autor: DisturbedAngel
Taak, dlouho jsem se tak neozvala a ono to možná ani nikoho nezajímá, ale chtěla bych moc poděkovat vám holky, co čtete tuhle povídku a hlavně, že komentujete. Hrozně mě těší komentáře a poctivě si je všechny čtu. 😉 Chtěla bych vám jen říct, že ve středu jedu pryč, do Skandinávie a potom do Německa a tak asi deset dní, možná dva týdny nebudou další díly. Budu tam jen týden, ale když přijedu, určitě budu dospávat a přece jen chvíli trvá, než se díl dostane na blog a hlavně, jestli ho napíšu. Poslala jsem ještě 16.díl a určitě před odjezdem stihnu minimálně jeden. Pokusím se víc, ale nic neslibuju 😉 Když už tak píšu, tak víte, že povídka není dopsaná. Píšu jak se říká z patra. I když ji mám celkem promyšlenou, tak mi občas v hlavě utkví nápad a nevím, jestli ho tam zařadit nebo ne. Asi byste si všechny přáli nějaký happy end, ale já se nečekaným zvratům vůbec nebráním. Proto se chci zeptat i na vaše nápady nebo, co by se vám třeba líbilo. 😉 Ráda se nechám inspirovat. Mějte se moc fajn a ať se vám, školačkám a studentkám, vydaří vysvědčení a potom i léto. :)) DA
„Lili… Liliii.“ křičí Tom v obrovském nákupním centru. Jeho hlas se ovšem ztrácí už po pár metrech. Je tu neuvěřitelný ruch. Lidí tu taky není zrovna málo. Copatý chlapec zmateně pobíhá po obrovské budově z jednoho obchodu do druhého, všude se ptá na malou zrzavou holčičku s copem a zeleným tričkem.
Úplně na druhé straně nákupního kolosu pobíhá malá holčička za skupinkou mužů. Ti na chvíli zastaví, tak toho využije a obtočí se kolem nohy hubeného mladíka s černými vlasy. Ten se lekne a vydechne.
„Proč jsi tak smutný?“ zeptá se roztomilým hláskem a Bill se k ní chce sehnout, když tu malou chytne jeden muž z jejich ochranky. Drží ji za paži a už z pohledu jde poznat, že velmi pevně. Lili okamžitě začne plakat na celé kolo.
„Sakra zbavte nás toho spratka,“ sykne Markus a kouká nenávistně na malou holčičku.
„Je to jenom dítě,“ křikne Bill. Kouká na Markuse, který ho propaluje pohledem. Po chvíli sám boss uhne.
„Odveď ji někam, musí tu být nějaká recepce nebo tak něco,“ řekl a bez dalších slov se vydal dál. Bill stál jako přikovaný, koukal za ním, pak se ale otočil na tu malou. „Neboj se, ano? On ti pomůže najít tátu,“ v tu chvíli mu položil ruku na rameno Zeno.
„Bille, měli bychom jít.“ Bill jen kývne, ještě se na ni pousměje a i se Zenem spěchá za Markusem.
„Jak se mám uklidnit, ztratilo se mi tu dítě! Bože, malá holčička, tak už sakra něco dělejte!“ křičel Tom na jednoho muže za přepážkou informací. Rozhodil rukama a rozhlídl se. Pak se zpátky otočil k pultu a zhluboka se nadechl. Když se podíval na zaměstnance, hněv z tváře se mu trochu vytratil.
„Dobře, vyhlaste to a já se po ní podívám sám,“ řekl, ani nečekal na odpověď a otočil se. Udělal pár kroků, když viděl, že k nim jde svalnatý muž a u něj jde i Lili.
Hned se tam rozeběhl a klekl si k ní, objal ji. „To… Tomii, to bolí,“ špitla zoufale, ale pořád se ho držela. „Lili, jsi v pořádku?“
Ona jen několikrát přikývla. „Šla jsem za tím smutným pánem. Moc se mi ho ale rozveselit nepodařilo,“ řekla smutně.
„Řekl jsem ti jasně, že když ho potkáme, ne když ho budeš sledovat.“
„Ale…“
„Žádné ale, jsi už skoro velká holka. Proto tě čeká potrestání. Když budeme spolu, tak žádná zmrzlina, žádné kino, nepoběží televize, běží jen na večerníčka. Alespoň trochu poneseš následky.“
Lili se na Tom smutně koukala, a když viděla, že to vůbec nezabírá, zkřížila ruce na prsou a nafoukla své tvářičky jako dva malé balonky. Tom se na ni díval. Už teď se na ni nezlobil a věděl, že až nakoupí,co potřebují, tak Lili udělá radost minimálně nějakou malou zmrzlinou. Tom ji chytl za ruku a šli směrem k obchodům.
„Táta říkal, že bychom ti měli vybrat nějaké oblečení.“
„Jojo, moc moc moc sukýnek,“ zachichotala se Lili a zatleskala ručičkama. Tom protočil očima. Věděl, že ho čeká velice těžký zbytek dne.
„Lili, nemůžeš si koupit další sukni.“
„Proč ne? Tady ta je ale Tomi moc hezká.“
„Myslíš, že ty tři, co máš už koupené, ne?“
Už vybírali věci přes tři hodiny. Tom měl v každé ruce nejmíň čtyři tašky. Malá zrzka byla velice náročná. Kromě už výše zmíněných sukní si vybrala několik triček, mikinu, troje boty, a taky nějaké věci do vlasů, které jistě potřebuje. Tom nechápal, jak může být takové dítě normální shopaholic. Nechápal to a moc se mu to nelíbilo, ale na druhou stranu mu malá Lilian při všem tom zkoušení a lítání po obchodech s dětským oblečením hrozně připomínala Billa. Občas se přistihl, jak ji se zájmem pozoruje, a přitom si představuje svého bratra ve stejné činnosti.
Tom zamrkal a rychle se rozhlédl po obchodě. S úlevou vydechl, když uviděl Lili, jak si prohlíží nějaké čelenky do vlasů.
„Tahle ti sluší, bereme ji?“ řekl, když k ní přišel. Holčička se na něj překvapeně podívala, pak se otočila k zrcadlu. Zhodnotila se nějakým zamumláním a přikývla. Tom ji i všechny její věci uložil bezpečně do auta. Když vyjeli, zazvonil mu telefon. Byl to Andreas.
„To je táta, vezmi si to,“ řekl Lili a pustil hovor přes reproduktor.
„Ahoj, Andyy!!“ vypískla.
„Ooch, ahoj, zlato, tak co, jak se máš s Tomem, jsi na něj hodná.?“
„Jsem, ale on není na mě. Zakázal mi koupit si sukni.“
Andreas se na druhé straně začal smát. „A kolik sis jich koupila?“
„No jenom tři,“ řekla tiše.
„Jsi hrozný závislák. Ani se nedivím. A je tam Tom někde?“
„Jen tu vedle mě, zrovna jedeme autem.“
„Zdravím tě, Andy.“
„Tome, mám od tebe prosbu. Jsem ještě pořád v Hamburku a dneska se odsud asi nedostanu. Moc mě to mrzí, ale mohl by ses prosím tě postarat o Lili?“
„Jasně, to není žádný problém. My to s prckem zvládneme.“
„Já vím, já vím. Díky moc. Zavolám ti zítra, ano?“
„Jasně, budeme se těšit,“ řekl Tom a natáhl se k telefonu, aby vypnul přetrvávající hovor. Dojeli k Tomovu bytu a on se postaral o zavazadla z nákupů a především o dítě.
„Lili, nelítej tady. Slyšíš mě? Nenuť mě zvýšit hlas. Tak Lilian, to už ale dost!!“ křikl nakonec Tom a malá holčička se na něj koukala trochu ublíženě. Najednou nafoukla tváře a sedla si na gauč. Tom jen zakroutil hlavou. Už je asi unavená, prolétlo mu hlavou. Dodělal večeři a zavolal ji. Malá samozřejmě protestovala svou mlčenlivostí a tím, že se ani neráčila zvednout. Jakmile Tom řekl, že když nesní večeři, nedostane zmrzlinu, okamžitě seděla Lilian u stolu. Pod zadečkem měla velký polštář a už vyprazdňovala svůj talíř.
„Teď se půjdeš koupat, ano?“ řekl s úsměvem copatý mladík a pozoroval, jak Lili s chutí dojídá svou porci zmrzliny. Ona jen přikývla. Když dojedla, seskočila ze židle a odnesla svou misku do dřezu. Pomalu vyskakovala jeden schod za druhým, a přitom si pobrukovala nějakou písničku.
„Tak pojď, vodníku,“ řekl s úsměvem Tom a v ruce držel velkou osušku. Když se Lili ve vaně postavila, zabalil ji do ní a vytáhl ven. Odnesl ji do ložnice a položil na postel. Otevřel velký šuplík a vytáhl nějaké věci na spaní. Není to poprvé, co tu bude Lili spát, takže je připravený. Vždycky tu bude mít nějaké věci.
Když ji Tom uložil, na něco si vzpomněl. Vstal, znovu přešel k zásuvce jako před tím. Vrátil se a za zády něco držel.
„Něco pro tebe mám, prcku.“
„Zmrzlinu?“ řekla Lili s úsměvem. Tom se zasmál a zakroutil hlavou. Zpod zad vytáhl malého plyšáka. Byla to šedá myška. Zrzka radostně vypískla, a hned si ho přitiskla k sobě. Tom ji políbil na čelo a seděl na posteli, dokud malá neusnula. Tentokrát nechtěla pohádku, ale to Tomovi nevadilo. Uklidil koupelnu po řádění malého námořníka a sám si dal sprchu.
Když vešel do pokoje, malá už tvrdě spala. Potichu zavřel dveře a lehl si k ní. Odhrnul jí vlásky z obličeje, chvíli ji pozoroval a pak taky zavřel oči.
autor: DisturbedAngel
betaread: Janule
Lili je vážně rozkošná =) A k téhle povídce si přeju jenom jedno, pořádně sladký a srdceryvný happy end ♥♥♥ , myslím, že si ho kluci určitě zaslouží, hlavně Bill, po všech těch hrůzách, co zažil.
Jinak ti hrozně závidím tu Skandinávii, a jestli mi ještě řekneš, že jedeš do Finska, tak se zblázním, protože to je země mých snů a celoživotní přání =) Tak si to celé krásně užij, ať nás můžeš po návratu potěšit dalším dílem =D
Do slova a do písmene souhlasím s Jančou… chci happy end.. zaslouží si to 🙂
Povídka je nádherná, opravdu a byla by škoda, kdyby skončila špatně. Přece jen, happy endy jsou o mnoho lepší. 🙂 A my bychom měly poděkovat tobě, že to vůbec píšeš. 🙂 A Skandinávii a Německo si užij (: Doufám, že tam příjdeš na nové nápady nápady na povídku. Těším se na další díl. ♥
Taky souhlasím s Jančou. Zaslouží si šťastný happyend, nic jiného!!!
náádhernééé ♥♥♥ miluj tuhle povídku ^^ je užasná 🙂
[1]: Tak bohužel do Finska ne. 😉 Jenom Norsko, Švédsko, Dánsko 🙂
[3]: Pvně věřím, že mě tam něco napadne. 😉 Nějaký nápad by se hodil 😉
Díky díky holky, taky doufám, že si to užiju. 🙂
Jinak jsem hrozně moc ráda, že se vám OsL aspon trochu líbí 😉
super, piš dál!!!!
Heeey zavíst tobě.. strašná.. taky chci na výýlet.. :D:D:D
jinak souhlasím s happy endem jinak budu mít depku a to by pak bylo hodně zlé.. takže… jinak je to uplně užasná povídka.. miluju ji.. uplná závoslost na ní.. nevím jak to přežiju.. hrůůza.. ale užij si to tam..
jáááj..!:D už mě to sere, jak kolem sebe chodí a nenajdou se.!:D doufám že Lilli uvidí třeba Billa někde u Toma na fotce a pozná ho.:))
no je to krásné. a když už si zmínila happy end, tak o ten skutečně prosím xDD… jinak by mě zajímalo kdy už se konečně potkají xD. to je vždycky o nervy toto xDD
prej jestlli se nám to aspoň trochu líbí… já ti už od Publica říkala, že ti vícedílovka, kterou bys psala samostatně, jenom prospěje 🙂 dovču si užij, ale nápady bych radši nechala na tobě, autor by si měl plnit svoje myšlenky nehledě na to, zda se to někomu líbí nebo ne 🙂 podívej na mě, jednou jsem měla depku, tak napíšu něco malinko morbidnějšího a už jsem krutej, nelítostnej, psychicky vyšinutej sadista atd 😀 doufám, že tě tam něco hezkého napadne, mně osobně by se zamlouvalo, kdyby se sešli díky Lili, že by se zase nějak zaběhla a Tom by ji našel u Billa. připadali by si sami sobě hrozně povědomí, ale poznali by se dýl atd… ale jak říkám, děj je na tobě a ač by si zasloužili happyend, tak nemůže každá povídka skončit jako telenovela 🙂
TAk jsem se zase k tomu dostala a poslední dva dílyjsem vzala nejednou. Tohle bylo vážně sladké 🙂 Ale hrozně mě mrzí jak to je s Billem. Pořád s napětím čekám, kdy se najdou. Nebo spíš kdy Tom najde Billa. Samozřejmě bych byla moc ráda za HE ale nechám to čistě na autorce. Ať to dopadne jakkoliv tak budu spokejná. Musím totiž taky uznat, že jistě nebude nijak snadné Billa získat nebo nějak vykoupit. Proto se nechám překvapit. Rozhodně budu nedočkvě čekat na další díly, ale dovču si pochopitelně užij 🙂
Toto je boží povídka a už se nemůžu dočkat jak to všechno sončí to je prosně nej bolg s twincest povídkama 🙂