autor: Undrockroll
Můj Drahý Pane, jeďte jakoukoliv cestou, nemůžete se splést. Celý tento stát je jeden ohromný blázinec.
-James L. Petigru
Tom byl vždycky v jedné věci dobrý: v odmítání.
Během své další šichty v ústavu se uzavřel do sebe. Zapsal se, a hned se dal do práce. Obvykle se rád procházel, šel do prádelny a kecal s Georgem, nebo se mu alespoň jeho směna míjela s Gustavovou. Někdy mu dokonce už i Kaaren musela vynadat, aby šel pracovat.
Nicméně tentokrát chodil se sklopenou hlavou a očima zaměřenýma pouze na svůj úkol; špinavé podlahy. Povzdychl si a narovnal si sluchátka na uších. Nevycházela z nich žádná hudba, ale měl je jako obrannou zeď. Nechtěl, aby ho nikdo rušil. Nikdo. Žádní zaměstnanci, a hlavně žádní pacienti.
Dostal se na konec chodby a opřel se o jednu ze zdí, prsty přejížděl přes obdélníkovou bouli ve své kapse. Už si zase navyknul kouřit a opravdu se mu zase chtělo. Byl na tom tak zle, že se skoro třásl. Všechno na něm mu připadalo divné.
Tom nemohl přestat myslet na ten sen, co se mu zdál. Cítil se provinile. Tyhle myšlenky si nemohl dovolit, ne o někom z tohohle místa. Obzvláště ne o Billovi.
Zaúpěl, zavřel oči a vyndal si cigaretu, jen aby měl něco v puse. Potřeboval tu chuť a jazykem se dotýkat konce cigarety bylo to nejlepší, co teď mohl dělat. Dal si ji mezi rty a přejel přes ni jazykem, zase zavřel oči. Jeho směna ještě neskončila a neskončí jen tak, ještě dvě hodiny, a jemu už docházela podlaha, kterou by mohl ještě umýt.
„Našel jsem tě.“
Bill tu stál s rukama založenýma, okolo ramen měl přehozenou tenkou deku. Zpod deky vykukovala panenka a Bill vypadal extrémně unavený.
Tom si skousl ret a rychle vyndal z pusy svou cigaretu.
„Oh, čau.“
„Jsi tu moc pozdě…“ přitáhl si k sobě Bill deku blíž. „Ráno jsem tě všude hledal, ale…“
„Jo, mám teď jiný směny,“ odpověděl Tom a sklopil pohled.
„Jiný?“
„Mám teď noční.“
„Oh. Spal jsem, ale pak jsem se probudil, protože jsem měl dojem, že jsem něco slyšel, pak… Jen jsem se chtěl jít projít,“ řekl Bill a promnul si oko. „Pak jsem tě uviděl.“
„Máš dovoleno se jen tak procházet?“ zeptal se Tom.
Billův obličej klesnul. „Nejsem posraný dítě.“
Tom si povzdychnul. „Jo, já vím.“
„Proč jsi mi to neřekl?“ zamračil se Bill. „Zkazilo mi to celý ráno, když jsi tu nebyl.“
„Promiň.“
Bill si přitulil panenku a něco jí tiše pošeptal, a pak ji zahalil do deky. Trošku se zakymácel, zavřel oči. Tom ho sledoval, každou minutou se cítil hůř. Nebyla to jeho vina a on za Billa nenesl žádnou zodpovědnost, ale jeho den byl taky divný, kvůli změněné směně.
„Opravdu se omlouvám,“ řekl Tom znovu. „Jsem z toho… trochu mimo dneska.“
Bill se nakrčil a otevřel oči. „Proč?“
„Já nevím.“ Ale Tom věděl, a chtěl od Billa pryč stejně hodně, jako chtěl být s ním. „Budu v pohodě.“
„Takže ty máš teď noční?“ zeptal se Bill.
„Jo, pozdní směny… nejspíš mě moc neuvidíš.“
„Hmm.“ Posadil se Bill na zem, vypadal zamyšleně. „To je v pořádku, budu chodit spát později.“
„Opravdu?“ zeptal se Tom, aniž by chtěl, ale pak se plácl do čela a zavrtěl hlavou. „Chci říct, ne.“
„Proč? Chci to.“ Řekl Bill.
„To pro mě nedělej,“ odpověděl Tom, nakrčil nos. „Stejně musím pracovat.“
„Takže?“ usmál se Bill trochu. „Chceš, abych tě nechal na pokoji?“
Tom nechtěl, ale věděl, že by měl. Věděl, že by měl Billovi říct, že má práci, že by ho měl nechat na pokoji, a že by se spolu neměli bavit.
Ale všechny jeho zkušenosti s Billem měly jedno společné; to, že přesně opak toho, co by měl, vždycky vyhrálo.
„Dobře,“ řekl Tom tiše, sundal si sluchátka. „Chceš někam jít?“
„Kam?“ zeptal se Bill unaveně.
„Nebude to strašidelný,“ ujistil ho Tom. „Nepůjdeme ven z budovy nebo tak něco.“
Bill si skousl ret. „Já vážně ne-„
„No tak,“ řekl Tom. „Slibuju, že z toho nebudeš mít problém.“
„S-Slibuješ?“
Tom se na Billa podíval svým nejvážnějším pohledem, ale myslel to tak; nechtěl, aby se Billovi něco stalo, ani sebemenší problém. „Samozřejmě.“
Bill pomalu přikývl. „D-Dobře… Dobře. Jo, tak jdeme.“
Tom se rozhlédl a pak vzal Billa za ruku, táhl ho k východu, kterým vždycky chodil dolů do prádelny. Po tom, co namačkal kód pro to, aby mohli odejít, sešel s Billem tiše schody dolů. Tom byl nervózní; věděl, že ho za tohle můžou vyhodit, nejspíš že ho za to můžou dát dokonce i do vězení, za to, že porušil tak velké pravidlo, zatímco byl na polepšení, ale bylo mu to jedno.
Otevřel dveře do prádelny a Bill vešel jako první. Zamračil se na Toma a pobaveně se na něj díval, když okolo něj prošel.
„Jdeme prát?“ zeptal se Bill.
„Mm, ne,“ řekl Tom. Zavřel, zamknul dveře a zhluboka se nadechl. Vždycky tu bylo horko, a vzduch byl těžký a vlhký. „Jdi támhle za tu pračku, jsem hned u tebe.“
Bill se ani nehnul, ramena měl narovnaná, deku kolem sebe. Panenka vykoukla a Tom tiše zaúpěl; Bill se bál a nebyl v pořádku, přesně to tohle znamenalo.
„Dobře, zůstaň tady,“ řekl Tom jemně. „Hned jsem u tebe, ano?“
Bill přikývl, očima stále sledoval Toma. Tom odešel ke dveřím, které vedly do kuchyně, a nakouknul tam okýnkem. Nikdo tam nebyl. Celá budova byla v noci prázdná, a tak Tom prošel dveřmi a něco sebral z poličky, uslyšel Billa hned za sebou.
„Hej,“ řekl Tom, trochu se usmál. „Nemůžeš mě nechat o samotě?“
„Je tu tma. Nebojím se tmy, ale…“ Bill vypadal, že mu je trapně.
„Ne, chápu,“ odpověděl Tom zlehka. Zavřel dveře do kuchyně a odvedl Billa zpátky do prádelny. Bill pevně svíral panenku, pevněji než kdy předtím. Tom na chvilku zaváhal, ale začal ho trošku hladit po zádech, aby ho uklidnil, Bill se na něj podíval přes rameno, oči vykulené.
„Co to děláme?“ zašeptal.
„Přímo tady,“ řekl Tom a zalezl za velkou pračku. „Tady. Sedni si, je to v pořádku.“
„T-Ty, zůstaneš t-tady, že j-jo?“
„Samozřejmě,“ řekl Tom. „Tohle bych si nenechal ujít.“
„Co??“
Tom se začal hrabat v malé tašce, kterou sundal z poličky v kuchyni. Byl to Georgův batoh, který si tu vždycky nechával. Měl v něm extra trička, nějakou vodu, a dvě důležité věci: svoji dýmku a trávu. Tom to zvednul, ukázal dýmku.
„Oh,“ vydechl Bill. „Doprčic.“
„Chceš kouřit?“ zeptal se Tom.
Bill koukal na dýmku, oči skleněné. „Myslím, že ano…“
„Nebudeš mít problém, když to uděláš, řeknu, že je to moje vina,“ slíbil Tom. „Když to nebudeš mít rád, tak přestaneš.“
„Už jsem to dělal.“ Dotkl se Bill dýmky, a pak si ji dal blíž k obličeji, nasál vůni. „Mmm… Už je to vážně pěkně dlouho.“
„Pamatuješ si, jak se to dělá?“ popíchl ho Tom.
„Ukaž mi to,“ řekl Bill.
Tom se usmál, vzal trošku trávy a nasoukal ji do dýmky, nasál, na rtech cítil sladkou chuť. Chvilku se hrabal v kapsách, dokud nenašel svůj zapalovač, a pak to opatrně zapálil, zatímco ho Bill úzkostlivě sledoval.
Pořádně natáhl a nechal si v puse kouř, pak ho vyfoukl, cítil, jak se mu tělo skoro okamžitě uvolnilo. Nabídl dýmku Billovi, který zavrtěl hlavou, na obličeji měl ustaraný výraz.
„Tohle je špatný,“ zamručel. Podíval se na svoje miminko a zalapal po dechu. „Oh, bože. Jsme takový idiot. Klaus nemůže… nemůže u toho být.“
„Tady,“ řekl Tom. „Podrž to.“
Bill si podezíravě vzal dýmku, když Tom něžně sundal deku z jeho ramen a pak se natáhl pro panenku. Bill zaváhal a přitulil si ji k sobě blíž.
„Udělám mu pohodlí,“ řekl Tom. „Nech mě, ano?“
„B-Buď opatrný, on s-spinká,“ odpověděl roztřeseně Bill.
Bill panenku pustil a Tom ji zabalil do deky, položil ji na nejbližší židli. Bill se objal a zachvěl se, nejistě držel dýmku.
„Je to v pořádku?“ zeptal se Tom.
„Jo, j-je v pořádku,“ řekl Bill. Vrátil dýmku Tomovi a přitáhl si kolena k hrudníku, objal si je. „Má tě rád.“
Tom se posadil vedle Billa a znovu natáhl z dýmky. „Jo?“
„Mhmm.“ Bill se trošku kolíbal dopředu a dozadu, sál si jeden svůj prst. Tom ho opatrně sledoval, doufal, že to Bill zase neztratí. Tom si už začínal všímat varovných signálů.
„Chceš to udělat? Podržím ti to,“ nabídl Tom a ukázal na dýmku. Choval se k Billovi něžně, víc něžně než kdykoliv jindy k někomu jinému, včetně jeho přítelkyň.
Bill přikývl. „Dobře,“ zašeptal. „Ale pomoz mi.“
Tom se usmál a zvedl dýmku. Bill se naklonil a vzal si konec mezi rty, Tom dírku zakryl palcem. Bill zavřel oči a natáhl, okamžitě se rozkašlal. Tom mu položil ruku na záda a začal ho hladit, když se Bill rozkašlal ještě víc.
„Jsi v pohodě? Do prdele,“ zamumlal Tom a dal dýmku pryč.
Bill si dal ruku před pusu, z jeho kašlání se stal smích. „Kurva.“ Řekl, sípal. „To jste to pěstovali pod kamenem nebo co?“
Tom se zarazil. „Jsi v pohodě?“
„Ježiši Kriste, dej mi to ještě, nebyl jsem na tohle připravený,“ odpověděl Bill. „Myslel jsem, že budeš mít dobrou trávu.“
„Um.“ Tom Billa fascinovaně sledoval. „Cože?“
Bill se zasmál vysokým hláskem. „Oh počkat, možná, že je dost dobrá.“ Znovu natáhnul, dlouze, a trošku zasípal, když vypustil kouř. „Uh. Jo.“
Tom vyprskl smíchy, spíš úlevou. „To je Georgovo, mě za to neviň.“
„Je to hrozný,“ řekl Bill, oči vykulený. „Ale, um, silná.“
„Jo,“ řekl Tom, dal ruku pryč z Billových zad. „Jo, aby tě to nepřetáhlo.“
„V žádném případě.“
Tom se zazubil. „Jsi vážně plný překvapení.“
„Co, jen proto, že jsem šílenej, neznamená, že nemůžu, co já vím, kouřit?“ protočil Bill oči. „Vtip, mimochodem.“
Tom se zasmál. „Špatnej vtip.“
„To říkáš pořád,“ řekl Bill. „Měl by ses tomu prostě jen zasmát. Tak to dělám já. No tak, je to celkem vtipný.“
„Asi jo,“ odpověděl Tom, nakrčil nos. Nevěděl, jestli to bylo opravdu tak moc legrační, obzvlášť když se podíval na Billovu milovanou panenku.
Pak se znovu podíval na Billa a něco uvnitř jeho břicha ho příjemně začalo hřát. Bill zářil, oči mu svítily a nekontrolovatelně se hihňal.
„Nenechávej si tu dýmku jen pro sebe,“ vydal ze sebe Tom a trochu Billa šťouchnul. „Řeknu to Georgovi.“
„Řeknu to Kaaren,“ opáčil Bill, oči se mu leskly, „že jsi mě zhulil.“
Tom zasténal. „To není fér.“
„Já bych to neřekl,“ dodal Bill rychle. „Na tebe bych nikdy nikomu nic neřekl, nikdy.“
„Proč?“
„Mám tě rád,“ řekl Bill tiše a položil dýmku.
Tom cítil, jak mu zrudnul obličej. Zvedl dýmku a dlouze nasál, nasával déle, než si byl jistý, že to zvládne. Když dal dýmku pryč, nahlas se rozkašlal a do očí se mu nahrnuly slzy, a než si to uvědomil, Bill byl u něho, hladil ho po zádech, jako to on předtím dělal jemu.
„Oh,“ zalapal Tom po dechu. Bill byl u něj tak blízko, blíž než kdykoliv předtím, a Tomovi se před oči vrátil zpátky jeho sen. Chvěl se pod Billovým dotekem, červenal se ještě víc a obličej mu hořel. Věděl, že musí být určitě červený jako rajče. Byl vážně rád, že tu byla tma.
„Jsi v pořádku?“ zašeptla Bill, obličej hned vedle Tomova.
Tom otočil hlavou, aby se na druhého chlapce podíval, a dech se mu zadrhl v krku. Obličeje měli milimetry od sebe, a Tomův žaludek dělal kotrmelce.
Přikývnul, sklopil pohled. Cítil na svých tvářích Billův dech a jeho sen nechtěl opustit jeho mysl. Vážně o tom začal přemýšlet – hodně uvažovat. Billovy vlasy byly trochu rozcuchané a jeho make-up byl pár dní starý, rozmazaný po jeho obličeji, ale měl tu svou vůni. Tu vůni, která Toma začínala připravovat o rozum.
A Bill byl tak dokonale nádherný, jako byl v Tomově snu. Tom zvedl pohled a obdivoval Billovy jemné rysy, jeho hnědé oči, jeho růžové rty.
„Pálí to?“ zeptal se Bill tiše.
Tom otevřel pusu, aby odpověděl, ale Bill najednou extrémně vyvalil oči a zalapal po dechu.
„Klaus,“ řekl Bill, rychle se postavil. Rychle přešel k panence a zvedl ji, přitiskl si ji pevně k hrudníku, kolíbal ji. Tom to sledoval, srdce se mu lámalo tak silně, že to muselo být slyšet.
„Co se stalo?“ zeptal se Tom a položil dýmku.
„Potřebuje mě, potřebuje mě,“ říkal Bill, oči pevně semknuté. „Oh, můj bože, byl jsem takový idiot, že jsem ji dal pryč. Omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se…“
Tom se zvedl a pomalu přešel k Billovi, mračil se. Bill byl znovu úplně mimo. Úplně pryč.
„Chudáček, můj ubohý miláček,“ mumlal Bill, odkryl panenku a nechal deku spadnout na zem. „Omlouvám se, broučínku.“
„Bille,“ zkusil Tom.
„Ne,“ řekl Bill, oči stále zavřené. „Já n-n-nemůžu. P-Potřebuj-ju…“
Tom si složil obličej do dlaní. Připadal si jako naprostý idiot, už jen proto, že si myslel, že sem dolů může Billa přivést. Tvrdá realita ho udeřila. Kdyby se tady dole cokoliv stalo, byla by to jeho vina, a on by byl ve větším problému, než si dokázal představit. A ještě hůř, Bill byl v opravdovém nebezpečí.
„Bille,“ řekl Tom jemně. „Bille, slyšíš mě?“
Bill neopověděl.
„Bille, to jsme já, Tom,“ zkusil Tom znovu. Billova ramena jako by se uvolnila, ale stále se třásl. „Vím, že mě slyšíš.“
„Ne,“ zašeptal Bill.
„Vrať se ke mně,“ řekl tiše. „Byl jsi jen tady… vrať se.“
Tom stál hned vedle něho, držel ruku, jako by se ho chtěl dotknout, ale nebyl si jistý, jaký efekt by to na něj mělo. Nebyl si jistý, jestli by to pokazilo něco, co řekl. Jednal podle svých instinktů, snažil se vrátit Billa zpátky, ať už byl kdekoliv.
Rozhodl se Billa dotknout velmi jemně na rameni. Bill sebou trhnul a ramena zase nakrčil. Skrz zuby procedil velice ostré vydechnutí, ale přestal se třást.
„Dobře,“ řekl Tom klidně. „Dobře.“
„Tome?“ otevřel Bill jedno oko, a po tváři mu sklouzla slza. „Byl jsem ztracený.“
„Já vím.“
„Kam jsi odešel?“ zeptal se Bill slabým hláskem.
„Jen… jsem na chvilku odešel,“ improvizoval Tom. „Bylo to ode mě hloupé, omlouvám se.“
„Už nikam nechoď,“ řekl Bill, znovu se rozechvěl. Ještě pár slz mu skáplo po tváři dolů a opřel se o Toma.
Tom si povzdychl, a znovu, i když to bylo proti jeho rozumu, objal Billa a pevně ho sevřel, držel ho, jako by na tom závisely jejich životy. Bill si zabořil obličej do Tomova krku a Tom cítil, jak zoufale drží panenku. Hladil Billova záda, přitáhl si ho k sobě blíž, cítil jeho teplotu, jak ho ohřívá.
„Chceš si jít zase lehnout?“ zamručel Tom. „Odvedu tě.“
Bill přikývl. „Pomoz mi.“
„Snažím se,“ odpověděl Tom popravdě.
Dýmka i deka ležely zapomenuté, a Tom Billa odvedl zpátky do pátého patra, kde ho nechal ve svém pokoji, vrátil se zpátky do práce a zůstal tam o hodinu déle, než musel.
**
„Tome… Tome… Tome.“
Tom zamrkal a otočil se, uviděl Brigitte, která byla hned vedle něj, vlastně velice blízko, skoro na jeho klíně. Byli u televize v obýváku u Toma doma, a oba měli volno z práce.
„Ahoj,“ řekl Tom a rychle ji políbil. „Co se děje?“
Brigitte se zamračila. „Jen jsem se snažila ti říct… To je jedno.“
Tom si povzdychl. „Co?“
„Dneska se mi ozvali z university,“ řekla Brigitte. „Dali mi podrobnosti o mém spolubydlícím a datum, kdy se mám nastěhovat.“
„Kdy?“
„Koncem srpna,“ řekla krátce.
„Sakra.“ Zaklonil Bill hlavu, aby se opřel a znovu vydechl. „To je brzo.“
„Já vím“ řekla tiše. Naklonila se a jemně Toma políbila a Tom odpověděl, zavřel oči a rukou jí sjel na záda. Přelezla mu na klín úplně a objala ho kolem pasu, vzala mu obličej do dlaní a pořádně ho začala líbat.
On ji chytl za boky a přitáhl si ji blíž, ona se o něj otřela, čímž si od něj vysloužila zasténání. Byla to fyzická reakce, ne mentální. Tolik se mu do toho nechtělo; byl unavený a vyčerpaný a jen chtěl jít spát, ale ona mu zavolala a řekla mu, že už jim zbývá tak málo času.
A tak se Tom snažil držet, pro ni, užili si před televizí příjemný večer. A teď už bylo po tom a zdálo se, že Brigitte chtěla něco víc, než jí unavený Tom dokázal dát.
„Pojď k tobě do pokoje,“ zašeptala.
Tom se na ni usmál. „Jsi připravená, co?“
Otřela se o něj a ušklíbla se. „Tome Trümpere, stěžuješ si snad?“
Tom se vážně snažil potlačit zívnutí, které cítil přicházet. „V žádném případě.“
„Tak to budeme dělat tady.“
„Brige,“ zaúpěl Tom.
„Tvoji rodiče spí,“ zašeptala.
„Pravda,“ odpověděl Tom. Brigitte se už prala s jeho páskem od kalhot a Tom na ni jen koukal, snažil se probudit v sobě veškeré horko, veškerou energii. Nemohl přeci být až tak unavený; miloval sex, miloval, když ho mohl mít. A Brigitte v tom byla dobrá. Měli mezi sebou takovou sexuální chemii, že jim nic nechybělo, ale teď tady Tom seděl, ona se mu pohupovala na klíně, a on skoro nic necítil.
„Tome,“ řekla tiše, stáhla mu kalhoty a položila mu ruku na rozkrok. „Zlato, jsi v pořádku?“
Tom se na ni podíval. „Ano.“
„Ale jsi…“ stiskla mu penis skrz boxerky, on usyknul, boky lehce přirazil. Ona se usmála a pokračovala ve zpracovávání, dlaní mu zajela do boxerek a mačkala ho. „Tady jsi.“
„Opatrně,“ varoval ji, propnul se trochu v zádech, zatímco ho hladila. Bylo to příjemný; vážně dobrý. Zavřel oči a nechal se hladit. Brigitte měla moc šikovné ruce. Dokázala hlazením a třením přivést k životu skoro všechno, Tom byl vděčný, že mu věnovala jednu z jejích zázračných honiček. „Šikovná holka.“
„Chyběls mi,“ vydechla, políbila ho. „Hrozně moc, chyběla jsem ti taky?“
„Mm,“ zamumlal Tom. „Ooh, tohle je dobrý, Brige.“
„A můžu to ještě zlepšit,“ řekla. „O hodně zlepšit.“
„Já vím, že ano,“ řekl Tom, otevřel jedno oko a usmál se. „Nebuď na mě dneska moc tvrdá.“
„Jo, jasně.“ Zazubila se, přetáhla si tričko přes hlavu a hodila ho na kraj gauče. Tom se zadíval na její prsa, která byla perfektně narovnaná v její podprsence, natáhl za ní ruce a rozepnul ji. Promnula si ramena a sundala si ji, Tom ji políbil na jednu z bradavek. „Mm…“
Začal se s nimi mazlit. Oproti jeho obličeji působily hrozně horce, vydechl, když mu zlehka chytla přirození. Tom jí rukou přejel po zádech a stiskl jí zadek. Vypadala tak dobře, nahá na něm seděla, chvilku ji obdivoval, a pak zase zavřel oči, nechal se unášet svými pocity.
„Brige,“ zamumlal Tom.
„Vydrž,“ odpověděla.
Tom lehce zasténal, když ji ucítil, jak si na něj dosedla, pomalu se zvedala a zase dosedávala. On ji držel za boky a pomáhal jí se plně usadit.
„Tohle je tak hezký,“ vydechla a položila si hlavu na jeho rameno.
Tom přikývl. Bylo to krásný a málem ho to uspalo. Jeho myšlenky putovaly. Myslel na Brigitte, a jak vypadala, jak se ho dotýkala, a jak moc mu chyběla, když byla pryč. Ale bude mu chybět? Měl dojem, že nebude těžké se přes to přenést. Byla hezká, miloval ji, ale nějak moc ho nebrala. Ne tak jako dříve.
A tak, jak se Tom miloval se svou přítelkyni, začal přemýšlet o Billovi. Bill ho dostával, ale nevěděl, co to znamenalo. Bill byl pacient mužského pohlaví v psychiatrické léčebně. Bill byl nejspíš ten poslední člověk, o kterém by Tom měl přemýšlet, zatímco se snažil udělat, obzvlášť když měl na druhé straně svýho ptáka svoji holku.
Ale přeci jen, Bill tu byl, dost zřetelně viditelný v Tomově mysli, a Tom to nechápal. Nechápal proč, a nevěděl, jak to zastavit. Přivřel oči a snažil se soustředit na svou přítelkyni. Vlnila se na jeho klíně, sténala a prsty si projížděla vlasy. Chytl ji za prsa a stiskl, ona zasténala ještě hlasitěji, předklonila se a rukama ho chytla kolem krku.
„Bože,“ vydal ze sebe Tom, přirážel do ní. Ale nebyla to Brigitte, na koho myslel. Byl to Bill. V mysli vlastně ani nepřemýšlel o tom, že by to s Billem dělal. Prostě chtěl být blízko něj. Co to znamenalo, si Tom nebyl jistý.
Bill byl plachý a vykulený, zdráhavý, vystrašený. Potřeboval hrdinu, někoho, kdo ho zachrání, někoho, kdo ho vytáhne z toho zmateného světa, do kterého spadl. Zdálo se, že s ním má Tom jakési spojení. Věřili si, a ať už se to týkalo sexu nebo ne, měli mezi sebou i jakousi vzájemnou přitažlivost.
„Tome, budu… Budu!“ vytáhla ho Brigitte z myšlenek a naklonila se k němu, zarazila mu nehty do kůže a sjela mu po kůži, zatímco se udělala. Tom zatnul zuby. Jeho tělo odpovídalo na sevření, které Brigitino tělo vytvářelo okolo jeho přirození, a pořádně do ní přirazil, než se udělal.
„Oh, do prdele,“ zamumlal Tom, pustil její boky a složil si obličej do dlaní. „Kurva, kurva, do prdele.“
„Co, co se děje? Zlato?“ sundala mu ruce z obličeje a opatrně mu slezla z klína. Oba tiše usykli, když se od sebe odpojili, ale pak se vedle něj Brigitte přitulila, vlezla mu pod ruku.
Tom se zamračil, podíval se na ni, cítil se zvráceně. „Já…“
„Sshh,“ odpověděla Brigitte, hladila ho po vlasech. „Ssh, já vím.“
„Opravdu?“
Přikývla. „Já vím, taky jsem smutná. Zbývá nám už tak málo času.“
Tom si jen povzdychnul a zase zavřel oči.
autor: Undrockroll
translate: LilKatie
betaread: Janule
Perfect !! I love it !!!
Je to naprosto dokonalý! Dostalo mě, jak byl Bill smutnej, že nebyl ráno Tom v léčebně! A naprosto jsem živě měla před očima Billa pod dekou, dokonalej obrázek *in love* ♥ Miluju to a neuvěřitelně se těším na další díl… dokonce mi tu nevadí ani ta Brigitt, když vím, že Tom má v hlavě Billa 😀 Ale je to úžasný, jsem zvědavá na další díl!!! ♥
Tento díl byl super. Ta scéna v prádelně, jak potom Bill hladil Toma po zádech stejně, jako Tom Billa. A potom zase nové jméno pro panenku×D pořád mě to dostává jednou je to Harry a za tři minuty Klaus×DD Brigitt mi nikdy nevadila, nezdá se být nějak namyšlená, zlá nebo tak. Myslím, že je v pohodě, tedy zatím žejo, nevím, co příjde potom. Jsem moc zvědavá na jejich další rozmluvu:-) těším se.
uprimne, jejich sex sem preskocila az do casti, kdy se tam objewil Bill xD ale krasny, krasne wsechno popsany… libi se mi to, jen tak dal))
Neuuveritelne, krasne, perfektne, neviem co dodat
Představa zkouřeného Billa s Tomem, jak spolu sedí za pračkou byla vtipná! 😀 Opravdu se mi moc líbí, jak Tom umí s Billem "pracovat". A sex s Brigitte byl zajímavý jenom když myslel na Billa. 😀 Těším se na další díl! ♥
Oh ano, Committed depresivní povídka, je jak náplast na mé smutné srdce, je to úžasné, opravdu moc… <3
No musím říct,že jsem na Toma neuvěřitelně naštvaná!!!Je to,s prominutím,nezodpovědný blbec,nejenom,že vezme Billa mimo oddělení,ale ještě mu dá kouřit trávu,neskutečné!!!!Jinak,ta scéna v prádelně byla moc hezká,jak mezi nima začala proudit chemie…to bylo úžasné,aspoň na chvíli byl Bili úplně v pořádku,ale bohužel jenom na chvilku…Tom vůbec nedomyslel,jak velký průšvih se mohl stát…překrásná povídka ♥♥♥
Every time when I read this, so I will change in almost all emotion. From the start…Tom, I understand him.He wouldn't be with Bill. I understand why he wanted sent him away. But I'm glad that he didn't it. It's seems that he has a certain bond to Bill. Just find out what exactly for bond is it. The scene in the laundry I had to smile. I imagine coughing and laughing Bill and I just had to laugh too. It was amazing that he was at that moment, as someone without a single problem. In another scene, when Tom choked again, I was almost breathless. Their closeness was so wonderfully written that I almost collapsed. And then the sudden Bill's condition. Im so wonder what he was going. Why so soon change hiz behavior. For this I wanted to cry. But I'm glad That calmed him and "came" him back. Now I just hope that the boys will not in a trouble. And as for Tom and Brigitte … wonderfully described scene. And frankly, I feel a bit sorry for Tom. He has compunctions towards his girlfriend which is understandable. I'm really curious how all the relationships develop. I repeat, but it's wonderful
Na tuhhle povídku čekám celý týden…na něco tak dokonalého z čeho nemůžu spustit pohled. Miluju to! Strašně se mi líbila scéna v prádelně, tom si nejspíš začíná uvědomovat, že k Billovi něco cítí, jen neví proč…a to je na tom to dokonalé…♥
Great like always <3 I know that in every my comment is something like ,,I love it <3" and so..but..I must write it agay. Its something new in *my* storyworld 😀 Tom's relationship to Bill is incredible.
Aww…I have almost forgot. I was really scared thatthe situation with Bill was real! 😀
Řekla bych, že Brigitte tak úplně neví… Ale to je dobře, asi by to, co má Tom tak úplně nepobrala. Vůbec když on sám v tom má pěkný guláš.
Musím se tedy ale přiznat, že v té prádelně jsem čekala minimálně pusu po té trávě. Ale nevadí, ono to určitě přijde. 🙂
Miluju tuhle povídku čím dál víc…**
Och..ten konc mě opět vážně překvapil..ale mile..:) jen ať na Billa Tom myslí pořád..;-) Miluju to jejich pomalé sbližování..:) Ja se tam dole v prádelce hladili…prostě krása…:)
[13]: To Sbííško tam být nemělo..:D
Já už newím,jak bych tuhle povídku ohodnotila,to je prostě tak ÚŽÁSNÝ!!!..ne to není úžasný to je něco víc…,prostě to nejde ani slovy popsat jaká je to bomba 😀
Lil kují za překlad :D…já jsem thááák šťastná xDDDD
Bože, úžasná povídka! Totálně nejvíc jí miluju!! Všechno je to úžasně popsaný a jak se prostě k sobě umějí chovat a všechno… Všechno je to totálně dokonalý!! <3
Oh miluju soboty z jednoho důwodu. Je tady další nowý díl tohohle skwostu. Nemá konkurenci. Je to snad to nejlepší co jsem kdy četla. Nawždy tuhle powídku budu milowat. Je naprosto geniální a wýjímečná <3
Co se týče tohohle dílu tak musím říct, že jsem díl četla jedním dechem. Byla jsem z toho ae aj smutná.
To jak Bill byl smutnej z toho, že Toma ráno nikde nenašel bylo smutný a zároweň roztomilý. Jde widět, že na Toma si až moc zwyknul. Možná, že už je na něm záwislý? Oh no ae musím říct, že jsem jenom ráda, že má Toma rád :*
A Tom? A jeho wzpomínky k jeho snu? Nemám slow. Oprawdu, oprawdu z toho nemůžu. Jde widět, že Tomowi na Billowi záleží a oprawdu ho k němu něco přitahuje. Ae on newí stále co. Ae já ano. Je to láska 😀 <3
To jak se něžně k němu chowal w prádelně mě dostalo troufala bych si říct až do kolen. Naprosto roztomilý a krásný. W jednu chwíli jsem si snad myslela, že Billa políbí. Ae místo toho hulili tráwu 😀 Ae pěkná to zábawa aj tak 🙂
Billowa panenka opět měla jiné jméno. Tohle mě wždycky tak dostane. Každou chwíli se jinak jmenuje. Roztomilý.
Co se týče Billowa wýpadnu z reality, spadnutí do swého swěta. Do swěta ztracení musím říct, že se mi chtělo až plakat. Je mi Billa tolik líto. Tom se k němu tak hezky chowá oh <3 Doufám, že si k sobě najdou ještě blíž cestu než doteď <3
Jinak co se týše Brigitte wůbec mi wadit nebude když odjede 😀 A myslím, že za chwíli ani Tomowi nijak nebude chybět. Ten má přeci Billa. Jen se k němu musí ještě wíc dostat. Pomoct mu a moct ho milowat <3 A to jak se milowal s Brigitte nebo spíše měl s ní sex a přitom myslel na Billa, říká jediné. BILL & TOM! <3
Už w tuhle chwíli chci umět přetočit čas aby byla opět sobota já se mohla kochat touhle nádherou, které nemám a nikdy nebudu mít dost <3
Snad se brzy dočkám 🙂
Opět jedno welké DÍKY LilKatie za dokonalej překlad bez kterého bych tuhle powídku nemohla číst. A taky jedno welké DÍKY autorce Undrockroll za tak ojedinělý nápad 🙂 Miluji tuhle powídku oprawdu moc! <3
tak, i když jsem teď přila, musela jsem si sem sednout a komentářek napsat. sama nevím, jak bych měla vyjádřit to, jak neskutečně moc miluju tenhle příběh. je dokonalý a já si div všechny nehty neokoušu, jak se těším na další dílek 😉 jako vždycky je mi líto billa 🙁
*děkuji moc, lil
Přiznám se, že jsem to nevydržela a povídku si v oroginále přečetla až úplně do konce. Je prostě úžasná, i když jsem konec čekala trošku jinak…ale nevadí. To ale neznamená, že se tady nebudu tšěšit každý týden na překlad. V češtině je to vždycky lepší 🙂
Úžasný díl, zkouření za pračkou 😀
Odzbrojující dílek s Billem a Tomanem v prádelně a kouření trávy xD hrozně se mi líbí, jak Toman na Billa vždycky civí, když se křehký Bill rozpovídá, a třeba jako dneska, mu začne vyprávět, jak je ta tráva silná, hnusná atd. xD Bill se vyzná. Něžný chvilky, strašně silný pouto se mezi nima utváří. Bill se podle mě už upíná k Tomovi, dokonce mu řekl, že ho má rád a miminko též. A Toman se snaží být s ním i v jeho světě, to je tak něžný… Dobře se do Billa zamilovává. Byl celý napjatý, roztřesený, sledoval mu rty a sebemenší detail na něm. A završil to opravdu s Brig, když u sexu myslel na Billa xD to se mu povedlo teda, obzvlášť ještě na konci. A ona si, chudák holka, myslí, že byl tak mimo z toho, že odjede. Kdyby tak věděla, že… xD
Bože, miluju onu povídku, autorku a překladatelku. Děkuju.
překrásné 🙂 Miluju tuhle povídku.
Nějak začínám tušit, že až odejde Brig na školu bude Tom s Billa tak v háji, že se zamiluje. Zkouření za pračkou- představa jich dvou jak hulí je opravdu směšná.
prooč prosím Vás mění ta panenka každej díl jméno?? 5 díl a panenka má 5 jméno. Čím víc jmen má tím víc je to pro mě záhada 🙁 🙂
Užasné….velké děkuji autorce i překladatelce 🙂
Přiznám se, že jsem minulej tejden nevydržela a přečetla jsem si tu povídku v originále. Což je co říct, protože moje angličtina je vlastně totálně špatná a umím anglicky jenom když se mi chce :D:D Takže jsem pochytila asi to nejhlavnější a teď už se jenom můžu těšit na Lil.Katiiny překlady, kde si to vychutnám. 🙂
Už je mi trapný pořád kolem dokola psát, jaká je to nádhera, ale… ona to JE nádhera, to se nedá vyjádřit jinak. 🙂
Synonymum dokonalosti? – Committed <3
"Oh God, it was a dream!" First thing I said after reading the beginning^^ No, seriously. It is more plausible that it was just a dream.
Tom finally realized that Bill is more flimsy than he ever thought. That he can't treat him as a "normal" boy. Bill is so broken and… yeah, ill. Seriously ill. Tom knows it now. But I still feel he really want to help Bill. He actually doesn't know how but I'm sure he will try again and again.
It was so cute when Bill told Tom that he likes him… And then he was suddenly lost in himself… But it looks like Tom is probably the only one to help him.
P.S. I'm always quivering while reading^^
Co si nemyslí ta husička Tomová xD To mě rozesmálo ten konec.
Je to nádherná povídka, těším se až něco bude mezi Billem a Tomem x)
Naprostá nádhera…každý díl doslova hltám a přeju si, aby ještě nekončil… fakt, tohle je nejlepší povídka, jakou jsem kdy četla… MILUJU JI!!! ♥
Kdyby jen Brigi vedela ….moc skvostna povidka vazne tohle nema konkurenci…Miluju tuhletu povidku
totálně dokonalá povídka…miluju jíííí
Tak Tom je teda v peknej prdeli 😀 myslieť na Billa počas sexu so svojou priateľkou teda nie je moc dobré 😀 pekne do toho spadol… Strašne sa mi páčilo, keď boli s Billom, aj keď neviem či Billa zhuliť bolo správne, ale nevadí 😀 keď boli pri sebe tak blízko tak som si fakt myslela, že sa Tom neudrží a Billa pobozká, neviem si predstaviť ako by na to Bill reagoval. Ách on bol zase taký normálny a zase mal ten skrat, ešte že ho Tom vždy privedie zase naspäť do reality, no teda reality ako takej :)… Je to naozaj pekné 🙂 neskutočne sa mi to páči 🙂