autor: Majestrix
Tak… uběhl zhruba rok a měsíc, neuvěřitelná doba, od chvíle, kdy se tu objevil 1. díl týhle úžasný povídky. Přesně to bylo 21. února 2009. Letí to, co? Šílený… Jsme sice na konci, ale konec samozřejmě není… je to teprve začátek jejich života se Zoe, úžasnou dcerkou, která zatím nemluví, ale jak uvidíte, dle Billa brzy bude 😀
Jak už jsem se zmiňovala, autorka píše druhou řadu s názvem And baby…, která má prozatím 12 dílů. Přibývají pomalu, zhruba jeden za dva měsíce, takže jsme se s LilKatie domluvily, že díly pokračování nebudou tak často. Čekejte zhruba jeden za čtrnáct dní, LilKatie mezitím bude překládat novou povídku, která se tu objeví už příští sobotu, těšte se, je úžasná :o).
Tak jo… snad víte všechno, užijte si poslední díl, a já vás žádám… berte to fakt vážně, okomentujte ho! Když si naposledy Lil.Katie psala s Majestrix, aby dostala povolení překládat druhou řadu, ptala se autorka, jestli se to u nás nelíbilo nebo proč má tak málo komentářů oproti THF. Vy všichi víte, že je to nesmysl, ale těžko jí to vysvětlíme. Ukažte prosím vás autorce, že se vám její skvělá povídka líbila, protože já vím, že to tak je, že ji čte hodně lidí a líbí se jim, protože jinak by ji nečetli. Byla bych ráda, kdybyste všichni, i ti, co nikdy nenechali ani slovo, nikdo vám to nebude vyčítat, udělali něco pro to, aby si Majestrix nemusela myslet, že snad jsme tu měli špatnej překlad nebo že se to tu opravdu nelíbilo… bylo by to vůči Lil.Katie sprostý, kdyby vznikl takovej dojem, to doufám chápete. Myslím si, že jste nemohli získat lepší překladatelku pro tuhle povídku a případně pro všechny další.
Abyste tohe mohli splnit fakt všichni, o což vás vážně žádám, rozhodly jsme se s Katie, že hlavně kvůli těm, co opravdu neumí a chtěli by komentovat, nadále už můžete překládaný povídky Lil.Katie komentovat česky… kdo chce, může samozřejmě dál anglicky, zbytek Majestrix přeloží. Bude mít sice práci navíc, ale za to, abyste komentovali, nám to stojí. Prosím, berte to vážně, protože na tom závisí, jestli tu budou i další překlady.
Obrovský dík samozřejmě patří právě naší překladatelce, která se ve svém volném čase věnuje tomu, abyste si mohli přečíst v češtině to nejlepší, co THF zrodilo, tak mi ji nenaštvete, nenuťte ji, aby se autorkám za vás omlouvala, a cítila se trapně, a hezky jí ukažte, že si její práce vážíte a stojíte o to, aby pokračovala. :o) Jak už padlo několikrát, komentáře nejsou povinnost, ale jsou slušnost a já myslím, že pár slov člověku vážně nic neudělá. Každý člověk potřebuje podporu v tom, co dělá, a pokud to dělá tak nezištně, jako holky, které pro náš blog překládají, je to obdivuhodné ještě víc. Já jim všem samozřejmě moc a moc děkuju, a doufám, že nám to takhle ještě dlouho vydrží. J. :o)
Ví někdo odpověď? To nikdy nevíš.
„Tak co si dneska vezmeme na sebe? Zeptal se Bill a otevřel šuplíky, zamyšleně si je prohlížel. „Fialovou nebo zelenou?“
Zoe zabručela.
„Myslím, že budu muset souhlasit. Zelená, aby ti ladila s očima.“ Vyndal Bill tmavě zelené šatičky a punčošky se zelenými a černými proužky. „Tvůj tatínek se bude zlobit, když si nepospíšíme.“
„Ahoj. A ahoj, princezno Zoe,“ usmál se Andreas, když za sebou zavřel dveře dětského pokojíčku. „Jste připraveni na svoje první focení?“
„Jsem moc rád, že počkali, až jí narostou vlásky.“ Urovnal jí Bill šťastně vlásky na vršku hlavy. Vypadalo to jako křoví z blonďatých vlasů, ale s trochou učesání to vypadá jako… zkrocený křoví blonďatých vlasů. „Myslel jsem, že zůstaneš dole a pomůžeš Tomovi se všech zbavit,“ řekl Bill, když něžně nadal punčošky na boubelaté nožky své dcerky. „Přestaň kopat, Zoe.“
„Připomíná mi tebe, pořád v pohybu,“ řekl blonďák se smíchem a Bill ho šťouchnul loktem do boku. „Co, ne snad? A kámo, vypadá jako vaše babička Lily. Že jo, Zoe? Že jsi podobná svojí prababičce Lily?“
Zoe znovu zabručela.
„Brzo bude mluvit,“ řekl Bill a šťastně přikývl. Něžně jí fouknul do obličeje a ona se zasmála, měla široký úsměv.
„Bille, jsou jí teprve dva měsíce.“
„O co ti jde?“ zeptal se ostře.
Zoe zabručela.
„Řekni mu to, zlatíčko.“
Andreas se zasmál a zavrtěl hlavou.
„Bille?“
Bill vyvalil oči a chytl Andrease za zápěstí, aby se mu mohl podívat na hodinky. „Kurva,“ zamručel a zrychlil, vzal Zoeniny dětské kozačky a snažil se zároveň balit i tašku.
„V kolik je to focení? Chci jí nandat ponožky a boty,“ zaúpěl blonďák.
„Fajn, tady.“ Hodil mu to Bill a šel zase balit svoji Louis Vuittonku, kterou si u Toma vydupal. Když Tom prošel dveřmi, taška byla plná k prasknutí, podíval se na svého bratra.
„Bille, nejedem na dovolenou, je to jen hodinové focení.“ Zamračil se a koukl do tašky. „Kolik věcí na převlečení jsi zabalil?“
„Osm.“ Kousl se Bill do rtu. „Myslíš, že to stačí?“
„Myslím, že ano.“ Narovnal se Tom a protočil oči na Andrease, který zrovna doobul Zoe. Usmál se na svou dceru a pohladil jí bříško.
Zoe zabručela.
„Má nakřivo ponožku,“ řekl Tom a zamračil se.
Andreas si odfrkl. „Já bych tomu spíš řekl, že to má gangsterský nádech, díky moc.“
„No jasně, vole. Radši to uprav, než sem přijde Bill,“ řekl Tom šeptem.
„To by měl,“ souhlasil Bill z druhé strany pokoje.
„Tvoji rodiče jsou vážně v prdeli z toho, jak vypadáš. Nejspíš neví, že jsi jen miminko. Lidi od dětí očekávají, že budou mít na oblečení rozmanité věci. Sotva uvidí, že máš nakřivo ponožku.“
„Jo, to říkej reportérům, kteří budou psát, že jsem nechtěl chodit se Zoe ven, protože byla zdeformovaná, a já jsem byl špatný rodič, protože jsem nenechal všechny, aby jí očumovali,“ vyjel Bill. Andreasovi zmizel úsměv ze rtů, když si uvědomil, co udělal špatně.
„Do píči, Bille. Omlouvám se; zapomněl jsem,“ řekl a udělal krok stranou, aby mohl Bill vyndat Zoe ven.
„Nemluv takhle před dítětem. Měl bych jí nakrmit, takže všichni ven.“ Bill neodtrhl pohled od jejího obličeje, když Andreas začal odcházet. Blonďák střelil pohledem po Tomovi, který pokrčil rameny a poplácal ho po rameni.
„To je v pohodě, kámo, jen je ohledně toho teď trochu citlivý. To přejde.“ Usmál se Tom. „Tak pojď, než půjdeš, dáme si ten velký andělský dort, co Melinda ráno upekla.“
„Ten s jahodami?“
„Jo.“
„Dáme si závod.“ Zasmál se Andreas a byl odstrčen Tomem, který podváděl. Bill protočil oči a sledoval, jak jeho dvojče společně s nejlepším kamarádem utíkají z pokojíčku.
„Tvůj tatínek a strejda jsou divní, jen abys byla připravená,“ řekl Bill, rozepnul si košili, pak svou mateřskou podprsenku. Zoe zabručela a šťastně zakopala nožkami, pak se přicucla a začala jíst. Bill se pomalu pohupoval, zatímco se ho držela za jeho prostředníček, pak se ale trochu uklidnila a povolila. Po chvilce se už Zoe nekrmila; její rty se trochu hýbaly, ale vypadala, že spí. Bill utřel ji i sebe a podíval se na hodiny. Už jen hodina a půl, a přijdou pozdě. Na dveře se ozvalo zaťukání, Bill položil Zoe do sedačky a zvedl pohled, když Melinda nakoukla dovnitř.
„Ahoj; Tom mě poslala, abych se šla podívat, jestli jsi připravený. Říkala jsem mu, že nemůžeš krmení uspěchat, ale víš, jak on poslouchá,“ řekla s úsměvem.
„Jo, jsme připraveni. Vzala bys tašku?“
„Jasně.“ Vešla Melinda dovnitř a vzala ji. „Je to všechno?“
„Jestli ne, tak budu v hajzlu.“
„Bille!“
~*~
„Stoupněte si tak- perfektní.“
Bill polknul škleb, když se mu do ramena zařízlo ramínko od podprsenky a snažil se potlačit touhu zakrýt Zoe oči před tím jasným světlem. Byl podrážděný, a trochu hladový, a nikdo mu neřekl, že on se bude taky fotit. Připadal si tlustý a opuchlý, a i když zhubnul 10 kilo, stále mu ještě zbývalo hrozivých 25.
V žádném případě nechtěl být viděn.
Ale tak jak na něj Tom koukal přes rameno fotografa, možná tu bylo něco hezkého na tom, jak vypadal. Mimo to, byla to věčnost, co měl na obličej make-up a byl oblečený tak, jak vždycky býval.
Vtipná věta, býval.
Když se Zoe zarozčilovala, podíval se na ni, její obličejíček se zamračil a začal rudnout. „Oh, ne, ne,“ utišil ji jemně Bill, doufal, že tím zažene ten hlavní křik; vypadalo to, že jejich dcera byla náchylná k výbuchům hněvu, stejně jako oba její otcové. „No tak, Zoe, ty světla nejsou tak špatný…“ zašeptal a jemně ji políbil na čelíčko. Po doteku rtů se Zoe trochu uklidnila, ale fotograf udělala krok vpřed a vyfotil to. Zoe zanaříkala.
„Dáme si pauzu,“ řekl Tom a vešel před fotografa, aby ho vyrušil a Bill vydechl úlevou. Focení už bylo půl hodiny přetažené, ale on ani Tom si nestěžovali.
„Mám skoro všechno, co potřebuju,“ řekl pán a vyměnil foťák. „Nemůžeme jen-„
„Ne,“ přerušil ho Tom a něžně si vzal Zoe do náruče. Přítomnost jejího otce jí přivedla úsměv na rty, malý výraz na jejím obličeji, a pak si prdla. „Oh jo, to znělo mokře,“ zanadával a dal si ji na rameno. Zoe zvedla hlavičku a začala mu vzlykat přímo do ucha, on se natáhl pro tašku, kterou mu Melinda chápavě podávala. „Tak pojď, utřu ti zadeček, a pak ti snad bude líp.“
Fotograf sledoval, jak Tom odešel na záchod a zavřel za sebou dveře, Melinda si před dveře stoupla s prázdným výrazem v obličeji.
„Jen pár dalších?“ zeptal se Billa, který se snažil nějak upravit, aniž by nechal každého muže v místnosti koukat na jeho hrudník.
„Dvě; ještě dvě a pojedeme domů. Začíná být ospalá a není zvyklá na tolik světel.“ Vydechl Bill a vzdal to, když se mu jeho vrchní knoflík rozepnul. „Sakra,“ zasyčel a zase si ho zapnul. „Och, dejte mi chvilku,“ zanaříkal smutně a fotograf se zazubil.
„Ne, takhle je to perfektní,“ ujistil Billa. „Vypadá to víc risqué.“
„Víte, že nejsem ženská, že ano? Pánská neupravenost, co se týče rozepnutého knoflíku, je špatná za jakýchkoliv okolností,“ odsekl Bill a přál si, aby si sebou býval vzal triko na převlečení.
**
„Přísahám, na to, jak jsi rozkošný miminko, tvoje hovna smrdí jako… hovna. Jako hovna velkýho a chlupatýho řidiče náklaďáku,“ zasténal Tom a snažil se dýchat pusou, zatímco utíral tu tekutou břečku. „A proč to musí být tekutý?“ zeptal se nahlas. Tom zatnul zuby, když uslyšel, jak se Melinda směje, a uvědomil si, jak hloupě musí znít. „Přestaň se smát, není to vtipný!“
„Mám jít dovnitř a udělat to za tebe?“ zeptala se přes dveře.
Chtěl, ale Bill ho donutil mu slíbit, že jen on a Bill budou dělat věci pro Zoe na veřejnosti. A občas Andreas. Titulky a reportéři byli oškliví s tím, jak mluvili o Billových rodičovských schopnostech. Bylo jim jedno, že nikdo dva měsíc Zoe na veřejnosti neviděl. Tom našel článek, který říkal, že kdyby se novorozeně dalo moc brzy ven do podzimního počasí, mohlo by chytit zápal plic. On a Bill kvůli tomu byli skoro celou noc vzhůru, a pak se rozhodli, že budou bydlet jen uvnitř domu, dokud Zoe nebudou přes dva měsíce.
Tohle focení byla jejich první cesta na veřejnost jako „rodiny“, jak posraný to bylo?
„Ne,“ odpověděl Tom Melindě a dopudroval Zoe. Zakašlal trochu a zašklebil se, když mu dětský pudr přistál v nose. Zoe byla zase šťastná, mávala ručičkama a trochu se převalovala ze strany na stranu. „Kam jdeš?“ zeptal se Tom s úsměvem a sledoval, jak si jeho dcera cucá pěstičku. Jediné, co dokázala dělat, bylo slintat si na ruku.
Teď už si připadal dostatečně sebejistý na to, aby mohl držet i něco jiného, když nesl svou dceru, a po tom, co si poradil s dětským pudrem, na 90%, stal se z něj mistr výměny plínek. Nebyl si jistý, jestli se tím mohl vychloubat, ale to, že viděl jak je po tom Zoe vždycky šťastná, mu za to stálo.
„Co s tebou budu dělat, až vyrosteš?“
Zoe zabručela.
„Jasně. Samozřejmě. Proč mě to nenapadlo?“ zeptal se sardonicky Tom a polechtal ji na stehnech, pak jí stáhl šatičky. Nevypadalo to tak dobře, jako když ji oblékal Bill, ale bude to muset stačit. Ten chlap si mohl jít vysrat třeba oko. Zvedl pohled, dveře do koupelny se otevřely, Bill vypadal opravdu vyděšeně a držel si košili, aby byla zapnutá. „Co se ti stalo?“
„Ta pitomá košile se rozbila a nejde zapnout, a chci jet domů. A ten pitomej fotograf mě nechce poslouchat, když mu říkám, aby mě fotil jen od krku nahoru.“
„Bille, říkám ti, nejsi tlustý,“ řekl Tom a protočil oči, podíval se na Zoe. „Řekni mu to ty, maličká, mě neposlouchá.“
Zoe zabručela.
~*~
„Kdy si myslíš, že se přes to přeneseš?“ zeptal se Stephen, zatímco houpal Zoe v její sedačce. Děťátko bojovalo s tím, aby mělo oči otevřené, ale ten pohyb, co vykonávala, ji naprosto odrovnal, obzvláště po tak dobrém jídle od Billa.
„Až moje prsa přestanou bolet a být plné, a až zhubnu všechno to, co jsem nabral,“ zabručel Bill.
„Říkal jsem mu, že vypadá dobře,“ vložil se do toho Tom, zvedl ruce, když jeho dvojče našpulilo rty a odvrátil pohled. „Vypadá dobře.“
„Vypadám jako holka,“ odsekl Bill. „Já nechci vypadat jako holka.“
„A co si myslíš, že pomůže, Bille?“ zeptal se terapeut. Tohle bylo první sezení, které zahrnovalo oba a Zoe. Byl moc rád, že spousta jejich komunikačních problémů byla za nimi, ale byly tu nové problémy a neprozkoumané teritorium, byla tu možnost zaběhnout do starých kolejí, anebo vytvořit koleje nové.
„Chci, abys mi sehnal osobního trenéra, a nebudu vycházet z domu, dokud nezhubnu zbytek.“ Podíval se na Toma Bill s očekáváním.
„Jako, všechno?“ zeptal se plačtivě.
„Všechno.“
„No do prdele, fajn.“
„Nemluv tak před Zoe,“ řekl Bill rychle.
„Víš, ona ani neví, co říkáme. Takže můžeme mluvit, jak chceme.“ Nakrčil Tom obočí a Bill protočil oči a zasmál se.
„Nechci, aby sis myslel, že se musíš nutit, abys dostal zpátky svoji váhu, kterou jsi měl před dítětem,“ varoval ho Stephen. „To může vést k nezdravé cestě, kterou si nemůžeš dovolit s novým životem, za který jste teď oba zodpovědní.“
„Ne, chodí k nám Molly a ona a Joel a Rhiannon nám dělají společnost. Rhiannon říká, že Zoe je její nejlepší kamarádka nebo bude, až bude mluvit. Myslím, že to bude brzo.“ Přikývl hrdě Bill a Tom odvrátil pohled a protočil oči.
„Bille, jsou jí jen dva měsíce.“
„To nikdy nemůžeš vědět!“
„No, to je pravda. Všechny děti se vyvíjejí rozdílně. Některé se vyvinou brzo a některé si dávají načas. Ale ať se rozhodne mluvit kdykoliv, bude to neočekávané, věřte mi. Každé z mých dětí mi udělalo nehoráznou radost, když řeklo svoje první slovo.“ Zapsal si něco Stephen a zvedl pohled s úsměvem na rtech. „Neexistují slova jak to vysvětlit.“
Bill se usmál na Zoe, která byla na zemi vedle Stephenových nohou, a zazíval. „Pardon,“ řekl rychle, když to přešlo. „Pořád se budím uprostřed noci, a když jí nehoupu nebo si s ní nehraju, když je vzhůru, mohl bych mít dojem, že jí to všechno vadí, když tak křičí.“
„Syn Molly je tak tichý a někdy se ho musím dotknout, abych si byl jistý, že vůbec žije.“ Ukázal Tom na jejich dceru. „Tahle, na druhou stranu, je ticho, jen když jsme mezi lidmi, nebo když máme návštěvu.“
„Jak Melinda pomáhá?“
„Úžasně,“ řekl Bill s dalším zívnutím. Přisedl si k Tomovi blíž a položil si hlavu na jeho rameno. „Když spím, tak se o Zoe stará, ale nechci na ní být tak závislý, protože pak si připadám, jako bych nebyl pořádný rodič. Taky mi dává rady tam, kde je opravdu můžu potřebovat. Mamka a Mara na mě křičí, jako bych jim snad měl rozumět. Chtějí mě do věcí nutit.“
„Bill se budí skoro každou hodinu, aby Zoe zkontroloval. Pak usne, když se já probudím, protože ví, že se o ni postarám.“ Ušklíbnul se Tom a Bill se usmál.
„Jo, ale on mě stejně vždycky vzbudí, když jí musím nakrmit,“ předstíral, že si stěžuje. Všichni tři se zasmáli a Bill znovu zazíval.
„Myslím, že vy dva jste se přenesli přes ohromnou hroudu. Podívejte se na sebe, Tome; tys začal rozumět svým pocitům a víš, jak se starat o svoje zdraví. Ne jen fyzické zdraví, ale i zdraví vztahu. A Bille, ty ses naučil, že všechno, co děláš, má efekt i na to, co třeba nevidíš. Myslím, že si teď víc všímáš svého okolí a víš, jak jim neublížit.“
„Myslím, že ano.“ Přikývl Bill a zvedl hlavu. „Hodně vám dlužíme.“
„Jo. Bez vás bychom se na Zoe nemohli připravit,“ přidal se Tom. Dvojčata se na sebe s úsměvem podívala, propletla spolu prsty a stiskla.
„Co teď?“ zeptali se unisono.
Zoe si prdla.
KONEC
autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
ja uz jsem ji cetla v originale ale ta povidka je super 😀 zvlast konec
I already red it some time ago…but this ff is so good i really loved time spend with reading you piece…:) keep working like that <3
achjo… I hate end….i was perfect story…..I want next series….it was..gret…Bill and Tom…will be great parents…and Zoe…she is so…sweet…..I Love this FF…thx for transalte Lil.Katie
opravdu uzasna povidka, jedna z nejlepsich…
This is first english story I ever read. I really loved every chapter of it and for me this will be forever the best TH fanfiction.
Oh my god, there's nothing I can say now. It's awesome, I know I said it hundered times, it really is. I started crying when I've reed it's the last part, but I'm looking forward to the new story, I'm crazy. 😀
Really thank you for leting us reading. 🙂 Great work, keep writing so… amazing. 🙂
Lil? Omlouvám se předem, ale jelikož je moje angličtina na bodu mrazu a já se chci vyjádřit, půjdu česky^^
Jsem neskutečně šťastná za tuhle povídku. Od prvního dílu jsem to prožívala a bála jsem se, skutečně jsem se bála dílu, kdy přijde KONEC! Od toho, jak Bill jedl banánový pudinky až po Zoe prd, jsem měla vždycky stejný pocit v břiše. Motýlky. Usmívala jsem se u každýho dílu, i když jsem u některých brečela jak želva, ale pořád mi to přijde jako dokonalost. Celých 56 dílů jsem měla před očima jako živej film. Andrease jsem neměla ráda; pak se to změnilo. Jednou jsem zase měla chuť naflákat Billovi a pak Tomovi a poslední díly – porod, Zoe venku a Zoe po dvou měsících – je to dokonalý ♥ ♥ Miluju to a těším se, až si to přečtu znovu. Půjde to do sbírky mých "knih twincestu" a budu si to pročítat pořád dokola, dokud nebudu vědět díl od dílu. Těším se na "And baby…," a doufám, věřím, že to bude stejně tak perfektní. Každý díl si podle mě zaslouží alespoň pár slov, aby byla povídka dostatečně oceněna. Někdo si myslí, že o komentáře tu přeci vůbec nejde, ale ten pocit z oceněný práce je vážně famózní. DĚKUJU ♥
A Lil? Děkuju za to, že sis vybrala na překlad právě tohle! Obdivuju tě, žes přeložila šestapadesát dílů tak úžasný povídky a ani si nedovedeš představit, jak šíleně moc se těším na tvoje další překlady. Stejně jako autorce, tobě patří maximálně veliký DÍKY ♥ díky za to, že pravidelně [na nějaký výjimky] jsem měla svojí pravidelnou dávku tří a pravidelně jsem se v půl sedmý vracela každou sobotu ke compu s naprostým pocitem euforie… ♥
I…I don't have any words.
I loved and I LOVE (!) this story..so..amazing && there's not words to say about it.. Just… I am so happy about the second part,you're writin' now…
Absolutely the best FF. <3
Najúžasnejšia a najkrajšia poviedka akú som kedy čítala.Veľká vdaka autorke,že niečo také úžasné vymyslela:)Patrí medzi moje najoblúbenejšie a samozrejme sa teším na "And baby…":D
napíšu to česky, protože anglicky bych dohromady nedala 😀
Milovala jsem tu povídku. Když o ní každý mluvil, nedalo mi to a začalo to číst taky. Nelituju toho. Moc se mi líbí, jsem ráda, že to má happy end. Moc se těším na 2. řadu 🙂
Oh, the end? I still can't get it… Maybe a few hours later I'll have a nervous breakdown 🙂 But I'm anxious to know what will be in following chapters. I'm so curious! I think I'll read the following story in english… I'm impatient. Your story was the best. I don't think I have ever read something better. It was intelligently funny, realistic but sometimes tragic too. At some point I cried, another time I smiled… It was beautiful. Great job, thank u for a beautiful time spent with your story, with moody pregnant Bill, desperate loving Tom, and their (sure) lovely and stubborn daughter 🙂
Lil.Katie, děkuji ti za překlad, nakolik jsem většinou líná to číst v angličtině. Byla to vážně špica, jsi šikulka 🙂 A doufám, že v mém komentu nebude moc chyb…
nooooooooooo…..a dont have END!…:'(…
It was a great story. Big applause for the author of this story. Thank you for this series and I look forward to the next. :-))
Milá Majestrix, :o)
Makes Three byla moje první m-preg povídka, kterou jsem kdy četla. Doporučily mi ji naše skvělé autorky povídek Lyra a Michelle, které ji obě četly v originále na THF, a já jim tenkrát jen mohla závidět, protože anglicky neumím. Pak jsem ale objevila pro sebe způsob, jak číst za pomoci překladače anglicky psané povídky, a tahle byla snad dokonce první, jestli si dobře pamatuju, kterou jsem si za jeho pomoci přeložila.
Seděla jsem u toho tenkrát strašně dlouho, nemohla jsem se odtrhnout, hltala jsem ji v jednom zátahu i do čtyř do rána, ačkoliv jsem věděla, že druhý den musím do práce. Byl to neuvěřitelnej zážitek, a já byla šťastná, že jsem si ji mohla přečíst, i když ve velice nekvalitní češtině. Přesto byla úžasná, a já ji prožívala skoro jako realitu. Vzhledem k tomu, že mám dvě děti a vím, co je "být těhotná", jsem věděla, jak dokonalou práci jsi, Majestrix, odvedla, jak reálně jsi povídku vlastně napsala, věřím že podle vlastních zkušeností, a dokázalas to tak, že by člověk nakonec i uvěřil, že Bill může mít dítě. 😉
Když mi Lil.Katie poslala první přeložený díl, abych ho zveřejnila u nás na stránkách, byla jsem šťastná, že si ji můžu přečíst v kvalitní češtině, a ostatní taky, ale trochu jsem se bála chvíle, kdy mi Lil.Katie napíše, že už nemůže, že je to moc dlouhý, a že končí… to se nikdy nestalo, a já jsem jí opravdu vděčná, že překlad dotáhla do konce, a všichni si ho u nás na blogu mohli přečíst ve své mateřštině. Její překlad je opravdu dokonalý, s radostí jsem dělala beta-read.
Děkuju, Majestrix, že jsi nám dala svolení povídku překládat, a mrzí mě, že nebyla tolik komentovaná jako na THF. Je to možná i tím, že jsme po čtenářích chtěli, aby ji konentovali anglicky, což nebyl asi dobrý tah, protože spousta jich anglicky neumí, nebo jen špatně, hodně TH fans se učí německy, a nebo se styděli svou nekvalitní angličtinou něco napsat.
Další věc ale je, že k nám denně chodí zhruba 700 lidí, což je proti THF samozřejmě málo, a těch, co čtou povídky, je ještě míň, možná 150, 200, těžko říct.
Jsme malá země uprostřed Evropy, naše řeč není pro nikoho lehká, takže tomu odpovídá i počet lidí, kteří si povídku v češtině mohli přečíst. Ale myslím, že to za to stálo, věřím, že spoustě lidem povídka dala něco nového.
Ještě jednou díky za tvou neuvěřitelně skvělou práci, Majestrix, tvá povídka je dokonalá a v twincestním světě je asi málokdo, kdo by ji neznal. Jsem hrdá, že ji na našich stránkách můžeme mít česky a těším se na pokračování And baby…, což byla první povídka vůbec, která mě donutila napsat můj první komentář v agličtině na THF 😀 Byl asi gramaticky špatně, ale byl můj. Díky moc, Janule – admin twincest.blog.cz :o)
báječná ff..vážně se mmoc těším na další řadu..
uáá já tuhle povídku upe žrala, mooc nádherná, je mi líto že už skončila..když sem četla KONEC říkala jsem si cože?! fakt moc dojemná vícedílka..krása
Aaaaaaaaaaaaaw!!! so amazing, so cute, so fantastic! I simply love it! It's the best story I have ever read! Majestrix rulez! I am the first member of your fanclub here, love ya gurl :* and lilkatie too 😀 She's mine!
Když jsem četla slovo 'KONEC' řekla jsem si 'To nemůže být pravda!'. Každopádně… tohle byla jedna z nejúžasnějších povídek co znám. Úplně jsem jí žrala, milovala jsem jí.
Děkuju Lil.Katie, že to překládala, protože v angličtině bych si přečetla velké prd :D. Takže… opravdu moc krásná povídka a těším se na druhou řadu 🙂
Jelikož se chci vyjádřit pořádně, radši budu psát česky..xDD
Tahle povídka mě donutila zamilovat si m-preg..xDD Nikdy jsem to neměla ráda, ale v Makes Three to působí tak přirozeně! Naprosto jsem si oblíbila tuhle povídku, každý týden jsem se neuvěřitelně těšila na sobotu! Proto jsem byla hrozně smutná, když jsem se minulou sobotu dozvěděla, že příště bude KONEC! Hned jsem šla na THF, abych si ověřila, jestli to opravdu končí.. a skákala jsem radostí, když jsem našla POKRAČOVÁNÍ! Nemůžu se dočkat na další díly.. na to jak se Bill s Tomem poperou s rodičovstvím.. na to jak Zoe bude růst (jsem si jistá, že bude naprosto rozkošná jako její tatínkové)..x)))
Naprosto obdivuju Majestrix, že vymyslela a napsala tak dokonalou povídku! Já bych nevymyslela ani 1. kapitolu!..xDD
A taky bych chtěla moc poděkovat překladatelce Lil.Katie, že to pro nás překládá.. že umožnila lidem, co neumějí tak dobře anglicky, přečíst si něco tak úžasnýho!..x))
the best ! 🙂
Anglicky sice více méně umím, ale než bych dala pozor na všechnu gramatiku, se dím tu do rána, takže se vyjádřím jen v češtině… I když jsem, myslím, nikdy tuhle povídku nekomentovala, musím říct, že jsem každý týden čekala už od neděle ráno na další díl. Minulý týden byl docela šok, když jsem se dočetla, že tohle bude poslední díl… Hned jsem se ale od spolehlivého zdroje (díky manželko :-*) dozvěděla, že je pokračování! Už se nemůžu dočkat, až se tu objeví první díl nové řady. Mockrát Ti, Majestrix, děkuju, žes něco takového vymyslela, napsala a navrch ještě povolila překládat. Tvoje dílo opravdu patří k tomu nejpovedenějšímu, co jsem kdy četla, a že jem toho přečetla opravdu dost! 😀 Zároveň taky děkuju Lil.Katie, že měla takovou odvahu a skoro rok překládala pro všechny twc a m-preg milovnice Makes Three… Když jsem začala číst, to bylo někdy u sedmého dílu, povídka mě opravdu chytila svým poutavým příběhem… Těď tu sedím, dočítám díl 56. a říkám si, jak dvojčata "vyrostla…" Strašně rychle to uteklo… 🙁 už se vážně těším nových dílu a ještě jednou DĚKUJU… 🙂
bez téhle úžasné povídky jsem si nedokázala představit jedinou sobotu… hltala jsem každé slovo, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a dokonce bych řekla, že to ovlivnilo můj názor na život… Jsem za tuto ff moc vděčná a strašně se těšim na další řadu… Obdivuju práci Majestrix i Lil.Katie 🙂
Tolik mě mrzí, že jsem tuhle povídku v průběhu vůbec neokomentovala. Začala jsem ji číst někdy před půl rokem, ale pak přibývaly další a další díly a já pořád neměla tolik času, abych to všechno řádně dohonila tak, jak by si to tahle povídka především práce autorky a naší překladatelky zasloužila. Celé Makes Three jsem si přečetla teprve tento týden, kdy jsem ho četla a každým slovem jsem ho hladově hltala. Bála jsem se, že ho nestihnu okomentovat ani na posledy, ale nakonec jsem to stihla a já jsem ráda, že aspoň jedním chabým komentářem mohu vyjádřit své nadšení z téhle práce – z téhle perfektní povídky a dokonalého překladu. S krásným pocitem a rukou položenou na srdci mohu říct, že tahle povídka patří mezi moje absolutně největší favority. Jsem z toho tak vykolejená, že vlastně nemůžu napsat ani pořádný komentář, abych svůj dík a takové široké ohromení, panebože i úctu a obdiv, dokázala napsat, omlouvám se. V angličtině bych to ve svém rozpoložení určitě nedokázala, když mi to pořádně nejde ani ve své mateřštině. Já jen… děkuji Majestrix, že nám dovolila uveřejnit to tady. A strašně moc vás holky obdivuji, jak Majestrix, jako úžasnou autorku (líbily se mi charaktery postav v povídce. Bylo to tak živé a nezkrášlené. Všechny jejich stíny a světýlky se ukazovaly na povrchu přesně tak, jak to v obyčejném světě bývá. Nikdo přece není dokonalý. Bylo to tak vtipné, ale zároveň mi jich bylo i někdy líto a bylo mi z nich trochu úzko. Všechny ty trapné situace, jež tam byly vykresleny, mě dokonale pobavily. Živě bych si nedovedla představ Billa s bříškem…. A přiznám se, že než jsem si Makes Three přečetl m-preg povídky mě vůbec nelákaly. Však díky Mekes Three, jsem ale dočista změnila názor a tenhle styl si zamilova), tak Lil jako úžasnou překladatelku ( tolik bych ti chtěla poděkovat za to, že jsi to pro nás tak senzačně přeložila. Uvědomuji si, kolik práce a času navíc ti to ubralo. Jsi zlatá, Lil, strašně moc děkuji, strašně, strašně moc. <3 Tolik moc se těším na to, až si budu moci přečíst pokračování And baby, věřím tomu, že to pro mě bude další moje srdcovka. <3
Můj velký obdiv patří Lil.Katie, že má ty nervy to pořád překládat, je to dlouhá povídka ale nádherná..Todle je , teda vlastně byla moje nejoblíbenější povídka, byla prostě ničím zvláštní… Jako, že jsem nikdy neměla oc čas tak jsem si ho vždycky na tu povídku udělala. Myslím, že mi ještě potrvá než si odvyknu že v sobotu večer už tu nebde MT.. Jseš skvělá.
Dear Majestrix, it was my first m-preg story.Directly I love it. I'm really glad I started reading it, is very inspirational, unique, magical. I admire you .You have great ideas. I cann´t wait until I read the second part. Thanks a lot.
Cože, už konec? Skončilo to najednou tak strašně rychle, a přitom tam je ještě tolik nevyřešených věcí….. Zrovna tenhle týden jsem si dočetla prvních 15 dílů, které jsem nečetla. Všechno se od té doby tak změnilo. Na začátku se mi strašně líbila Géčka, že byli taky hodně součástí děje. Prostě jsem si tuhle povídku zamilovala. Moc se těším na pokračování!!!! Lil.katie, překládáš to úžasně. Oceňuji to teď o to víc, když jsem sama začala překládat. Vím, že to občas není jednoduché, udělat se smysluplné anglické věty i smysluplnou českou větu 😀
Moc děkuji a těším se na And baby…
=( I love this story =( I don't want end =( I want next advice =) pleaseee I need this…..
WAW this is perfekt FF i m very like it.
This is my favorite story.
Ten závěr XD sakryš… konec? T_T neee, já nechci!!! T_T ale už se těším na pokračování =) tohle je fakt ta nejlepší povídka ( a teď nemyslím jen TH fanfictions …) co jsem četla! ale na to pokračování asi počkám, až bude pár dílů a pak až to začnu číst XD já vím, že to zní debilně ale já bych ten děj zapoměla mezi díly a aspoň ať ten začátek mám vcelku XD
Lil.Katie, strašně moc ti děkuji, že jsi nám všem tuto povídku přeložila, že sis s tím dala tolik práce a že ses rozhodla ještě pokračovat =)
Né, tohle ne!
To je i můj konec! Tohle je báječná powídka a jsem moc ráda že jsem to mohla číst.
This story is absolutely great ♥♥♥!!!!!I liked it very much,and i was waiting for it every week!!!Super!!!I love Makess Three!!!
Protože anglicky opravdu neumím,jsem ráda,že můžu závěrečný komentář napsat česky.Když jsem povídku objevila,byla už v polovině,a musím přiznat,že když jsem zjistila,o čem je,tak jsem od ní utekla,protože představa těhotného Billa mě jaksi zaskočila.Časem jsem se k ní vrátila,a nejenom,že jsem ji už neopustila,ale přímo jsem se do ní zamilovala!!!Je originální,vtipná,dojemná i poučná,prostě dokonalá!Postavy obou dvojčat jsou skvěle napsané,jejich charaktery i pocity,i rozdílný přístup k "nehodě",která jim navždy změnila život.Velká škoda,že je poslední díl,bude se mi po MT moc stýskat,už teď se mi stýská…..Hrozně se těším na další řadu!!!!
Co se týká komentářů,nechápu přístup lidí,kteří tady píší,že celou dobu MT četli,líbila se jim a nikdy nic nenapsali,jejich myšlenkové pochody mi zůstávají záhadou…jak psala už Janulka,je to pro nás,české čtenáře ostuda.A nesmím zapomenout poděkovat Lil.Katie za překlad,bez ni by jsme o tenhle skvost byli ochuzeni,velké díky a uznání pro ni!!!Čas,strávený s MT byl prostě nádherný ♥♥♥!!!!
I don´t have any words… 🙂
awsome 🙂 ♥♥
Jdu si pomáhat překladačem xD
When he appeared on a blog that is the last part of that story, I was shocked and immediately jumped to tears. I used Makes Three, every Saturday we have to enjoy this story and know that you read the real author and the quality of translation.
I remember the exact day, or rather night, when I started reading Makes Three. I came on the night of the concert of The Rasmus, I was tired, everyone was asleep, but I did not want to sleep. I visited the twincest blog and saw the introduction story that interested me. Začetla I was really into it and I was amused by Bill and Gustav, Tom, David, George … Bills puddings … Still, I thought it was strange how the flavors. Ammunition just does not taste the pudding. I thought they were pregnancy symptoms, but it´s definitely crap, how can a boy be pregnant. I was thrilled this morning and told her friend about Makes Three. Over time it became clear that Bill is really pregnant and I started to like kissing more than I should xD parents bought me and made a joke, why do I want pudding, and they still say that Bill had puddings xD
I never had not read mpreg. It was (I think) my first mpreg story. Really good, level. that the man believed that this would really happen. Perfect scene, the nature of twins, a psychologist. Sometimes I felt as if you are studying psychology;) Will I miss her very short story, I love it. I will miss Bill, Tom, Zoe … all. Their behavior. And psychologists deduction … Could I have broken down into several pages. Thank you, Majestrix that you have consented to us in a small Czech Republic twincestním fans to be able to read your gem. Lil. Katie really well translated. Thanks to her.
Makes Three I never had not read mpreg. It was (I think) my first mpreg story. Really good, level. that the man believed that this would really happen. Perfect scene, the nature of twins, a psychologist. Sometimes I felt as if you are studying psychology;) Will I miss her very short story, I love it. I will miss Bill, Tom, Zoe … all. Their behavior. And psychologists deduction … Could I have broken down into several pages. Thank you, Majestrix that you have consented to us in a small Czech Republic twincestním fans to be able to read your gem. Lil. Katie really well translated. Thanks to her.
Makes Three ♥
Tak a je konec..no..co říct? Když jsem viděla že tohle je poslední díl tak jsem začala nesmyslně koktat a nevěřila jsem že je konec.
makes three byla jedna z prvních povídek kterou jsem tady začala číst. Po pár dílech jsem si ji naprosto zamilovala. Bylo úžasné sledovat celí vývoj Billova těhotenctví. Všechno bylo popsané tak úžasně, že jsem se dokázala do děje úplně vžít. I vedlejší postavy byly skvělé. Andy, Georg, Gustav, Robert, Stephen, babička Lily..tohle všechno byly dokonalé postavy.
Na druhou řadu se strašně těším, zajímalo by mě jak vyřeší to že si všichni myslí že Andreas je otec..
Každopádně, tohle byla nejlepší povídka jakou jsem kdy četla, díky za ni x)
A samozřejmně velké velké díky patří Lil. Katie x))
This is one of the best stories I have ever read. The best m-preg, certainly. 🙂 I am not a big fan of the m-preg stories, but in your case, reading was the pure pleasure. I admire your writing, especially your characters. They are so real, their emotions are real, their behaviour is real, the whole story is real. And I love it. You are an amazing writer and I am looking forward to reading the sequel. 🙂
Lil.Katie, ty jsi historicky první twincestní překladatelka, s kterou jsem se pročetla až na samý konec příběhu. Pravda, občas jsem do originálu nahlédla, to když napětí bylo nesnesitelné, ale jinak jsem trpělivě vyhlížela soboty. Až tak se mi tvůj překlad líbil a až tak se mi báječně četl. Těším se na shledanou u pokračování. 🙂
Yeees, this is really cool story =))
I was reading all the time and it was so exciting to wait for another part.. 🙂
Can't wait for a continue of this.. 🙂
Když jsem 10.dubna šla na twincest blog v půl sedmé, abych si mohla konečně po dlouhém týdnu přečíst moji oblíbenou Makes Three, úplně mi zaskočilo, když jsem viděla 56. (konec) Bylo mi strašně smutno, protože tuhle ff miluji snad nejvíc, vždy mi dokázala úplně neuvěřitelně zvednout náladu. A teď nastalo to, čeho jsem se tak bála -konec. Četla jsem jako vždy úplnědo toho zažraná, nic jsem nevnímala. K ději nemám co dodat, jen to, že je to opravdu jedna z nejlepších ff. Ovšem co se těch komentářů týká… Češi jsou prostě líní komentovat, s tím nic asi nenaděláme. Snažila jsem se komentovat vždy, když jsem byla na počítači ( na mobilu mi to nejde, já jsem vůbec ráda, že se dostanu na twincest blog)….
Poděkování určitě také patří Lil.Katie za dokonalý překlad 🙂
Těším se na pokračování 🙂
It is absolutly amazing…. this story, our lovely brothers, small ZOe nad doctor Stephen….all is very good and nice and I don´t know what I can write :D:D Thank you so much for this story and I send great from Czech Republic and believe here is this story very very very polupar…. thank you:o)
Vazně nevím co povedat…já začala tuhlôe povídku číst když už byla dopsana a pťečetla jsem ji za 2 tydny :DD…když jsem zjistila že je až tak dloua tak mně to odradilo ale pak jsem pťečetla první díl a už jsem proste musela i dalsi!!!!!Dekuju Lil.Katie a aj Majestrix za to ze to mam v cestine a za to ze neco tak dokonale vzniklo!!!!Bill a Tom podle mně budu skvelimi rodičmi!!!!někdy jsem to chtěla už tak moc mít dočteny ale teď mi je hrozně líto že už je to u konce!!!!!Na tuhle povídku nikdy nezabudnu!!!!Uchovam si ji v srdíčku napořád!!
Dala som komentár priamo na THF , ale dám aj sem 😛
Well 🙂 I read this story on czech site twincest.blog.cz … because my english is piky .
There are no words how can I describe my feeling about this fan fiction b29; . I LOVE long stories . And this is long story 🙂 . There are soo many things which happend in 56 chapters . I absolutely love Tom's character . He was such a brave for all time … Bill too 🙂 . Their love makes them great parents . And Stefan ? I learned something from his advices , not only twins . How you can write like this ? …… unbelievable . You have to be so proud because of this masterpiece 🙂 I hope you are .
Četla jsem všechny kapitoli,ale neumím,anglicky.Byla to moc krásna povídka.Klobouk dolu tak krásně a s citem napsane.
Ach jo. Tohle byla moc krásná povídka. Někdy i smutná, ale často jsem se zasmála a občas jsem si nervozitou kousala nehty. Brr. Ale bavila jsem se. Děkuji autorce i překladatelce za nádherný zážitek.
K anglickým komentářům: Lidičky, kdybych uměla anglicky, tak bych si to přečetla v originále. 😉