autor: Nameless Lady
Vyrušilo ho klepání na dveře od jeho pokoje. Věděl, kdo to je, nereagoval.
„Bille, můžu dál, prosím?“ slyšel Tomův hlas.
„Jdi pryč, Tome, chci být teď sám.“ Řekl ke dveřím a zase položil tvář na polštář.
„Ne,musím s tebou mluvit.“ Ozval se Tomův rozhodný hlas, a nato se otevřely dveře. Tom si sedl na kraj Billovy postele a pohladil ho po zádech. Bill sebou ale cukl a oddálil se od bratra. Tom tedy ruku stáhl a jen se na Billa díval.
„Chtěl jsi mluvit, ne?“ připomněl mu Bill důvod jeho návštěvy.
„Jo, to jsem chtěl.“ Řekl tiše Tom a v jeho tónu bylo znát, že mu došla slova.
Jen se na sebe navzájem dívali a ani jeden nevěděl, co říct.
„Tome, já… teda, to, co se tam stalo…“ začal po chvíli Bill.
„Jo, chtěl jsem ti říct, že toho ani v nejmenším nelituju.“ Tom se zadíval bratrovi hluboko do očí. Bill na to jen zakroutil hlavou a zase se mu zaleskly oči. Chytil bratra za ruku, hledal oporu.
„Promiň, asi jsem to neměl dělat.“ Šeptnul Tom a sklopil zrak.
Vypadal jako maličké vystrašené štěně a Billovi ho bylo líto. Přisunul se na posteli blíž k němu a objal ho. Tom zpočátku trošku nechápal, co se to děje. Na jednu stranu mu Bill řekne, že tohle nechce, a pak ho tu jen tak začne objímat? Ale nebránil se tomu, naopak. Položil ruce na bratrova záda a ten si opřel hlavu o jeho rameno.
„Opravdu se omlouvám.“ Vyřknul to znova Tom. Bill mlčel. Nevěděl, co na to říct, nechtěl, aby se mu Tom omlouval za něco, co mu nebylo nepříjemné.
„Líbilo se mi to.“ Špitnul mu nakonec do ucha. Toma to dokonale probralo. Vymanil se z Billova objetí a pohlédl mu do obličeje. Bill celý zrudl a tak zvláštně se usmíval. Tom prostě nedokázal odolat. Zavřel oči a znova se přitiskl na bratrovy rty. Bill začal ihned spolupracovat, jemně laskal Tomovy rty a proplétal svůj jazyk s tím jeho, užíval si tenhle jedinečný pocit. Už tak dlouho nikoho nepolíbil, už skoro zapomněl, jak skvělý je to zážitek. A Tom mu teď dopřál příležitost znova si vzpomenout. Co nejpevněji ho objal, přál si cítit celé jeho tělo. Tom mu zajel prsty do vlasů a naklonil jeho hlavu, aby mohlo být jejich spojení perfektní.
Když se od sebe odpoutali, ještě dlouhou chvíli si hleděli do očí. Oba cítili to stejné, totiž pocit naprostého štěstí, pocit, že konečně našli to, co jim celý život chybělo, a nešlo jen o tenhle jediný polibek, přítomnost toho druhého, to bylo to, co jim dodávalo sílu a radost ze života.
Bill si lehl na záda a podložil si rukou hlavu. Potřeboval se z toho všeho vzpamatovat. Tom na tom nebyl jinak, přitiskl se k Billovi a položil mu svoji hlavu na hrudník. Cítil, že Bill dýchá přerušovaně, Tom si to nechtěl připouštět, ale vypadalo to, jako by byl jeho bratr vzrušený. A měl z toho radost.
„Nech toho.“ Napomenul ho Bill.
„A čeho?“ Tom nadzvedl hlavu a podíval se Billovi do obličeje. Zase byl dokonale červený a to se mu opravdu líbilo.
„Nesměj se mi, nemůžu za to.“ Pokrčil Bill rameny a podíval se směrem ke svému rozkroku. Tom se opravdu nechtěl smát, ale prostě to nešlo.
„A kdo za to může?“ uchechtnul se.
„Ty!“ vypálil ze sebe Bill a hypnotizoval jeho oči.
„Já?“ podivil se Tom.
„Sám jsem si to asi nepřivodil, nemyslíš?“ povytáhl jedno obočí.
„Jsi sladký, víš to?“ usmál se Tom a pohladil ho jedním prstem po tváři. Bill se jen slabě pousmál, ale neřekl nic.
„Tak, já půjdu do sprchy.“ Kývnul Tom na Billa, když vstával z jeho postele. Leželi tam skoro celé dvě hodiny. Povídali si, a hlavně se líbali, dál si totiž ani jeden z nich nedovolil zajít.
„Přijdeš ještě?“ zamrkal po něm Bill a nechtěl pustit jeho ruku.
„Když ti řeknu, že už jsem unavený?“ zkoušel to Tom. Bill jen smutně zakňučel a tvářil se jako boží umučení.
„Ale mně se už opravdu chce spát, zítra je zase nějaký rozhovor, vzpomínáš?“ Tom stisknul Billovu ruku a do kůže se mu zaryl masivní prsten.
Bill zívnul. „Vidíš? Taky se ti chce spát.“ Prohlásil Tom triumfálně.
„O.K. ale přijď mi aspoň popřát dobrou noc.“ Nasadil pohled ala nakopnuté štěně. Tom nemohl odolat. Přiblížil se k Billovu obličeji a vtiskl mu na rty lehký polibek.
„Neboj, přijdu.“ Slíbil a nato zmizel za dveřmi.
Bill si taky vlezl do sprchy. Byl hotový v opravdu rekordním čase. Už seděl zase u sebe na posteli a čekal na Toma. Ten si ale dával pěkně načas. Aby si zkrátil čekání, zapnul televizi. Bezmyšlenkovitě přepínal programy, nic ho nezaujalo. Až na jednom filmovém kanále slyšel povědomou píseň. Zahleděl se na obrazovku a poznal, že film, který sleduje je HSM2. Poslouchal song You are the music in me, který mu úplně zněl z duše. Nemohl si pomoct, ale musel při něm myslet na Toma.
Najednou někdo tiše zaklepal na dveře. Bill vypnul televizi a čekal, až Tom vejde.
„Jsem tu, jak jsem slíbil, ale opravdu už jen na chvilku.“ Pohrozil prstem jako správný starší bratr. Bil pokorně kývnul a natáhl po Tomovi ruku.
Toma nemusel dvakrát pobízet, hned se posadil k bratrovi a pohladil jeho bezchybnou tvář. Cítil se tak skvěle, když měl Billa na dosah a mohl se ho beztrestně dotýkat. Vysadil si Billa na klín, aby k němu měl blíž. Bill mu položil hlavu na rameno a objal ho rukama kolem pasu. Tom ho hladil po páteři, až Billovi naskakovala husí kůže.
„Poslední pusa.“ Rozhodl Tom asi po půlhodině. Ne, že by tu s Billem neseděl rád, právě naopak, ale ráno opravdu museli brzy vstávat.
Naposled Billa políbil, pak ho chytil a jemně posadil na postel. Vstal a mířil ke dveřím.
„Tome…“ ozval se Bill, který pořád nevěřil, že ho tu vážně nechá samotného.
„Dobrou noc, bráško.“ Usmál se na něho a zavřel za sebou.
Vešel do pokoje hned vedle a spokojeně se rozvalil na své posteli. Zase však nemohl usnout. Ještě dlouho koukal do tmavého stropu a myslel na osůbku, která už nejspíš sladce spí za touhle tenkou zdí. Nastražil uši, jestli neuslyší nějaké zvuky od Billa z pokoje. Chvíli bylo naprosté ticho, ale pak se ozval hlas.
Tom špicoval uši, aby rozuměl, co Bill zpívá. Docela určitě zpíval. Po chvíli začal rozpoznávat i slova, která pařila písničce.
„Ich will da nicht allein sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
Irgendwann wird es Zeit sein
Lass uns gemeinsam
In die Nacht
In die Nacht… irgendwann…
In die Nacht… nur mit dir zusamm´
Halt mich sonst treib ich alleine in die Nacht
Nimm mich mit und halt mich
sonst treib ich allein in die Nacht“
Teprve teď mu docházel význam těch slov, která Bill napsal. Napsal je pro něj a pro nikoho jiného. Zahřálo ho u srdce. Zavřel oči a poslouchal, jak Billův nádherný hlas zpívá ta skrytá vyznání. A najednou dostal skvělý nápad. Společná dovolená! Jistě, to už tu bylo, ale tahle by byla přece jen jiná. Na ní by se všechny ty obrázky a fotomontáže mohly stát skutečností…
autor: Nameless Lady
betaread: Janule
Nádherný dielik. Také krásne vyznanie asi Tom nedostal ani od jednej tej kozy čo ho balila…
Bill mu normálně zazpíval dostaveníčko,a jak krásné =)!!!
strašně se mi líbí, když se reálná písnička nějak vpíše do děje, ať už textem, nebo názvem, a nebo významem 🙂 jinak, vítám tě mezi autorkami 🙂
nádherné!!!!!!!!celá povídka je dokonalá!!!!!!!!!!honem dáááááleee!!
[3]:Moc díky…myslím, že o mě ještě uslyšíte, TwC se mi totiž dost vryl pod kůži…
Jsem ráda, že se vám to libí, lidi 🙂
Kráásny.. :** ..Fakt super.. Těšim se na další pokračování.. 🙂
moc hezkééé x*