autor: Bubby
Ráno jsem se vzbudil téměř až v poledne. Hned po probuzení jsem cítil příjemný pocit sebeuspokojení ze včerejší noci. Ty vzpomínky byly víc než jen dokonalé. Pokaždé, když zavřu oči, budu to vidět znova a znova, a znova to budu chtít prožít. A znova s tou nejdokonalejší osobou na světě.
Vyhrabal jsem se z postele a na pár minut jsem zapadnul do koupelny, abych se aspoň trochu zkulturnil. Na rozdíl od Billa mi stačila rychlá sprcha a vyčištění zubů. Můj, už takhle dokonalý, bratr byl schopen strávit v koupelně hodiny líčením a česáním, aby vypadal ještě líp, pokud to bylo vůbec možné. Takhle nemluvím proto, že mě neuvěřitelně přitahuje, ale proto, že ho takhle vidím.
Oblékl jsem se a vyrazil do kuchyně, kde byl i Bill. Stál opřený o linku, v ruce držel hrnek kafe, zatímco nehty druhé ruky objížděl jeho okraj. Když jsem se objevil ve dveřích, zvedl ke mně čokoládové oči a na rtech vykouzlil svůdný úsměv.
„Dobré ráno, sluníčko,“ oslovil mě a naklonil hlavu mírně na stranu.
Přesně tenhle pohled jsem na něm zbožňoval. V jeho očích se zračila upřímná nevinnost malého štěňátka, smíšená s trochou drzosti a provokace, které bylo těžké odolat. Bez jakéhokoliv slova jsem došel k němu tak blízko, až se naše těla dotýkala. Aniž bych spustil pohled z jeho obličeje, sebral jsem mu z ruky hrneček s nápojem a položil ho na kuchyňskou linku. Pak jsem prstama vklouzl do jeho vlasů zapletených v dredy a prudce jsem si ho přitáhl k sobě. Jakmile jsem mu mezi rty vklouzl jazykem, Bill roztřeseně vydechl do mých úst. Jeho prsty se chopily lemu mého trička a pevně ho stiskly. Jeho nehty mi zavadily o kůži a už jen tenhle dotyk mě dostával do stavu, kdy jsem chtěl mít Billa nahého tady a teď, a dotýkat se jeho laního těla.
Bill, jako kdyby mi četl myšlenky, se jenom mírně pousmál a odstrčil mě od sebe. Když měl obě ruce volné, vzal si zpátky hrneček. Přitom mě neustále sledoval. Každý jeho pohyb mě neuvěřitelně dráždil a to se pohyboval úplně přirozeně a normálně.
„Bille, ty mě ničíš,“ zakňučel jsem a olízl si rty.
Znovu se objevil ten perfektní úsměv a Billovy rty zopakovaly svou nejoblíbenější frázi: „Řekni mi něco, co nevím.“
Vlastně měl pravdu. Od doby, co je mezi námi něco víc, než jen bratrská láska, o mně ví úplně všechno, stejně tak jako já o něm. Dokonce i v posteli ví, kam sáhnout, aby mi to udělal co nejlíp. Někdy ho za tyhle chvíle nenávidím v dobrém slova smyslu.
„Dáš si kafe?“ zeptal se mě najednou a otočil se ke skříňce nad kávovarem, aby z ní vyndal ještě jeden hrnek. A když natáhl ruku, mírně se mu vyhrnulo tričko a objevila se malá část jeho heboučké kůže. Okamžitě jsem na to zareagoval. Vrátil jsem se zpátky do jeho blízkosti a zezadu ho objal kolem boků. Palce jsem mu zahákl za okraj jeho džínů. Bill přitom málem upustil nádobí, ale přitiskl se na mě. Bylo to jako automatický reflex.
„Tome,“ vydechl moje jméno a hlavu si opřel o moje rameno, čímž ji mírně zaklonil a já získal dokonalý přístup k jeho útlému krku. Nedal jsem se dvakrát pobízet a jazykem jsem přejel po jeho kůži. Billovy prsty se přitom omotaly kolem mého zápěstí a stiskly. Ještě několikrát jsem ho políbil na šíji, a pak jsem mu něžně skousl ušní lalůček a zašeptal jsem:
„Jak je snadné mít tě v hrsti.“ Všiml jsem si, jak mu z mých slov naskočila husí kůže, a pro sebe jsem se usmál. Nechci se vytahovat, ale nad Billem budu mít vždycky navrch. On možná ví, jak na mě, ale já jsem vždycky rychlejší.
Zatímco mě jednou rukou chytil za krkem a přitiskl tak mou tvář zpátky k jeho krku, druhou mě pořád držel za zápěstí a společně jsme sklouzli pod jeho džíny k jeho rozkroku. Bill znatelně vzdychl, když jsem přes jeho slabiny přejel bříšky prstů.
„Tady by někdo potřeboval pomoct s návalem touhy, co myslíš?“ zašeptal jsem mu do ucha a on se otřásl pod silou mého hlasu.
„Prosím,“ zašeptal mi v odpověď a to pro mě byl jasný signál.
Povolil jsem sponu jeho pásku spolu s knoflíkem a zipem, a dostal se tak pohodlněji až pod jeho boxerky. Při sebemenším dotyku Bill slastně sténal. Bylo víc než jasné, že po ránu potřebuje uspokojení jako sůl. A já jsem byl víc než ochotný mu s tím pomoci.
Čím rychlejší bylo každé tempo mojí ruky, tím hlasitější bylo Billovo vzdychání. Když už mi zatínal nehty do kůže, skoro kňučel slastí. Otíral se o mě svými drobnými liniemi a já zasypával motýlími polibky jeho krk. Najednou jsem cítil, jak se Bill prudce prohnul v zádech, hlasitě vydechl a jeho nehty jsem cítil pod kůží. Moje dlaň v útrobách jeho boxerek znatelně zvlhla. Pomalu jsem dlaň vytáhl zpod jeho kalhot a s úsměvem jsem si olízl dva prsty.
Bill se ke mně otočil čelem a jeho rty se vpily do mých, stejně jako se propletly naše jazyky. Jeho piercing mě dráždil, až jsem měl sto chutí povalit bratra na stůl, servat z něj oblečení a vzít si ho okamžitě. Ale Bill, jako kdyby mohl slyšet to, co si myslím, mě s letmým úsměvem odstrčil na délku jeho hubené paže. Až skoro ublíženě jsem se na něj podíval, zatímco on si olízl rty a zakroutil hlavou.
„Nemyslíš si snad, že se tak lehce vzdám. Musím přece dokončit to, co jsem začal.“ Natáhl jsem ruku, popadnul ho za lem džínů a přitáhl si ho k sobě. A v tu samou chvíli se ozval zvonek u dveří. Roztouženě jsem se podíval Billovi do čokoládových očí.
„Tomu říkám být ve špatnou chvíli na špatném místě, co?“ podotkl a odstrčil mě. „Nezkoušej na mě ty psí oči a běž radši otevřít,“ vykopal mě slušně ze svojí blízkosti.
Něžně jsem ho štípnul do tváře. „Neboj se, večer na tebe dojde.“
Bill se zasmál, ale to jsem už já kráčel ke dveřím a snažil jsem se udržet klidný výraz. Nerad bych, aby na mě bylo znát, že jsem právě dělal něco, co je za denního světla neslušné. Přede dveřmi jsem naposledy zkontroloval svůj rozkrok, aby mě neprozradil, a vzal jsem za kliku.
Venku postávala Katja s Mathiasem. Dva lidi, se kterými jsem prakticky vyrůstal. Katja byla snad ta nejdrzejší bruneta pod sluncem, zatímco Mathias byl parchant na jedničku. Špička v oboru dělání hajzla na zavolání. Dokonce i svoje rodiče by podrazil pro pár drobnejch. Za tuhle jeho drobnou vadičku ho Katja nesnášela. Jako jeho starší sestra ho měla vychovat líp, ale Mathias měl prostě vždycky svoji hlavu. Ovšem, Katja byla jediná, komu si nedovolil odporovat.
„Zdravím hoperskýho boha!“ uklonil se mi Mathias s přiblblým úsměvem.
„No nazdar,“ zasmál jsem se. Katja mi jenom kývla na pozdrav a Mathiasovi ubalila lepáka přes temeno hlavy.
„Chováš se, jako kdybys ho miloval,“ podotkla.
Mathias, zatímco se kvartýroval dovnitř do bytu, se jenom smál jako měsíček na hnoji. „Co ty víš, po čem touží mé srdce.“
Počkal jsem, až vejdou oba, a zabouchnul jsem za nima dveře. Potom jsem se otočil na Katju a zeptal se: „Hele, on v něčem jede?“
Katja mávla rukou a vešla do obýváku. „Ráno si zase dal dětský kakao. A víš, co s ním dělá kilo cukru v krvi.“
„Jasně,“ přitakal jsem.
Oba dva se usadili na gauči, zatímco já jsem se uvelebil v křesle, které bylo natočené směrem do kuchyně, takže jsem měl dokonalý výhled na Billa, který tam jenom tak stál a koukal z okna, v ruce pořád hrnek s kafem. Když postřehl můj pohled, usmál se a jeho pravé obočí mírně vylétlo vzhůru. Jazykem si přitom kmitl přes horní a ret a moc dobře věděl, že zareaguju.
V mysli se mi objevilo několik posledních minut před tím, než přišli Mathias s Katjou. Rukama jsem pevně stiskl opěrky gauče a přimhouřil jsem oči.
„Hej, země volá Toma!“ vytrhl mě z uvažování Katjin hlas.
Zamrkal jsem a otočil k ní oči. „Cože?“
„Říkám ti,“ odsekávala každé slovo, jako kdybych byl retardovanej. „Že jseš vzadu na krku upatlanej od krve. To ses porval nebo co?“
Sáhnul jsem si dozadu na krk a nahmátl jsem hluboké škrábance od Billových nehtů. Podíval jsem se bratrovým směrem. Bill jen stěží zadržoval smích.
Aniž bych z Billa spustil oči, řekl jsem Katje: „Ráno jsem potkal divokou kočku. Chtěl jsem ji jen pohladit a on mě poškrábala. Ale vsadím se, že ji večer potkám znova a vrátím jí to.“
Bill se bokem opřel o linku a potichu zamlaskal. Kdyby mi to nepřišlo dětinské, vypláznul bych na něj jazyk, nebo bych udělal něco horšího. Ale v tuhle chvíli by to fakt nebylo vhodný. Navíc, máme přece návštěvu.
„Hele, Tome,“ vybafnul najednou Mathias, až jsem nadskočil. „Dneska večer otevíraj ten novej klub. Co říkáš, neskočíme se tam mrknout?“ šibalsky na mě zamrkal.
„Alkohol a sex. To je všechno, co tě zajímá, Mathiasi?“ rýpla do něj Katja.
Mathias se ušklíbnul. „Nebudeš tomu věřit, ale jo.“
„Jsi idiot.“
„A ty namyšlená slepice.“
„Díky,“ odsekla.
„Nápodobně,“ zamlaskal a podíval se na mě. „Tak co, půjdem?“
Očima jsem se vrátil zpátky k Billovi do kuchyně. Bill seděl na kuchyňské lince, nohu přes nohu jako elegantní slečna, nehty zase objížděl okraj hrnečku a svůdně se na mě culil. Tomuhle jsem nemohl a ani jsem nechtěl odolat.
„Promiň, Mathiasi, ale budu radši čekat na tu kočku. Mám s ní nevyřízený účty,“ odpověděl jsem a směrem k Billovi jsem se hryzl do spodního rtu. Bill pochopil. Dneska nás oba nejspíš čeká hodně divoká noc.
autor: Bubbly
betaread: Janule
tento díííl fakt hustej … hoperskej bůh mi připomíná jako kokosy na sněhu tam říkal bobarskej bůh 😀 a ještě mě dostalo ta namyšlená slepice 😀 … to je jak já a brácha 😀
Poklona tobě. Krása, nemůžu se dočkat jejich "diwoké" noci xDD
Těším se, až si Tom vyřídí s tou divokou kočkou ty účty ;D 🙂
Jsem velká milovnice sexu a líbí se mi to. 😀
Zdivočelá a roztoužená čičinka s francouzskou manikůrou na drápkách..=)
a me taky ceka divoka noc…budu stepovat po pokoji a skubat si vlasy z nervozity ze to je tak trapne usekly 😀 Doufam ze dalsi dil tu bude co nevidet jelikoz se nemuzu dockat zapasu Toma a divoke kocky
oh nééé…honem další díl ve které bude divoká noc…xD
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ já jsem měla úplně zatajenej dech xD,jako u prvního dílu..,ale úplně WOW!!!Prostě BOŽÍÍÍ povídka 😀
Bill je tu rajcovně provokativní, to se mi děsně líbí. Já být Tomem, jen tak tak se držím, živě jsem viděla tu situaci, jak tam sedí a z posledních sil se přemáhá, chudáček… Myslím, že Bill to bude mít po téhle noci pěkně těžký, až s ním bude Tom vyřizovat ty účty, shit… 😀
Jinak zajímalo by mě, co jsou Tomovi přátelé zač, řekla bych, že tam sehrají ještě nějakou důležitou roli, ale netroufám si říct to stoprocentně, uvidím, jedu dál XD