autor: bmccray
Billův pohled
Třísknul jsem dveřmi, jak jsem vlezl do svého bytu.
Andy vzhlédl od své internetové knížky, zvedl se a šel ke mně.
„Co se stalo?“
Objal jsem ho a stíral si slzy. „Myslím, že Tom má dceru,“ zašeptal jsem.
Vypadal zmateně. Dovedl mě k pohovce a oba jsme se posadili. „Andy, vážně si myslím, že má,“ popotáhl jsem a Andy mi podal kapesníčky.
„Bille, o tom pochybuju, jak si můžeš být tak jistý? Ani ses s ním ještě neviděl.“
Hlasitě jsem si povzdechl a zavrtěl hlavou. Otočil jsem se na něj a poprosil ho, jestli by mi nemohl dojet pro věci do práce. Přikývl a odešel. Odešel jsem do kuchyně a vzal si své prenatální pilulky. Celé tělo mě bolelo, rozhodl jsem se dát si horkou vanu, abych si ulevil.
Svlékl jsem se a pustil vodu. Zatímco jsem čekal, než se voda ohřeje, prohlížel jsem si břicho. Byla tam patrná vyboulenina. Usmál jsem se a promnul ji. Hned, jak byla vana připravená, vklouzl jsem dovnitř a zasténal.
Voda byla tak příjemná. Začal jsem pomalu usínat, jak se mé tělo nořilo víc do vody, a svaly uvolňovaly.
_____________
Andreasův pohled
Dorazil jsem na recepci „New Trends“ a zapsal se. Vyjel jsem do šestého patra a pozdravil Moniku. Usmála se a podala mi Billovy věci. Poděkoval jsem jí a usmál se, když se začervenala. Už jsem se chtěl otočit a jít zpět, když vystartovala s vázou plnou drahých květin. Zmateně jsem se na ní podíval.
„To je pro mě?“ zeptal jsem se nervózně a ona zavrtěla hlavou.
„Ne, pro Billa. Někdo mu je poslal, když byl na obědě. Jsou nádherné.“ Podala mi je a já přikývl. Vzal jsem si je a vracel se zpět domů.
Když jsem dorazil, volal jsem Billovo jméno, ale bez odezvy. Odložil jsem jeho věci na pohovku a květiny na konferenční stolek. Procházel jsem bytem a volal jeho jméno. Došel jsem až ke dveřím jeho pokoje, slyšel jsem tichou hudbu. Pootevřel jsem dveře a nakoukl dovnitř.
Spal.
Zaklepal jsem a on pootevřel oči.
„Bille, vstaň a přijď do obýváku.“ Otočil jsem se a sám odešel. Posadil jsem se na pohovku a sledoval květiny. Monika nelhala, když říkala, že jsou nádherné. Vykukovala z nich malá kartička. Otočil jsem se, když na mě Bill promluvil.
„Čí jsou ty kytky?“ zeptal se, jak se předklonil a přivoněl k nim. Podíval jsem se na něj.
„Tvoje.“
Střelil po mně pohledem a já přikývl.
Natáhl se pro kartičku a posadil se. Sledoval jsem, jak se jeho oči rozšířily, když si četl vzkaz. Muselo to být od Toma. Podal mi kartičku. Jop, rozhodně to musel poslat Tom. Zhluboka jsem se nadechl.
„Bille,“ promluvil jsem potichu, „Musíš se s ním sejít. Podívej, nechal ti tu číslo.“
Jediné, co udělal, bylo, že zatřepal hlavou. Nezajímalo mě to, on se s tímhle Tomem prostě sejde. Zvedl jsem se a natáhl se pro telefon a vytočil číslo. Bill se pokoušel protestovat, ale nakonec svůj boj vzdal. Posadil jsem se zpět na gauč a čekal, než to Tom zvedne. Po pátém zazvonění hovor přijal.
„Prosím?“ promluvil pomalu.
„Je to Tom Trümper?“ zeptal jsem se s předstíraným zájmem. Slyšel jsem, jak něčím šustí v pozadí a malá holčička pokřikuje, že chce taky telefon. Malá holčička?
„Um, jo, to je. Kdo volá?“ Podíval jsem se na Billa, který třásl hlavou. Otočil jsem se zpět.
„Tady Andreas, nejlepší přítel Billa Kaulitze.“ Neslyšel jsem žádnou odpověď, bál jsem se, že zavěsil.
„Střílíte si ze mě? Kde jste vzal to číslo?“
A jsme doma.
„Poslal jste mu květiny s vaším číslem, bože,“ odpověděl jsem. „Je tady, jestli s ním chcete mluvit.“ Nečekal jsem na odpověď a hodil telefon Billovi. Má práce tady skončila. Vzal jsem si svoje věci a odešel k sobě do pokoje.
______________
Billův pohled
Pomalu jsem přiložil telefon k uchu a zhluboka se nadechoval.
Nemůžu uvěřit, že se tohle děje.
„Bille?!… Halo, Bille?“
Nasucho jsem polknul a promluvil. „Ahoj, Tome, jsem tady…“ Zavřel jsem oči a všechno, na co jsem myslel, bylo Konečně.
______________
Andreasův pohled
Slyšel jsem je potichu mluvit.
Usmál jsem se.
Myslím, že tohle by se vážně mohlo nějak vyřešit.
______________
Tomův pohled
Konečně jsem ukončil hovor s Billem. Je kolem jedenácté večer. Poděkoval mi za květiny a já jemu za kytaru. Rozhodli jsme se, že se zítra ráno sejdeme na snídani a prostě strávíme den společně. Začal jsem být nervózní. Mnohem víc nervózní, než když jsem ho potkal v klubu v LA. Zašel jsem se podívat na Serenity a vrátil se zpět do ložnice. Převlékl se a zapadl do postele. Upadl jsem do bezesného spánku a čekal, až přijde zítřek.
autor: bmccray
translate: Deni
betaread: Janule
No nazdar! Konečně se teda alespoň nějakým způsobem spojili, ale já být v Billově kůži, nevydám ze sebe do toho telefonu ani hlásku. Jsem zvědavá, jak bude probíhat jejich setkání a doufám, že Tom Billovi nějak objasní situaci se Serenity.
vrrr to je týrání tohleto!…napínááníí :/
♥♥♥ těšim se na dalšííí, líbí se mi způsob, jakym to je napsaný…ňah ♥
Já chci taky dáreček!
Už se těším na setkání.
Ohohou! Andreas je prostě frajer! ;D Je to skvělé, že už se domluvili, těším se na další díl, jak se to rozvine. 😉
Wow…těším se co bude dál :))
Wow, pěkný podraz s tím telefonem. Mě kdyby ho takhle někdo hodil tak asi uteču 🙂
Oh, konečně!!! Ještě, že Bill Andrease má:-D Teď nezbývá nic jiného, než čekat. Určitě je ale dobře, že spolu alespoň telefonovali a domluvili se na schůzce. Jsem velice zvědavá, jaké to bude, až se po tom všem potkají. A jsem zvědavá, jaká bude Tomova reakce, až mu Bill řekne, že s ním čeká dítě:-D Jestli mu to ovšem vůbec řekne… Všechno za něj Andreas dělat nemůžu a postupem času by to Tomovi stejně musel říct, protože mimi je jeho:-D♥
Moc se těším na další díl, je to úžasná povídka ♥♥♥♥
Och božínku, těším se na tu jejich snídani. 🙂 Bude to skvěléé..:) Moc se mi to povídka líbí. Jen škoda, že ty díly jsou vždy tak krátké.
Já jsem nepostřehla 5 díl na blogu, je to možný?:-/ Ale přečetla jsem si ho i tenhle ♥
Líbí se mi, jak jim Andreas pomáhá!^^ Jak chce, aby byli spolu. Chudák Bill, musel být pekelně v šoku z tý malý Serenity^^ Jsem zvědavá, co budou mít za mimčo s Tomem a jak to bude dál pokračovat!O___o
Každopádně se těším na jejich strávený den společně! Bůh ví, jestli mu to Bill zítra řekne 😮
Ale jinak Deni vážně jsem ráda, že to překládáš, protože je to skvělý a rozhodně je škoda, že není víc lidí, kteří by překládali. Myslím, že by to za to stálo. Kdybys na mě foukla tu angličtinu, jak jsem řekla, nebyla bych proti 😀
Páni! Celkem se divím, že nakonec Bill ten telefon vzal a promluvil. Ze začátku mi přišlo, že s ním mluvit nechce, tudíž ani nehodlá hovořit s Tomem přes telefon. O to překvapenější jsem byla, že Bill telefon vzal a s Tomem mluvil. A když jsem se dočetla, že si spolu domluvili schůzku, nestačila jsem se divit. No, každopdáně, jsem velmi zvědavá na pokračování – tudíž na jejich společnou snídani.
Ještě,že se Bill donutil vzít ten telefon…doufám,že až se spolu setkají,bude všechno v pořádku,i když mám dojem,že tak jednoduché to asi nebude,řekla bych,že mu Bill o miminku ani neřekne…pochopitelně se bojí Tomovy reakce,a Serenity mu taky klidu nepřidá,přece jenom k ní patří případná maminka..krásný díl,celá povídka je suprovní,moc se těším na další díly ♥♥♥
Och konečně! <3 Na to jsem se těšila, a teď na další dílek, honem až budou spolu! Krásná povídka!
Joo! Tak to bylo hoodně dobrý! xD No jako chlámy největší. =) Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. =D Bude ještě alarmující, mám ten pocit. 😉
těším se, těším se, těším se xD na další díl xD a v češtině 😀 Ne, že bych v ajině nevěděla o co jde, ale…. xD
Ten konec byl nejlepší… jdou spolůůůů xD
nechápu jak někdo může psát tak dokonale…