autor: Greenie
Zdravím Twincestníci… 🙂 tak sem se rozhodla napsat povídku… doufám že se bude aspoň trochu líbit a že mě nevyženete vidlema a hořícíma pochodněma :D… příjemné čtení… mějte se a smějte se… s pozdravem Greenie
„Ne, nic ti nedám! A táhni!!“
„Noták, Brandone prosím… co ti to udělá, když mě dáš jednu jedinou zasranou dávku?“ prosil chvějícím se hlasem černovlasý chlapec s nezdravě zabarvenými kruhy pod očima a s několika jizvičkami na předloktí… který klečel před svalnatým, potetovaným, dvoumetrovým a špatně naladěným dealerem…
„NE!!! Už sem ti řekl, že pro tebe nic nemám, Bille… a i kdyby, máš tu prachy?“ prsknul na něj hromovým hlasem.
„Jo, mám… tak sem naval, co máš a já vypadnu!“ pískle zalovilo v kapse, vytáhlo několik zmuchlaných bankovek a vrazilo je Brandonovi do ruky. Ten si obnos hned přepočítal.
„No tak já se podívám, co tu mám…“ zašklebil se a odešel do další místnosti „…Jako obvykle??“ křiknul na Billa.
„Jo, ale tentokrát bez injekce… tu mám…“ bylo mu odpovězeno… tak přinesl průhledný pytlíček s bílým práškem a předal jej Billovi.
„Takový obchody se mně líbej… přiďte zase, milostivá slečno…“ zasmál se a otevřel dveře, kterými černovlasý chlapec proběhnul jako blesk. Seběhl schody z domu ven a dál běžel temnými ulicemi, které osvětlovalo pomalu vycházející ranní slunce. Až se zastavil před domem, kde bydlel se svým bratrem… Potichu otevřel hlavní dveře, zul si boty a v tichosti se chtěl přemístit do svého pokoje. Když byl v polovině schodů, tak se najednou rozsvítilo světlo. Bill se otočil a pod schody stálo jeho dvojče.
„Kde si byl? Můžeš mi to laskavě říct?!?“ řekl naštvaně bratr tázaného
„Kde bych byl? Byl sem se projít, nemohl sem spát… je to trestný? To mě chceš zabít, pochcat a rozšlapat?“ zašklebil se Bill
„Ne teda, pokud si nebyl za Brandonem, Sikkim, Danielem, Michaelem a nebo někým takovým…!“ Tomův hlas bral na hlasitosti a Bill se ho začínal bát…
„Nebyl sem u nikoho z nich! Pokud si nepamatuješ, řekl sem ti, že sem s drogama skončil… Copak mi nevěříš?“ pípnul a utekl do svého pokoje, kde se zamknul. Zády se opřel o dveře a sjel k zemi, kde se rozplakal… On s tím chtěl skončit, opravdu chtěl, jenže to nešlo… Ta „zrůda“ byla silnější než nebohý chlapec… Vždyť začal jenom kvůli tomu, aby „zapomněl“ na Toma a přestal o něm snít jako o milenci, a aby přestal toužit po jeho dotecích a polibcích. Ale copak to šlo? Dyť by se mu vysmál, a možná by ho i odsoudil, kdyby mu řekl ty dvě slůvka, která v sobě dusí už tak neuvěřitelně dlouho…
Utřel si oči od slz, zvedl se a začal vyndávat knížky z knihovny. Když byly všechny pryč, oddělal tajnou skrýš, kterou měl v zádi knihovny a schoval tam balíček s bílým práškem k několika injekčním stříkačkám a dvěma ampulkám. Jen co narovnal všechny knihy na své místo, tak dopadl vyčerpán na postel. Najednou se ozvalo tichounké klepání, poté vrzly dveře a dovnitř místnosti nakoukla dredatá hlava.
„Mohu dál?“ zeptal se Tom s provinilým výrazem v jeho čokoládových očích. Bill jenom kývnul hlavou a posunul se na posteli, aby udělal místo pro dvojče. Tom si sednul těsně vedle svého brášky a smutně na něj hleděl.
„Promiň mi to… Já-já ti věřím… Nevím, jak mě to mohlo jen napadnout… promiň,“ pousmál se a pohladil Billa po tváři. Ten při doteku přivřel oči… Najednou pokoj zahalilo ticho, oba dva chlapci si upřeně hleděli do očí… Byli si tak blízko. Ani jeden se nepohnuli a ticho začínalo být trýznící. Tom se pomalu přisunul blíž, prstíky se dotknul Billových rtů a očima těkal z očí na rty a zase naopak. Bill se nemohl pohnout. Najednou cítil, jak se jemně Tomovy rty dotkly těch jeho, ale v zápětí všechno skončilo.
„Promiň. Já… teda to… no spíš… eh… promiň,“ Tom se zvedl, a když se ztrácel za zavírajícími se dveřmi, tak Bill potichu zaprosil.
„Neodcházej, zůstaň tu se mnou… prosím,“ dveře se najednou zarazily v pohybu… Slyšel ho Tom? Vrátí se? Nebo nic neslyšel a odejde tak rychle, jak přišel?
autor: Greenie
betaread: Janule
Je to zajímavý tak honem dál
Začíná to úžasně, těším se na další díly
To vypadá zajímavě
Další dílek co nejdřív!
Začíná to fakt dobře! 😉
Sikki, neříkal si takhle Nikki Sixx v jeho heroinovejch letech?
tak kde mám tu hořící pochodeň??? Sem jí asi ztratila, takže tě nikam nepoženu..xDDD
waw.. je to suer pribeh.. len tak dalej.. neviem sa dockat pokracovania 😀
zůstaň tam… prosím
Tahle povídka začíná skvěle. Těším se na další díly !!
[5]: jj říkal 😀 takovýho drogystu sem si jako dealera nemohla odpustit 😀
C.J.: Neříká si tak náhodou Carl z GTAčka? :))))
***
Prosímtě, na co hořící pochodně a vidle? Je to naprosto úžasnýýý x)) Jen mě mrzí, že Bill Tomovi lže. Možná, kdyby řekl pravdu, tak by to spolu nějak zvládli. Takhle o tom pochybuju x(