autor: MußiQ-May
Tak, Poslední dílek. Nevím, jestli budete moc spokojení, ale přiznávám, že Happy Endy neumím psát, tak je raději ani moc nepíšu. A tohle je právě ten případ, kdy ten šťastný konec radši neriskuju 😀 Tak, užijte si poslední díl, a do té doby, než vymyslím něco nového… Papáá MussiQ May <3
Bill
Po několika minutách jsem se trošku uklidnil, a moje vzlyky už nebyly tak hlasité, a… hysterické (???). Měl jsem uslzenou celou tvář, a byla mi příšerná zima. Na sobě jsem neměl jediný kousek látky, jen modřiny a špínu. Pořád jsem nad tím přemýšlel, a pořád jsem to nedokázal pochopit. Jak jsem se během jednoho dne mohl dostat až sem? Vždyť všechno bylo dokonalé, a najednou jsem zase tady. Vůbec mi to nedává smysl. Přece by policie volala, kdyby zjistila, že je v našem okolí. Určitě by volala. Ale jsem si jistej, že mě najdou. Určitě je napadne hledat tady, když to tady i vlastně tak napůl začalo.
Slyším zavrzání dveří, ale dívám se jiným směrem.
„Vstávej!“ křikl na mě hluboký mužský hlas. Ani jsem se nehnul.
„Něco jsem ti řekl!“ ozval se znovu. Zvedl jsem na toho týpka vražedný pohled, ale dočkal jsem se jen rány do obličeje. Zaskučel jsem bolestí, a ruku jsem přiložil na místo, kam mě praštil. Po tváři se mi spustilo hned několik slz. Ten chlap mě chytil za loket, který mi doslova drtil, a vytáhl mě nahoru. Byl jsem ještě připoutaný k topení, a když mě zvedal, stáhlo mě to zpět. Pořád mi drtil loket, a odemkl pouta. Byla to velká úleva, ale měl jsem zarudlé zápěstí, a moc to bolelo a pálilo. Trhl se mnou dopředu. Byl jsem slabý, a spadl jsem na kolena. Okamžitě mě trhavým pohybem vyhoupl zpět na nohy. Sotva jsem se držel na nohách. Se sklopenou hlavou jsem vedle něho kulhal až ke dveřím. Otevřel dveře, a tam byla dlouhá chodba plná dveří. Z většiny dveří se ozývaly různé vzdechy holek. Jedny dveře se otevřely. Podíval jsem se tím směrem. Byla tam nějaká holka.
„Hele, Jo… Já dneska už končím.“ Mluvila k tomu týpkovi. Byla to menší blondýnka. Celkem sexy ohoz, ale nelíbila se mi. Její obličej se mi zdál moc povědomý.
„Ale Jess, nikdo tu není, nemusíš mi říkat Jo,“ Zasmál se. Jess? T-to… Ne, to si jen určitě namlouvám.
„Tak teda… Tati, dneska už končím. Musím si ještě něco zařídit, a dostala sem dneska celkem slušný prachy.“ Koukla na mě, a pousmála se. Sehla se ke mně.
„Bill?“ Usmála se. Srdce mi začalo tlouct šílenou rychlostí. Vůbec jsem nevěděl, co si mám myslet, ale popadl mě zvláštní pocit.
„Hm, tak brzy, tati? Vždyť je mu… No, dvacet, že? Naposledy, když jsem tohle viděla, bylo mi dvanáct. Měla jsem pak noční můry.“ Zasmála se, a zase se narovnala, a mluvila k tomu chlapovi.
„No, tenhle už zdrhl, takže půjde o dva roky dřív. Jsem rád, že jsem ho našel. Ještě by něco řekl, hajzl malej,“ Zasmál se, a ne moc s citem mě poplácal po zádech.
„Tak, Bille, já se s tebou loučím.“ Mrkla na mě.
„Mrcho!“ Křikl jsem na ni, a z očí mi tekly slzy.
„Ale notak. Co bylo, bylo. Nebudeme přece vytahovat minulost… lásko.“ Pohladila mě po tváři, ucukl jsem na druhou stranu. Jen něco zamumlala, pozdravila svého otce, a šla.
„Jo, a Jessiko,“ ještě na ni zavolal.
„Ano?“
„Nechceš přece jenom přijít?“
„No, já bych ráda, ale…“ Koukla na mě.
„Dobře, budu tam.“ Usmála se, a odešla dlouhou chodbou. Tak, teď už mi vůbec nic nedávalo smysl. Co s tím má co společného Jessika? A proč zrovna já? Zatmělo se mi před očima.
„Sakra, co to?“ Zaklel jsem.
„Než přejdeme budovou, budeš to mít na očích!“ Zatáhl mi za loket, a někam mě vedl.
Když mi oddělal šátek z očí, šíleně mě bolely oči. Zářilo nádherně slunce, ale moji náladu mi to moc nezpříjemnilo. Rozhlédl jsem se okolo sebe. Byla tam černá dodávka. Byla otevřená, a v ní byly dvě jako by lavičky naproti sobě. Uprostřed vozu, úplně vzadu, byla židle, a nad ní rudý flek. Nějaké rudé flíčky byly i na židli. Zarazilo mě to. Měl jsem chuť vzít nohy na ramena, a utíkat, jak nejrychleji dokážu. Nešlo to.
„Jdeme,“ řekl ten chlápek, a táhl mě k té dodávce. Vlezl i se mnou dovnitř, a posadil mě na jednu tu lavičku. Připoutal mě tam k něčemu. Rozhlížel jsem se okolo sebe. Bál jsem se, a měl jsem husí kůži. Nevěděl jsem, co dělat, ale byl jsem i na panikaření příliš slabý. Sevřel se mi žaludek, a vůbec všechny vnitřnosti, když jsem se podíval do rohu vedle té lavičky, na které jsem seděl. Byla tam zbraň. Pistole. Vůbec těmto věcičkám nerozumím, ale to mi vůbec nebránilo v tom, abych pochopil, co se mnou chystají. Opět se mi z očí spustil vodopád slz.
„P-prosím. Neubližujte mi.“ Pípl jsem do vzlyků, a koukl jsem na toto chlapa, co mě sem dotáhl. Ani se na mě nepodíval, a vyšel ven z dodávky. Zavřel dveře, a nastala tma. Tichá, černá tma. Za pár minut se dodávka rozjela. Zavřel jsem oči, a doufal, že snad nabouráme nebo mě Tom a policie najdou. Byla to jen přání, která se mi nemohla splnit, ale celou dobu jsem se za to modlil.
Nevím, za jakou dobu to bylo, ale pro mě to byla celá věčnost, se otevřely dveře. Opět mě ze slunce tak šíleně bolely oči. Před dodávkou se objevil obrys postavy, ale ten chlap, co mě sem dotáhl, to nebyl. Když jsem konečně viděl tu osobu, co tam stála, myslel jsem, že umřu radostí! Byl to ten policajt. Mike! Za dodávkou stálo policejní auto, a z něj vyběhl Tom. Běžel ke mně do dodávky. Koukal jsem na něj, v čem je to oblečenej. Nějaký pán vedl toho kreténa k autu.
„Bille! Bille, lásko, jsi v pořádku? Moc se ti omlouvám! Víš, všechno jsem si promyslel. Chci… Chci s tebou mít miminko, chci být s tebou šťastný…“ Doslova mě tam mačkal. Přišel k nám i ten policajt.
„Jste v pořádku, Bille?“
„Ano, jsem…“ Musel jsem se usmát.
…
„Bille!“
Ozval se výstřel. Radostný, a veselý smích, nahradil zoufalý pláč. Před očima jsem měl tmu. Černo černou tmu, v které se zablýskla poslední jiskřička. Jiskřička života, která uhasla. Nadobro.
KONEC
autor: MußiQ-May
betaread: Janule
noo tak jako … tohle se mi nelíbilo ze začátku hezký ale tohle teda stálo za nic .. nezlob se na mě ale je to tak
nie ja som sa tesila na happy end a no to skonci tak smutne. Aôe inak krasna FF
supr sice špatnej konec ale i tak hezky napsaný 😉
Tak HE jsem oželela,ale že to bude mít až takový konec,to jsem nečekala….škoda,HE by tomuhle příběhu určitě slušel,třeba ho zkusíš příště =)
a delas si ze me prdel?? No ja se jdu taky strelit nekam?? Proc nemuze byt HE? Vzdyt uz tam tak krasne byl. A ty udelas toto….zastrelis ho. No to je konec. Me je ztoho normalne spatne jak jsem v soku. Kazdpoadne libilo se mi to.
to byl krutý konec…x(
kruté a zároveň brutálne wow moje zlatinko x((( love it xDDD krásny koniec