autor: Sušenka
Zdrávím vás, twc dušičky. Tak už tu zase otravuju s další jednodílovkou. Inspirovalo mě k ní to, že vždycky je všude Bill za chudinku a Tom byl ten parchant, a tak jsem se rozhodla napsat tohle. Tak pěkné počtení přeji a za každý komentář budu ráda. : Samozřejmě i kritiku ráda uslyším
Sušenka xD (Dříve saša)
Jedna rodina. Dva úplně rozdílní lidi. Dva gangy.
Bratři Kaulitzové. Oba dva jsou tak stejní, a přitom tak jiní. Jsou jako šachovnice, černá a bílá. Bill, mladší syn Kaulitzů, byl spíše ta černá strana. Drogy, děvky a chlast. To bylo to hlavn,í co Billa a jeho bandu nadržených hovad zajímalo. Bill měl na kontě už několik lidských životů, ale byl vždy tak fikaný, že mu to nikdy nikdo nedokázal.
Tom byl spíše ten hodný. Byl to grázl, to ano, ale nikomu by bezdůvodně neublížil a nikdy by neobchodoval s těmi nevinnými děvčaty a chlapci, jako to dělal Bill. Jeho oběťmi byli spíše chlapci. Miloval, když mu nějaký chlapec kladl odpor, když po něm chtěl vykouřit. Potom měl důvod být zlý.
Bavilo ho pozorovat plačtivé oči svých obětí a naslouchat zoufalým vzlykům, které vydávaly.
Hodiny odbily půlnoc a do nočního klubu v Berlíně nakráčel Bill se svými kumpány. U dveří si stoupl mezi futra a rozhlídl se. Všichni k němu vzhlíželi. Byl to pro ně bůh, i když ho ve skutečnosti nemohli vystát. Bill si naposledy potáhl s cigarety, odhodil ji na zem a zadupl svým robustním podpatkem. Posléze vešel dovnitř a šel rovnou na své místo.
Tom seděl u stolu hned naproti svému bratrovi.
„Co ten tu do prdele dělá?“ Odfrkl si Tom.
Měl za to, že dnes bude jeho konkurent někde jinde ,a tady bude klid. Tom neměl rád problémy, a už vůbec ne, když byly s jeho bratrem. Bill byl totiž nevyzpytatelný. Nikdy nikdo nevěděl, co udělá. Byl by schopen zabít i Toma.
„Je tu můj milovaný bratříček.“ Řekl Bill s ironií a potáhl si z cigarety, kterou držel ve svých dlouhých bledých prstech.
V hlavě se mu při tom rodila další zvrhlost, kterou by mu mohl provést. Tak strašně svého bratra nenáviděl, že je schopen udělat cokoliv pro to, aby ho zničil.
Bill tam ještě nějakou dobu seděl a poklepával svými dlouhými nehty o stůl.
„Jdeme.“ Rozkázal Tom svým klukům. Nestál o žádné problémy. Hoši si nasadili své bundy a vykráčeli z klubu ven. Bylo tu naprosté ticho. Nikde ani živáčka. Klid rušilo pouze tlumené dunění hudby z klubu. Bylo to až nezvyklé, že je všude takový klid, ale na jednu stranu byl Tom rád. Neměl rád, když šel po ulici a potkával spoustu lidí. Nahánělo mu to husí kůži.
„Bráška má nějak moc naspěch.“ Zasmál se Bill svým jemným, ale přesto hrubým hlasem a zvedl se ze židle.
„Jdeme!“ Prohrábl si vlasy a vyšel i se svými kumpány ven. Nakráčel si to rovnou k Tomovi.
„Ale, ale, bratříčku, kampak tak spěcháš?“ Zadržel Toma jeho bratr.
„Bille, kliď se.“ Tom se postavil svému bratrovi čelem
„Přece by ses mě nebál?“ Bill přejel Tomovi prstem po tváři. Tom prudký pohybem Billovu ruku setřásl pryč.
„Nesahej na mě.“ Zavrčel Tom a odplivl si.
Bill hodil hlavou ke svým kumpánům a tím jim naznačil, že mají s Tomem něco udělat. Jenže to už se před Toma postavili jeho kluci. Nehodlali to nechat jen tak.
Za Toma se rozhodli prát. Je to jejich kápo a má je pod svými křídly, to on je chrání a oni na něj jen tak šáhnout nenechají. V ulicích Berlína bylo opět zase rušno. Rozpoutala se rvačka mezi největšími gangy v tomto městě. Bill se nečekaně pustil do svého brášky. Ač vypadal, že by neublížil ani mouše, a už vůbec ne na to, že by se pral. Měl obrovskou sílu a Toma složil okamžitě k zemi. Dal mu pár ran a v tom se rozezněly sirény. Bill s leknutím Toma praštil ještě železnou tyčí a utekl i se svými lidmi pryč.
Tom tam jen ležel a svíjel se v křečích. Nebolel ho rozbitý ret ani pochroumaná záda, ale bolel ho fakt, že mu to udělal jeho vlastní bratr, kterého ještě před nedávnem tolik miloval.
„Tome, proboha žiješ?“ Přiběhl k němu jeden z kluků a pohladil ho po tváři.
„Jo, ale utíkejte. Za chvíli tu budou fízlové.“ Ostatní kluci se rozutekli, ale jeden přeci jen zůstal. Měl Toma rád víc, než si dokázal kdo představit.
„Ne, Tome, já neodejdu.“ Stekla mu jedna slza po tváři
„Běž!“ Rozkázal mu. Lukas se tedy zvedl, ještě se na Toma chvíli díval a potom odešel.
Tom jen tiše plakal. Necítil nohy. Necítil nic, kromě bolesti svého srdce. Neměl strach o svůj život. Měl strach pouze o své kluky, aby jim Bill neublížil.
Za chvíli Toma nakládali na nosítka a vezli ho do nemocnice.
Bill šel domů velice spokojen. Konečně zničil svého bratra. Konečně se mu povedlo ho dostat. O to, že půjde sedět, strach neměl, protože věděl, že Tom by ho neprásknul. Na to ho měl až příliš rád. Jeho kluci šli za ním, ani nedutali. Ani jim nešlo do hlavy, že Bill byl schopný tohle svému bratrovi udělat. Byli přece nerozlučná dvojka, ale teď jsou jak na nože a nikdo neví proč. Jen oni
dva ano.
Toma propustili po pár měsících z nemocnice a vrátil se zpět domů. Musí docházet na rehabilitace, aby byly jeho nohy opět plně funkční. Bill mu svým výstupem tenkrát zpřerážel nohy a Tom přísahal, že se pomstí. Nepráskl ho, na to ho měl až příliš rád. Nedokázal by to, a jejich matce by to moc ublížilo.
To byla na tom ta věc, že oba dva chlapci bydleli se svou matkou, a ta musela všemu nečině přihlížet. Nikdo si nedovede představit, jak moc ji bolelo, že její synové se tak moc nenávidí. Moc dobře věděla, kolik lidí už její syn zabil, a to ji bolelo, protože si myslí, že je to její vina. To ona je vychovávala sama a myslí si, že na ně nestačila, proto jsou takoví.
„Přiveďte mi ňákou pěknou děvku!“ zavelel Bill, když seděli opět v klubu. Měl chuť někoho odporně zneužít.
„Proč si radši nejdeš zašukat domů se svým bratříčkem? Máš to přeci rád.“ Uchechtl se jeden z jeho lidí.
„Drž hubu!“ Ohnal se Bill, div mu jednu nevrazil. Je pravda, že svého bratra prznil velice rád, ale teď ještě nebyl dostatečně opilý na to, aby mu to nepřišlo nechutné. Je mu to sice jedno, kdo to je, ale teď byl tady a chtěl si za každou cenu užít. Doma může potom pokračovat.
„Chci ňákýho krásnýho chlapečka.“ Olízl si rty a čekal, až mu někoho přivedou. V tomhle klubu bylo dostatek nevinných tvářiček, které mu poslouží. Zanedlouho se před ním objevil
hubený, vysoký, blonďatý chlapec.
„Díky.“ Zašklebil se Bill a poklepal na svůj klín na znamení, aby si chlapec sedl. On si poslušně sedl na jeho klín a omotal ruce kolem jeho krku.
„Chci, aby si mi ho vykouřil!“ Řekl Bill a kousl chlapce do ušního lalůčku.
Nic víc ponižujícího snad nemůže být. Kdyby si to Bill vzal, tak to není tak ponižující jako tohle. Chtěl něco namítnout, ale Bill ho ze sebe shodil a čekal, až se zvedne a začne se svou prací. Bylo mu jedno, že mu to tady bude dělat před zraky několika lidí. Všichni už na to byli zvyklí. Bill tím byl známý, že se rád nechává kouřit na veřejnosti.
Chlapec Billovi pomalu třesoucíma se rukama rozepl kalhoty a zabloudil rukou do jeho boxerek. Párkrát ho jen pohladil po jeho chloubě, a potom mu stáhl i boxerky. Nadechl se a jazykem přejel po celé jeho délce. Bill slastně sykl. Chlapec vzal jeho tvrdý penis do ruky a párkrát zapohyboval zápěstím a posléze ho vzal celého do úst. Chtěl to mít co nejrychleji za sebou. Chtělo se mu zvracet. Bill tak silně přirážel, div tomu chlapci nevyrazil duši z těla. Tekly mu slzy. Už nemohl. doufal, že se Bill co nejrychleji udělá a bude mít pokoj.
Billovi se zrychlil dech a začal hlasitě hekat. Netrvalo dlouho a Bill se s hlasitým výkřikem udělal. Ten chlapec se se slzami svalil na zem a oddechoval. Bill si s klidem zase zapl kalhoty a popíjel dál.
Kolem čtvrté hodiny raní se Bill úplně na mol vrátil domů a zamířil rovnou do pokoje svého bratra. Měl v plánu dokončit to, s čím v klubu začal. Pomalu došel až k Tomově posteli, přičemž zakopl o nějaký kus nábytku, a tím probudil Toma. Bylo mu jasné, že je to Bill. Trochu se zachrul a opět dělal, že spí, ale nebylo mu to nic platné.
„Trošku si užijeme, Tomi.“ Řekl a strčil ruku k Tomovi pod peřinu. Toma zamrazilo v zádech. Tomi? Tak mu říkával tenkrát, když ho ještě zasypával láskou. Bylo to krásné, krásně to znělo, ale teď to bylo odporné.
„Bille, pust‘ mě!“ Vyjekl Tom
„Pšššt.“ Přiložil svůj dlouhý prst na Tomova ústa a dotkl se jeho rozkroku.
Tom sebou cukl
„Bude se ti to líbit.“ Tom cítil jeho horký, opilý dech na krku. Rozbušilo se mu srdce jako o závod. Jen nasucho polkl. Bill chvíli šmejdil rukama po Tomově těle a potom z něj strhl peřinu. Plnou vahou si na něj lehl a ruce mu jednou rukou přidržoval za hlavou. Surově jej líbal. Tom se bránil, jak mohl, ale nebylo mu to nic platné. Bill byl prostě silnější než on. Nechápal to. Jako malý vždycky Billa přepral, ale teď už ne.
„Necukej sebou. Jinak to bude ještě horší!“ Šeptl Bill a Tomovi se do očí draly slzy. Před Billem nedal ale nic znát. Takovou radost, aby plakal, mu přeci neudělá.
Billova ruka zajela Tomovi do trenek a pohladil ho přes jeho penis. Tom se napnul a vydal jakýsi zvuk. Bill mu zacpal ústa a rozepl si kalhoty. Nebyla potřeba, aby Tom něco dělal. Byl vzrušený až dost. Tom věděl co přijde, a proto se snažil zarýt se co nejvíce do matrace. Bill ho surově otočil na břicho a uštědřil Tomovi jednu pěst.
„Přestaň odporovat!“ sykl Bill a nasměroval se k Tomovu zadečku. Nebral si žádné servítky a prudce do Toma vnikl. Tom už své slzy neudržel a naplno plakal. Tak moc ho to bolelo. Bill se v něm začal pohybovat.
„Proč, Bille?“ Zavzlykal
„Protože mě to baví.“ Uchechtl se Bill a přirazil.
„Miloval jsem tě, Bille, a ty mě taky, vím, že ano. Tak proč tohle?“ Plakal a zatínal pěsti. Cítil se tak ponížený.
„Drž hubu, děvko!“ Zatahal Toma za jeho copánky. Tom hlasitě zakřičel bolestí. Bill ještě jednou přirazil a udělal se. Vystoupil z Toma, posbíral si své věci a s blaženým úsměvem odešel. Tom jen ležel, jak ho tam Bill nechal, a plakal.
Tom byl rozhodnutý. Musí to udělat. Aspoň už bude mít klid. On i kluci.
******
Večer jako vždy šel Tom se svou partou kluků do klubu. Věděl, že tam bude Bill, a proto tam šel. Sice ještě pořád nemohl úplně chodit, ale slíbil, že se pomstí, a po té dnešní noci nehodlal čekat.
Bill stál uprostřed parketu s několika jeho děvkami, s cigaretou v puse a sklenicí whisky v ruce. Jejich pohledy se střetly. Tom se naposledy podíval svému bratrovi do očí a s kuráží se vydal k němu. Bill tušil, že něco není v pořádku, ale tohle by ho ani ve snu nenapadlo. Bill ucítil na svém spánku cosi ledového a ztuhl. Bylo mu jasné, že tohle je konec, ale přeci jen doufal, že si snad Tom dělá legraci.
„Spi sladce, bratříčku.“ Řekl Tom s ledovým klidem a vystřelil.
autor: Sušenka
betaread: Janule
ty kráávo… tak tohle bylo hustý… fakt nemám co jinýho k tomu říct… až mě z tý poslední věty zamrazilo v zádech…
Twl, psycho. Moc pěkně napsané a dobrý nápad! ♥
Obdivuju tvůj nápad.. Vždy je za toho "parchanta" Tom.. Líbilo se mi, jak jsi jim vyměnila role.. Úžasně napsaná povídka ♥
wow, ten konec jsem teda nečekala..:D dobrý,..krásný 🙂
Páni, pěkný ! Ten jeden kousek mi tam trochu připomněl můj oblíbenej Breakout 🙂
Ten konec byl špička. 🙂
panebože…to bylo perfektní! ten poslední odstavec…ách! ♥
sice se mi moc nelibi, kdyz jsou zli, ale bylo to super!!
TAky mi tam jedna cast pripomnela Breakout. Ale to je jedno. Vymena roli mi taky nevadi. I kdyz v tom jak to bylo tady napsane si to dost dobre predstavit neumim. Urcite muze byt Bill ten spatny, ale myslim, ze by Toma dostal spis nejakou lsti nebo podrazem, nez hrubou silou. To mi k nemu proste nesedi. A konec jsem takovy docela ocekavala. V podstate mi to prijde jako useky z povidek, ktere uz jsem cetla. Jen byly vymenene ty role. Na druhou stranu to chapu, protoze uz bylo napsano snad vsechno co se da a prijit s necim co opravdu jeste nebylo, je skoro vzacnost. Ale libilo se mi to. To jako jo 🙂
dobře pohodovej konec 🙂
týýý bájo tohle sem ani ve snu necekala ,ale co najednu stranu si za to Bill muze sam
Moc dobrá povídka! Mám ráda změny a tohle bylo docela jiné než klasika a líbilo se mi to 😎 Billa si živě dokážu představit, jak jsi to ty popsala, v tomhle postavení s prominutím hajzlíka. Stála jsem na Tomově straně a tak nějak ve skrytu duše doufala, že se Bill ještě změní a oba budou zase spolu šťastní (ach, já milovník happy endů 😀 )… Ale i tak… povedené! 😉
ty jo docela drasták
po dlouhý době na twincest blogu a hned takovej drasťák 😀 no.. napsaný to je pěkně, role si takovýhle představit neumim (pořád mi nejde do hlavy, že by se Tom s Billem postavili proti sobě). Ale pěknej závěr 🙂 nečekala sem ho. Jen tak dál.
Tom to dobře vyřešil…