autor: Tomi
upozornění: Slash
Ahojik, lidičky napsal jsem novou povídku. Bill a Tom jsou sice bráškové, ale nic spolu nemají, takže opět další slash. Ani nejsou členové slavné skupiny. Prostě obyčejní kluci.
„Já bejt tebou, tak tam nejezdím… Pokusí se tě svést.“
„Každej není jako ty…“ Ušklíbl jsem se na Toma a šel si zabalit věci. Na přemoudřelý kecy mýho bráchy jsem neměl náladu. Vždycky je chytrej až na půdu. Někdy bych ho vážně zabil. Co nechápe na profesionálním focení? Model – fotograf. Navíc jsem se potřeboval uklidnit. Doma bylo docela dusno. Rodiče se hádali o každou maličkost a mě z toho akorát braly ošklivý depky. Copak nemůže bejt chvíli klid?
Cesta tam byla docela nudná. V kupé bylo zbytečně přetopeno a obstarožní ženská, co pořád něco psala do noťasu, moc taky přívětivě nevypadala. Asi jsem v ní nevzbuzoval náležitou důvěru. Možná za to mohly mý dlouhý černý vlasy. Čert ví. Přestal jsem se s tím zabývat. Chvíli jsem se díval z okna na zasněženou krajinu a pak usnul. Za pár hodin mě uvítalo tmavý zaprášený město. „Paráda.“ Ještě ke všemu začalo drobně sněžit.
„Tak tady bydlím.“ Na to, že jsem toho týpka viděl dneska poprvý na živo, působil sympaticky. Měl jsem z toho trochu strach. Sice jsme si psali nějakou dobu, ale… Fotky zkreslujou, a napsat se dá za monitorem taky cokoliv. Věděl o mně dost. Okolo Vánoc jsem se pokusil o sebevraždu. Jak jinak, kvůli klukovi, protože jsem praštenej. Co jinýho k tomu říct. Bylo fajn svěřit se někomu se svýma problémama.
U něj doma jsme si chvíli povídali a pili čaj. Díval jsem se na fotky a do katalogů. Já si nikdy nepřipadal tak krásnej, abych si o sobě myslel, že můžu dělat modela. Snědl jsem talíř těstovin a to nejtěžší mělo přijít. V šatně při těláku mi dělalo problém se svlíknout do spodního prádla, a tady jsem měl bejt nahej. Začínal jsem bejt nervózní. Nabídl mi colu s vodkou, ale já nejdřív odmítl. Nikdy jsem moc nepil, ale nakonec jsem ho poprosil, aby mi nalil. Příjemný teplo se rozlejvalo mým tělem. Už mi nedělalo problém se svlíknout. Protivný reflektory mi svítily do obličeje, ale jinak jsem si nemohl stěžovat. Nebylo to tak hrozný. Spíš sranda bejt focenej z nejrůznějších úhlů. Docela jsem si to začal užívat. Pak jsem zapadl do koupelny. Konečně teplá voda. U nás jí vždycky vycachtal protivnej brácha… Snad tisíckrát jsme se spolu rvali, kdo bude první. Vždycky vyhrál ten hajzlík. Z toho vyplývá, že bráchovi se nedá věřit.
„Jééé, pomoct, nefoť mě, když se koupu.“ Začal jsem se smát.
Byl jsem docela unavenej. Zahrabal jsem se pod deku. Skoro jsem usínal, když vtom jsem ucítil, jak něčí ruka přejela po mých vlasech, a pak postupovala níž po zádech a skončila na mém pozadí. Zavrtěl jsem se. „Hmmm, jsem unavenej.“ Nedbal na moje protesty a dál mě vytrvale dráždil. Nejdřív mě jenom hladil, a pak jsem ucítil jeho prst tam uvnitř a za chvíli další. Svíjel jsem se rozkoší, když se dotkl přecitlivělého místa. Neovládl jsem se a začal vzdychat a křičet. Chudáci sousedi si asi taky pěkně užili. Myslel jsem si, že umřu. Zalykal jsem se slastí. Kleknul jsem si, a pak přišlo na řadu něco většího. Dostal se do mě na jeden příraz. Necítil jsem bolest nebo něco takovýho. Sám jsem ho před chvíli prosil: „Udělej mi to.“ Pár vteřin setrval v klidu a pak začal přirážet. Nejdřív pomalu, a pak začal zrychlovat. Udělal jsem se. Ucítil jsem, jak mu zaškubalo v penisu. Vykřikl a udělal se do gumy.
Byl jsem naprosto vyčerpanej, když jsem si položil hlavu na polštář. Jednou v životě měl můj blbej brácha pravdu, ale nelitoval jsem. Rychle jsem z toho všeho usnul.
Byl jsem naprosto vyčerpanej, když jsem si položil hlavu na polštář. Jednou v životě měl můj blbej brácha pravdu, ale nelitoval jsem. Rychle jsem z toho všeho usnul.
autor: Tomi
betaread: Janule
Jo je to moc hezký sice se mi to zdá šileně krátky a vubec se mi nelíbí že si Billi myslí o braškovi že je protivnej xDxD Ale zajimalo by mě kdo je ten fotograf .. 🙂 protože Tom asi těžko 🙂
rozhodně zajímavý
Sakra!!!Proč je to tak krátké???!!!Když je to tak dobré!!!!xD
jejda kratky? tak se příště polepším. Jsem to napsal podle toho co jsem prožil. Jo a ten fotograf je David J. podle mýho příběhu. Zapomněl jsem to poznačit
myslim že by nebylo na škodu z toho nějak udělat vícedílovku je to docela dobrý téma
Krátký – ale super! 😀
Lahůdka 🙂
Čtu od tebe všechno, co píšeš – to co píšeš působí tak nějak velice realisticky a nezapomíná se na to, tak jak jsem zapomněla všechny ty povídky, na tyhle nezapomínám nikdy. A tahle naprosto vede, je skvělá 🙂 Piš dál!!!