autor: RosePhantom
Bill zazíval, znuděný svými povinnosti. Nebyla to jeho vina; měli pracovat ve skupině. Ale když se řekne ve skupině, znamená to, že je vystrčený ze všech povinností, a jediným jeho úkolem je všechny podepsat. Ale nevadilo mu to. Byl naprosto v pohodě s tím, nedělat naprosto nic a dostat dobrou známku.
Uvažoval o tom, že se zbaví své žvýkačky. Už dlouho neměla žádnou chuť, ale byl moc líný na to se zvednout. Byl zaujatý odhadováním vzdálenosti mezi jeho židlí a odpadkovým košem, když mu někdo poklepal na rameno. Bill naklonil hlavu, aby viděl brunetku s brýlemi, která si ho prohlížela.
„Ty jsi Bill, že?“ Chtělo se mu smát, i když byl ohromen. Byl už skoro konec ledna a skoro polovina třídy už ho konečně zaregistrovala, o hodně méně však znalo jeho jméno.
„Yeah,“ přikývnul a narovnal se, když cítil, že se mu do hlavy tlačí už moc krve.
„Viděla jsem tě hodně s tím německým klukem.“ Její tváře se lehce zbarvily do červena, když skousla mezi zuby konec své tužky. „Znáš ho?“
Bill přikývnul.
„Jmenuje se Tom. Bydlí s mojí rodinou během téhle výměnné blbosti.“
„Vážně?“ zauvažovala. „Moje sestra udělala to samé. Akorát ona si vybrala navštívit Francii.“
„Wow. Vážně? Nevěděl jsem, že je to tak běžný.“
„Nemyslím, že běžný je to správné slovo,“ zasmála se lehkomyslně, odložila tužku na stůl a stáhla si brýle. „Bydlela v rodině se čtyřmi dětmi a svobodnou matkou. Zapracovalo to na jejím rozmazleném chování.“
Billovi lehce poklesla čelist. „Typuju,“ pousmál se. Přetočil se na židli a vzadu překřížil ruce. „Jak se jmenuješ?“
„Caroline,“ odpověděla a odhodila si pár zvlněných vlasů přes rameno. „Takže… Tom to bylo? Jak si vede?“
„Myslím, že si vede výborně,“ odpověděl Bill. „Jeho angličtina je výborná a je šíleně chytrej. Doopravdy nemá s ničím problém a vypadá, jako by se o spoustu věcí ani nestaral.“
„Víš proč?“
Bill pokrčil rameny. „Myslím, že je to prostě způsob, jaký je. Neptám se ho.“
Caroline pozvedla obočí. „Neptáš?“
Učitel si za katedrou hlasitě odkašlal a poklepal si na hodinky, když se na něj Bill s Caroline podívali. Bill se napůl otočil ke své přidělené skupině a protočil oči, když si ho ani nevšimli. Pár minut věnoval pozornost jejich konverzaci, než střelil pohledem po učiteli, který byl zaměstnaný stohy papírů. Otočil se čelem zpět ke Caroline, která dopsala větu a zaměřila se na něj.
„Takže?“ zazubila se.
„No, um, vážně ne.“
„Proč ne?“
Bill se zakřenil. „Kluci opravdu nemluví o kravinách, jako jsou tyhle.“
Protočila oči. „Myslím, že je to sranda, dozvědět se něco o někom, kdo je z naprosto jiné země,“ pokrčila Caroline rameny a podepsala se na svou práci. „Má sestra strávila čas tím, že si povídala s každým dítětem z té rodiny. Vyprávěla mi o nich pak různé věci, jako třeba to, proč nemají otce.“
„A samozřejmě umí francouzský přízvuk,“ pokračovala Caroline. „Naučil tě Tom něco německy?“
Bill si promnul krk, zajímalo ho, kam všechny tyhle otázky směřují. „Asi toho o něm vážně moc nevím.“
Caroline se usmála. „Neublíží ti se zeptat. Jsi dobrý posluchač a jsem si jistá, že Tom ocení tuhle možnost.“
Bill pomalu přikývnul a bezcílně se rozhlédnul po třídě. Udržoval svůj pohled mimo profesora a hrál si s jedním rukávem na bundě. „A… proč se staráš?“
Nakoukla přes brýle a odhodila stranou pár vlasů. „Chodíme spolu na pár předmětů, ale je hrozně tichý a odtažitý od všech. Smát se nebo mluvit ho vidím, jen když je s tebou.“
„Vážně?“ Bill se zaculil a jeho srdce až zabolelo zbožňováním. Caroline přikývla a ztišila hlas, když se předklonila blíž k němu.
„Jestli ti Tom věří tak moc, jako to vypadá, určitě mu nebude vadit být k tobě upřímný.“
„Pět minut, třído. Nepromrhejte je,“ oznámil učitel. Bill se zaksichtil a přes rameno se podíval na práci své skupiny, která už byla téměř hotová, aniž by udělal jednu jedinou věc.
„Možná by ses na to měl aspoň podepsat,“ doporučila mu Caroline s úšklebkem.
„Yeah…“ Začal se otáčet, když si něco vybavil. „Hele, Caroline. Jestli chodíš na nějaké hodiny s Tomem, tak to musíš být docela chytrá, co?“
Caroline pokrčila rameny a zacvakla tužku, když dopsala svou větu. „Asi.“
„Otoč se kurva, Kaulitz,“ vyštěkl někdo z jeho skupiny před tím, než po něm hodil propisku. Bill se otočil, zvednul pero ze země a zamával pro papír.
Poté, co jim vrátil jejich projekt a sbalil si své věci, konečně zazvonilo. Jen tak tak se vyhnul dalším připomínkám od učitele, že je opět jedním z prvních, kdo opustil jeho třídu.
Cesta na další hodinu vedla kolem třídy slečny Roth, která už se zaplňovala studenty, zastavil se. Nakouknul do třídy a našel učitelku neomylně stát před tabulí. Bez zaváhání vešel dovnitř a čekal u jejího stolu.
Slečna Roth se otočila, aby si vzala něco ze stolu, a našla tam Billa. Usmála se. „Nazdárek.“
„Dobrej,“ odkašlal si Bill. „Um, na které úrovni je tahle třída?“
„Jsou to začátečníci, bohužel,“ povzdechla si. „Neberou to vůbec vážně, takže jsem tu spíš jako vychovatelka.“
„Můžu na tuhle hodinu zůstat?“ zeptal se.
Slečna Roth mu věnovala pohled. „Nechceš tak jen vynechat svou další hodinu, že?“
„Ne,“ odpověděl Bill a věnoval jí pohled. „Chci se naučit něco německy… pro Toma. Dobře?“
Slečna Roth chvíli studovala Billův obličej. Nakonec přikývla. „Posaď se dozadu,“ mávla rukou. „A jestli uvidím jenom náznak telefonu, vyhodím tě ven.“
Bill přikývnul a posunul si pruh od tašky výš na rameno. Vydal se k nejzadnější lavici a protočil oči, když na něj prváci nepokrytě zírali. Posadil se na své místo a vytáhnul si poznámkový blok s tužkou a začal si přepisovat, co už slečna Roth stihla napsat na tabuli.
„Dobře,“ začala slečna Roth. „Kdo z vás tady kolem potkal toho německého chlapce?“
Pár prváků zvedlo ruku.
„Je to čtvrťák?“ Pokračovala. „Docela vysoký, dredy, piercing ve rtu.“
„Dredy?“ zeptal se nějaký kluk, evidentně až moc cool na školu, soudě dle způsobu, jak seděl na své židli. „Je černej nebo co?“
Pár studentů se tiše zasmálo a Bill se zamračil. „I bílej kluk může mít dredy, víš,“ mrknul na něj.
Ten kluk se otočil na Billa. „Očividně můžou nosit taky make-up.“
„To stačí, chlapci,“ přerušila je slečna Roth a věnovala přísný pohled nevychovanému prvákovi. „Jmenuje se Tom, je z Německa a tenhle rok je tady na výměnném pobytu. Bydlí s Billem,“ ukázala na něj, „během svého pobytu tady. A je také důkazem toho, že je možné se naučit i další jazyk.“
Bill přikývnul na učitelčino sdělení, když se na něj většina studentů otočila. „Takže dávejte pozor,“ doporučil s úšklebkem.
Slečna Roth protočila oči. „Bill je tady jen pro dnešek, aby pochytil pár věcí, které už jsme se naučili. Takže ho ignorujte. Bude se chovat, jako by tu vůbec nebyl. Že?“
Bill se jen zakřenil.
———————
Když Bill nenašel Toma v jeho místnosti, pomalu sešel schody do obývacího pokoje. Viděl dredatého teenagera sedět pohodlně na pohovce, jak si čte knihu, zatímco zběžně hladí Kazimíra. Zbaběle přešel k pohovce a dopadl na ni. Odkašlal si.
„Was machst du?“ zeptal se německy a doufal, že to vyslovil správně.
Tom odpověděl ve svém mateřském jazyce, aniž by odtrhnul pohled od knihy. Zabralo mu to delší moment, než se konečně s úsměvem podíval na Billa. „Mluvil jsi německy,“ zasmál se.
„Jo, mluvil,“ zaculil se Bill dětinsky. „A teď, cos říkal?“
„Že se učím,“ zopakoval Tom. „Kde ses naučil, jak to říct?“
„Vynechal jsem psychologii a byl na jedné hodině slečny Roth.“
„Vážně?“ zeptal se Tom a zavřel učebnici, prsty obíhal okraje.
„Yop,“ přikývnul Bill. „Naučil jsem se ještě pár věcí. Ale nic převratného.“
„Co dál ses naučil?“
„Uhh.“ Bill zaklonil hlavu a zadíval se do stropu, jak se pokoušel si vzpomenout. Nakonec zase vylovil svou němčinu. „Wie… spät ist es?“
Tom se zaculil a podíval se na hodiny, odpověděl na Billovu otázku. „Dobrá práce.“
„Díky. Ale to je všechno. Hodiny jsou zatraceně krátký a tahle byla nepříjemná.“ Bill se koutkem oka podíval na Toma před tím, než povyskočil na pohovce a posadil se čelem k němu. „Naučíš mě víc?“
„Víc němčiny? Jasně.“
„No, jo, to,“ odpověděl. Položil ruku na Tomův bok a přisunul se blíž s rozzářeným úsměvem. „Ale chci se naučit i víc o tobě.“
Tomův pohled přejel od Billovy ruky k jeho obličeji. „Nejsem tak zajímavej. Nudil by ses.“
„Nebudu!“ Bill si přitiskl ruku na pusu, překvapen svým hlasitým výbuchem a zamračil se, když se Tom rozesmál. „Nikdy se nezačnu nudit.“
„Asi tak, jako nikdy neonemocníš?“
„Přesně.“
Tom si odfrknul a přikývnul. Zavřel stránku, se kterou si hrál, a odložil knihu na zem. Usadil se do tureckého sedu, čelem k Billovi.
„Co chceš vědět?“
Bill se zazubil nad svou schopností Toma rychle přesvědčit.
„První rodina.“
„Jedináček,“ začal. „Máma je kadeřnice a táta má obchod s kytarami.“
„Vypadá to, že na tebe mají oba vliv,“ zasmál se Bill.
Tom se smíchem zavrtěl hlavou. „Máma nesnáší moje dredy.“
„Ohh. Okay, přátelé v Německu?“
„Andreas, Georg, Gustav. A co ty a přátelé?“
„Ne-eee, tohle není o mně,“ zamával Bill prstem. „Co ty a tví přátelé děláte?“
„Uh, nic.“
„To zní jako zábava.“
Tom pokrčil rameny. „Vážně zase tak moc nic neděláme. Občas jezdíme na skatu, ale to neumím.“
„Aww.“ Bill poplácal Toma po noze. „To je v pohodě; taky neumím na skatu.“
Lehce zavrzaly schody a Bill se podíval přes rameno, aby viděl matku, jak schází dolů. Přitáhla si šaty více k tělu a usmála se na kluky.
„Co tady provádíte?“
Bill zalapal po dechu a ukázal prstem na Simone. „Wir lernen!“ řekl Bill v němčině. Rozesmál se nad matčiným překvapeným pohledem a blýsknul úsměvem k Tomovi.
„No, um,“ nervózně se podrbala na krku a zasmála se. „Doufám, že je to dobrá věc.“
Tom strčil do Billa, takže padl bokem na pohovku a zahihňal se, když se Bill nepřestával smát. „Bill mi pomáhal s pár věcmi na zítřejší test.“
„Oh, bod pro tebe, Bille,“ zašklebila se na něj. „Nezůstávejte moc dlouho vzhůru. Není dobré být unavený, když píšete test.“
„Mám to,“ zahučel Bill a posadil se, přidržel se Tomova ramena, aby ustálil svou pozici. „Nezdržím ho vzhůru moc dlouho.“
Jeho matka souhlasně přikývla a zamávala jim. „Dobrou noc, dobře se vyspěte.“
„Dobrou noc,“ odpověděli společně se sladkým úsměvem. Simone jim věnovala zvláštní pohled a zmizela na schodech.
„Nejsi unavený?“ zeptal se Tom a sebral ze země učebnici. Bill zavrtěl hlavou.
„Ne-e, jsem docela čilej, ale to je asi proto, že jsem měl Red Bull.“
„Co to je?“
„Energetický drink; udrží tě vzhůru hodiny.“ Bill znovu zalapal po dechu a ukázal na Toma, jak se mu v hlavě zrodil nápad. „Dám ti jeden zítra cestou do školy. Budeš totálně probranej na všechny svoje hodiny.“
Tom se zaculil. „Když to říkáš.“
„Budeš!“
„Okay!“ vykřikl Tom a smál se, když si promnul obličej. Vstal a znovu zatlačil Billa do pohovky. „Myslím, že si půjdu lehnout.“
„Aw. Už žádná němčina?“ našpulil Bill rty. Vyskočil z pohovky a následoval Toma do jeho pokoje, téměř mu šlapal na paty, jak blízko šel. Bill vrazil do Toma, když se zastavil před dveřmi. Chvíli stál klidně, než se nakonec otočil.
„Ještě jedna věc,“ zvedl Tom prst. Bill přikývnul a Tom se zasmál, když jej rychle políbil. Bill se nahnul k tomu příjemnému teplu a v silném objetí omotal ruce kolem Tomova krku.
Tom byl první, kdo se odtáhl, sáhnul po klice od svého pokoje a přesunul se rty k Billovu uchu, kam mu zašeptal svou německou lekci.
Bill prázdně zíral před sebe, když se Tom odtáhnul a čekal na anglický překlad. Když žádný nepřišel, zeptal se, „Co to znamená?“
Tom vešel do pokoje a ze stolu zvedl malou knížečku. Podal ji Billovi, který se na ni podíval, aby zjistil, co to je. Bez pochyb to byl kapesní slovník, který Tom nosil všude s sebou, když na začátku přijel do Ameriky.
„Najdi si to,“ odpověděl Tom s úsměvem, když se na něj Bill zmateně podíval. „Dobrou noc.“
Tom potichu zavřel své dveře a Bill zůstal stát před nimi, omámeně zíral před sebe. Stočil pohled na slovník. Přejel palcem přes stránky, když přešel do svého pokoje.
Skočil na postel a skrčil si pod sebe nohy, jak projížděl nespočet stránek a hledal, co to mohl Tom říct. Na začátku byl seznam běžných frází, které se Bill rozhodl prozkoumat, když nemohl nikde nic najít.
Opakoval si v hlavě, co Tom řekl, a perfektně nalakovaným nehtem přejížděl dolů po stránce. Lehce se usmál, když našel dvě fráze, které se dnes naučil ve škole. Jeho úsměv zmizel ve chvíli, kdy našel správnou definici.
S ústy dokořán přitáhl slovník blíže k obličeji. Znělo to jako to, co řekl Tom, ale nemohl tomu uvěřit.
„Ich liebe dich…“ zamumlal sám pro sebe a podíval se skrze otevřené dveře na Tomovy zavřené. „Miluju tě.“
autor: RosePhantom
překlad: Deni
betaread: Janule
Tohle je fakt úžasná povídka!! Vždycky se moc těšim na pokračování….
A děkuju za překlad 🙂
prawe jsem se rozplynula… * _____________________ *
yeaaaaaaaah..perfeeeeeeeeeeeeeekt…….super…nice….
Tak to bylo naprosto kouzelný!♥ Ten závěr! Líbí se mi, jak se chtěl Bill něco pro Toma naučit!^^ Už teď se nemůžu dočkat čtvrtka ♥ ♥ ♥
oh…nádhera…to "ich libe dich"…to bylo naprosto sladký…miluju tuhle povídku…a samozřejmě děkuju za překlad…=o*
Já se zblázním, to je tak perfektní ♥♥♥!!! A ten konec, nesmějte se mi, ale normálně jsem zaslzela..=) Úžasná povídka, svým způsobem jedinečná ♥
Deni, děkuju za tenhle klenot ♥
Nádhera… ten závěr byl dokonalý, naprosto nejlepší a nejkrásnější:-D Vlastně celý díl byl opět úžasný. Myslím, že mě dřív napadlo, že by se Bill mohl přiučit něco německy, doufám, že jej Tom ještě něco naučí:-) Ale to "Ich liebe dich" bylo dokonalé, moc moc nádherné. Takové vyznání lásky bych tady vůbec nečekala, o to krásnější to ale bylo…♥
Miluju tuhle povídku, moc moc. Překlad i děj více, než úžasný, nemám slov…♥
Nevím jestli jsem tak divná jenom já ale příjde mi to moc roztomilé. To poslední "Ich liebe dich" bylo … Uu, mocné! ♥ Žeru tu povídku 🙂
Dokonalý díl…jsem ráda, že si Bill víc všímá Toma..:)
oooooooo vyznání lásky, které si člověk musí sám přeložit. To je dost originální :o) a taky sweeeeeet
Ten konec je nejlepší. Moc, moc pěkné.
Konec je nejlepší. Celkově je tahle povídka hodně dobrá. 🙂
bože, bože, dýchat, dýchat… ááá, bože, to je..dokonalý, to se nedá popsat prostě… ♥ miluju tento díl, i tuto povídku, všechno… bože *-*
och boze to je naprosto dokonale , ve vsech smerech
^^ <3
Bill se pro Toma snaží o němčinu, to se mi líbí. Celý tenhle díl byl tak nějak krásně süβ a nutil mě se tu usmívat. A konečné vyznání lásky jednoduše nemělo chybu. 🙂
nádherný
Tak týmto má u mňa Tom 100 bodov! Je perfektný. Aspoň vidíme, aké to je hneď lepšie, keď sa snažia obidve strany.
Ich liebe das! 😀
Oh, gott.. 😀
Tak takéto vyznanie lásky som ešte nečítala. Tak sladko zvláštne 🙂 Akoby mimochodom medzi dvermi♥ a bez prekladu 😀