autor: bmccray
**DRUHÝ DEN RÁNO**
Billův pohled
Přetočil jsem se na bok a podíval se na hodiny. 7:50. Zavřel jsem oči, ale okamžitě je zase otevřel. 7:50 ráno?! Vylítl jsem z postele a omotal kolem sebe peřinu, abych zakryl svou nahotu. Ohlédl jsem se, Tom stále ještě spal. Kopl jsem ho.
Žádná reakce.
„Tome! Vstávej! Zaspali jsme!“ Třásl jsem jím. Jen ode mě odvrátil hlavu. Zadupal jsem. A mám toho dost. Chytil jsem peřinu a strhnutím ji stáhl z jeho nahého těla. Tom se okamžitě posadil.
„Co kurva, Bille?!“ Díval se na mě.
Zatřásl jsem hlavou a odešel do koupelny. Podíval se na hodiny a šel za mnou. Společně jsme se osprchovali a vylezli ven. Natáhl jsem si své Diesl džíny a D&G tričko. Schovávalo to mé boky. Nazul jsem si boty a udělal rychlý pětiminutový make-up. Vlasy jsem měl uhlazené během dalších pěti minut.
Popadl jsem svou Chanell tašku a bundu, a seběhl do přízemí. Tom si upravil šátek a čepici v chodbě u zrcadla. Odběhl do kuchyně, kde pro nás opatřil rychlou snídani. Vzal pro mě sýrový koláč a bagetu, což jsem okamžitě zhltnul. Vzal mou tašku s věcmi do práce a prenatální vitamíny. Nesnáším je, jsou tak odporně velké.
______________
Při naší cestě ven jsme potkali Simone, která právě vcházela dovnitř. Objala Toma i mě a oba jsme zapadli do garáže, kde jsme nastoupili do jeho auta.
Během cesty jsme vybírali jméno pro miminko.
„Bille, je to kluk. Pojmenujeme ho… Tom,“ prohlásil jistě.
„Ne. Tohle nevíš jistě. Takže, žádnej junior. Já ODMÍTÁM, aby mé dítě mělo za jménem junior.“
„Proč?“ zeptal se Tom otráveně.
„Protože to není originální a prostě fuj.“ Podíval se na mě. „Myslím… ne tvoje jméno, jen ten junior na konci. Víš, jak jsem to myslel.“
„Ne, to nevím, ale fajn… ummmm, Christian?“ Navrhnul.
„To se mi líbí! Zní to jako Christian Dior. Ok… teď. Prostřední jméno… Gabriel?“
„Nikdy! A co jenom prostě Christan Kaulitz -Trümper?“
„Fajn. To bylo snadný, ale budeme potřebovat prostřední jméno, Serenity ho má taky. Teď pro holku… Madelyn?“ Tom přikývl.
Usmál jsem se.
„Líbí se mi to. Zní to francouzsky. Madelyn Kaulitz-Trümper. Nádherný,“ řekl a dělal, že si otírá uslzené oči.
„Jsi blbec, Tome. Serenity to jméno vybrala; říkala, že je to z nějaké pohádky od Disneyho nebo co,“ zasmál jsem se a namotal si na prst jeho dred.
„Já vím, co to je. To je ta pohádka na Disneym, jmenuje se „Madelin“. Je to o malé francouzské holčičce a jejích jedenácti kamarádech.“ Jen jsem se na něj neurčitě díval.
„Tipuju, že jsi to sledoval,“ prohodil jsem a nasadil si sluneční brýle.
„Byl jsem donucen. Vsadím se, že znám hudební znělku ke každé blbé pohádce,“ řekl, jak zatočil autem vlevo na parkoviště.
„Já vím, že znáš. Občas si je zpíváš ze spaní,“ zamumlal jsem a vystoupil z auta.
„I kdyby… ty to miluješ, zlato,“ zašklebil se a chytil mě za ruku, když zamknul auto.
„Jistě, Tome,“ prohodil jsem sarkasticky a zasmál se. Vzal mě kolem pasu a políbil.
„Tak moc tě miluju,“ díval se na mě a políbil mě.
„Taky tě miluju… ty citlivko.“ Upravil jsem si tašku a chytil jej za ruku. „Tak jdeme, máme před sebou celý blok pěšky.“
______________
Dorazili jsme ke klinice svaté Marie a vešli dovnitř. Vyjeli jsme do třetího patra, zaregistroval jsem se a čekal. Vážně potřebuju jít na záchod. Myslím opravdu vážně. Odešel jsem na toalety a asi po pěti minutách, opláchnutí obličeje a úpravy make-upu jsem se vrátil zpět.
Tom si položil ruce na moje bříško. Miminko koplo pokaždé, když Tom zaťukal prsty. Vyťukával něco do rytmu a dotýkal se mého vystouplého pupíku. Povzdechl jsem si a snažil se zůstat v klidu, ale jedno tvrdé kopnutí mě donutilo odstrčit Tomovu ruku. Zvláštně se na mě podíval.
„Už to nedělej, Tome. Bolí to,“ odpověděl jsem mu na nevyřčenou otázku a pokoušel jsem se uklidnit miminko.
„Co? Ani jsem to neudělal tak silně,“ řekl okamžitě obranně.
Zrovna jsem se chystal mu odseknout zpět, když nás zavolala sestra dovnitř. Šli jsme chodbou dolů, než jsme došli ke dveřím č. 6. S Tomovou pomocí jsem se posadil na lehátko.
Doktor Michaels vešel dovnitř a přivítal nás.
„Dobré ráno, pánové,“ prohodil přátelským hlasem a my mu odpověděli. „Zaujměte pozici, Bille,“ zasmál se.
Podal jsem Tomovi svou tašku, sundal si bundu a lehnul si na záda. Tom stál u mé hlavy.
„Tak se na to podíváme.“ Začal prohmatávat mé břicho a kontroloval mou pánev. Tak trochu to bolelo a já tiše zakňučel. Miminko koplo pokaždé, když stlačil dolů. Zasténal jsem a Tom mě hladil po vlasech a políbil mě na čelo.
„Vím, že je to nepříjemné. Už to skoro bude,“ usmál se.
Stáhl ode mě ruce a vytáhl můj spis. „Výborně. Vaše břicho se formuje nádherně a miminko je velmi aktivní,“ řekl a zapsal výsledky.
„O tom mi něco říkejte,“ zamumlal jsem a Tom s doktorem se zasmáli.
Poslechl si můj srdeční tep, a když byl hotov, pomalu jsem se posadil. Změřil mě kolem pasu a zvážil.
„Okay, podíváme se na vaši váhu, Bille. Postavte se na váhu, prosím.“
Udělal jsem, jak mi řekl. „Výborně, přibral jste dvě a půl kila. Velmi dobře, jste lehce přes požadovanou váhu. Každopádně, tohle je hodně dobré. Co denně jíte?“
„Hodně jím saláty, když jsem venku,“ řekl jsem, ale byl jsem přerušen.
„A taky nezapomeň na fast food, Bille,“ připomněl mi Tom.
Doktor si to všechno zapsal. „Potřebujete jíst více zeleniny a mléčných výrobků, Bille.“
Zašklebil jsem se, ale přikývl.
Udělal mi krevní testy a já se posadil zpět vedle Toma a doktora.
„Teď uděláme ultrazvuk. Prosím, následujte mě.“ Vstal jsem a společně s Tomem jsme šli do vedlejší místnosti. Položil jsem se na stůl a vytáhl si triko. Doktor mi nanesl ledový gel a roztíral jej. Slyšeli jsme silný tlukot srdce a viděli obrázek našeho miminka ve 3D. Kdybych se díval víc, mohl bych říct, že za miminkem ještě něco je. Ale nemohl jsem to říct dost jistě, bylo neuvěřitelně fascinující tohle vůbec vidět.
Přísahal bych, že jsem slyšel potáhnutí. Otočil jsem se na Toma.
„Zlato, ty pláčeš?“
„Ne! Mám něco v oku. Asi prach.“
„Jasně, Tome,“ zasmál jsem se.
Doktor se usmál a podíval se na nás. „Promiňte, že vám ruším vaši chvilku, ale chcete vy a Tom vědět pohlaví?“
Oba jsme vzhlédli.
„Ano!“ vyhrkli jsme najednou. Doktor rozetřel více gelu po mém břiše a najednou to tam bylo, všichni to mohli vidět.
„Je to holka!“ vyjekl jsem. „Serenity bude nadšená!“
Tom se nepatrně pousmál a koukal na obrazovku. „Ahoj, Madelyn.“
Usmál jsem se.
Doktor mi setřel gel a já se posadil.
„Dobře, důležitá věc, pánové. Stále můžete mít sex až do poloviny devátého měsíce. Vy, Bille, budete vnímat mnohem větší potěšení, jelikož jste v době těhotenství citlivější. Ačkoliv nic tvrdého. Mnoho lidí díky tomu může mít předčasný porod. A také díky extrémnímu orgasmu. Takže buďte opatrní, pánové. Zapomněl jsem vám to říct na minulé prohlídce. Máte nějaké otázky?“
Tom zavrtěl hlavou, že ne a momentálně se usmíval, jako kdyby vyhrál nějakou podělanou loterii.
„Děkuju, doktore,“ pokoušel jsem se moc nečervenat.
Ukončili jsme to tu a já se objednal na další měsíc.
Malá holčička pro Serenity. Byl jsem v nebi.
______________
Tomův pohled
Holka. Další holka. Jsem tak trochu zklamanej, ale hej, co můžu říct? Bill je tak šťastný. Jeho štěstí dělá šťastným mě… Bože, stává se ze mě citlivka.
„Tomi. Je to holčička. Můžeme konečně začít připravovat pokoj,“ šveholil nadšeně.
Předklonil jsem se a políbil ho. Řešili jsme dětský pokoj na cestě k jeho práci. Jakmile jsem dojel k „New Trends“ vysadil jsem ho a odjel do Epic Records.
______________
Vešel jsem do studia a Georg, Gustav a Serenity se o překot ptali na pohlaví. Posadil jsem se a vysadil si Serenity do klína.
„No, bude nosit rů-“ Serenity ze mě seskočila a začala křičet. Všichni jsme si překrývali uši. „Co jsem ti říkal o ječení?!“
„Promiň, tati, ale je to holka!“ Poskakovala nahoru a dolů.
„Další? Oh, Tome,“ smál se Gustav.
„Jo, já vím. Ale kámo, když jsme se dívali na ultrazvuk, měla nohy DOŠIROKA od sebe. Bylo to vtipný.“
„No… aspoň víme, že je tvoje,“ vtipkoval Georg.
„Hele brzdi. O tomhle nevtipkuj, kreténe.“
Serenity tahala za moje tričko. Otočil jsem se k ní a věnoval jí veškerou svou pozornost.
„Musíme jít nakupovat, tatínku! No tak!“ Tahala mě ven.
„Teď ne. Tatínek musí pracovat.“ Podíval jsem se na ni a viděl změnu v jejím výrazu. Musím rychle přemýšlet, nebo nastane kritický problém.
„Co kdybys Billovi něco nakreslila, a pak později můžeme jít nakupovat s ním a ty můžeš vybrat, cokoliv se ti bude pro miminko líbit. Platí?“ Modlil jsem se, aby to fungovalo.
Přemýšlela o tom.
„Cokoliv drahého? Jako třeba kolem 1000 dolarů?“
Povzdechl jsem si. Byla s Billem PŘÍLIŠ dlouho.
Pomalu jsem přikývl a nahlas si povzdechl, zatímco jsem protáčel oči. Bill a Serenity znamenají permanentní díru v mé kapse.
„Okay, tatí. Kde mám svůj malířský kufřík?“ zeptala se a rozhlížela se kolem, dokonce i pod pohovku.
Kurva!
„Já… nevím.“
„Tatí-“ Okamžitě jsem jí zakryl pusu.
„Georg tě vezme koupit kompletně nový. Větší. Hm, Geo?“
„Co?“ zeptal se mě bezbranně.
„Vem jí k Michaelsovi a kup jí malířské potřeby před tím, než dostane z-á-ch-v-a-t.“
„Oh! Jasně… jdeme, Ren.“
„Díky, Geo,“ poděkoval jsem mu, když odcházeli.
„Tohle se ti povedlo, Tome,“ zasmál se Gustav a podal mi papíry.
Zasmál jsem se a dal jsem se do opravování chyb, které nadělali amatéři.
______________
Moničin pohled
Bill kolem nás prošel, jako by nic. Zatáhla jsem ho rychle do jeho kanceláře. S Natálií jsme chtěly vědět, co to je.
„Bille, no tak, řekni nám to,“ škemrala Natálie.
„Je to holka!“ vyjekl.
Obě jsme vyskočily a objaly ho. Položila jsem mu ruce na břicho.
„Bille, seš si jistý, že tam nejsou dvě?“ zeptala jsem se a lehce mu ťukala na břicho.
„Viděl jsem ultrazvuk, bylo tam jen jedno. Nemyslím si, že bych zvládl dvě,“ zasmál se a společně jsme dál rozebírali miminko a další věci kolem dětí.
„Potřebuju jít na nákup oblečení, skoro nic už mi nesedí,“ řekl, jak se prohlížel v bočním zrcadle.
„Oh, můžeme se po něčem podívat… Jo! Můžeme se podívat po něčem tady. Jsou tady odložené věci, a navíc, Celii to vadit nebude, má tě ráda, Bille.“
Pokrčil rameny.
„Ne takhle, ty hlupáku.“
„To bych řekl.“
„No tak,“ vytáhla jsem jeho a Natálii na nohy.
Všichni tři jsme přešli do místnosti, kam se odkládá oblečení. Joan zrovna nějaká dávala stranou, otočila se na Billa a usmála se.
„Nazdárek, budoucí taťko,“ usmála se. „Hledáš něco speciálního?“
„Nevím, co přesně chci. Můžu si nějaké zkusit?“
„Jasně, tykvičko. Na, vem si tohle.“
Podala mu pár kalhot od Amraniho a černo-kaštanové triko s dlouhým rukávem. Vešla jsem za ním do zkušební místnosti.
„Ne, Bille, netahej to. Takhle to má být.“
„Jsou těsný,“ zasténal a zakňučel.
„Dej si je pod břicho. Vidíš?“
„Oh bože! Mnohem lepší. Zase můžu dýchat!“ vydechl si šťastně. Natáhl si triko a společně jsme vyšli ven. Joan a Natálie přikývly.
„Tady, tykvičko.“ Podala mu Joan další oblečení. Odešel zase dozadu, sám. Ještě párkrát se to opakovalo.
„To jsi tam umřel nebo co?“ Zeptala se Natálie po nějaké době.
Bill vylezl ven, lehce se červenal. „Tohle mi dalo zabrat,“ zamumlal a podal mi oblečení.
„Fajn, sedm outfitů, ale pořád potřebujeme víc,“ informovala jsem ho a uložila je.
„Víc?!“ Zakňučel šťastně.
Přikývla jsem. „Musíš vypadat dobře.“
„No jasně, že musím.“
Zasmáli jsme se a společně odešli k němu do kanceláře. Bill projížděl internet a hledal víc nějakého oblečení.
„Jsi šťastný?“
Zmateně se na mě podíval. „Jako teď? Ne.“
Zasmála jsem se.
„Hoří mi srdce a ona mě nepřetržitě kope do žeber.“
Znovu jsem se zasmála a uvedla to na pravou míru. „Jsi šťastný s Tomem?“
Rozzářeně se usmál. „Moc šťastný.“
______________
O něco později do kanceláře vešla Celia na svých šesticentimetrových podpatkách od Jimmy Choo. Podívala se na nás a nám došel význam jejího pohledu. Zvedly jsme se a odešly.
Přes skleněné dveře jsme viděly, jak Billa za něco hubuje, a najednou byl její obličej v čistém šoku. Zvedla se a došla ke dveřím.
„Moniko! Neměla bys mi náhodou shánět mé nekalorické latté?“ Horlivě jsem přikývla.
„Výborně, tak jdi!“ zaječela. „Natálie? Kde jsou fotky na obálku pro Christinu Bell?! Měla jsem je mít už před dvěma hodinami!“
Natálie řekla, že je má Bill. Měl je zkontrolovat a upravit.
Celia se ještě jednou podívala na Billa a zmizela do své kanceláře. Všechny nás zajímalo, co mu řekla. Dveře od její kanceláře se prudce otevřely.
„VŠICHNI ZPÁTKY DO PRÁCE… HNED!“ zaječela. A všichni jsme ji poslechli. Co se stalo, se dozvím večer od Andyho.
autor: bmccray
translate: Deni
betaread: Janule
průser….zjistila, že je Bill v tom…uhm, zajímavé… ♥
U tohohle dílku jsem se musela smát. Úplně jsem viděla tu Tomovu přecitlivělost živě před očima×D a potom, jak jim ten doktor vysvětloval věci ohledně sexu×D u toho jsem nemohla. Jak kdyby mluvil o počasí×D Myslím, že jim to skvěle objasnil. A ta Celia mě celkem zarazila svým chováním, uvidíme, jak to bude pokračovat.
Ouu, co se stalo, že po něm řvala? 😀 Uplně super díl!
Zase skvělý díl,skvěle jsem se bavila,chudák Tom a jeho díra v peněžence,kterou mají na svědomí Bill a Ren xD,a doktorovy rady ohledně sexu xD,a Billovo zkoušení oblečení xD,nemělo to chybu.A Tom nemusí být smutný ohledně potencionální dcerky,přece jenom si myslím,že se toho vytouženého syna dočká,Madelyn a Christian,to je kouzelné ♥♥♥
Nádherný dílek, vážně! **Malá Ren jak se radovala že to bude holčička 🙂 To bylo kouzelný…a jak chtěla jít koupit věci pro mimi…Ren je vážně zlatá…**
Och..jsem docla zvědavá, co nakonec Celia řekla Billovi…
Takže se už děsně těším na další díl! 🙂
Já z téhlo povídky úplně šíííílííííím xD..,je naprosto BOŽÍ!…celou dobu jsem se strašně tlemila….vždycky je tam něco vtipnýho a já se neudržím xDDDD
Děkujíííí za překláááád =D *úplně září*
Tenhle dílek mě pobavil xD Tomanovo vyznání se v pohádkách… ve jméně osob z pohádek, o ději, o znělce… dokonale sladký xD vymysleli hezká jména. Doktor byl vtipný, jen je asi slepý a neumí se dívat, protože Bill má v bříšku určitě dvojčátka. Určitě ano. Serenity je zlato, žeru tu holku. Jsem zvědavá, co mu ta žena v práci řekla. Určitě, že je tlustý (buď se ještě nedozvěděla, že je těhotný) a nebo už se to právěže dozvěděla. Moc hezký dílek.
O kilo jsou tam dvě a to druhý je kluk 😀
Myslím, že to jsou dvojčata 😀 Ano, budou to dvojčatááá xD Už se děsně těším na další díl.. Miluju Ren 😀
[8]:Si myslim to samý 😀
taky doufám, že jsou tam dvě a to druhé je chlapeček…x)