem… drž se radši víc u mě, jo.“ Varoval ho a Bill se otočil na Jerryho, tem mu však nevěnoval ani jediný pohled.
Tom se na zemi trochu zavrtěl a netrpělivě sledoval východ haly. Věděl, že každou chvilku Bill vyjde, nesmí to prošvihnout, Byli sice domluvení, že ho zastřelí až trochu dýl, ale ten dav byl opravdu větší, než kdy jindy a nemuselo by to vyjít, do cesty kulky by se přimotala fanynka a co pak?
Snad posté znova přeostřil a přesně v tu chvilku se otevřely dveře, první vyšel Pete, za ním Bill a Jerry za ním.
Tom zavřel jedno oko, jeho prsty sklouzly na spoušť a přesně ve chvíli, kdy se Bill nevědomky zadíval přímo do hledáčku, vystřelil. Billův úsměv zmizel a Bill se rázem s krvavou skvrnou na hrudi zhroutil do Jerryho náruče. Všude byl najednou zmatek. Fanynky s křikem utíkaly, další se snažily dostat se k Billovi, aby mu pomohly, leč jim v tom bránily zátarasy a zatímco Pete volal sanitku, Jerry se snažil zastavit krvácení.
Tom na střeše vyčkal, dokud nepřijela sanitka, a dokud mu v kapse nezavibrovala zpráva, jejíž obsah byl jasný – Zwingere! Nepřej si mě, až přijdeš domů! Bolí to jak sviň a tys mě ujišťoval, že to jen štípne! Jinak jsem v pořádku a akorát jsme přestoupili, tak zatím, miluju tě, Bill… vlastně Cara.
Tom se musel usmát. Sms mu měl poslat Denny, ale jak vidno, Bill si prosadil svoje.
Neboj, večer ti to ošetřím, kdybych ti řek pravdu, zabil bys mě dřív… taky tě miluju, Tom.
Naťukal rychle a dal se do uklízení stop, aby byl pryč dřív, než se někdo vzpamatuje a začne prohledávat střechy.
„No, tak jak se ti to líbí?“ Pousmál se Denny, když dokončil svou práci a Bill seděl před zrcadlem, nikoli s tenkými dredy, ale s po lopatky dlouhými vlnami a zelenýma očima s dofialova laděnými stíny.
„Jak by se tobě líbilo bejt najednou baba.“ Ušklíbl se a vypnul svůj vycpaný hrudník.
„Jestli tě to uklidní, seš moc pěkná baba…“ Oplatil mu Denny, s úsměvem odešel zabalit svoje věci a Bill osaměl.
Chvilku se na sebe díval, a pak se zadíval na doklady před ním, jen si povzdychl a protřel si spánky
„Jak jen jsem s tím mohl souhlasit…“ Zakroutil nad sebou hlavou a do očí mu spadla ofinka.
„Protože mě miluješ…“ Ozvalo se najednou ode dveří a Bill překvapením nadskočil.
„Tome!“ Výskl a vběhl mu do náručí. Tom ho k sobě hned přitiskl a líbl ho do vlasů.
„Moc ti to sluší.“ Ujistil ho a Bill ho propíchl pohledem.
„Moc si na to nezvykej, doma v tom nebudu.“ Broukl uraženě a zamračil se.
„Neboj, to po tobě nikdo nechce, a teď pojď, nebo nám ulítne letadlo.“
„Letadlo?“
„Jo, právě mi přišly prachy od Klosse, uděláme si parádní dovolenou v Karibiku.“
Usmál se Tom a vzal si překvapeného Billa do náručí.
„Víš ty co, všechno odpuštěno, když mi slíbíš, že mi budeš mazat záda.“ Navrhl Bill a Tom jen kývl.
„Ano, drahá. Tvé přání je mi rozkazem.“ Uculil se, trochu si Billem pohodil. Ten ho okamžitě výchovně plácnul do ramene a nakrčil obočí.
„Tome! Nejsem žádná tvoje drahá!“
„No co je, podle dokladů jsme novomanželé, tak si zvykej, paní Caro Zwingerová…“
„Nesnášim tě…“
„Miluju tě…“
KONEC
Tak a je tu konec, teda prozatím. Slibovala jsem pořádnou bouři a ta taky bude, jenže musím dát noťásek do opravy, a aby povídka dlouho nestála, tak to zatím takhle uzavřu. Štěstí s Áďou samozřejmě dopíšu, ještě než půjde noťas opravit, ale nevim, jak dlouho tam pak bude (Mam rozbitou DVD mechaniku), tak nechci, abych se rozepsala a vy pak museli čekat bůhvíjak dlouho. Takže zatím papa a brzo na viděnou u pokračování – Das Ziel nr. 483.
Papec Bitter :-*
autor: Bitter
betaread: Janule
jůůů paní Cara Zwingerová :DDD a prej novomanželé 😀 a nakonec to neskončilo tragicky, SUPER!!! a doufám teda že bude i druhá řada 😀
Já se lekla že by byl konec! Ale uklidnila si mě… těším se na druhou řadu x) povídka je skvělá! moc se mi líbí. Budu tu vzorně vyhlížet kdy se zas oběví x)
Já jsem byla z toho,že je konec totálně na mrtvici!!!!Proto jsem nadšená,že není =)!!!!Tuhle povídku miluju,a mrzelo by mě,kdyby opravdu skončila.Doufám,že to pokráčko si nerozmyslíš,a že bude.Předem se moc těším ♥
nooo…moc hezký…těším se jak to bude teda dál..x)
Ja som ten koniec akosi prehliadla…no nevadí…som zvedavá ako to bude nakonec ešte pokračovať…a dúfam že to nebude dlho…dikes
už se moc těšim na další řadu bylo to moc hezký 😉
Tyo uplně jsem se zlekla když jsem uwiděla ta oškliwá slowa "KONEC" ae naštěstí jsem se na konci dílu uklidnila. Díky bohu.
Miluju tuhle powídku. Moc se mi líbí a doufám, že se dočkám oprawdu druhé řady.
Myslím si, že to bude ještě hodně zajímawý jak je psáno a tak doufám, že se tu pokračowání objewí brzy 😉
U teď se nemůžu dočkat a jsem nedočkawá jak se to bude dál wywíjet.
Doufám, že se to nějak moc neposere a nakonec to skončí happy endem 🙂
[7]: no, upřímě se to posere hodně a madam Zwingerowá se pěkně zapotí XD
Jinak moc wám děkuju za komenty a mam radost, že se na druhou řadu těšíte. Budu se snažit aby se wám to co nejwíc líbilo. Jste moje zlata :-*
jooooooo 😀 ten konec 😀 we… :D:D:D těším se na 2. řadu. šíleně 😀
Páni… To bylo úžasné =)Už celej týden jsem čekala, jak to dopadne…Je to fenomenální a jsem strašně ráda, že ten onec na konci neznamená, že tato povídka končí, ale v podstatě začína, protože jinak by to byl konec. Alespoň pro mě =)
Chtěla jsem napsat, že je škoda, že je konec..TO JE škoda, ale je tu naděje, že se objeví nový díl a s ním zápletka jak…..nemám správné slovo:) užasná povídka a bude mi mooc chybět 🙁
[11]:Spíš nová řada tak 🙂
úžasné :)) tahle povídka se mi moc líbila, jsem ráda že to takhle skončilo.. doufám, že napíšeš něco dalšího :-)) jo a ta druhá )řada by nebyla od věci ;))
no tak jako ja malem mela mrtvici kdyz vidim napis konec. Ale uz jsem klidna. Jakozto varianta konce je to moooc dobry. Ale moc se tesim az to tam zase vypukne. Ja proste ty zmatky miluju.
Taky mě z toho konce málem kleplo xD Těším se na pokračování, tahle povídka je opravdu dobrá.
paaani to je uuuzasny tn konec a to vsechno !!!! proste Bomba s velkym B
Jojo, jsem ráda za druhou řadu. Povedená povídka, Bitterko.
naprosto parádní povídka….úžasný…moc pěkné :)Jsem ráda že to tak skončilo 🙂
To teda bylo! Tuhle povídku jsem si uložila do wordu, abych měla v ntb v autě co číst xD
Musím říct, že to skončilo úplně přesně krásně tak, jak jsem si to přála! Nádhernej konec, ale dopr…e napětí jak sviň, jestli tomu Tomovi nakonec můžu věřit nebo ne! To se ti povedlo. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli to Tom myslí vážně. Dokonce, jak to už Billovi řekl a dělal si srandu "zítra tě zabiju", tak jsem si říkala, jestli je vážně nemocnej a chystá to (nebo nemá jiný řešení a nakonec udělá, co řekl Kloss, nebylo úniku) nebo si z Billa fakt jen dělá srandu. Bylo to psycho!!! Navíc hustě popsaný to odjištění zbraně nebo tlumení nebo co bylo, kdyžnkdo vlezl k nim do pokoje, panička se vyzná! Uf a ještě že to byla "jen" fanynka. Prej univerzální kartu od pokoje. Nakóduješ všechny pokoje a dostaneš se všude, stačí jen vložit do takový mašinky a máš moc nade všema:D Sakra ta fanynka byla ale oprsklá!
Byl tam zajímavej zvrat, kde se Bill přestal chovat jako rozmazlenej a začal bejt uplnej opak… hodně velká změna.
Skvěle realistický "Tak co, Berlíne! Ještě nemáte dost?!" Úplně to slyšim! Taky se mi líbila scéna, kde Bill držel tu pistoli… myslela jsem, že mu jebne a Toma střelí…! A přemýšlela jsem nad tím, co je sexy na někom, kdo drží pistoli. Oni když si ji představím u obou zvlášť (nebo ještě líp, jak na sebe míří jak ty dvě v D.E.B.S.), tak prostě sexy je a hotovo! Úžasná scéna.
Díky za parádní povídku, bylo to svěží, nezvyklý, docela brutus představit si, že povolání Toma je nájemnej vrah:D a i ty tvoje úvodníky, prostě jo, to k tomu patří, čaulitz!;D
A jo, ještě Zwinger… dobře vybraný, pěkně to zní jako příjmení^^