Zakázané ovoce – Vůně novoty 17.

autor: Kate
350
Uvnitř ředitelny čekala… policie. POLICIE?! Bill to tak trochu už tušil, že si fízlové nakonec přijedou do školy, ale Mark valil oči, a nevěděl, co se děje. Nebo spíš nevěděl, kam by se mohl schovat. Teď se totiž dost zbaběle krčil za Tomem. A tomu to nebylo vůbec příjemné. Proto uhnul a postrčil ho trochu před sebe.
„Sedněte si!“ řekla dost rázně ředitelka a ukázala na židle. Kluci si tedy sedli na židle a čekali, co bude dál. „Tak, nechám to na Vás.“ Sedla si i ředitelka a kývla na mladou policistku. Hnědovláska si poupravila sukni a přešla pár kroků ke stolu, ze kterého vzala nějaké desky.
„Dobré ráno. Bille, Tome, my už jsme se viděli, že?“ Podívala se do papírů. Oba dva kývli.
„Vy jste Mark, ehm… Lenz?“
„Ano.“
„Byl jste obviněn z trestného činu, pokusu o znásilnění. Máte právo nevypovídat. Vše co řeknete, může být později použito proti vám.“ Vybalila na něj, položila zpět desky, a vytáhla Marka na nohy.
„Co-cože?“ Nechápal. Ženská mu skroutila ruce za záda a nasadila mu pouta. Mark upřel svůj zrak na Billa.
„Ty děvko! Tohle ještě  neskončilo! Si ještě užiješ, buzerante!“ stačil ještě křičet, když ho druhý polda odváděl pryč ze školy. Hnědovláska se ještě otočila na Billa s Tomem.
Bill jen tak tak zadržoval slzy. Policajtka vzala ze stolu krabici kapesníčků a podala mu je. Bill si z krabice jeden kapesník vzal, a utřel si slzy, které si už probojovaly cestu ven.
„Panu Lenzovi nyní hrozí trest odnětí svobody na dva roky. Děkuji, Nashledanou.“ Rozloučila se, a odešla. Zazvonilo na přestávku.

„Můžete jít. Nashle.“ Otevřela jim dveře. Oba dva tedy vstali a vyšli z ředitelny. Jakmile se za nimi zabouchly dveře, Bill se natěsnal k Tomovi do náruče. Tam se rozvzlykal. Tom ho konejšivě hladil po zádech a tiskl ho k sobě.  
„No tak. To bude dobrý. Už ti nic neudělá.“ Šeptal mu.
„Ale c-co když při-příště…,“ znovu vzlyknul.
„Žádné příště už nebude. Opravdu. Neber jeho a ty jeho nadávky vážně.“
„Ale…“
„Žádné ‚ale‘, Bille! Ne, jasný?“ Zatřásl s ním. Bill trochou popotáhnul, ale zavrtěl hlavou na souhlas.
„Vždyť jsem to říkal, že spolu choděj!“ ozval se nějaký jim neznámý hlas za zády. Tom se tam nervózně otočil a viděl nějakého šprta, jak na ně ukazuje. A na chodbě taky nebylo málo lidí. A všichni na ně zase civěli jak na mimozemšťany.
„Tome?“ odskočil od něj Bill a hřbetem ruky si setřel poslední slzy. Tom se na něj podíval s takovým výrazem, který Bill nedokázal zařadit.
„No chodíme, no, a co mám bejt?!“ řekl dost nahlas, a přitáhnul si za pas Billa k sobě. Šprt se zarazil s otevřenou pusou, stejně jako všichni ostatní. Nikdo nevěděl, co říct. Nakonec se z konce chodby ozvaly ještě nadávky typu: buzny, teplouši atd. Ale už ne v takovém množství, jako když přišli do školy.

„Tome, co to děláš?“ špitnul Bill.
„Když jsem nesouhlasil, byla to chyba.“ Zakroutil krátce hlavou. Pomalu táhnul Billa do třídy. Kdyby šli na záchody, bylo by to teď dost nápadné. Co by si asi ostatní mysleli, že tam budou dělat?
„Ale proč?“ zastavil ho.
„Nemělo by smysl zapírat. Jak jsi sám řekl, provalilo by se to dřív nebo později.“ Zadíval se mu do očí. „A taky proto, že tě miluju.“
„Já tebe taky.“ Natáhnul se k němu pro polibek. Nemohli se ale líbat dlouho. Znovu totiž zazvonilo – na hodinu. Všichni se okamžitě uklidili do tříd, ani Tom s Billem nebyli výjimkou. Ale tentokrát tam došli ruku v ruce.

PO ŠKOLE

„Nesso, proč jsi pořád tak zamlklá?“ otočil se na ni Tom. Seděli v kavárně  už půl hodiny, a Nessa nebyla tak výřečná jako vždy. Nessa se zhluboka nadechla.
„Máma mi domluvila nějakou praxi u Mnichova. Budu tam tři měsíce.“ Napila se svého kafe.
„Aha, tak to už  chápu.“ Bill si položil hlavu na Tomovo rameno.
„A Sára jede se mnou. Nechtělo se mi tam samotný.“
„Kdy odjíždíte?“
„Zítra ráno.“ Kopli do sebe zbytek kafe a zvedaly se ze židle. „Jdeme si zabalit. Zaplatíš to?“ Otočila se na Toma Sára.
„Jasně. Tak zatím teda ahoj, a volejte.“ Usmál se na ně. Bill jim ještě s Tomem zamával, ale to už obě zmizely z kavárny. To už  se Tom věnoval Billovi. Jemně si natočil jeho hlavu k sobě a přiblížil se k jeho rtům. Jen lehce se o ně třel. Bill položil svou ruku na Tomovo stehno a trochu stisknul. Tom pootevřel ústa a nechal Billův jazyk, aby vplul do jeho úst. Bill přejel jazykem po jeho patře a vybízel Tomův jazyk ke spolupráci. Konečně se i Tom zapojil do polibku a začal si hrát se stříbrnou ozdůbkou v Billově jazyku. Bill se posouval svojí rukou stále výš, a zanechal jí v Tomově rozkroku.
„Bille.“ Zasténal Tom a odtáhnul se od něj. Bill se ušklíbnul a znovu se vrhnul na jeho rty.
„Bille, co ti dali do toho pití? Ve škole jsi byl v jednu chvíli pomalu na zhroucení. A teď…,“ odtáhl se od něj. Bill mu přiložil ukazováček na ústa.
„Nic mi do pití  nedali. Ale, přišlo mi, že jsem se choval pomalu jak hysterka.“
„Nechoval.“
„Ne, prosím neřeš  to.“
„Dobře.“
„Já jen, nemohli bychom jít dneska k tobě?“ zeptal se ho s nadějí v očích.
„Chceš u mě  i přespat?“ Ušklíbnul se. Bill dělal zamyšleného, ale odpověď měl jasnou.
„Chci.“  
19:30 U TOMA DOMA

„Chutnalo ti?“ Zvednul se Tom a vzal do rukou talíře, které dal následně do myčky.
„Děláš si srandu? Jak by tohle mohlo nechutnat?“ Zasmál se a pomohl mu sklízet ze stolu.
„Co budeme dělat?“
„Koukat se na film?“
„Kterej?“
„Nějakou komedii.“
„Běž do obýváku. Ve skříni jsou DVDéčka, tak něco vyber. Já hned přijdu.“ Mrknul na něj Tom a nezapomněl ho plácnout po zadečku. Bill se zasmál a odcupital do obýváku. Dredáč se obrátil k lednici a vyndal z ní láhev šampaňského a misku jahod. Vzal ze skříně ještě dvě skleničky a šel za svým miláčkem do obýváku. Ten stál k němu zády, a zrovna dával DVD do přehrávače. Tom to všechno postavil na konferenční stolek před gaučem a přiblížil se neslyšně k Billovi. Objal ho kolem pasu a hlavu mu položil na rameno.
„Co jsi to vybral?“
„Něco jsem tam náhodně dal.“ Pousmál se. Tom s ním začal pomalu couvat směrem k sedačce. „Co to děláš?“ Zasmál se opět Bill.
„Uvidíš.“ Vydechnul Tom, když i s Billem dopadl na sedačku.

autor: Kate
betaread: Janule

9 thoughts on “Zakázané ovoce – Vůně novoty 17.

  1. Teda Thomasi Kaulitzi,to jsem nečekala,že budeš takový frajer,BRAVO!!!!!!
    Ale ten Mark……o tom se ještě určitě dočteme…

  2. u tadytý povídky se vždyck ale uplně neskutečně těšim na další dílek protože to vždycky utnou v tom nejlepším

  3. Bože Bill ešte sa pýtaj?! No čo asi, Tom Kaulitz je nám nejak nadržaný…ale dobre robí…SUPER!!!
    Ale rýchlunko ďalej…je to mocky dobré!!!

  4. taaak nahodne……tak to bude nejaky pecko ne? :DD a k tomu Tomova nadrzenost….no to jsem teda zvedava. Ovsem Bille…sam sis rekl ze u nej prespis 😀 TAk honem dal.
    Btw. Tom si u me opet napravil skore tim ze se k Billovi priznal. Uz ho mam zase rada

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics