autor: Majestrix
Tak, vážení a milí, máme tady pokračování povídky Makes Three, kterou autorka dopsala v říjnu 2008 a hned v listopadu v psaní navázala druhou řadou s názvem And baby… Povídka má k dnešnímu dni dvanáct dílů, a ještě není dopsaná, nové díly jsou i kratší, než bývaly MT, a přibývají pomalu, a proto tady nebudou tak pravidelně, jak jste byli u MT zvyklí, hlavně, až se dostaneme k poslednímu napsanému. Počítám tak jednou za čtrnáct dní. Majestrix sama neví, kolik jich ještě bude, takže pak prostě uvidíme.
Užijte si čtení a pak, jak pevně doufám, si užijete komentování v češtině. Myslím, že víte, co tím přesně myslím a předem za to díky… pa J. :o)
Prolog
„Poslední dobou hodně kýchá, tak aby byla v teple. Nakrmil jsem jí, než jsme přijeli, a zabalil jsem pro případ i nějaké lahve. Bude se snažit s flaškou prát, ale nakonec si jí vezme.“ Hrabal se Bill v tašce, kde měla Zoe plínky a podobně, a našel to, co potřeboval. „Až si říhne, tak bude trošku nesvá, tak jí tohle dejte do pusy, uklidní se.“ Vyndal třpytící se dudlík.
„Bille, tohle není poprvé, co se mám starat o dítě,“ řekla Simone něžně a podívala se Maře přes rameno. Zoe se na ně koukala vykulenýma očima, jako by se nemohla rozhodnout, jestli má plakat nebo ne.
„Já vím,“ řekl Bill a přikývl. „Já jen…“
„Budou v pořádku,“ řekl Tom ode dveří. „Přijedem pozdě.“
„Dobře.“ Přikývl Bill. „Máte tam i náhradní plínky, její oblíbenou dečku a její chrastítko. Mám dojem, že jsem na něco zapomněl,“ řekl a nepřítomně zachrastil s hračkou.
„Bille, bude to v pořádku. Věř nám, vychovaly jsme naše vlastní děti, zvládneme se jedno odpoledne starat o naše vnouče,“ řekla Mara a něco na Zoe zašvitořila. Zoe nakrčila nosánek a otočila se, aby viděla, kdo si hraje s jejím chrastítkem.
„Dobře, všechno je v tašce…“ podrbal se Bill na krku a vydechl. Nechtěl odjet, ale nemohl vzít s sebou Zoe na meeting; začala by brečet hned, jak by si všimla, že není středem pozornosti. „Ahoj, beruško,“ zašeptal své dceři a políbil ji na čelo. Tom taky přišel, pohladil ji po tváři a musel prakticky Billa od jejich dítěte odtáhnout, zatímco Mara zvedla Zoe ruku a lehce jim zamávala.
Tom celou cestu do Escalady šel za Billem, a když konečně nastoupili, zarazil se a začal se odpoutávat.
„Kam jdeš?“
„Jen potřebuju-“ zamračil se Bill, když zjistil, že nemůže otevřít dveře. „Tomi, potřebuju ven!“
„Ne, nepotřebuješ. Jen jí tu nechceš nechat; chápu to, já taky ne. Ale Zoe je v dobrých rukou, oba jsme s tím souhlasili, ano?“ zeptal se mile.
Bill si povzdychl a dál tahal za kliku od dveří. „O to nejde. Tomi… Já jen… Vážně se bojím být od ní daleko.“
„Stephen říkal, že poprvé to bude těžké; abych byl upřímný, nemyslel jsem si, že to bude takhle těžké, ale máme práci, kterou musíme udělat, a nemohli jsme jí nechat s více důvěryhodnými lidmi, než jsme jí nechali. Chci říct, že kdybysme neměli věřit vlastní matce, tak komu? Kromě Melindy.“
„Jo, máš pravdu.“ Zaúpěl Bill a znovu se připoutal. „A Andy tu bude za hodinu, aby kontroloval, jestli je všechno v pořádku.“ Tom přikývnul a vyjel. Bill se díval z okna, přál si, aby už jeli zpátky, ale musel si neustále opakovat, že to musí udělat… musí. Tom a on nikam nejeli od té doby, co se Zoe narodila, a teď, po skoro jedenácti měsících, už skoro ven nevycházel.
Jasně, chodil k Molly domů a Joel a Zoe si spolu brebentili v ohrádce nebo na koberci, a Rhiannon je oba sledovala jako jestřáb, ale dál než takhle nechodil. Tom taky přestal vycházet, bylo to, jako by jejich dům byl naprosto jiný svět.
A pak společnost poprosila, jestli by mohla vidět skupinu, jak to mohli odmítnout?
Bill se podíval na své dvojče a dotkl se jeho kolena. „Jsem na tebe hrdý,“ řekl tiše a Tom se na něj podíval.
„Proč?“
„Protože nevyšiluješ jako já.“
„Vyšiluju, ale uvnitř.“
„Oh.“ Přikývl Bill. „A protože jsi nic neřekl, když se Mara nazvala Zoeninou babičkou, chtěl jsem se na tebe podívat, jestli jsi v pořádku, ale myslel jsem si, že by to vypadalo divně.“
„Odkdy ti záleží na tom, co vypadá divně?“ zažertoval Tom. Bill si odfrknul a dal ruku zpátky pryč.
„Tak to já na tebe teda nebudu sahat, když si ze mě hodláš dělat legraci.“
Tom pokrčil ramenem. „Stephen mi říkal, že se na to mám takhle dívat; není žádný důvod, proč by nemohla být Zoeninou babičkou. Já prostě vím, že jsem jejím otcem já. Tahle dvě fakta nejsou vzájemně kolidující. Takže se snažím necítit ublíženě, když takovéhle věci říká.“
Bill přikývl, zbytek cesty na setkání probíhal za ticha.
***
„Turné, teď?“ vykvíknul Bill.
„Ano; musíme kutat, dokud je železo žhavé. Stanovili jsme datum vydání nového singlu, takže až to přijde, budeme z toho moci těžit.“ Tom se snažil vzpomenout si, jak se ten chlap jmenuje, ale jeho obličej byl tak… ničím pozoruhodný, nějak mu to unikalo. Bill seděl na druhé straně obřího stolu, s dalšími chlápky z firmy, což z něj dělalo nepřítele.
Chudák David byl posazený uprostřed, ne s firmou, ale ani ne se skupinou.
„Chtěli jsme si nejdřív být jisti, že ty i Zoe na tom budete zdravotně dobře, Bille, než jsme o tom vůbec chtěli začít mluvit,“ řekl Jost rychle.
„Ale alespoň jste nám mohli říct, že o tom přemýšlíte,“ pípnul Gustav. „Chci říct, jsme zvyklí na to, když nám říkáte věci na poslední chvíli, ale nikdo neví nic o albu nebo tak. Chci říct, vím, že jsme ho dokončili, ale řekli jste nám to teď hrozně narychlo, ozveme se vám…“
„Budeme to brát, že se nám ohledně toho ozvete,“ řekl další pán rychle. „Rozumíme, že okolnosti se změnily, a že to zabere více času mezi plánováním podia a provedením, ale fanynky si to představují dost jasně. Chtějí prostě Tokio Hotel.“
Bill byl zticha skoro celý meeting, což mu nebylo moc podobné, a Tom se mračil, nakrčil obočí, aby tím zachytil bratrovu pozornost. Bill zvedl pohled, a zavrtěl hlavou. Byl v pořádku. „A kdy plánujte nás mít v pozoru?“ zeptal se Tom.
„Za měsíc.“
„Wow.“ Zapískal Georg a zavrtěl hlavou. „Neztrácíme čas, co?“
„Za šest týdnů vyjde singl. Musíme udělat promo focení a všechno dát dohromady, a to se nezmiňuju o tisku. Zařídili jsme rozhovory a malý koncert-„
„Jako ten poslední malý, co jsme dělali? Který měl být akustický, intimní, aby se Bill nemusel stresovat?“ vyjel ošklivě Gustav.
„To byl omyl,“ řekl další kravaťák. Byl starší než ten zbytek, měl šedivé vlasy a tak nějak prázdný výraz. „A je to minulost. Doufám, že se přes to dokážeme přenést.“
Blonďák už nic neřekl, ale jeho výraz v obličeji zůstal tvrdý.
„Musím vám připomínat, pánové, že stále máme kontrakt?“
„Nemyslím si, že tady musíme mluvit o kontraktu,“ řekl David rychle. „Všichni se snažíme dělat, co je pro nás všechny nejlepší, ano?“
„Budeme muset vzít Melindu, aby se starala o Zoe,“ řekl Tom rozhodně.
„Nemyslíte-„
„Jestli si nemyslím co?!“ zeptal se Bill nebezpečně. Zástupci společnosti zavřeli pusy a zavrtěli hlavami. „Budete ji muset platit, ať už to stojí cokoliv, aby s námi mohla jet. Nikomu jinému ohledně Zoe nevěřím, a jestli nebude moci jet, žádné turné nebude.“
„Bille, buďme rozumní-„
„Žádné ale, pánové,“ přerušil ho David. „Buď tak, nebo nic. Mimo to, všichni v této místnosti víme, že nezáleží na tom, jak moc je Tokio Hotel tým velký, stejně z toho budete mít velký výdělek. Jsem si jistý, že si společnost může dovolit zaplatit výplatu chůvě.“
„Nevidím v tom žádný problém,“ řekl šedivý pán s úsměvem. „Promluvíme si s tou mladou paní a uvidíme, jestli se budeme moct nějak rozumně dohodnout.“
„Rozumně nebo ne; ať se to stane,“ řekl Bill tiše.
„Samozřejmě. Teď, pánové, pokud nás omluvíte, rádi bychom si s Billem promluvili o samotě.“ Otočil se šedivý pán na všechny a usmál se, dokud je ostatní neodvedli vedle do místnosti. Tom se držel pozadu, už od sedmnácti let ho nikdo nevyhnal z místnosti, kde se mělo o samotě mluvit s Billem.
Kytaristovi z toho bylo divně, po tom, co se za ním zavřely velké červené dveře, aby ho oddělily od Billa, i když pouze o pár centimetrů dřeva. Stoupnul si před vchod a snažil se nebýt naštvaný, když se ručička na hodinách pohnula o dvacet minut dopředu. Gustav musel odejít; večeřel s rodiči Sabriny. Georg byl ospalý, a tak odjel dřív, aby mohl na hotel, kde se vyspí předtím, než se opět vrátí do práce.
Aby si urychlil čekání, volal Tom mamce, aby zkontroloval Zoe. Říkala, že je malá v pořádku, a že si hraje s chrastítkem na zemi. Než se Simone stihla pustit do přednášky o tom, jak to chrastítko muselo být drahé, a že s ním nechají si Zoe jen tak hrát, vymluvil se na to, že se musí vrátit na meeting a položil telefon.
Dveře se konečně otevřely a vyšli z nich kravaťáci jako žraločí školka. Tom se prodral do místnosti a našel Billa stále sedět na židli, s hlavou na stole. „Bille, co se děje?“ zeptal se, obával se nejhoršího. Společnost měla vážně dobrou schopnost, jak vám zruinovat vaši patnáct let starou dušičku, a čím víc unikátním se Bill stával, tím víc mu přistřihovali křídla a žádosti o změně jeho stylu. Klekl si před své dvojče a položil si hlavu na jeho koleno.
„Co říkali?“
„Zeptali se mě, kdy začnu brát vážně to, že bych měl zhubnout,“ zašeptal Bill.
Tom se zarazil a zanadával. „Ty posraný kreténi,“ zavrčel a pohladil Billa po druhém koleni. Po tom, co se Zoe narodila, Billův metabolismus mu trochu pomohl něco málo shodit, a jak mu Tom slíbil, sehnal Billovi jeho osobního trenéra. Pracovali pravidelně, a Bill se vrátil zpátky do normy, ale ty poslední čtyři kila ne a ne zmizet.
A to měl Bill potom už deprese a jedl tuny jídla, jako když byl těhotný, a znovu přibral půl kila. A pak začal kvílet, nechal Martina, aby ho pořádně prohnal, ale stále se vztekal nad těmi čtyřmi kily.
Tom se snažil svému bratrovi říct, že ty 4 kila zbožňuje, což ho trochu obměkčilo, pokud to bylo možné. Trošku ho to zakulatilo, přidělalo mu to zadeček, na který se dalo sahat, a daleko víc se s ním dalo mazlit. Ale to Tom Billovi říct nemohl. Naposledy měl Bill záchvat a vyhnal Toma do hostinského pokoje na celé dva dny.
A věděl, že Billovi nemůže říct, že když takhle zhubl, vypadají jeho prsa ještě větší.
„Víš, že to jsou pitomci. Chovají se tak poslední rok, a rok předtím, a ještě ten předtím. Neposlouchej je.“
„Jo, já vím, to jen…“ zavrtěl Bill hlavou a zkřížil ruce ještě víc. „Pojďme, chci si pochovat svoje miminko. Ta si nemyslí, že jsem tlustý.“
„Já si to taky nemyslím,“ řekl Tom nápomocně, zvedl se na nohy a pomohl Billovi se zvednout. Bill se na něj podíval a usmál se trochu.
„Tomi,“ zamručel a přitiskl se mu do náručí. „Řekni mi, že to zvládneme.“
„Co zvládneme? Turné?“
„Ano.“ Billův hlas byl tlumený o Tomovo obrovské tričko.
„Samozřejmě, že ano. Budeme spolu; Melinda pojede s námi a bude hlídat Zoe, zatímco budeme na podiu. Budeme zase dělat to, co milujeme, a budeme moci ukázat našim fanouškům, jak moc jim jsme vděční za to, že byli při nás při tom všem, co se dělo.“
„Jo, máš pravdu. Jen musím myslet pozitivně. Chci říct, nemůžu tohle dělat přeci věčně.“ Políbil Bill Toma na krk a povzdychl si. „Je špatně, když se můj sen změnil? Teď to jediné, co chci, je, aby byla Zoe zdravá a šťastná. Nemyslím si, že mi jde o to, jestli ještě vůbec někdy budu stát na podiu.“
„Lháři,“ řekl Tom rychle a Bill se zasmál.
„Dobře, možná to je lež; ale tak brzo? Nebo to přijde jenom mně?“
Tom chtěl říct, že se to zdálo jen jemu, ale nedokázal se přinutit to vyslovit. „Stephen říká, že se máš cítit, jak se cítit potřebuješ. Nezáleží na tom, jestli to tak přijde jenom tobě. Mimo to, tys měl dítě, takže to prostě vyjde.“
„Ne, Tome, my jsme měli dítě.“
„Jo, to jsme měli.“ Tom se zazubil a odtáhl Billův obličej od svého krku, aby ho políbil. „A teď pojď, jdeme vysvobodit naši dceru od jejích prarodičů.“
autor: Majextrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
Hurááá, je tady And baby!!!! Strašně jsem e na to těšila, ale vůbec jsem nepočítala s tím, že to tady bude takhle brzo!!!!
Moc děkuji Lil.Katie za překlad!!!!
Samozřejmě je to skvělé, i když se to teprve rozjíždí. Je mi líto Toma, nemůže se nikomu pochlubit, že má dceru 🙁
Páni.. nečekala jsem, že tady ude "další díl" tak "brzo" Samozřejmě jsem jen ráda a těším se na další!
perfektní
Oh gosh! ♥♥ Love it!!!
S touhle povídkou jsem nebyla od začátku, když tu přibýval díl po díle, ale když se o ní všude tak moc diskutovalo, rozhodla jsem se ji taky přečíst. A opravdu… je tak dobrá, jak se o ní říká. Možná snad ještě lepší. Hned po tom, co jsem si přečetla první řadu jsem se těšila na druhou. A můžu říct, že začíná stejně dobře, jako ta první.
Je skvělé, že se Bill k té malé tak připoutal, když ve fázi těhotenství si tím vším nebyl mnohdy jistý. A doufám, že jednou výjde najevo Tomovo otcovství. Nevím, ale Andrease jsem si v této povídce příliš neoblíbila a ani to není tak tím, že prostě v první řadě vyjel po Billovi nebo tak, prostě je mi tady takový nesympatický a příčí se mi to, že prohlašují jeho za otce Zoe.
Jinak Lil.Katie poslední dobou se činíš, obdivuju s jakou vervou se od těch překladů pouštíš a že to prostě všechno stíháš, najdeš si na to čas. Za to ti děkuji, protože kdyby jsem si to měla sama překládat skejsla bych jen u prvního odstavce celou věčnost×D
Nemám zatím žádnej komentář k povídce, jenom chci Lil.Katie vyjádřit neuvěřitelnej obdiv a díky, že zvládá tolika překladů. Committed musí být šíleně složitá a předpokládám, že And Baby… taky nebude žádná oddechovka. Lil musí snad jenom od rána do večera sedět a překládat, jinak to nevidím 😀 Takže vážně tisíckrát díky.
Wow, to teda čumím! Vůbec jsme nečekala, že se tu první díl pokračování Makes Three objeví takhle brzo! Jsem vážně moc ráda, že se Lil.Katie pustila do překládání současně Committed a And baby, moc ji za to obdivuju… A DĚKUJU :)) A k ději… Co si to vůbec dovolujou říkat Billovi, aby zhubnul? Jestli byl před těhotenstvím tak hudebný, jako je teď ve skutečnosti, myslím, že ty čtyři kila jsou mu jen ku prospěchu! Takže – udržování kondice jo, ale žádný drastický diety, Bille, jasný? Už se těším, až se tu ukáže pokračování :)) ♥
jeee to je super ze je tu And a baby bola som prekvapena, ked som ho tu nasla. Ale pristup tej slocnosti ma fakt dorazil.
Mein Gott! Tak teď jsem vážně překvapená, že je tu pokráčko tak brzo! Navíc když Lil.Katie překládá ještě Committed! Každopádně je to naprosto úžasný a já se nemůžu dočkat na další díly 😀
Jinak, miluju to chrastítko a dudlík od Bushida :-D:-D A společnost mě pěkně nakrkla tím, že Billímu řekla, aby zhubnul! Tý naší vyžličce by to myslim aj slušelo, kdyby pár kilo přibral :-D:-D
Krásnej dílek 🙂
omgosh I am so happy ^^
♥♥ I am so exited for next part…:))
Já jsem tak ráda, že je tu pokračování..:)
Toma je mi straně líto…je vážně dobrý, že to všechno zvládá..mě by to strašně štvalo, že bych nemohla říct, že to dítě je moje…a ž bych byla jeno za strýce…
A ti chlapíci mě pěkně nakrkli…že má Bill zhubnout…to určitě..mu by slušelo kdyby přibral pár kilo..;-)
Už se moc moc těším až se tu objeví další dílek..:-)
tak znovu děkuji Lil.Katie za překlad
a
super! druhá ředa tak brzo! 😀 jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet dál 🙂
ale jako ty kravaťáci… prej aby zhubnul… jako, bych chtěla vidět je XD
těším se na další dílek
a mimochodem děkuji také Lil.Katie
Oh…Krása 🙂
Já to bohužel raději napíšu česky, protože ta moje nagličtina za nic nestojí 😀
Ten dílej je boží…četla jsem celou minulou řadu a musím říct že Majextrix anni jednou nezklamala 🙂
Nádherný dílky honem dále♥
Oh bože jak jsem milowala soboty díky MT, tak teď miluju neděle! :-*
A já si pořád říkala, kdy se to tu objeví! DOKONALÝ! ♥ ♥ ♥ Těšila jsem se na druhou řadu jak ďábel, to není možný! Jsem ráda, že nám Maj povolila, aby to Lil mohla překládat. Ale k povídce…
Bill – nemohoucí se odtrhnout od Zoe? *in love* Opakuju se, ale Bill s miminkem je prostě něco nadpozemskýho a nikdo mi to nemůže vyvrátit. Měla jsem celý tenhle díl živě před očima. A pak Billova věta, že si chce pochovat SVOJE MIMINKO ? Tak rozkošný a sladký! Těším se neuvěřitelně na další díl ♥ Snad to ty dva týdny vydržím, ale budu si o volných chvílých tenhle díl číst, abych doplnila svojí dávku Zoe ♥
🙂 amazimg! 🙂 I really love Makes three and I was sad when I saw last part… And now I'm very happy about this next part… 🙂 this is the best story ever! 🙂 <3 love it…
Jůůů. sláva je to tu. Na pokračování jsem se moc těšila a zatím to vypadá perfektně. 🙂
Jen mě tedy udivili ti chlápci, co po Billovi chtěli, aby zhubnul. Oni se tam bavili o 4 kilech?! To je neuvěřitelný! Na takhle vysokým klukovi to absolutně nemohlo být nijak znát. 4 kila je úplné níc. Bych je poslala někam hodně daleko a ne že bych se hroutila s hlavou na stole. :-/
Božee já sem se hrozně těšilo makes Three jsem sice četla jen tak ob dil nebo tak ale tohle už podle prvního dilu bude taková pecka že to budu čict celý a trpělivě vyčkavat na nové dili moc moc užasný A tOM TAKOVEJ ŠŤASNEJ TAŤKA biLLI HYSTERKA NO JO RODINKA JE ZASe HaPPy :_)
Makes Three is my favourite story, I love this translation and so….I was really afraid when it expires…But as I saw that it will continue…I was really pleased and happy.I do not know a single mistake on this story. I hope, that this series will be long and full of new surprises :-)The idea that Bill and Tom have a baby is adorable *_* It would be the most beautiful baby in the world 😀 ANd Bill would be the mest mom O:-D I love his hystery in the story 😀 Really great 🙂
Úžasná povídka. Strašně se těším na další díly a obdivuju autorku, že dokáže takhle užasně psát a Lil.Katie, že dokáže tak skvěle překládat.
Skáču radostí až ke stropu!!!!And Baby je tady!!!Hrozně se mi líbí,jak má Bill ke svému dítěti krásný vztah,že je pro něj tím nejdůležitějším,je to až dojemné,a hlavně pravdivé..a souhlasím tady s holkama,že Billovi by ty čtyři kila musely spíše neuvěřitelně slušet =)Nádherná povídka,představa Billa a Tomiho s miminkem je přímo nadpozemská ♥♥♥
A ty Lil.Katie,jsi prostě úžasná,děkuju za všechnu tvoji práci,a že jí není málo!!!!
Dokonalé, vážně je to něco unikátního.
oah,…. I could not wait for next chapter.it's so….nice, sweety…and I want to kill those men who suffer Bill. He is beatiful,when he has four extra kilos.I had to laugh when Bill wanted to escape from the car
Hlavně ať je prcek zdráv.
A roste jak z vody.
konečně jsem se dostala napsat komentářek a jak vidím… jsem tady zase poslední – tohle bude moje prokletí 🙂
jako… ti páprdové mě pěkně nasrali za to, že chtějí, aby chudáček bill zhubl. myslím si, že ti kravaťáci s mozkem prožraným demencí nemohou nikdy pochopit, jak je těžké shazovat kila zvláště po porodu, když je většina vždycky rozežraných 🙂 v dobrém slova smyslu, protože zvyk je zvyk a během těhotenství chtěl přece každý pro miminko jen to nejlepší 🙂
p.s. galaktické, úžasné <3
Užasný, jsem šťastná, že je tady Andy Baby..
so nice story !!! I love it
it´s perfect….