autor: Slash Princess
Všechno nejlepší, Můrko. x) x*
Seether feat. Amy Lee – Broken
Chci, abys věděl, že miluju způsob, jakým se směješ.
Chci tě podporovat a uloupit tvou bolest.
Stále mám u sebe tvoji fotku, vím, že mi dobře poslouží.
Chci tě podporovat a uloupit tvou bolest.
Slunce tančilo mezi korunami stromů a kreslilo obrazce na tvou kůži. Smyslně jsi ji nastavoval jejím paprskům a hltal každou molekulu jarního vánku. Byl jsi krásný. Bledý a neskutečně dětský. Všechny kazy smazalo zářivé světlo.
Protože jsem zraněný, když se otevřu.
a mám pocit, že nejsem dost silný.
Odcházíš, už mě vůbec necítíš.
„Ahoj, Bille,“ špitnul jsem smutně. Hrál jsem si s prsty a cítil jsem se nesvůj. Byl jsi to vůbec ty? Neotočil ses, nenaznačil jsi, že bys mě vnímal. Všechno bylo pryč. Ignoroval jsi mou přítomnost po celé dva roky, kdy jsme měli tu nehodu. Proč mi neodpustíš?
Tvůj smích přehlušoval i muziku, která hrála na maximum. Cenil jsi na mě své bělostné zuby a mandlové oči byly plné nadšení a štěstí. Byli jsme šťastní. Společně. Znovu jsme mohli být sami sebou. Bylo něco k půlnoci, kolem nás zela hluboká tma. Mohli jsme předvídat…
„Bacha, Tome, auto!“
Oslnily mě reflektory auta jedoucího v protisměru, a pak už jsem si vzpomínal jen na tupý náraz, z nějž mi bolest vystřelovala od kolen až do konečku prstů na rukou. Bille? Kde jsi? Bille, je tady tma, prosím, ovzi se. Kde jsi?! Au, sakra…
Největší zlo pominulo a my zas můžeme dýchat.
Chci tě podporovat a uloupit tvou bolest.
Zbylo toho tolik, co se máme naučit, a nic, s čím bychom bojovali.
Chci tě podporovat a uloupit tvou bolest.
Vítr si hrál s tvými vlasy a zfouknul několik listů z čerstvě rozkvetlé jabloně. Prstem jsi mapoval jejich trajektorii. Úsměv na tvé tváři byl jemný. A stále jsi neslyšel…
„Proč mě neposloucháš, Bille?“ ptal jsem se bezmocně svého dvojčete. Kam zmizelo to pouto? „Trápím se, Bille, copak to necítíš?“ vzlyknul jsem a díval se tvým směrem.
Protože jsem zraněný, když zůstanu sám.
a necítím světlo, když odejdeš.
„Musíš mě slyšet! Sliboval jsi, že mě neopustíš, i kdyby se stalo cokoliv. Prosím, Bille, odpusť…
Odcházíš.
Už mě vůbec necítíš.
…že už s tebou nejsem,“
Vzhlédnul jsi mým směrem a nostalgicky upřel pohled na houpačku, která stála za mnou.
Jmenuji se Tom. Tom Kaulitz. Bylo mi 17, když jsem zemřel.
autor: Slash Princess
betaread: Janule
to je tak smutny a ta pisnicka tomu jeste nahrava ,jeste ke vsemu mam tetka citlivi obdobi takze se mi oci i zahlily slzama a neni divu je to prekrasny
Nemám slov.. Ta poslední věta mě odrovnala…moc krásnéé
nééé,nemám ráda když jeden umře a druhý zůstane sám 🙁
kristovy rány.. já .. nemám slov..ta poslední věta mě totálně odrovnala.. četla sem to se zatajeným dechem.. a teď sem mimo.. krása♥
a ja to wedela, pri cteni toho "Protože jsem zraněný, když zůstanu sám" sem wedela, ze neco bude spatne… a ta posledni weta.. dokonaly, uzasny, smekam!♥
Je to strašně krásné. Zpočátku jsem si myslela, že se Bill nebaví s Tomem z nějakého důvodu, ale když jsem četla poslední tři řádky tak ve mě úplně hrklo. Oči se mi okamžitě zalily slzami. A ten poslední řádek mě úplně odrovnal. Vážně strašně krásné, ale zárověň neuvěřitelně smutné.
zajímavý styl psaní… ale připomíná mi to trochu Van Helsinga, jak říká "jmenuju se (blablabla). narozen (blablabla), zavražděn (blablabla)" 😀
Krásné,ale strašně smutné…..
uplně mě zamrazilo… koukala jsem tady na to s otevřenou pusou. Opravdu povedené
Sice kratke, ale intezivni <3 uplne koncentrovane emoce do par radku <3 a ta posledni veta T_T
Děkuju za komentáře. 🙂 Vždycky mě úžasně nakopne, když vidím, že se moje věci líbí. 🙂
Áďo, ten konec jsem si ukradla z filmu Pevné Pouto. 🙂
Moc smutná povídka, úplně mě mrazilo. Ale krásně napsaná…
tak to bylo nádherný…smutný