Break the Ice 7.

autor: RosePhantom

Ahojky 🙂
K tomuhle dílku „Breaka“ jak jsem si to osobně pojmenovala, bych vám chtěla něco říct. Měla jsem opravdové dilema, když jsem překládala jednu část, a to tu, ve které má Tom „lekci angličtiny.“ V originále to dává naprosto dokonalý smysl, ale v češtině by to ztratilo význam, kdybych to prostě přeložila, takže jsem vám to nechala v originále, abyste to viděli, jak to má být a v závorkách máte český překlad. Snad to nikomu tady nebude vadit, ale ani já, ani Katie a ani Janule, jsme to jinak nevymyslely, a tak máte tohle. Nejste hloupí, takže se nebojím, že by s tím byl problém! 🙂 Kdyby přeci jen něco, v komentářích vám to já – nebo i Janule určitě – ráda vysvětlím.
Příjemné čtení, Deni 🙂

„Mimoškolní aktivity?“
Slečna Roth přikývla. „Jedna z věcí, které vysoká škola po výměnných studentech požaduje, je široké rozmezí mimoškolních aktivit. Dokazuje to, že se zajímají o místní kulturu.“
Bill nakrčil obočí. „Nedělám žádnou z těch blbostí. Jak mám být schopný mu pomoct nějakou takovou aktivitu najít?“
„No, Tome, co rád děláš?“ zeptala se, a i když si byl Bill jistý, že jí Tom rozuměl napoprvé, zopakovala mu to v němčině. Tom pokrčil rameny a poklepal perem o papír, který ležel před ním.
„Uuh?“ Podíval se na Billa, který protočil oči směrem k učitelce. „Kytara?“
Bill se zaculil nad jeho přízvukem. „Co mu to přinese?“
„Mohl by hrát v nějaké kapele, nebo brát nějaké extra lekce.“
„Tom nepotřebuje lekce,“ řekl Bill příkře.
Slečna Roth při Billově tónu strnule pokrčila rameny. „Jestli je to jediná věc, kterou se chce zabývat, nenapadá mě nic jiného, než že by ještě mohl učit hrát předškoláky.“

„To zní hloupě.“ Bill se sklouznul níž ve své židli a překřížil si ruce na hrudi. „A proč o Tomovi mluvíme, jako by tu vůbec nebyl?“
„Snažím se tě do toho zapojit, Bille,“ povzdechla si a mnula si kořen nosu. „Ty s ním žiješ, znáš ho lépe než já.“
„Ale podstata věci je přímo tady!“ sklouznul se Bill na kraj své židle a oběma rukama ukazoval na Toma, jako by byl součástí nějaké výstavy. Tom vybuchl smíchy, zatímco slečna Roth se na něj přísně dívala.
„Zapomeňte na to,“ prohlásila nakonec. „Dohodneme se na tom příště.“
„Super, takže můžeme jít?“
„Ne,“ řekl Tom a lítostivě se usmála na Billa, kterému poklesla čelist. „Mám anglickou lekci.“
„Tvoje angličtina je fajn,“ zakňučel Bill.
„Je to an English lesson, Tome, protože slovo „anglický“ začíná samohláskou,“ přerušila ho slečna Roth. Začala to vysvětlovat v němčině a Bill po ní střelil takovým pohledem, že by byla na místě mrtvá, kdyby zíral dost dlouho. Jaká mrcha.

„Byla už to ta lekce?“
„Bille Kaulitzi, jestli nebudeš sedět zticha a chovat se slušně, pošlu tě na chodbu, kde si v rohu můžeš lakovat nehty s roztleskávačkami. Rozumíš?“
Bill zasyčel skrze zuby a zíral dolů na své ruce. „Au.“
„Promiň,“ zamumlala.
Bill stiskl rty k sobě a seděl tak tiše, jak jen bylo možné, zatímco sledoval, jak slečna Roth vytáhla nějaké zářivé kartičky. Zahlédl vršky pár karet a zjistil, že některé mají dvě červená slova, a jiné jen jedno červené. Při bližším pohledu zjistil, že karty s jedním slovem jsou „stažené tvary.“
„Dobrá,“ začala slečna Roth. „Vedl sis velmi dobře se svou angličtinou, Tome. Je to velmi působivé, že někdo ve tvém věku už to zvládá tak výborně.“
„Děkuji vám,“ usmál se Tom.
„Tahle rychlá lekce tě naučí používat zkratky, které Američané používají neustále. Je to jako slang. Pomůže ti to znít více jako rodilý mluvčí.“ Tom přikývnul a slečna Roth vytáhla první kartičku se slovy ‚I will.‘ „Můžeš s těmito slovy utvořit větu?“
Tom zamyšleně zíral na kartu. „I will…help make dinner.“ („Já pomůžu… udělat večeři.“)
„A já pomůžu sníst večeři,“ dodal Bill a mrknul nad jeho nepotřebnou asistencí.
„Myslím, že tohle šlo,“ zaculila se slečna Roth. Otočila kartičku, kde bylo tučně napsáno ‚I’ll‘. „Tomuhle se říká zkrácený tvar. Používá se to, když spojíš dvě slova, aniž by přitom ztratila svůj význam. Například „I’ll znamená to samé jako ‚I will'“ řekla a odložila kartu. „Teď zopakuj, co jsi řekl, ale místo I will použij I’ll zkrácený tvar.“
Tom chvíli nechal vstřebávat její anglické vysvětlení, než se nadechl. „I’ll help make dinner.“ (Pomůžu udělat večeři.)
„And I’ll help eat dinner,“ zaculil se Bill.
„Bille,“ varovala ho.
„Co? Já pomáhám.“
„To je další zkrácený tvar, Tome,“ pokračovala a Billa naprosto ignorovala. ‚I’m‘ má ten samý význam jako ‚I am‘. Můžeš mi s tím utvořit větu?“

Tom si dal opravdu na čas s přemýšlením. Bill už se obával, že neodpoví, protože na něj zvláštně pohlédl před tím, než reagoval.
„I’m sorry about that one night.“ („Omlouvám se za tu noc.“)
Bill trhnul hlavou a zíral na Toma. Tohle rozhodně nebyla náhodná věta, kterou by řekl jen tak; měla nějaký význam. Ale o jaké noci to mluví? O noci? Protože to už bylo minimálně před několika týdny. Jak to může Toma znepokojovat, když už se kvůli tomu Bill nechová divně?
„Velmi dobře,“ usmála se slečna Roth. Vytáhla další kartičku, kde bylo napsáno ‚don’t.‘ „A co tohle?“
„Don’t,“ povyskočil Bill. Pokračoval i přes varovný pohled učitelky. „To znamená ‚do not‘. As in… don’t be.“ („Jako…Neomlouvej se.“)
Tom mu věnoval nepatrný úsměv, než vytáhl další kartičku. „Should not.“ Odložil ji. „Shouldn’t… Why shouldn’t I?“ („Proč bych neměl?“)
Slečna Roth střelila tázavým pohledem mezi dvěma chlapci, když Bill vytáhl další kartičku.
„Was not, wasn’t. Because it wasn’t bad.“ („Protože to nebylo špatné.“)
Tom se začervenal a sáhnul po další kartě z hromádky, kterou si vytvořil.
„Might’ve, might have.“ Tom se na moment zamyslel. „I though you might’ve been mad about it.“ („Myslel jsem, že bys kvůli tomu mohl být naštvaný.“)
„Ne,“ zašeptal Bill, zavrtěl hlavou a sáhnul po další kartě. „There is, there’s… There’s nothing making me mad. (Není tady nic, díky čemu bych byl naštvaný.) Byl jsem jen trochu…šokovaný, tipuju. A vyděšený.“
Z ničeho nic zazvonil zvonek a způsobil, že všichni tři nadskočili. Slečna Roth si začala skládat kartičky a koutkem oka sledovala pár před sebou.
„Moment, ještě jednu.“ Bill hrábnul po další kartičce a ukázal ji Tomovi. „It is, it’s… But it’s okay.“ (Ale je to okay.“) Vrátil kartu zpět učitelce a přisunul se blíž k dredatému teenagerovi. „Že?“
Tom přikývl a ukradl Billovi jeden polibek, když se k nim slečna Roth otočila zády. Začali si balit své věci, když začali třídu zaplňovat ostatní studenti.
„Děkuji Vám, slečno Roth,“ zazubil se Tom a hodil si batoh přes rameno. „Dnes jsem se hodně naučil.“
Slečna Roth se usmála a sledovala ty dva, jak opouštějí její třídu, až příliš blízko u sebe. Schovala kartičky do zásuvky a s povzdechem se postavila.
„Já také,“ zamumlala.
———————

„Tome, to je úžasné!“ Zasmála se Simone.
„Možná to nebude dělat, mami,“ protočil Bill očima a vzal z lednice dvě lahve sodovky.
„Myslím si, že je to úžasné. Je zábava pracovat s malými dětmi. Jsou rozkošné.“
„Možná, když se nesnaží být rockovou hvězdou na akustice, že?“
Tom se zaculil a přikývl, vzal si od Billa pití, které mu nabízel.
„Nevím.“ Pokrčil rameny a se zasyčením otevřel plechovku. „Myslím, že to udělám.“
„Dobrá volba,“ usmála se Simone. „Můžu napsat e-mail slečně Roth hned teď, jestli chceš. Bude nejlepší, když začneš co nejdříve.“
„Jasně,“ usmál se Tom. „Děkuju.“

Bill sledoval svou matku, jak mizí do pracovny před tím, než se vyhoupnul na stůl v jídelně a usrkával ze své sodovky. „Takže…“ začal.
Tom pozvedl obočí. „Takže…“
„Vážně jsem tě s tímhle nervoval celou tu dobu?“
Tom pokrčil rameny. „Trochu.“
„Nemyslím si, že ses toho musel bát. Myslím, očividně…“ Bill si skousnul ret a párkrát to zopakoval. „Vypadal jsi tak silně, jistě… ohledně toho.“
Tom se zaculil. „Nechci tě vystrašit. Je to pro tebe nové, že?“
„Uhm.“ Bill cinknul piercingem o plechovku. „Jo, uhm, je to nové.“
„Není v tom takovej rozdíl,“ řekl Tom a plaše zaskřípal zuby.
„Ale je.“

„Dobře.“ Vzal od Billa plechovku a postavil ji na stůl vedle své. Přesunul se před Billa a jemně jej hladil po nohách. „Jedna rozdílná věc je v téhle části,“ řekl Tom a použil volnou ruku, aby jí přejel přes Billovu hruď, přes tenkou látku trička jemně třel jeho bradavky. Tom přitiskl celou dlaň a roztáhly prsty.
„Moje srdce?“ zeptal se Bill. Tom si odfrkl a zavrtěl hlavou.
„Ne, tohle.“ Umístil obě ruce přes Billovy bradavky a stiskl, což způsobilo, že se Bill zaculil.
„Oh, prsa,“ zakřenil se. „Ale no tak, jsou pěkně sexy. Nemůžeš říct, že je nenávidíš.“
„To ne, ale je to něco rozdílného.“
„Jo, okay.“ Bill přiložil ruku na Tomovu hruď a přejel dlaní přes hladkou část. Pořád to bylo divné, nenarazit na žádná prsa, ale tipoval, že si na to dokáže zvyknout. „Hej, je tu další věc.“
„Hm?“ Tom se od něj odklonil a podíval se dolů, kde si Billův ukazováček přejížděl po zapínání jeho džín. Zaculil se a zachytil Billův pohled. „Jo, to je jeden rozdíl.“

Bill nakrčil nos v tichém smíchu a zvedl ruce, aby si je spojil za Tomovým krkem. Spojil jejich rty v lehkém polibku a cítil další pár dlaní, které ho objaly zezadu a hladily po zádech. Usmál se do polibku a sklouznul se blíže ke kraji stolu, zesilujíce svůj stisk kolem Toma. Tom zasunul dlaně do zadních kapes Billových kalhot, a Bill tiše vyjeknul, jak se mu rozběhl mráz po zádech.
Bill zatahal za pár Tomových dredů, aby ho od sebe odtáhl a věnoval mu krátký moment, kdy mu zíral do očí. Kdyby se díval dost dlouho, byl si jistý, že by se nakonec v těch tmavých, svůdných očích ztratil. Tom nakonec zamrkáním přerušil Billův lehký trans. Zaculil se a přitulil se k Tomovým rukám, lehce vyjeknul, když cítil, jak ho štíply přes džínovinu.

„Okay kluci, email je poslaný.“ Ve chvíli, kdy Tom slyšel Simonin hlas na konci chodby, okamžitě se odtrhnul od Billa a chmátnul po sodě a trhavě se napil.
„Ta je moje,“ zasyčel Bill. Tom protočil oči a vyměnil si pití s Billem, a zaculil se, když viděl, jak se šťastně napil.
„Děkuji Vám,“ řekl Tom, když Simone vešla do místnosti.
„To je maličkost,“ usmála se. „Co byste si vy dva dali k večeři? Dnes jsme to jen my tři, takže můžeme mít, na co máte chuť.“
„Pizza!“ řekli oba společně. Bill ukázal na Toma.
„Jinx! Dlužíš mi kolu, Tome,“ vyjekl Bill. Zmatený Tom se podíval na plechovku ve své ruce a nabídl ji Billovi. Ten se zasmál, zavrtěl hlavou a odstrčil Tomovu ruku. „To je vtip.“
„Oh.“
Simone se zasmála. „Okay, je to pizza. Bille, pomůžeš mi v kuchyni?“
„Jasně,“ povzdechl si, seskočil ze stolu a následoval jeho matku.

„Vy dva vypadáte, že spolu vycházíte mnohem lépe,“ usmála se. „Vyřešilo se to všechno?“
„Jo, jsme v pohodě.“
„Takže byl ten polibek nedorozumění?“
„Oh,“ zamumlal Bill. „Je to v pohodě, my jsme v pohodě. Víš jak, všechno zapomenuto.“
„Dobře pro tebe,“ poplácala Simone Billa po rameni, pomalu přikývnul.
„S čím potřebuješ pomoct?“
„S ničím,“ zasmála se a vytáhla zlaté stránky. „Jen chci vědět, s čím to chcete.“
„Se vším.“
„Tak to bude snadné.“ Simone zvedla telefon a vytočila číslo do pizzerie. „Jdi říct Tomovi o večeři.“

Bill se vrátil zpět do jídelny a našel Toma před nástěnným kalendářem. Postavil se vedle něj a sledoval, kam směřuje Tomův pohled.
„Co je tohle za den?“ zeptal se Tom a ukázal na jeden ze dnů v nadcházejícím týdnu.
„Díkůvzdání,“ odpověděl Bill. „Je to den, kdy rodiny dělají velkou večeři s krocanem, bramborami a koláčem a ostatními druhy jídla. Vlastně jenom jíš, dokud nejsi totálně plný a jediné, co můžeš dělat, je sedět a po zbytek noci sledovat televizi.“
Tom věnoval Billovi vůbec ten nejzvláštnější pohled. „Proč?“
Bill nad tím jen mávnul rukou. „Je to jen nudná historie. Nezajímalo by tě to.“
„Ano, zajímalo,“ trval na svém Tom. Bill zíral na hladový pohled dredatého chlapce, zatřásl hlavou se šťastným uculením.
„Okay. Fajn.“ Kývnul na Toma, aby ho následoval ke schodům. „Musíme se na to podívat na internetu, nepamatuju si to všechno z hlavy.“

Tom se zazubil a zrychlil své tempo, a chytil Billa za ruku. Bill se otočil a podíval se na jejich spojené dlaně, a pak na Toma. Cítil, jak jeho tváře zaplavilo horko, když lehce stiskl jeho ruku a pocítil náhlý zájem naučit se o jejich svátku.

autor: RosePhantom
překlad: Deni
betaread: Janule

20 thoughts on “Break the Ice 7.

  1. Yeah, když jsem ten díl četla v originále, koukala jsem na to a napadlo mě, jak se ti to podaří přeložit. Ale samozřejmě jako vždy je to úžasné. :))
    Jinak k ději: ten díl je prostě perfektní. 🙂 Právě ta jejich slovní hra je úplně úžasná. 🙂

  2. dalsi uzasny dilek. Snad jeden z nejlepsich! Strasne se mi libi, kdyz je to mezi nimi takove v zacatcich… A ta lekce, super. Opet diky Deni 🙂

  3. To je… prostě.. ach.. nemám slov.. co budu jenom dělat, až Tom odletí zpátky?? nebo.. snad nee??;)
    jinak k An English lesson… 😀 "A já pomůžu sníst večeři" .. konec 😀
    btw: neříkejte mi, že ho ty pitomý zkrácený tvary neučili už dřív:D to bylo asi první, o čem nám učitelka řekla 😀

  4. Na tenhle díl jsem se šíleně těšila už od pondělí. Fakt bomba, neskutečně se mi to líbí 🙂

  5. [4]: 😀 Jo, Bajiku, to bylo přesně to, co mě napadlo, když jsem to četla prvně… to je zřejmě představa rodilé mluvčí, jak se cizinci učej angličtinu 😀 Ale spíš se jí to prostě hodilo do povídky, tak to použila 😀 To by musel bejt Tom vážně trotl, aby neznal stažený tvary, když perfektně ovládá řeč. 😀 Když je znám odjakživa i já 😀

  6. Oni jsou tak, tak úžasní! ^^ Nic víc už ani nepotřebuju chtít. Jen stále další a další díly téhle šíleně perfektní dokonalosti, která je mou drogou!

  7. No paráda, i ten překlad, krásně se dalo všechno pochopit a vyvodit. Akorát nechápu, že Toma učili stažené tvary, vždyť to je v angličtině základ, který se používá snad v každé větě, to by měl Tom správně už znát a teď to jenom opakovat… Ale to je zas jenom můj názor…
    Jinak krásné, líbí se mi, jak k sobě kluci mají pořád blíž a blíž. Začíná se to pěkně vyvíjet… jen tak dál:-D

  8. Ooo, ta část na té lekci mě rozesmívala. 😀 Bylo to super. Už se těším na další díl <3

  9. Naprosto úžasný díl!!!! Logiku toho, co se Tom učil neřeším, protože to vlastně není podstatné, podstatné je to, jak úžasný rozhovor mezi klukama to byl, nemělo to chybu =), i když mám takový pocit, že slečna Roth už něco tuší =) Ale ještě lepší byla ta scéna v jídelně, to bylo perfektní ♥ V podstatě nevinné, a přitom nádherně sexy a  úžasně popsané ♥ Nevím, čím to je, ale tahle povídka má prostě takové to "Něco", co ji dělá vyjímečnou ♥♥♥

  10. Originální způsob, jak někomu sdělit omluvu. To se mi líbilo. 🙂
    A pokud se já můžu vyjádřit ke staženým tvarům. Tak mě teda pěkně serou. Když to totiž na mě vychrlej, tak nikdy nevím, který je to slovo.
    Ale radši k povídce. Další bylo super, když Tom dával Billovi lekci "co je jiné". Vůbec při celém tomhle dílku jsem se tu cuculila, jako blázínek. Už se těším, až chlapci pokročej dál. 🙂

  11. je to opravdu super povídka, hned si mě získala, nejvíce se mi líbí jak tady kluci mají nevšední role a povahy… opravdu jedna z mých oblíbených povídek!!!

  12. Deni, obdivuju a miluju tvoje překlady. ^^ Tuhle FF jsem si zamilovala a jsem ráda, že ji někdo překládá.
    Lekce angličtiny byla… dokonalá. ^^

  13. Souhlasím s Ainikki♥
    Bylo to naprosto dokonalý a kupodivu – jsem těm větám ze začátku co se týče vaření a snězení večeře ♥
    Je to úžasný, naprosto to zbožňuju a furt se těším na další a další díly… ♥

  14. 🙂 tohle je tak úžasná povídka, že to snad ani není možný..
    "Učení" stažených tvarů byla samozřejmě naprostá blbost a ze začátku mě to trošku rozladilo – hodně to ubralo povídce na opravdovosti – ale to jsem autorce záhy odpustila, když vyšlo najevo co s tímto jednoduchým "učením" vymyslela. Naprosto úžasnej nápad a pro mě jasný signál – vzdávám to česky a jdu to dočíst v originále.. Já prostě nikdy překládanou povídku nedočtu v češtině.. hrůza se mnou 😀
    Autorce i překladatelce tleskám! ♥

  15. Chcu další díl, hned teď. Bylo to naprosto dokonalý! Miluju onu povídku. Jejich vztah mezi sebou… a lekce angličtiny byla v´převelice prospěšná xD Též mě zarazilo, že by Toman neznal kracování xD To nás učili okamžitě, jak jsme začali s angličtinou xD
    Děkuju za překlad ♥♥

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics