Loveless 25.

autor: Nephilim

Tak jsem tu dalším dílkem a i posledním dílkem části Fencless. Je to opravdu zajímavé, obzvláště na konci. Zatím ahoj, Mei.  
297
To odpoledne a večer strávil Bill celý s Konnym, ani na chvilinku ho neopustil.
Hráli si spolu, sledovali televizi, a když šli na záchod, tak šli taky spolu. Pro Billa to byl možná podvědomý způsob, jak nahradit svému synovi dnešní nepodařené odpoledne v bazénu, a to se povedlo, Konny byl jako v sedmém nebi. Přesto, že si myslel, že na záchod může jít sám, tak bylo všechno naprosto skvělé.  
Přemýšlel o tom… Bill byl dneska na něj opravdu pořád nalepený, dokonce až moc i na jeho vkus.
Když po večeři vstoupil Bill do pokoje a v ruce držel další hru, Konny jen unaveně řekl: „Už si nebudeme hrát, tati,“ a naprosto přesvědčivě a s perfektní imitací zívání zamžoural očima pro lepší efekt. 
Bill stál ve dveřích a přikývl, položil krabici na stůl a přitiskl si Konnyho do náručí . Dítě kolem něj instinktivně omotalo ruce. Bill ho vzal do své ložnice, položil ho na postel a rozsvítil světlo na nočním stolku. Přikryl Konnyho peřinou, sklonil se a políbil ho jemně na čelo.  
Konny zvedl ruku a Billovi jemně vytáhl pramen vlasů.
„Budeš spát se mnou, tatí?“ Požádal nevinně, oči už napůl zavřené.  
Bill několikrát zamrkal a pak přikývl a usmál se. Vklouzl pod peřinou ke svému synovi. Otočil se k němu čelem, Konny se uhnízdil v jeho náručí a jednou rukou se držel jeho trička, aby mu nemohl nikam odejít.
Ale Bill neměl v úmyslu nikam odcházet, jen se k sobě ještě víc přitulili a objali. 
Kdyby se něco jeho andílkovi stalo, nikdy by si to neodpustil.

O deset minut později, když Simone přišla zkontrolovat, kde je Konny, našla je, jak spolu spí v objetí, přišlo jí to opravdu dojemné. 

***
Úzkostně polkl , připraven čelit dalšímu dni ve škole.
Ranní světlo ozařovalo budovu, kdo by řekl, že ta budova může způsobovat takou úzkost, ale čeho se bojí víc? Že bude zmlácen, nebo že ho bude Tom ignorovat, a on mu vlastně slíbil to samé.
Řekl mu, že se nemá motat kolem něj, ale jak to má udělat, kdež chodí do stejné třídy? Zadíval se na svoje boty. Zvoní, všichni, co jsou ještě venku, kouří, nebo si jen tak povídají, se hrnou do školy, někteří, co kolem něj procházejí, se na něj dívají se znechuceným pohledem, ale to on nevidí a vlastně už ani nevnímá. Kdyby se našel někdo, kdo by mu řekl, proč se na něj dívají, jako by jim zabil psa. V ruce svíral popruh batohu tak silně, až mu bělaly klouby. 
Nakonec se donutil jít do školy, ale  děsilo ho to. Děsilo ho ještě víc to, že ho tam nikdo nečeká.

***

„Dneska bych se rád pobavil.“ Těchto pět slov přitáhlo několik párů očí. Georg se podíval na Toma s údivem, žvýkal špagety pomaleji než obvykle.  
Když tohle řekne Tom, tak to znamená, že ta dotyčná oběť dopadne velmi špatně.
„Jako fakt?“ Reagoval Andreas, pohrávajíc si s vidličkou.  
Tom jen přikývl a polkl další porci těstovin.
„A chci najít nový cíl.“
„Nový cíl?“ Adam vypadal skeptický. „Měli jsme snad už všechny studenty, jsou tu snad nějací noví, či nějací zajímaví?“  
Dirk na něj pohlédl divně, ale rasta si ho nevšímal.
„Ne, prostě vyberme někoho jinýho. Andreas měl pravdu.“  
Andreas se skoro udusil, když to slyšel, Sim mu musel dát několik mohutných pěstí do zad. Slyšel opravdu dobře? Že by Tom vyslovil o někom nějakou pochvalu? To by byl vrchol, protože tohle je největší milost, kterou může vůdce gangu udělit. Měl by začít děkovat Bohu.
„A kdy jsem měl pravdu?“ Odvážil se zeptat, doufal, že odpověď nezničí dobrý dojem. Tom se nezdál být nějak pohoršen nebo zaražen blonďákovou otázkou.
„Když jsi řekl, že se pořád zaobíráme stejnými lidmi, například Trümperem…“ Jeho oči zaplály a automaticky vyhledaly ten nejtemnější stůl v místnosti, kde seděl, jako vždy, samotný Bill…
Bill jen koukal na svůj podnos, vypadal tak smutně, jak ho Tom ještě nikdy v životě neviděl… Měl nutkání se zvednout a jít ho obejmout, byl z toho nervózní.
„Takže změna. Vyberte si nový cíl.“  
Nastalo ticho. Adam, Sim, Andreas a Georg se na sebe podívali, nevěděli, co si mají myslet… 
Dirk se potichu vrátil k pojídání oběda.
„Tome?“ Začal Sim náhle, takže sebou všichni ostatní trhli. „Nemyslím si, že za pět minut najdeme někoho, s kým bychom se pro dnešek mohli pobavit. Jestli si chceš užít, tak co si ještě zahrát hru s tím teploušem a zítra už něco vymyslíme. Upřímně, nemám v úmyslu teď hledat nějakýho novýho ubožáka. Tümper je tak zajímavý.“ Dirk potřásl hlavou, vstal od stolu, a odcházel z místnosti v závěsu s Georgem a Andreasem. Tomovy výkyvy nálady ve spojitosti s Billem byly opravdu zjevné. Rasta bouchl tácem o stůl, a tím si vysloužil pozornost všech.
„Dělejte si co chcete, ale beze mě.“
Sim na něj němě zíral. Tom by na něj nejraději křičel, aby nechal Billa aspoň na posranou chvíli na pokoji, a aby přestal být neustále v opozici, ale to nešlo… nemohl tu veřejně obhajovat Billa. Nemohl to prostě říct, hlavně proto, že se v tu chvíli na něj Bill díval, tak raději zaťal ruce v pěst, aby Simovi neuštědřil ránu.  
Georg, Andreas a Adam odcházeli se zmateným pohledem, už ani Sim nevěděl, co od Bosse může čekat.

***

Tom vyšel na dvůr, aby si v klidu zakouřil. Marná snaha.  
Sotva vypustil dva obláčky kouře, objevil se v závoji kouře Dirk s výrazem, který nesliboval nic dobrého. Opřel se o zeď hned vedle něj a zíral do nebe, s naprostou lhostejností, že tam stojí i Tom. 
Rasta se rozhodl oplatit mu lhostejnost.

„Zřejmě ho chceš chránit.“ Začal Dirk od konce, stále pozorujíc oblohu. 
Tom vyskočil a málem se zadusil kouřem.
„Cože?“ Hrdlo se mu stáhlo panikou. 
Dirk na něj zíral lhostejně. Měl ho přesně tam, kde chtěl.
„Tak moc se snažíš, abychom Trümpera nechali být.“ Řekl s pokrčením ramen.  
Tom byl nucen se smát.
„Jsi úplně mimo.“
„Opravdu? “ Obrátil se, podíval se na něj a pár vteřin ho studoval, až se Tom začal potit. „Dobrá, tím líp, ne?“ Nakonec řekl Dirk, odlepil se od zdi a zpříma se podíval do jeho očí.
Tom přikývl, hodil cigaretu na zem, ale to byla jen záminka, aby se mu nemusel podívat do očí.
„Jasně.“ 
Dirk se obrátil a začal se vzdalovat. Po pár metrech se zastavil, aby ještě Tomovi něco řekl.
„Jo, je v tělocvičně.“ 
Tom trhl hlavou.
„Kdo?“ 
Dirk se otočil. „Jak kdo? Tvoje princátko přece.“ Zasmál se a odešel. 
Tom stál chvilku s otevřenými ústy, pak zatnul zuby a praštil pěstí do zdi.

***

Doteď možná ani nevěděl, co všechno má v batohu, dokud se jeho obsah nevysypal na zem.
„Trümpere, příteli… Jak se máš?“ Listing se hrůzostrašně usmál, a ještě víc se k němu přiblížil, polovinu věcí, co ještě byla kolem, pošlapal a rozkopal. Bill vykulil oči, nevěděl, co se děje. Oslovení „příteli“ plně ignoroval a sbíral svoje věci ze země.
„Nuže, Andreasi, myslíš, že to byla jeho vina?“ Kývl na blonďáka , který odkopl jeho batoh ležící na zemi. „Máme pro tebe lepší věci na práci.“ S těmito slovy ho Georg, Sim a Adam chytli za ruce, ale on se vytrhl.
„NE, nechte mě!“ Začal kolem sebe kopat, ale oni byli v přesile. Georg mu položil ruku na rameno a sledoval pár vytřeštěných očí, byly jako oči vyděšeného kotěte.
„Vím, že jsme ti chyběli, Trümpere.“ Zasmál se a odvlekli ho pryč.

***

Přesto, že si několikrát zopakoval, že bude ignorovat ten pocit, že se něco Trümperovi stane, ho nutil si v duchu nadávat do zbabělců. Nemohl se vyhnout špatnému pocitu.
Proč ho napadl zrovna „zbabělec“? Protože přede vším utíká domů, zatímco nevinný chlapec bude zmlácený v tělocvičně, dokud nespadne do kaluže krve.
…Nevinný chlapec?
Najednou se zastavil uprostřed nádvoří.
Doprdele, tohle je ještě horší, než si vůbec myslel. Čím víc času měl, tím víc musel nad tím přemýšlet, chtěl utéct, ale o to víc by se cítil jako zbabělec.
Věděl, že bude utíkat, utíkat před něčím, čemu nerozumí. Co se děje v jeho nitru? Proč už sám sobě nerozumí?
Sevřel ruce pěst a nasraně nakopl oblázek.  
„Co mám sakra dělat?“ Ptal se zoufale. 
Jako by jeho nohy na jeho otázku reagovaly, otočil se, a pomalu se vydal opačným směrem, než původně chtěl, nakonec běžel k tělocvičně.

***  
Když přišel k sobě, zjistil, co se stalo. Byl by to dobrý vtip, kdyby kolem nestáli ti čtyři. Georg protřel prsty a plivl mu do obličeje. Sim na něj jen zíral s očima plnýma jedu a zvrácenosti. Adam netrpělivě čekal, až začne zábava, stejně jako Andreas, s naprosto lhostejným výrazem, že by něco zabil nebo alespoň pořádně dokopal.
Bill se snažil pohnout, ale byl svázaný.
„Nechtě mě…“
„NE!“ Georg se škodolibě usmál, napřáhl ruku k prvnímu uderu do břicha. Při té ráně se Bill schoulil na zem do klubíčka bolestí, ani se nemohl bránit.
Sim si přikráčel a nonšalantně mu udělil velký kopanec do žaludku a Adam se smál.
„P-prosím dost…“ Zahuhlal.
„Andreasi,“ Georg luskl prsty, chytil Billa a držel ho tak, aby se nemohl vůbec hýbat.
Bill se už nesnažil bránit, jen se chtěl vyhnout dvojité bolesti.
Adam se přiblížil a dal mu další kopanec, Sim jen uznale hvízdl. 

Rozběhl se se zatajeným dechem a s největší opatrností otevřel dveře do tělocvičny.

Zaslechl sténání a rány, uvědomil si, že párty už začala.  
Celá tělocvična byla hnědá, obložená dřevem, naučil se nesnášet hnědou..
Když byl pod košem, spatřil Andrease, jak drží Billa a ostatní do něj kopou.
Sevřel ruce v pěst, krve by se v něm nedořezal.
Aniž by si to uvědomil, běžel směrem k nim, a postavil se mezi Billa a ostatní.
„Tome?“ Zvolal překvapeně Georg a zacouval o krok.
„Už nevíš, co jsem dneska řekl? Měli jste ho nechat být!“ Zasyčel výhružně, zatímco se Bill rozkašlal a poslouchal jeho slova.
Sim vytáhl obočí.
„Říkal jsi, že si můžem dělat, co se nám zlíbí!“ odpověděl skepticky.
Tom se zamračil, ale než odpověděl, otočil se k Andreasovi.
„Nech ho jít!“
Andreas ho ve vteřině pustil, Bill spadl na zem a zasténal.
„Teď poslouchejte pozorně, Trümper už není v našem zájmu, ne, už nás nebaví! To znamená, že už žádné mlácení, ani potají. Rozumíš?“ Zasyčel na ně, až ustoupili, Adam sklopil hlavu a dloubl Sima do žeber… Tom se na ně díval po jednom, zrovna mu docházelo, jakou blbost právě udělal. Koukal se na ně, byli šokovaní a zmatení. Obrátil se na Billa. „A ty, ať už jsi pryč.“ Řekl suše, než opustil tělocvičnu. 
Georg , Sim, Adam a Andreas se na sebe nevěřícně podívali, Bill jim proklouzl mezi prsty jen kvůli Tomovi.  

Vešel na toalety a praštil do zdi

„Co to sakra do mě vjelo?“ Zavrčel, zíral na svůj odraz v popraskaném zrcadle.  
Do prdele! Kurva! Svatý Bože, jak jsem mohl bránit Billa Trümpera, to je společenská sebevražda pro losera, natož pro bosse, jako je on!  
A nejvíc ho sere, že nemůže litovat sám sebe.
„Do prdele!“ Zavrčel a znovu udeřil pěstí do zdi.  
„Už jsi učinil pokání?“  
Ztuhl na místě, a obrátil se za hlasem. Bill Trümper stál ve dveřích, ruku na bolavém břiše, oči jako nakopnuté štěně.  
Ne, ne, nesmí se před ním kát! To bylo špatné! Musel si zachovat alespoň zbytek důstojnosti.
„Jdi pryč!“ Zasyčel na něj a zíral do prázdného umyvadla. 
Bill stál, chvíli zíral na strop, a pak k němu s opatrností přistoupil.
„Chtěl jsem ti poděkovat… Znovu,“ drtil v ruce trubku od vodovodu .
„Není třeba. Jdi pryč.“ Opakoval, odhrnul si vlasy zvedl hlavu a podíval se mu do očí.

Bill se na něj díval také, a trochu naklonil hlavu.

„Proč se vždycky chováš takhle?“  
Rasta neuhnul pohledem, jen zarytě mlčel.
„Proč děláš ze sebe špatného, když nejsi.“
„Víš hovno!“
„Ne, zachránil jsi mě.“ Bill odsekl. „Proč?“ dodal, opravdu ho to zajímalo.
„A to musím mít ke všemu důvod?“ Řekl naštvaně Tom, ale začínal být nervózní.
„Jo, protože jsem teploušskej loser školy, vždycky všem pro legraci, věčně poražený, a nikdo jako ty mi nepomáhá, to musí mít důvod, a já ho chci znát.“
Tom se chytil okraje umyvadla, až jeho klouby zbělaly 
Neodpověděl. Nevěděl, jak odpovědět, on to udělal za něj.
Opravdu to byla pravda? Že by se probudilo jeho svědomí? Po osmnácti letech, aby se změnil? Lepší pozdě než nikdy. 
Ale ne, to nebyl ten důvod, proč ho zachránil, nebylo to jeho svědomí, bylo to něco, co ho tlačilo v jeho hrudi.
Něco, v co celý život nevěřil, něco, co mělo zůstat potlačeno.
Ale proč teď jeho srdce bije tak rychle, proč bije tak rychle pokaždé, když je v jeho blízkosti, chtěl utéct.
Bill si uvědomil, že Tom je naprosto neškodný, a odvážil se umístit ruku na jeho rameno.
„Tome, řekni mi proč. Já tomu nerozumím.“  
Tom zavrčel a doufal, že Bill přestane pátrat po odpovědi.  
Ale on je tu pořád a pořád se ptá.
„Já chci jen vědět, proč…“ 
Tom poklepal na studené mramorové umyvadlo otočil se, popadl Billa za ruku a přitlačil ho na zeď. Bill se ale nezdál být šokovaný. Ale ohnal se po něm rukama, Tom však pohotově jeho zápěstí chytil a dal mu je za hlavu. 
Ve skutečnosti nevěděl přesně, co má dělat, zaváhal na chvíli, ale něco přitahovalo jeho pozornost mnohem víc. 
Oh, byl to opravdu pěkný pár růžových rtů, vlhkých pootevřených rtů. 
Bylo to, jako by měl na těch rtech napsáno „Polib mě“ a za Toma už činilo jeho srdce.
Přišlo mu tak přirozené a spontánní Billa políbit…

Černovlásek byl na moment v němém úžasu , když se mu na rty přitiskly ty Tomovy.Ale byla to jen chvíle, zlomek sekundy, přesto se to zdálo být věčností. Ale jeho rty už se zase ocitly samotné, i když to byl jen obyčejný polibek, zemřel by pro něj. Zahleděl se mu do očí a z úst mu vyšel tichý sten.
„Tady je odpověď.“Zašeptal mu na rty..  
Pustil jeho zápěstí a utekl z toalet. Bill se sklouzl podél zdi, a na svých horkých rtech pořád cítil Toma.  

Komentujte prosím anglicky nebo italsky, díky J. :o)
autor: Nephilim
translate: Mei
betaread: Janule

31 thoughts on “Loveless 25.

  1. áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá… i haven´t words ♥♥♥

  2. It was perfect part…..Tom is so sweety, when He doesn't know what will be doing.. and Bill…oh…he is so strong…

  3. omg! it's… PERFECT!!! he kissed Bill… awwww! ^^ omg!!!! <3333 the best part of Loveless in this time * _ * amazing!

  4. Áááááááááááááááááááááááw…I haven't words. I can't believe it. I must read it again. OMG! I need oxygen!

  5. wooow….I can't find the words for it…amazing…I was so surprised,when Tom kissed Bill..it was really big surprise for me but I'm really glad,that it happend!I have waited for it since the start and today it's here!!Nice part I'm looking forward to next part!!I hope,it will be soon… 🙂 <3

  6. I love Loveless ♥♥♥!!!!Amazing episode, this kiss was really unexpected!!
    Mei,jsi zlatá,že překládáš,velké díky!!

  7. Och my God!
    My breath stopped…This is beautiful part and I read it twice..**
    I am glad, that Tom save Bill….and this kiss…** Beautiful…♥

  8. Beautiful, beautiful part!!! It was very long, but totally awesome!!!♥ Finally, Tom kissed Bill… Oh, I start love him, he is better and better and I love it!!! This story is very wonderful and emotive, I love Konny and his lovely dad, I love big boss Tom… and maybe his bad band xD It was very fearless, when Tom helped Bill and oposed Georg and others… but it was first step, beautiful step…♥
    Next part, please…:-D

  9. oh, that's amazing! Today I decided to start reading this story on the recommendation of a friend. Story is amazing! I read all 25 volumes in one breath. And I can not wait to be transferred next episode! Great story! ♥

  10. fíííha. So here in this story began on the advice of friend, who reads it too and PERFECT.
    Finally Tom as a man and he don´t flail  people around he – I hate bullying. Here in the last paragraph of the withholding my breath and then when he gave a kiss – Oooolala – I look forward to the next piece.

    ***

    A k překladu sem chtěla říct jediný – nevím jak to má autorka napsaný, ale občas sou některý části na sobě nasekaný a takový naklácaný – no nevím jak to napsat – tím nechci říct něco zlího jo ! Já taky když něco náhodou překládám z angličtiny (z blbé ájiny!!) tak to občas zní nasekaně a divně, ale na to si holt budeme muset zviknout. Ono se to lehko překládá když to čteš (A překládáš si to pro sebe – to znám, ale pak když se z toho má udělat kloudná věta tak to jde blbě – teda aspoň mě) – JAKO OBDIVUJU MEI ŽE SE DO TOHO PUSTILA (A vůbec – obdivuju všechny holky který něco překládaj a nebojej se toho – mě by takovej překlad trval roky ! :-D) – PŘEKLÁDAT Z ITALŠTINY BO JAKÝM JE TO JAZYKEM MUSÍ BEJT FUŠKA. A jak říkám až na těch pár větiček, který zní trochu "divně" je to krásně přeložený a dobře se to čte.
    Děkuju že si to začala překládat :).

  11. *
    *
    *

    Mei ? můžu se tě na něco zeptat ? A prosím řekni mi pravdu. Chtěla sem se zeptat jestli tě ranil můj komentář [29]: ? A nebo tě odradil od překládání ? Protože jestli jo tak mě to bude mrzet 🙁 a věř mi že tohle nebylo mým cílem. Cítila sem to tak a měla sem potřebu to napsat.
    Budu ráda když mi odpovíš. A ještě jednou se mi ten překlad líbí a povídka se mi dobře čte (teda až na některý věci. Ale za ty asi nemůžeš pokud to má Nephilim tak napsaný)

  12. It is PERFECT part 🙂 I love this Fan Fiction.. 🙂 congratulations to this FF 🙂

    ….
    och dokonalé a moc obdivuju mei že se do toho pustila sice jenom do 35 dílu ale i přesto (můžeme už pouze doufat že někdo dopřekládá zbytek) 🙂 je to fakt užasné…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics