Výpomoc

autor: Tomi

Ahojík lidičky. Bill a Tom nejsou bráchové. Zjistíte, jak si chlapci krátí nudný odpoledne, protože na sídlišti není co dělat. Bill má navíc otravnou sestru.
PS: Bylo by fajne získat nějakýho spoluautora. Mám hodně  nápadů a málo času.
„Ahojík, máš čas?“
„Jasně. Třeba hned.“ Prudce mi skočil do řeči. Někdy jsem měl tý jeho dychtivosti plný zuby. Nenechal mě ani dokončit větu.
„Došel bych si pro ty filmy.“ Zašeptal jsem si sám pro sebe.
„Dobře.“
„Jsem u tebe za patnáct minut.“
„Těším se.“ Odpověděl mi provokativně. Všechny naše schůzky končily stejně. Vzal jsem si od něj přepálený filmy a za jeho „strašlivou“ námahu, kterou musel u počítače vynaložit, jsem se mu pak věnoval. Něco za něco. No, připadal jsem si někdy divně. Ne úplně jako děvka, to bych zase kecal, ale něco mezi tím. Proboha. Co tady vlastně řeším? Tom je přece můj kámoš, a že se s ním někdy vyspím, nemá společnýho nic s prodáváním sama sebe. „Jsi praštěnej.“ Okřikl jsem se, když jsem pomalu vystupoval po schodech do pátýho patra. Nechtěl jsem ject výtahem. Prodlužoval jsem ten okamžik, kdy zazvoním nebo zaklepu na dveře jejich bytu.

 „Trvalo ti to, zlatíčko.“
„Hmmm. Promiň.“ 
„Třicet minut.“ 
„Ségra mě otravovala. Víš, jaká dokáže bejt.“ Objal mne. „Dáš si něco?“
„Klidně kolu, jestli máš.“
„Fajn.“ Zmizel v kuchyni a já zapadl do jeho pokoje. Ze zvyku jsem se posadil na postel a sundal si mikinu, kterou jsem hodil přes židli. „Mám pro tebe něco mocky speciálního.“ Poťouchle se usmál a podal mi skleničku.
„Díky.“ Napil jsem se.

„Chceš to vidět?“ Aniž by čekal na odpovědět, vyndal disk z plastovýho obalu a za pár vteřin se už načítal v PC. „Hraje tam ten tvůj přítel Andy. Ještě s ním jsi?“ Položil jsem z půlky upitou sklenici na parapet a vstal jsem. Pár filmů jsem s ním viděl, ale tohle mě nějak dostalo. Hlavně ten datum. Dušoval se, že péčka natáčel naposledy před rokem. Tohle bylo starý asi tři měsíce. Bylo mi zle. Vidět ty cizí kluky, jak se milujou s mým přítelem. Zrovna včera jsem s ním byl. Lhal mi celou tu dobu. Bylo mi mizerně. Věřil jsem mu.  
„Vypni to, Tome.
„Proč?“ 
„Dělej.“ 
„Teď to zrovna bude zajímavý.“
„Vypni to.“ Zaječel jsem. Poslechl mě. Jako ve snu jsem šel do chodbičky. V kapse svý bílo-černý kostkovaný bundy jsem hledal mobil. Klepaly se mi ruce.
„Vem to.“ Modlil jsem se.
„Ano, miláčku?“
„Já ti dám miláčku. Jsi podvodník. Slyšíš? Podvodník.“ Rozbrečel jsem se.
„Co se stalo, Billy?“
„Ty se ještě ptáš, co se stalo? Viděl jsem tvůj poslední filmík s tím roztomilým názvem Sweet Emo Boys. Je starej sotva půl roku.“
„Jo tak. Vysvětlím ti to.“ 
„Co chceš vysvětlovat? Celou tu dobu mi lžeš.“ 
„Kotě, promluvíme si o tom někde v klidu.Miluju tě. Nechci o tebe přijít, proto to všechno.“
„Já tě taky miluju, ale nemůžu. Nemůžu. Je konec, Andy.“ Típnul jsem hovor. Položil jsem mobil na botník a vrátil se do pokoje. Bylo mi jasný, že Tom slyšel všechno, ale tvářil se, jako by se nic nedělo. Byl jsem mu vděčnej. Nevydržel bych to s ním probírat.  
Toužím na všechno zapomenout. Co se stalo před chvílí neexistuje. Objímám Toma a on mě. Svlékám mu jeho černý triko s nějakým pošahaným nápisem. Nikdy jsem neuměl dobře anglicky a v týhle chvíli mě to nějak extra netrápí. Zajímá mě spíš, jak zapomenout na realitu. Políbí mě a mý prsty mu zajedou do jeho blond vlasů. Opouští mý ústa, aby mi mohl přejet jazykem po dolním rtu. Zachvěju se. Zvednu ruce nad hlavu a on mi sundá pro změnu mý triko. Hodí ho někam za postel. Pokládám ho pod sebe. Jemně ho koušu střídavě do ouška a do krku. Zavrní skoro jako malý kotě. Je fajn ho pozorovat. Prstama si hraju s jeho maličkejma bradavkama. Přejedu po jeho hrudníku směrem dolů k onomu „nebezpečnýmu“ místu. Rozepnu mu pásek a první knoflík jeho modrejch volnejch džín. Trošku se nadzvedne. Zakope nohama aby se jich zbavil.
„To musíš bejt vždycky tak nedobytnej.“ 
„Jo.Nebudu ti to přece ulehčovat.“ Usměje se na mě.
Nezdržovali jsme se kouřením jeden druhýho. Nebyl čas. Tomi stejně milovat tvrdou akci. Opatrně jsem do něj strčil jeden prst, a pak přidal další. Byl dokonale uvolněnej. Vykřikl – ne bolestí, ale rozkoší , když se do něj tlačila špička mýho vzrušení. Viděl jsem na jeho obličeji, že si to užívá. Mělce dýchal a jeho čelo se orosilo jemnýma kapičkama potu. Za chvilku jsem v něm byl celej. Nechal jsem ho odpočinout. Okamžitě jsem začal zběsile přirážet. Svíjel se pode mnou jako žížala. Vypadal tak roztomile. Malá kurvička se široce roztaženýma nohama. Blonďaté prameny se mu lepily na spánky. Pár pohybů a udělal se. Jeho ploché bříško ozdobilo několik průsvitných loužiček. Pokračoval jsem dál. Přicházelo to na mě. Ovládal jsem se. Cítil jsem , že už to dlouho nevydržím. Opustil jsem jeho tělo a trošku nad ním honil. Vzdychal jsem jako o život a střípky z mé mléčné dráhy schytaly Tomiho tělo a vlasy. Polštář na kterým ležel. Kousek zdi.
Kousek se posunul a já  se zhroutil vedle něj.
„Ty jo, to bylo něco, člověče. Fakt jízda.“ Vyrážel ze sebe postupně a vydejchával se.

Sotva jsem si převlíkl triko přes hlavu, uslyšel jsem, jak někdo strčil klíč do vchodovejch dveří. Upss, tak to bylo o fous. Rychle jsem se upravil. Na stole u PC se krčilo pár mokrejch papírovejch kapesníků. Dopil jsem zbytek zvětralý koly.
„Už budu muset jít.“
„Jo, jasně.“ Tomi se zatvářil smutně. „Počkej Billy. Něco jsi zapomněl.“ Otočil jsem se a on mi podal těch několik DVDíček, pro který jsem si přišel.
„Dobrý den.“ Pozdravil jsem jeho mámu. „Nebo spíš nashledanou. Už budu muset běžet.“
„To je škoda.“ 
„Příště.“ Cítil jsem se provinile. Kdyby přišla dřív, tak… Nechtěl jsem na to radši pomyslet. Tom by měl asi moc velkej problém a já taky. Obul jsem si boty a rozloučil se. „Měj se.“
„Někdy se zase ukaž.“ Nenápadně mě políbil na tvář. Vypálím ti zase nějaký pěkný filmy.“
„Jasně.“ 
Vyšel jsem na tmavou chodbu.

autor: Tomi
betaread: Janule

8 thoughts on “Výpomoc

  1. Nápad i styl psaní zajímavej, akorát na mě to šlo všechno až strašně moc rychle. Možná bych to o něco víc rozepsala 🙂

  2. Bill vyčítá Andreasovi, že ho podvádí při točení porna a co on tedy potom dělá s tím Tomem? By mě zajímalo, jak to nazývá, když ne nevěrou? 🙂

    A jak by sis to spoluautorství představoval?

  3. ainikki: nevím jestli se to smí ale posílam ti svojí skype adresu Tomíšek Vešta a domluvíme se tam

  4. dobry…predstava luxusni..Mozna bych to taky trochu vic rozepsala ale bylo to super. Libilo se mi to. A souhlasim s Ainikki….podvadenej byl spis Andy. Ale to je fuk 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics