Obchod s lidmi 4.

autor: Disturbed Angel
401
„Horatio, jestli okamžitě nepoložíš svou zbraň, budeš mít mozek na zemi a hned vedle něj tvoje ustřelené koule,“ řekl výhružně Andreas a v ruce svíral podobnou zbraň jako muž, který mířil na Toma. Ten všechno jen tiše pozoroval. „Víš, že nechci žádné svědky. Je to tak těžké pochopit?“ řekl nabroušeně.
Andreas složil svou zbraň  a vytáhl z kapsy ruličku peněz. „Říkal jsem ti, že to nechci zadarmo,“ řekl a strčil mu ji do rukou. Horatio se jen ušklíbl a pistole už ho vůbec nezajímala. Zasmál se. „Měl jsi to říct rovnou,“ řekl a začal ty peníze přepočítávat. „Běž,“ kývl na Toma. Dál se sám věnoval barevným papírkům.

Andreas si oddechl. Jednu chvíli si doopravdy myslel, že Horatio Toma zastřelí. To je nevýhoda téhle branže. Člověku rupne v bedně, a tak někoho prostě zastřelí na potkání, jak se mu zlíbí. Nemazlí se s tím. Andy věděl, že bude opatrný na tělo, na to, kdo se k němu přiblíží. Vždycky museli odklidit stopy. Na to byli všichni hákliví.

Tom věděl, že mu Andy právě zachránil život. Jistě mu poděkuje. Moc dobře taky věděl, že mu musí poděkovat za to, že ho dostal až sem. Bez něj by se sem nikdy sám nedostal, i přes jeho známosti ze strany mafie. Tom se pomalými kroky blížil k tělu, které leželo bez hnutí tam, kde jej zahlédl naposledy. Myslím, že Tom by ten zápach nevydržel a s rukou před pusou by vyběhl ven, aby se nepozvracel, ale teď ho ignoroval. Bylo mu jedno, jak mocný tu vládl pach. 

Když přišel blíž, zřetelně viděl, že tělo patří chlapci. Byl vyhublý, potrhané oblečení, které měl na sobě, bylo sice větší velikosti, ale nedokázalo zakrýt hubené nohy. Pomalu se sehnul, aby jej mohl otočit. Ležel totiž obličejem k zemi. Opatrně jej chytil za rameno a otočil k sobě. Dal si ruku před pusu a málem neudržel rovnováhu a upadl na zem. Hned vstal a musel se opřít o nejbližší stěnu toho kontejneru.

„Co tam tak dlouho dělá?“ zeptal se mezitím venku Horatio Andrease. Ten jen pokrčil rameny. „Máte přece spoustu času, ne? Tak nevím, o co ti jde,“ odfrkl Andreas. On sám už věděl, kdy a co si může dovolit.
„To sice jo, ale začíná to tu dost páchnout. Ten kluk tam musel ležet už dlouho před tím, než sem ten kontejner dopravili. Sám to tipuju na dobrý týden,“

„Na co umřel?“
„Copak já vím? Nekoukal jsem na něj, ale chlapi říkali, že má v pravém rameni průstřel. Musel ztratit dost krve, a pokud se mu do toho dostala nějaká infekce, tak to byl zřejmě konec,“ řekl s klidem a napil se piva. „Vážně nechceš?“ nabídl mu znovu láhev. Andreas jen zakroutil hlavou. „Pojedu,“ řekl stručně a dál se díval do obrovské plechové místnosti. Hledal ve tmě očima Toma a čekal, odkud vyjde.

Tom zamrkal a pořád sledoval toho mrtvého chlapce. Kdyby řekl, že už to nebyl chlapec, ale rozkládající se tělo, měl by pravdu. Tělo bylo ve značném rozkladu. Rameno, kde byla jasná zranění od postřelení, bylo skoro černé. Bylo odporné se na to vůbec dívat, ne tak si domyslet, co se v ráně odehrává. Ani jeden z mužů v tomhle skladu by si netroufl se táhle rány jen lehce dotknout.
Oči měl zakalené, skoro bílé. Ústa byla pootevřená. Na jedné tváři mě  další poranění, které bylo hluboké až na lícní  kost. Tato rána už byla také hezky v rozkladu. Tahle mrtvola byla zřejmě střediskem toho všeho zápachu, i když tomu taky nebylo. Tom pomalu vstal a rozhlížel se kolem. To, co bylo kolem, bylo tak neuvěřitelně nechutné. Mohl vidět zvratky, vlasy a dokonce lidské výkaly. Tedy myslel si, že byly lidské.

Rychlým krokem se vydal ven. Jakmile zahlédl Andyho kousek od něj, vydal se k němu. „Andy, to… to není Bill,“ vydechl jedním dechem.
„Seš si naprosto jistý?“ zeptal se. Tom horlivě přikývl. „Potřebuju vědět, kde našli tohle,“ řekl a zatřepal blonďákovi před obličejem textilním pytlíkem.  
„No, kde by to asi bylo. U něj,“ řekl ledabyle Horatio a lokl si piva.
„Ale to není Bill,“ řekl a položil ruce na Andreasova ramena. „Andreasi, rozumíš?“ řekl a zatřepal se svým drobným přítelem. Ten mu ruce odstrčil.
„Hele, klidni se, copánku,“ řekl Horatio a stál těsně u obou chlapců. „Andy, myslím, že je na čase, abyste odešli,“

„Ne!!“ křikl Tom. „Já musím najít Billa. Neodejdu, dokud nezjistím, co se tady stalo. Kde vzal ten mrtvý kluk věci Billa a kde Bill je,“
Andreas ho pevně chytil za ruku a odtáhl dál. „Musíme jít, Tome,“ řekl tiše. Otočil se na namakaného muže a kývl. „Díky, Horatio, ozvu se ti pro další informace,“ řekl a mávl na něj. Horatio také kývl rukou a odešel ke skupince mužů, kteří stáli opodál a všechno tohle sledovali.

„Andyy,“ zaúpěl Tom a jen pozoroval, jak se mu plechový kontejner vzdaloval z očí. Jakmile byli venku u auta, tak Andreas téměř smýkl se svým copatým kamarádem o auto. Natlačil jej na něj a přiblížil se k němu. „Bylo načase odejít, Tome,“ řekl a pozoroval ho jak se nadechuje, že něco řekne.
„Ne, mlč. Ty nevíš, co tihle chlapi dokážou. Vím, že jsi se několikrát setkal s mafií, ale to, co jsi viděl, byl jen povrch toho všeho. Ani si nedovedeš představit, co všechno se tam děje a čeho jsou ti lidé schopní. Teď byl čas odejít,“ řekl a odemkl auto. Nastoupil a čekal na Toma, kterému to ještě pár okamžiků trvalo, než se probral z transu.

Andreas se opřel o volant a otočil směrem k Tomovi.
„Hele, nech to na mně, ano? Až dorazíme do Berlína, seženu ti všechny informace, které budou k dosažení o tom kontejneru a tom převozu. Neboj se, ano?“
„Andy, jak můžu být v klidu, když tam někde mohl být Bill. Třeba byl tak blízko a já jsem prostě odešel,“
„Tome, pochop to, že kdyby ses o něj zajímal, tak by do toho začali ti chlapi rýpat. Zajímali by se, a to není dobrý. Věř mi tomu, že i kdyby ses zajímal o sebehorší věc, kdyby věděli, že ji chceš, nedali by ti ji. Jen kvůli tomu zájmu.“

Tom si povzdechl a otočil se směrem na cestu. Andy se pomalu rozjel. Zbytek jízdy už nepromluvil ani jeden z nich ani slovo. Jediný zvuk vydávalo auto blížící se zpátky k Berlínu.

autor: Disturbed Angel
betaread: Janule

18 thoughts on “Obchod s lidmi 4.

  1. modlím se !! on nesmí být doopravdy mrtví !! jestli jo tak to bude má smrt 😀 těším se na další dílek 🙂

  2. Woow…chudák Tom..naprosto chápu jak se musí chudák cítit…tohle musí být pro něj hrozný…:(
    A jsem strašně ráda, že to nebyl Bill…i když na druhou stranu..mám docela strach co se mu děje..:(

  3. Pochybujem, že je Bill mrtvy. Som zvedava ako je mysleny ten obchod s ludmi… teda predpokldam, ze to bude presnejsie obchod s bielym masom… skoda ale, ze je to iba poviedka, inak by som si ho kupila aj za moje nevlastnene peniaze 😀

  4. Tak to je chuťovka číst, jak se něčí tělo rozkládá a všechno si to představovat a jíst u toho. 😀 :-! 😀 Ale jinak moc fájn, těším se na další díl. Doufám, že Bill není mrtvý, nesmí!

  5. ja asi vazne zdechnu ja uz se tesila ze tam bude neco vic konkretniho,jak ze to byl preba uplne jinej kluk a s Billem nemel nic spolecnyho,nebo neco takoviho,vazne namet je krasnej a to vsechno ale je to na me az moc pomali ael skratka si budu muset pockat…ach jo

  6. Taky se mi ulewilo, že ten mrtwý kluk nebyl Bill. Ae na druhou stranu jsem si moc nemyslela, že by to mohl být. Bill musí být přeci žiwý.
    Ae jinak i toho kluka bez jména je mi líto jak skončil. Newím co se tam stalo ae doufám, že se to brzy dowím 🙂
    Muselo být strašný být na Tomowě místě a widět to. Cítit ten zápach.
    Toma je mi oprawdu líto. Tak moc si přeje najít swého Billa a já doufám, že jen brzy najde. W dobrém stawu a w pořádku. Bojím se toho, že Bill byl skutečně blízko Tomowi a on odešel aniž by něco udělal. Tak jak sám říkal.
    K Billowi se pořádně nemůžu wyjádžit jelikož o něm w tuhle chwíli moc newím. Ae doufám jen, že je w pořádku. I přesto je mi ae obou líto…
    Tak doufám, že tu další díl bude brzo 😉

  7. hmmm, roztomile popsaná mrtvolka 🙂 to je zajímavý, že u tebe ten rozklad všichni přejdou v pohodě a já dám ve svý povídce jen nějaký blbý úraz a už se z toho dělá psycho 😀
    ale obávám se, že Bill byl opravdu blízko… no uvidí se 🙂

  8. docela by mě zajímalo, co se Billovi stalo a jestli je v pořádku.Snad ho Tom brzy najde (v pořádku).Dobrá povídka,jen tak dál:)

  9. chtěla bych tě poprosit-jestli to není troufalé,jestli bys nenapsala kousíček z Billova pohledu. díky moc:))

  10. Tak,že to Bill nebude bylo předem jasné všem..=),ale zajímalo by mě,podle čeho to Tom poznal.Jinak jsem si u toho právě pochutnávala na povidlové buchtě,a při popisu mrtvolky mě na ty povidla jaksi přešla chuť..=)

  11. Heeeyy leute… leute… me se chce bulet… komentuju az teprva tenhle dilek, protoze zacatek jsem jaksi upa prosvihla, tedka jsem to docetla. Strasne lituju Tomovy bezvychodne situace. popravde malicko u kazde povidky tusim jak by mohla pokracovat, ale tady… NIC prazdno nevim nic… proto prosim O DALSI DIL :D:D Je to krasne smutne, ale krasne. Autorka ma kvelej styl 😉 jen tak dal 😉 <3

  12. Je to krásný, nejvíc se mi líbilo to popisování tej mrtvoly, to miluju :):P.. Jinak rychlo dále, je to dokonalý 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics