autor: Saša
Ahojky, twincesťáci, tak mě napadla nová povídka, ale posílám jí jen jako jednodílku, ale kdyby se líbila tak se ráda rozepíšu. Jen teď musím hlavně ještě dopsat Budeš mě milovat, prosím? a potom samozřejmě mohu psát další. Tak hezké počtení přeji a prosím o komentáře 🙂 Děkuju 🙂
Bylo léto 2005, přesněji 25. července, a jako každý víkend v sobotu jsem musel s prarodiči vyrazit na výlet. Jak já je nesnášel. Byly nudné, protože babi s dědou jsou velice staromódní a já musel být vždy poslušný chlapec, který chodil za nimi jako pejsek, hlavně aby o mně měli přehled.
Tenhle den byl pro mě už od rána něčím výjimečným. Bylo nádherné počasí a já se cítil po dlouhé době skvěle. V klidu jsem vstal a šel se dát trošku do pořádku, abych k něčemu vypadal. I když jsem vždy poslouchal dědovy narážky na svůj vzhled, ale kašlal jsem na to. Přece jen je to pro mě doteď stařík, který nerozumí módě a nikdy nerozuměl. Vždy když ho vidím, musím se zasmát nad jeho originálním oblečkem. Tenkrát, co si pamatuji, měl na sobě takové ty pravé kalhoty pro důchodce, k tomu svetřík, sáčko a klobouk.
Když jsem se konečně trochu upravil a oblékl se, letěl jsem do kuchyně pro něco k snídani. Vzal jsem si rohlík s marmeládou, který ležel na stole připravený, a šel jsem stepovat před dům. Tam jsem čekal ještě několik minut, a pak jsem slyšel známý zvuk řvoucího motoru dědovy Felicie. Ještě teď se musím smát, když si na to auto vzpomenu.
Prudce zabrzdil před naším domem, tak jsem nastoupil, slušně pozdravil, aby náhodou zas babi neměla ňáký připomínky. Ty byly u ní docela časté, vlastně doteď jsou.
Nejdřív následoval výslech typu: co ve škole? Co jsi dělal včera, a co maminka s tatínkem a tak, a potom bylo celou cestu ticho. Asi po hodince a půl strávené v tom horku v autě jsme zastavili před Baumaxem.
„Co budeme dělat tady, proboha?“ Zděsil jsem se, protože vím, že pokud se jde na nákup s těmahle dvěma, tak je to nejmíň na dvě hodinky.
„Potřebuji si koupit nějaké kytky a děda potřebuje nějaké šrouby,“ hlásila hned babi. Já jen protočil oči a pomalým krokem se za nimi ploužil dovnitř.
Když vejdu, zaseknu se, přede mnou stál dredatý kluk do půl těla. Díval jsem se mu do očí a nemohl se odtrhnout. Sám nevím, co to se mnou tenkrát bylo.
„No Bille, co koukáš, jdeme!“ Probrala mě babi z tranzu.
„Ehm jo jasně!“
Ten kluk se na mě usmál a opět se věnoval své práci. Absolutně jsem nechápal, co se se mnou děje. Byl jsem najednou jak vyměněný, něco uvnitř mě strašně hryzalo a já nevěděl co. Pořád jsem na něj musel civět. Byl naprosto dokonalý, to jeho vypracované bříško mě dostávalo do kolen. Pomaličku jsem zkoumal pohledem každý kousíček jeho těla. On se na mě otočil, zrovna když jsem zkoumal jeho zadek. Začervenal jsem se a rozpačitě se usmál. On mi úsměv oplatil, a přitom na mě mrkl a šel kamsi ke skladu. Šel jsem pomalu za ním, měl jsem potřebu pozorovat ho při jeho práci. Vždycky, když jsem to nejméně potřeboval, tak se na mě otočil a usmál se.
Když jsme došli k tomu skladu, tak on se opřel o dveře a se zájmem mě pozoroval, přivádělo mě to k šílenství.
Po nějaké chvilce jsem se neudržel a vrhnul se po něm, začal ho líbat, a překvapilo mě, že jeho reakce byla stejná. Žádný náznak odporu nejevil a zapojil i svůj mrštný jazyk. Začal jsem přejíždět svýma rukama po jeho zádech a on mě chytl pěvně za boky. Pomalu se přesouval níž, a když se přesunul k mému rozkroku, rozepl pásek a zvedl hlavu.
„Mimochodem, jsem Tom.“ Řekl a uchechtl se, protože místo odpovědi se ozval jen můj hlasitý sten. Popadl mě za ruku a vedl mě do skladu.
„Tady to bude bezpečnější!“ Řekl a opět mě začal líbat. Otočil jsem role, pomalu jsem jazykem přejížděl po jeho bříšku, a přitom mu rozepl pásek a opět jsem se vrátil k jeho rtům a zasunul ruku do jeho boxerek. Odpovědí mi byl jen velice hlasitý sten, který mi dodal ještě větší chuť do toho, abych to udělal.
„Jsi malý ďáblík, víš to?!“ řekl mezi polibky
„Mmm, nejsi první, který ni to říká.“ Zakřenil jsem se a pokračoval dál. Pevně jsem uchopil jeho penis a začal pohybovat rukou. Vždy jsem na chvíli zrychlil a potom naopak zpomalil. Viděl jsem, jak ho to uspokojuje, a to se mi líbilo. Hlasitě sténal a ztěžka dýchal. Když se po nějaké době udělal, opět jsem se přesunul k jeho rtům. Byly tak sladké, měkké a plné vášně.
Klekl si a stáhl mi kalhoty a uchechtl se.
„Tak Spiderman, jo?“ zčervenal jsem studem, jak jsem ráno pospíchal, tak jsem nekoukal, co si beru na sebe.
„Já mám náhodou rád Spidermana.“ Stáhnul mi trenky a ďábelsky se usmál. Začal mi jazykem přejíždět v podbřišku. Moje vzrušení se hlásilo. Uchopil tedy můj penis do ruky, párkrát zapohyboval zápěstím, a potom jazykem kroužil po jeho špičce. Vrněl jsem jako děvka, kterou právě uspokojuje nějaký borec prsty a jazykem.
Vzal si ho celého do pusy a začal mě kouřit. Moje steny přidávaly na hlasitosti a moje vzdechy na rychlosti. Když jsem se udělal, Tom všechno poslušně spolykal. Chytil mě za boky, opřel si hlavu o mé břicho a hlasitě oddechoval.
„Byl si skvělý.“ Pochválím ho a postavím si ho, abych na něj dosáhl, a mohl ho políbil.
„Prosíme, aby se Thomas Kaulitz okamžitě dostavil k pokladně číslo 3. Děkuji.“ Vyrušil nás hlas, který se ozval z mikrofonu. Moment? Kaulitz? Hmm krásná shoda jmen. Pousmál jsem se nad tím.
Tom se ode mě odtrhl, oblékl se a bez jediného slova odešel. Udělal jsem totéž, oblékl se a vyšel ven. Vzpomněl jsem si na babičku s dědou.
„Do prdele.“ Ulevil jsem si a utíkal k pokladně.
„Uf, to bylo o fous.“ Utřel jsem si pot z čela.
„No kde se couráš, prosím tě?“ Spustila hned babi.
„Ehm, promiň, zdržel jsem se vzadu u koupelen.“ Řekl jsem to nejstupidnější, co mě napadlo.
Babi se na mě špatně podívala „No tak pojď už, jdeme ještě pro ty kytky!“
Co? To to za tu dobu, co jsem byl pryč, nestihli?
„Eh, babi, nebude vadit, když počkám venku?“ zeptal jsem se, protože kolem mě prošel Tom a letmo se mě dotkl. Úplně jsem ztuhl, měl jsem chuť ho opět někam zatáhnout a pořádně si to tam s ním rozdat, ale není kam, Proto jsem raději řekl babi, že budu čekat venku.
Zapálil jsem si a s blaženým úsměvem jsem koukal na kolem jedoucí auta.
Akorát jsem típl cigaretu a přišla babička s dědou. Nasedl jsem tedy do auta a ještě jsem se otočil, jestli třeba neuvidím Toma. Neviděl. S povzdechem jsem zase otočil nazpět a odjeli jsme.
Toma už jsem potom nikdy neviděl.
autor: Saša
betaread: Janule
řeknu ti jedno…..rozepsat!!!!!!!!!!je to dokonalej začátek….ae i jako jednodílka je to best xD
[1]: Tak s tím ropzepsáním bezpodmínečně souhlasím…!
Skvělej nápad, ohromující jako jednodílovka, ale dokážeš si představit, jaký by to bylo na díly?:) Úžasné!
taky jsem pro rozepsání, je to parádní!!!
Musím souhlasit s prvním komentářem.
Jako jednodílka je to vážně dobrý, povedlo se ti to. Některý jednodílky, který čtu (nečtu je často) jsou napsaný tak, že si přečteš a konec, je to udělané opravdu na ten jeden díl a dál čtenář nedomýšlí, nebo alespoň mě to nenutí přemýšlet nad vícedílkou.
Tvoje povídka se ti povedla, ale určitě bych se ji být tebou alespoň pokusila rozepsat. Nápad zajímavej a nevšední, do Baumaxu bych taky ráda jezdila… ale pořád to můžeš rozvést. Třeba že ho Bill potom hledal, dále jsem tam zahlídla, jak na jeho příjmení reagoval shoda jmen… Něco tam prostě domyslet.
Určitě to není nápad k zavržení, který by se hodil jenom k jednodílce. Zkus popřemýšlet a pokud tě múza navštíví, nebude na škodu, abys z toho udělala vícedílku xD Máš prvního čtenáře 😀
Taky hlasuju pro rozepsání xD Stálo by to za to.
Ježíši!!!To byl ale fofr,sex po pár minutách xD!!!Kdyby bylo na mě,tak je jenom tohle rozepsané tak na 4 díly =)No ale,když už Bill Toma nikdy neviděl,tak jak to vymyslíš na vícedílovku..??Vidíš,už s tím počítám,že to budeš psát xD
jojo určo rozepisuj 😉 🙂
25cervence mam narozky :D:D:D hezkyyy
Moc fajn povídka, opravdu stojí za rozepsání…
určitěěě vícedílovka !! super začátek 🙂
Rozepsat, rozhodně, bezpodmínečně 🙂
tak tahle jednodílka se rozhodně hlásí o rozepsání
ROZEPSAT, ROZEPSAT, ROZEPSAT, ROZEPSAT!!!!
to je pravda..bylo by to rozepsané rozhdoně lepší…ale takhle je to taky fajne
Jsem pro pokračowání-….Luxusní.:-*
to bylo krásný ale trošku smutný možná by bylo fajn to pokračování napsat