autor: Bejb
Vím, že jsem otravnej s tím, jak furt píšu o škole, ale já si nemoh pomoct, třecí síly jsou prostě až příliš srandovní a dobré na to, aby nápady ležely v koutě… Takže hezky čtěte! 🙂
„Takže strana devadesát jedna, zavřít klapačky a Agnes čti.“ Rozkázala pevným hlasem učitelka a opřela se o parapet, aby měla co nejlepší výhled na třídu. Billa to štvalo, nesnáší fyziku a tu starou ropuchu, která si snad nikdy nevrzla, a určitě nemá ani děti. Na chvíli stočil pohled na druhý konec třídy k bratrovi, snažil se vyčíst něco z toho kamenného obličeje. Tom se s ním asi odmítal bavit. Nepočkal na něj, vyběhl z domu jako tornádo, a místo toho, aby na něj čekal na zastávce, se jednoduše bavil s několika kluky ze třídy a povídal si s nimi o autech. Bill tomu nerozuměl, vždyť v posledních měsících toho tolik prožili… Radši stočil svůj pohled ke knize a začetl se do textu, hledal řádek, kde Agnes čte. Hned jak dočetla odstavec, vyvolala učitelka Billa a jízlivě se u toho usmívala. „Ropucha stará rezatá!“ pomyslel si Bill a začal číst text, který mu tančil před očima, ani se nesoustředil, co čte.
„Dáme-li dva stejné hranolky na sebe, naměříme dvojnásobnou třecí sílu než při posouvání jednoho hranolku po stole. Dva hranolky položené na sobě působí dvojnásobnou tlakovou silou kolmo na podložku. Při třech hranolcích položených na sobě změříme trojnásobnou třecí sílu. Opakováním podobných měření docházíme k závěru: Velikost třecí síly je přímo úměrná tlakové síle, která působí kolmo na podložku.“ Bill dočetl poslední větu v odstavci, sám sobě se divil, že nekoktal, bylo tam hodně nesrozumitelných slov, ale pro něj byla všechna nesrozumitelná, takže…
„Číst bys uměl. A co pan bratr?“ otočila se učitelka na Toma a pokynula mu, aby četl.
„Já mám rýmu, nikdo by mi nerozuměl.“ Odbyl ji Tom a dál se klidně díval do učebnice.
„Aha, Kaulitz má rýmu, takže Bille, čti dál.“ Vyzvala ho. Bill se jen zakřenil. Několik děvčat se zachichotalo a on si připadal trapně.
„Velikost třecí síly závisí na drsnosti stykových ploch. Zjistíme to tak, že táhneme-li hranolek po vodorovné hladké ploše, jde to snáz než na koberci, v druhém případě je tedy třecí síla větší.“ Bill dočetl další odstavec a už nabíral dech, aby četl dál, ale baba se rozhodla týrat někoho jiného. Přešla dozadu k Marcusově lavici a hlasitě třískla pravítkem. Marcus a jeho soused se o něčem zaujatě bavili, takže neslyšeli její kroky, všimli si jí až po prásknutí.
„V mých hodinách se nebaví, takže Marcusi k tabuli, vyzkouším si tě, jistě všechno umíš!“ Marcus se otráveně zvedl a o chvíli později stál před tabulí. Bill přestal vnímat, vypnul všechny mozkové pochody. Uslyšel chichotání. Otevřel oči a zkoumal příčinu. Dvě jeho spolužačky, Marie a Lina, si ukazovaly na jeho bratra a špitaly si.
„Podívej, podívej, dělá to zas!“ zasmála se Lina. Bill se podíval na Toma, ale nic zvláštního neviděl.
„Myslíš, že si to?“ nechápal celý tenhle rozhovor, ale poslouchal dál.
„Hm… nevím, třeba mu Bill pomáhá!“ další výbuch smíchu a Bill stále nechápal.
„Hele, radši bychom měly zavřít huby, panenka se na nás čumí.“ Marie se otočila na Billa a zašklebila se. Bill tedy radši odvrátil hlavu, sjel pohledem bratra. V čem by mu měl pomáhat?
Myšlenky ho pohltily. Bylo to snad tak vidět, nebo ty dvě byly jen puberťačky, které se rády baví o klucích? Začínal si myslet, že ví pravý důvod Tomova chování, nechtěl se prozradit. Co kdyby někdo přišel na to, že si občas zajde k bratrovi a pak v jeho pokoji… Celá pověst lamače srdcí by šla do kytek! Neuvědomil si to, ale civěl na bratra, a Marie s Linou zase na něj. Odtrhl pohled teprve tehdy, kdy uslyšel další dávku smíchu.
„Všimla sis, teď se probral! Oni jsou oba nějací divní! Pořád po sobě čumí, tak nějak hladově, víš… Jako by se chtěli sežrat. Strhat oblečení, pomilovat a sežrat!“ Marie to najednou se smíchem přehnala a učitelka ji sjela pedantským pohledem. Rychle se omluvila.
„Baba jedna. Hele pojď to zjistit, odchytíme Billa před třídou, a pak si s ním popovídáme, ne?“ Lina uznale pokývala hlavou, určitě se jí ten nápad zalíbil. A Billovi se zvedl žaludek, ony ho budou vyslýchat? Tak to teda ne, nic neřekne! Zrovna, když stará ropucha otvírala pusu, aby mohla dát Marcusovi pětku, ozvalo se zvonění. Pro Billa spása i záhuba. Pomalu se šoural za třídy, laxně si pohazoval s pouzdrem. Když vyšel před třídu, Marie a Lina už tam stály, široce se zubily. Bill jen pozvedl obočí a šel dál. Holky se k němu hned přihnaly, každá z jedné strany a začaly do něj šťouchat prstem.
„Jak to, že se s tebou Tom nebaví?“ Bill protočil oči, jak to má vědět?
„Proč se nejdete zeptat jeho?“ otočil se na Marii.
„Protože by nás poslal do prdele. To ty s námi umíš zacházet, takže nás odpálkuješ jemně.“
„To máte teda výhodu.“ Bill si posměšně odfrkl.
„Co s Tomem máte?“ vypálila Lina natvrdo.
„Co bychom měli, nic.“ Bill nervózně zatočil za roh chodby.
„Ale nepovídej, něco jo, myslíš, že si nejde nevšimnout těch pohledů a signálů, který si posíláte jako záchranou lodičku?“
„Je to moje dvojče, proboha! A co si myslíte, že bych s ním měl jako mít? Snad si nemyslíte, že…“ Bill to nedořekl, radši si přitiskl dlaň na ústa.
„Co, no tak, co s ním máš?“
„A to si myslíte, že vám to řeknu? I kdyby, tak je to jen moje věc a jeho, a pokud vám to nepoví on, tak ani já ne.“
„Jseš děsnej!“
„Já vím.“ Bill se na ně zazubil a zůstal stát, ony ovšem taky.
„Bille, víš, že ti to dneska sekne, ale fakt, líbí se mi tvoje vlasy, trochu jiný než včera ne?“ zkusila to Lina z jiné strany. Ale Bill to hned prokoukl.
„Kdepak, jsou stejný a s komplimentama jdi do háje, když je nemyslíš upřímně!“ Bill se znovu rozešel uličkou, podvědomě si sáhl dozadu na krk, za pár týdnů tam bude tetování. Možná by o téhle triádě měl říct Tomovi…
„Hej, Tome!“ Bill šťouchl do bratra a ten se konečně probral z transu.
„Co je?“ zaskřípal skrz zuby Tom.
„Musím s tebou mluvit, můžeš se postavit prosím?“ Tom se tedy líně postavil. Bill si stoupl těsně k bratrovi a začal mu šeptat do ucha získané informace.
„Marie a Lina se bavily, o nás. Říkaly, že si myslí, že s tebou něco mám, mluvily se mnou a na fyzice povídaly něco o tom, že na sebe koukáme, jako bychom se chtěli sežrat.“ Tom po Billovi loupl očima.
„A ty jim teď jen potvrzuješ teorie, Bille! Sakra mysli trochu.“
„Nemůžu za to, že se mi celý den vyhýbáš! Jestli budeš chtít odpoledne zase něco „podnikat“, tak si zajdi za někým jiným, jo?“ Bill Toma bouchl silně do ramene a odešel na chodbu. Stály tam obě, Lina i Marie.
„Copak, copak? Že by manželská hádka?“ Bill jen mávl rukou a odešel si koupit do automatu něco na nervy, teď je bude potřebovat hodně silné. Jestli si toho všimly už i tyhle dvě husy, tak jsou moc nápadní. Bill nikdy nepřemýšlel nad tím, jestli to, co dělají, je špatné, ale najednou si připadal odporný, hodlal to s Tomem skončit…
Upíjel z plastového kelímku kakao a šrouboval konec. Napadlo ho sice, že je to dost unáhlený, ale viděl to jako tu nejlepší možnost. Prostě to bude jen nepatrný puntík v jeho životě, experimentoval, no. Dopil kakao a vyhodil kelímek do koše. Bude to tak lepší, pro něj i všechny ostatní. Vydal se po schodech nahoru, klel nad tím, že mají třídu až ve druhém (posledním) patře. Potichu přešel chodbou a vmísil se do třídy. Snažil se pohodlně usadit, ale nešlo to. Několikrát se zavrtěl, ale stejně mu to v ničem nepomohlo, a tak si začal chystat věci. Měli mít dějepis, poslední hodina. Jak se těšil, dejepisářka totiž vždycky usnula dřív, než stihla dokončit svůj dlouhý výklad. Podvědomě se zašklebil, Tom měl na tuhle hodinu sedět s ním, sedne si vůbec k němu? Billovi se najednou zasekla ruka v půli pohybu, Tom stál nad ním. Takže si přece jen sedne k němu. Několikrát zamrkal a teprve potom se otočil na bratra.
„Chceš se mnou vůbec sedět, nebo to děláš ze zvyku?“ Tom zavrtěl hlavou a plácl sebou na vedlejší židli.
„Každý si může myslet, co chce, já se tě nevzdám!“ upřel na Billa svůj pohled a mrkl na něho.
„Ehm, co?“
„Slyšel jsi. Podnikneš něco se mnou odpoledne?“ Tom se chlípně usmíval a zapohyboval rukou v naznačujícím gestu.
„Jsi prase.“ Zachechtal se Bill a odstrčil Tomovu ruku od sebe.
„Tak co?“
„Naser si!“ Bill se koketně otočil a několikrát zavtěl hlavou. Tom se opatrně rozhlédl, a potom bratra objal. Položil mu hlavu na rameno a šimral ho prsty na bedrech.
„Hele, Bille, mám tě rád a seru na všechny okolo, promiň, že jsem tak vyjel, ale občas drž hubu a bude to ok, jo?“ Bill jen zakýval hlavou, cítil se tak bezpečně u Toma, vždycky se tak cítil. Tom byl jeho a vždycky bude, nedovolí, aby mu ho někdo vzal….
„Dobře, něco s tebou podniknu. Co chceš dělat?“ Tom se naklonil k Billovi a začal mu šeptat.
„Co kdybychom si vyzkoušeli tření v praxi, hm? Asi rozvržeme postel, ale co, koho to zajímá!“
„Máma není doma, že? Mám pocit, že říkala něco o kadeřníkovi?“ Bill šťouchl do Toma a na tváři se mu usadil úsměv. Byl rád, že mu bratr důvěřuje natolik, aby s ním udělal další krok. Lehce se uculil nad představou prázdného domu a svého bratra. Pak si ovšem uvědomil ještě jednu věc, mohl křičet. Naklonil se k Tomovi a svůj nemravný nápad mu pošeptal. Červenal se, když to říkal. A Tom taky, ani nevěděl proč, ale představa Billa, který křičí rozkoší pod jeho doteky, v něm vyvolávala touhu. Několikrát škádlivě bratra zatahal za černé prameny.
Ani jeden z nich si nevšimli opodál stojících děvčat, které žárlivě sledovaly scénu před sebou. Jen dvě se pobaveně uculovaly a špitaly si o tom, že ženské mají vždycky pravdu. Když Tom zase píchl Billa do boku, dívky se zhnuseně rozešly a zůstaly jen ty dvě podivné.
„Víš, co bych ráda věděla?“ zeptala se Lina Marie.
„Ne. Co?“
„Jak to dopadne, co myslíš, vrhnou se na sebe doma?“
„Jistě!“ odsouhlasila jí přítelkyně a strčila do ní loktem.
„Pojď, zvoní.“ Obě se rozešly ke svým lavicím a nenápadně se na sebe šklebily.
„Tome? Co si myslel tím třením v praxi? Víš, já si to nedokážu představit…“ řekl Bill cestou ze školy, kopali do kamínků a občas k sobě přišli tak blízko, že se dotýkali rukama.
„Uvidíš. Neboj, líbit se ti to bude, to věřím. Přišel jsem na to včera, když jsi mi…“ Bill štípl bratra do boku, nechtěl vyslovovat nahlas věci, které spolu dělají, nemusely by se už vrátit.
„Co je? Jen ti podávám původ věci.“ Tom se zachechtal a ovinul svoji ruku kolem Billova pasu.
„Fajn, ale neříkej to takhle nahlas.“ Bill se ublíženě otočil na bratra a rozhlédl se nervózně kolem sebe. Někdo je mohl slyšet!
„To chceš, abych šeptal?“ řekl Tom schválně tak tiše, že ho snad Bill ani neslyšel.
„Ne, to zas ne, ale prostě, no je to jedno.“ Bill mávl rukou a zrychlil svůj krok.
„Jsi nějakej nedočkavej, ne?“ Bill se pohoršeně otočil na bratra a schválně se kousal do rtu. Věděl, že bratra to vzrušuje, chtěl ho popohnat.
„Tak fajn, já taky a jde se!“ ušli ještě několik metrů a stanuli před svým domem. Bill zkusmo zavolal matku, a když se nikdo neozval, rychle skopl tenisky a bundu pověsil na věšák. Nemohl se dočkat. Cítil, jak začíná mít v kalhotách těsno. Otočil se k Tomovi a políbil ho na otevřené rty. Ten okamžitě začal spolupracovat, nestávalo se často, že měli celý dům pro sebe. Bill se snažil co nejvíce natlačit na Toma a ukázat mu, jak moc o něj stojí. Jeho nedočkavé ruce pořád zajížděly pod velké tričko. Tom několikrát zamrkal, ještě nezažil bratra tak vášnivého. Věnoval mu poslední polibek a s mlasknutím se od něj odlepil.
„Pojď nahoru, tam to bude pohodlnější než tady u botníku.“ Vydusali schody a hrnuli se do Tomova pokoje. Hned, co za nimi klaply dveře, a zámek ve dveřích byl otočen, vrhli se na sebe a divoce se líbali. Tom přirazil bratra na dveře a nacpal mu mezi nohy koleno. Bill táhle zavzdychal, potřeboval to, nemohl uvěřit, že zhruba před hodinou chtěl Toma opustit. Odlepil se od Toma a za ruku ho vedl k posteli. Usmíval se nad bratrovým chtivým pohledem a napnutým klínem. Měl to rád…
Jakmile doklopýtali k posteli, Tom skočil na Billa, zapřel si ruce u jeho hlavy a dnes už snad po tísícáté, ho políbil. Jenže Bill se samou nedočkavostí tak vrtěl, že se mu podařilo, aby mu jeho kalhoty spadly z boků. Měl tak malý zadeček, že si musel nechat kalhoty zužovat.
„Hele, Bille, já vím, že je to těžký se udržet, ale ještě vydrž, jo?“ zachechtal se Tom a jedním pohybem bratrovi kalhoty zase natáhl. Bill zaúpěl, tohle vězení se mu nelíbilo. To by radši chodil po rozpáleném uhlí. Znova zakňučel, ani nevnímal bratra, který ho náruživě líbal na krku a snažil se ho alespoň minimálně uspokojit. Najednou něco Billa napadlo. Začal se třít o Tomovu nohu, která se přímo nabízela. Ale Tom jeho tvrdý penis ucítil a chytil své dvojče za ramena.
„A já myslel, že ti fyzika nejde!“ podíval se bratrovi do očí a prodlužoval tak své rozhodnutí, jestli si má na to stvoření vymezit ještě trochu mučivého času, a nebo z něj strhá oblečení, a tím oba přivede k tolik milovanému vrcholu. Při druhé myšlence Tomovi silně zacukalo v rozkroku, a tak bylo rozhodnuto. Začal Billovi svlékat tričko a poté i kalhoty, bratr mu nadšeně asistoval. Po chvilce už zbyla na zemi jen hromádka oblečení.
Bylo to zvláštní, najednou před sebou stáli úplně nazí, tak daleko ještě nikdy nedošli. Bill se trochu červenal, měl nutkání se zakrýt. Ovšem Tom nepokrytě zíral na bratrovo tělo, a doslova ho hltal očima. Když znovu povalil bratra na postel, chytil svůj penis do ruky a zkusmo po něm přejel. Byl tak horký a nedočkavý, jako ještě nikdy. Billovi se začaly pomalu dělat před očima mžiky, už to dlouho nevydrží.
„A teď ti ukážu pravý tření, bráško,“ řekl Tom zastřeným hlasem a propletl si prsty s těmi bratrovými, takto spojené dlaně položil vedle Billovy hlavy. Bill měl doširoka otevřené oči a díval se, co jeho bratr dělá. Právě teď mu nestydatě roztáhl nohy a lehl si mezi ně, potom znovu uchopil svůj penis do ruky a nasměroval ho k tomu bratrovou. Rozevřel ruku a nechal svůj úd klouzat proti tomu Billovu. Ten pod náporem slasti zavřel oči. Lepší je, když to nevidí. Ten pocit byl nepopsatelný, oběma se stahovaly žaludky a nutilo je to kousat se do rtů. Pak si Bill ovšem vzpomněl na svůj slib daný Tomovy a začal vzdychat jako o život. Připadal si jako laciná děvka, ale mělo to své ovoce, Tom zrychlil. Věděl, že kdyby Tom ještě chvíli pokračoval, udělá se, a to by nebylo dobré, vzhledem k tomu, že pro sebe mají celý dům ještě minimálně hodinu. Odstrčil od sebe Toma, ten se zděšeně skulil na postel a vypískl úlekem.
„Co děláš?“ Tom se vyčítavě na svého bratra podíval a bouchl pěstí do postele, byl tak zatraceně blízko.
„Nechci se hned udělat, máme spoustu času.“ Bill hlasitě oddechoval, do tváří se mu nastěhoval ruměnec a automaticky bratra pohladil po noze, nevěděl proč zrovna po noze, ale asi proto, že mu byla nejblíže.
„Zkusme to udělat pomalu,“ navrhl Bill.
„Dobře, ale budeš mi to dělat ty,“ přisunul se Tom blíže ke svému bratrovi a uchopil do ruky jeho penis. Bill se tedy chopil toho Tomova a začal po něm pomalu přejíždět. Dívali si vzájemně do očí a neustávali v pohybu rukou.
„Bille, pojď si zahrát kdo s koho.“ Usmál se Tom chlípně.
„Ne Tome, to ne, nesnáším tuhle hru!“ Bill se naštvaně posadil a složil hlavu do dlaní. Úplně zkazil pěknou chvilku.
„Bille, no tak, bude zábava,“ snažil se ho Tom přemluvit.
„Ne!“ řekl Bill už ne ovšem tak pevným hlasem jako předtím.
„Vsadím se, že vydržíš víc, o co?“
„O další kolo.“ Usmál se tentokrát chlípně Bill a naschvál se chopil bratrova penisu o něco dřív.
„Pomalu nebo nejsou hranice?“ podíval se na bratra Bill a začal mačkat jeho penis, nechtěl se vzdát své sázky.
„Pomalu,“ zachroptěl Tom. Neměl to možná dělat, Bill přesně věděl jak na něj, a druhé kolo by už nemusel zvládnout. Už tohle mu dělalo nesmírně dobře, a to teprve začali. Také uchopil Billův penis do ruky a začal ho pomalými tempy uspokojovat. O několik minut později si málem rozkousl ret, tak dobré to bylo. Zatímco Bill všechny své touhy ventiloval křikem, Tom se snažil zůstat relativně potichu. Nehorázně mu škubalo v penisu, Bill to pokaždé vycítil a zpomalil, nechtěl vyhrát snadno. Samotnému to dělalo dobře, ale tím, že se částečně uklidnil, oddálil i svůj orgasmus. Bill si ho vždycky honil takhle pomalu, když Tom nebyl doma, měl v tom cvik. Tom ale ne, vždycky se snažil udělat co nejdřív, tlačil ho čas. Bill se najednou naklonil nad bratra a začal provádět „tření“.
„Seru na pravidla Tome, tohle bylo lepší, občas už mi nestačí ruka, víš?“ Bill políbil Toma na ústa a opřel se rukama o matraci.
„A co kdybychom zkusili pusu, hm?“ Bill se najednou zarazil a vyvalil na Toma oči. Opravdu by chtěl, aby mu…
„Nejdřív já tobě, jo?“ nechal Toma ležet a sám se posunul k jeho klínu. Vlastně nevěděl, co dělat, ale nechtěl nad tím moc přemýšlet, jenom by to zkazil. Vzal tedy Tomův penis do pusy a začal ho sát. Odpovědí mu byly hlasité skřeky. Rozhodl se tedy zmírnit. Pomalu začal pohybovat hlavou a občas přejel svým jazykem po špičce penisu. Tam naříkal jeho bratr nejvíc.
„Řekni, co se ti líbí?“ řekl Bill, když Tomův penis opustil jeho ústa, pohotově místo něj nasadil ruku.
„Když to saješ a jazykem…“ Tom naznačil rukou pohyb, a hned na to zaklel, ukazoval neslušná gesta. Bill si tedy vložil zase bratrův penis do úst a začal ho hltavě sát. Tom několikrát neschopně vydechl. Bill začal nemilosrdně mučit jazykem Tomův vrcholek, a když si ho znovu vložil do úst, Tom se udělal. Najednou nevěděl, co s tím vším lepkavým udělat. První, co ho napadlo, bylo, že to vyplivne, ale pak to prostě polkl, a dokonce mu to i zachutnalo. Bylo toho docela hodně, něco mu steklo i na bradu. Olizoval se jako kotě a v tu chvíli začal jeho vlastní penis těžknout.
„Tome, mohl bys?“
„Pocem.“ Tom si přitáhl Billa k sobě a sám ho položil na postel. Když potom bral jeho penis do úst, pomyslel si něco o tom, že takhle se zapomíná na sázky, a zpracovával Billa. Stačilo jen pár minut a Bill se svíjel v agónii orgasmu, takhle dobře se neudělal už dlouho.
Leželi vedle sebe, udýchaní, zmátožení a zpocení. Občas se na sebe usmáli nebo jen podívali, ale nemluvili.
„Nejlepší, co jsem kdy zažil.“ Řekl Tom a pohladil svého bratra od vlasů až po boky.
„Takže moje výhra platí?“ zašklebil se Bill a přitulil se k Tomovi.
„Ty chceš ještě teď?“
„Teď ne, potom zase jindy, ale měli bychom se obléct, neměla by nás tak vidět máma.“ Oba se otráveně zvedli a začali na sebe soukat svršky. Bill si oblékl jen tričko a trenky a prohlásil, že je to stejně na houby a víc si oblíkat nebude. Praštil sebou na postel a chumlal se pod peřinu, chtělo se mu neuvěřitelně spát. Tom tedy také mrštil s kalhotami a přitulil se k Billovi. Oba dva za chvíli usnuli…
Neměli bychom o tom mluvit, ale když je takto našla Simone, první věc, kterou řekla, byla: „Už zase si neuklidili kalhoty.“ Teprve potom se podíval na dvojčata schoulená k sobě, která ve vzájemném objetí spala. Rozněžnilo ji to a rázem zapomněla na kalhoty. Dala každému pusu na čelo, a pak stejně tiše jako přišla, zase odešla…
autor: Bejb
betaread: Janule
dokonalost… prostě krása… takovýhle scény miluju <3
nááádhera to je takováááá aawwww nádhera boože slintám 😀 … 😀
Dobréé:-) až moc dobré xD
Jsem ráda, že tentokrát můžu komentovat já tobě ^^
Naprosto úžasné. Od minulý povídky vidím zase krok dopředu, píšeš pořád líp a líp a hlavně máš úplně dokonalý náměty.
Dvacet bodů z deseti ;D 🙂
..I když mě to bohužel nejspíš nedokáže donutit, abych měla fyziku ráda :D:D
Pánii, úžasnééé!!!! :D:D..kks :D…jednorázovky moc nečítam ,ale táto ma veľmi zaujala 😀 už názov je velice zaujímavý 😀
Super výklad fyziky xD!!!!!!A vždycky mě fascinuje ta nedůvtipnost Simon xD
super 🙂 nejvíc povedený…
jako vždy se ti to moc povedlo….moc kráný!!!
huuu, dokonalýý ♥♥♥
To vůbec nevadí, že píšeš o škole. Mám moc ráda školní scény xD Ano, opravdu se zlepšuješ ve psaní 😉
Povídka byla dobrá xD na začátku ty slepice holky, mi připomíná pár takových od nás xD Tom s nápadem… a Bill nadšený. Ano. Nevím proč, teda možná jo xD ale nějak se mi zalíbila část u botníku, kdy Bill věděl, že za chvilku budou cosi nemravnýho provádět… a jak se těšil, už měl těsno v kalhotách xD a na konci Simone… ano, kdo by nebyl nad spinkajícími dvojčátky si v náručí roznežnělý xD
dokonalost, naprostá!!!
hlavně, že se oblíkli, když pak jdou spolu v objetí spát 😀 ale simone to zjevně nevadí, tak co, je to krásný 🙂
[6]: Tak asi málokterá máma předpokládá, že její synové se učí fyziku tímhle způsobem :D:D ale Simone, která je totálně mimo dění, to je vždycky takova třesnička na dortu 😀
Dokonalost, nic víc k tomu nemůžu říct! :D:D ♥
Užžasnéé 🙂 jednodílovky nějak často nečtu ale tahle mě zaujala začátkem 🙂 a nezklamala 🙂 luxusní…
Pání,fyziku nemusím xD ale tohle byla bomba,užasně popsáno,fakt pěkný…Jednorázovky píšeš pěkně ne jenom ony…