Bad boys 33.

autor: Doris

Tom hodil svoje věci do kufru auta a nasedl vedle Andyho.

„Rád tě konečně  vidím.“ Usmál se Andy a Tom mu to mile rád oplatil.

„Mi mluv. Posledních 24 hodin jsem byl jak u vytržení.“ Zasmál se Tom a nechal se vézt domů. Jejich trasa ale vedla jinam.

„Kam jedeš?“ zatvářil se Tom nechápavě, když mu došlo, že směr jejich cesty má  očividně jiný cíl.

„Uvidíš.“ Usmál se Andy a dál se věnoval řízení. „Všichni jsou na tebe už natěšený, tak snad sis nemyslel, že tě zavřu v baráku.“ Tom se jen ušklíbl.

„Já vím, jsem nepostradatelnej.“ Pokrčil frajersky rameny. „A vůbec….co to, že nevyprávíš o tom svým románku?“ otočil se na Andyho. Bylo minimálně nezvyklé, že se Andy hned nechlubí svými sexuálními zážitky. V Andym hrklo, ale nedal na sobě nic znát.

„Tak co ti mám povídat….tejden jsem si užíval, no.“ Pokrčil rameny a dál sledoval silnici před sebou.

„Koho ti B.B dal?“ vyzvídal dál Tom. Andy by tohle téma nejraději vůbec nerozebíral.

„Jednoho novýho. A jo, byl dobrej.“ Zodpověděl i další otázku, kterou už z Toma cítil. Tom se jen zasmál. Ano chtěl se na to zeptat. Zajímalo by ho toho víc, ale už mlčel.  

Jejich auto po chvíli zastavilo před starými garážemi. Už několik let je nikdo nevyužíval, a tak si z toho Andy udělal svůj revír. Na mejdany a plánování to bylo ideální místo. Bylo až na kraji města, takže si nikdo nemohl stěžovat na rušení nočního klidu a podobný blbosti. Navíc se sem vešlo skutečně hodně lidí, což jim teď přišlo velice vhod. Tom tím pádem začal tušit, že dneska asi domů nedojde, a že uvnitř na něj čekaj všichni ostatní. Všichni, ale hlavně Bill. Vystoupil z auta a počkal, až se k němu připojí Andreas. Kráčel dva kroky za ním až do garáží. Nemýlil se. Jen co se objevil uvnitř, ozval se nadšený povyk a vítání. Tom se široce usmál a nechal se obejmout od každého, kdo o to měl zájem. Očima ale hledal tu jednu osobu, na kterou se těšil nejvíc. Nikde ho ale neviděl. Měl pocit, že už se přivítal snad s každým.

„Ahoj Tome….“ Ozval se po chvíli Billův hlas a Tom se okamžitě otočil tím směrem. Neviděl ho. Věděl jen, že ten hlas přichází odněkud z davu. Díval se tím směrem a snažil se ho najít. Nemusel se snažit dlouho. Několik lidí udělalo Billovi cestu a on se tak dostal přímo před Toma. Sladce se usmál a Tomovi se snad zastavil dech. Ještě před chvílí byl rozhodnutý Billa zulíbat, ale teď, když ho konečně viděl, nebyl schopný se ani pohnout. Jen na něj omámeně zíral. Bill se usmál o to víc. Sám se divil, že ještě Tomovi nevisí kolem krku. Natáhl se ke stolu a podal Tomovi panáka vodky. Nezapomněl do něj přihodit jednoho gumovýho medvídka z velké mísy. A pak, že jich koupil zbytečně moc. Podal skleničku Tomovi. Sám už jednu držel.

„Bille…“ Zmohl se Tom konečně alespoň na něco. Vzal si od Billa skleničku, ale ta ho v tenhle moment vůbec nezajímala. Druhou rukou ho chytil za pas a přitáhl těsně k sobě. Konečně se znovu mohl vpít do jeho rtů. Bill se jen pousmál a se stejnou náruživostí, s jakou mu Tom věnoval polibky, mu je oplácel. Sklenička vodky, kterou držel v ruce, skončila roztříštěná na podlaze a Billovy ruce se omotaly pevně kolem Tomova krku.

„Miluju tě.“ Vzdychl mu do úst a jeho polibky nabraly na intenzitě a naléhavosti. Tom stiskl Billův bok pod návalem blaženosti.

„I já tebe,“ šeptnul mu v odpověď, aniž by ho přestal líbat. Už nedokázal vnímat ani okolí. Bylo mu jedno, co kdo dělá. Hlavně, že on má Billa. Konečně. Nejraději by ho líbal celý den i noc, ale zásoba kyslíku se po chvíli vyčerpala, a tak se jen neochotně odtáhl. Bill se jen sladce usmál a pohladil ho po tváři.  

„Chyběl jsi mi.“ Šeptnul. Tom se do jeho pohlazení opřel a chytil ho za ruku bloudící po jeho tváři.

„I ty mně. Ale už jsem tady. A už nikam nejdu.“ Usmál se na Billa a kopnul do sebe onu vodku. Bill si musel nalít novou skleničku. Ruku v ruce s Tomem se prodíral mezi přítomnými. S někým si připili a s někým jen prohodili pár slov. O zábavu tu rozhodně nouze nebyla. Ono to ani v takovém množství lidí dost dobře jinak nešlo. Tom si konečně s Billem prodral cestu až na samý konec garáží, kde se svalil do sedačky a Billa si stáhl k sobě.

„Počkej… nebo to rozsypu.“ Zasmál se Bill, když dosedl těsně vedle Toma a v ruce si ochranitelsky držel menší misku s gumovýma medvídkama. Po dlouhé době byl naprosto uvolněný. Nedělalo mu problém s kýmkoliv normálně mluvit. Dokonce ani s Andym. Teď se ale chtěl chvíli věnovat zase jen Tomovi. Tom ho zaujatě sledoval, jak si pokládá červeného medvídka do úst a s blaženým výrazem si vychutnává jeho sladkost. Bill věděl, na co Tom myslí. Z jeho pohledu to bylo víc než jasné. Polknul stávající bonbon a vložil si do úst další. Naklonil se k Tomovi a začal ho vášnivě líbat, aby si i Tom mohl vychutnat tu sladkost v jeho ústech. Tom se nebránil. Nevěděl, co má vnímat dřív. Jestli Billův mrštný jazyk nebo sladkého medvídka, který se jim postupně rozpouštěl v ústech.  

Bill se přitiskl víc na Tomovo tělo a dlaň si položil na jeho koleno. S dalším a dalším prohloubením jejich polibků mu ruka začala putovat výš a výš po Tomově stehně. Tom slastně vydechl a svezl se po sedačce trochu níž, čímž se Billovi víc nabídl. Bill se jen pousmál a nechal svoji dlaň na vnitřní straně Tomova stehna. Toma to dohánělo k šílenství. Nemohl se Billa dotýkat na jeho vkus až moc dlouho na to, aby teď zůstával v klidu. Bill ještě chvíli líbal jeho rty, než je přesunul na krk. Poslepu sáhnul do misky pro další bonbonek a položil ho Tomovi do jamky na klíční kosti. Tom zaklonil hlavu, když na svém krku cítil Billův horký jazyk, jak ho dráždí po tepnách. Pomalu sjížděl po Tomově kůži až k oné sladkosti. Medvídek zmizel v Billových ústech, zatímco rty laskaly klíční kost dál. Tom vzdychnul a pohladil Billa po zádech. Lehce cuknul pánví, když Billova ruka zamířila přímo do Tomova rozkroku.

„Mmm… jsi vzrušený.“ Kousl se Bill do rtu a drze vklouznul Tomovi pod lem kalhot a třel jeho vzrušený klín přes tenkou látku boxerek.

„Ooh jo.“ Vzdychl Tom a víčka stiskl ještě pevněji k sobě. Bill se opět natáhl pro několik medvídků. Vyhrnul Tomovi triko a položil je na jeho bříško v přímé cestičce ke knoflíku kalhot. Postupně jeden za druhým mizely v jeho ústech a Tom pomalu šílel. Než se Billovi podařilo polknout každý bonbon, věnoval jeho kůži snad sto drobných polibků. To znamená snad čtyři sta polibků, než se dopracoval až k lemu kalhot.  

Vyndal ruku z Tomova klína a bez váhání rozepnul knoflík a následně i zip. Vysvobodil Tomovu erekci z upnuté látky a zorničky se mu rozšířily při pohledu na naběhlý penis. Kdyby mohl, tak by se snad s Tomem pomiloval hned teď a tady. Ale přeci jen před zraky zhruba sedmdesáti lidí se to moc nehodilo. Byli sice dost stranou, ale náhoda je blbec. Tom ale očividně nějaké to rozptýlení potřeboval. Bill přejel palcem po špičce Tomova penisu a odměnou mu bylo Tomovo vzdychnutí. Sledoval Tomovy grimasy a začal rukou zvolna pohybovat. Tom si slastně skousával rty, aby mu neunikl nějaký až moc výrazně hlasitý sten. Bill postupně zrychloval, a tím začaly být Tomovy steny hlasitější. Nahnul se proto k němu a slastné výdechy tlumil do svých úst. Tom se snažil polibky mu nějakým způsobem oplácet, ale dost dobře to nešlo. Pánví se přirážel proti Billově ruce a za týl ho držel co nejtěsněji u sebe. Bill se musel usmívat. Líbilo se mu, že je z něj Tom tolik šílený. Semknul prsty těsněji kolem jeho penisu, a ještě o něco zrychlil tempo jeho uspokojování. Po chvíli začal mít Tom problémy nejen Billa líbat, ale i to celé udýchat. O to víc, když se začal blížit orgasmu. Trhaně vydechoval Billovi do úst a vzdychal. S posledním kňučivým stenem dosáhl orgasmu a Bill tak mohl ve své dlani ucítit nadílku jeho hřejivého spermatu. Lehce se od Toma odtáhl, aby mu dovolil popadnut dech a poslušně Toma zase oblékl. S úsměvem sledoval Tomův blažený výraz z doznívajícího vrcholu a olizoval si ulepenou ruku.

„Oh Bille… díky,“ vydechl Tom, když byl schopný jakž takž něco říct. Bill se jen sladce uculil. Nadechoval se k odpovědi, když se k nim přiřítil B.B. Tak tohle měli celkem těsně.

„Bille… nevíš, kde je Klára?“ vychrlil okamžitě. Bill jen překvapeně zamrkal a zapřemýšlel. Naposledy ji viděl, když si nabíral zásobu medvídků, a to už je tak hodina určitě.

„Nemám ponětí.“ Zakroutil hlavou, ale už ho napadala varianta, kde by mohla být. „Třeba šla jen na vzduch. Není tu zrovna nejčerstvější.“ Pokrčil Bill rameny. B.B. se zamyslel, ale po chvíli přikývl. Hned, jak se vrátil mezi ostatní, zaštrachal Bill po kapsách, aby našel svůj mobil. Ani nepostřehl, že mu přišla zpráva. Ihned ji otevřel a přečetl si oznámení, které mu Klára nechala. Šla za Danem. Bill přejel pohledem rozlehlé prostory a snažil se přijít na to, s kým odešla. Tom na něj jen nechápavě koukal.

„Děje se něco?“ nakrčil obočí. Bill se na něj omluvně kouknul. Tohle mu říct nemohl. Slíbil to.

„Dej mi chvilku, Tome… hned jsem zpátky.“ Líbnul ho na rty a než stačil Tom něco namítnout, zmizel v davu.

„Miku… Miku,“ chytil za loket svého spolubydlícího a odtáhl ho stranou. „Miku… viděl jsi Kláru?“ Mike se zatvářil celkem zmateně.

„Jo… jo viděl. Asi před hodinou někam odcházela s Ywette.“ Přikývl a snažil se pochopit, proč vypadá Bill tak rozhozeně. A to Bill skutečně byl. Když jí říkal, aby šla s doprovodem, rozhodně neměl na mysli dívku. Ta jí jen těžko pomůže, když Dan zkusí nějakej podraz.

„Doprdele.“ Zaklel Bill. „Miku… musíš jí najít. Prosim tě. Dojeď na tuhle adresu a přiveď jí zpátky.“ Vrazil Mikovi mobil do ruky, aby si mohl přečíst adresu. Mike jen nechápavě nakrčil obočí.

„A… o co…“ začal Mike, ale Bill ho zarazil.

„Pak ti to vysvětlim, ale teď jí prosim přiveď zpátky. A B.Bmu ani muk.“ Mike nakonec přikývl a vytratil se z garáží.  

Billovi teď nezbývalo nic jiného, než se modlit, aby byly obě holky v pohodě. Jenže jeho naděje se zbortily v momentu, kdy mu asi za dvacet minut přišla smska od Mika: Bille na týhle adrese nejsou. Otevřel mi nějakej borec a prý neví, kam jely.