autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Bill: (Po nějaké době dojdu domů. Tiše se vyzuju a ani nekoukám, jestli si doma. Jdu pomalu nahoru do ložnice.)
Bill: (Otočím se.) A – ahoj. (Trošku se pousměju.)
Tom: (Koukám na tebe překvapeně.) Tys plakal? Co se stalo? Kde jsi byl?
Bill: E… Já… Byl… Byl jsem se jenom projít. Je tam taková zima. Tak mi z toho slzí oči. Já… Půjdu si lehnout. (Šeptnu a jdu nahoru.)
Tom: Bille, počkej. (Jdu za tebou a chytnu tě za ruku. Úplně se klepeš, ale tak co, je tam fakt chladno.) Aspoň mi řekni, co u toho doktora.
Bill: Dobrý. (Kouknu do stropu.) Mám nějaké vitamíny, abych… Abych měl chuť k jídlu. (Trochu se ti vytrhnu a jdu do pokoje. Vysvleču si mikinu, hodím ji na zem i s kalhotami a vlezu do postele, přikryju se až po krk.)
Tom: (Koukám na tebe naprosto nechápavě.) Bille, co se stalo? Udělal jsem něco? Jestli jde o tu práci, že jsem přišel tak pozdě… Ale promiň, dřív to nešlo.
Bill: Ne-e… To je v pohodě. (Řeknu a přivřu oči.)
Tom: (Koukám na tebe a pak na ty věci hozené na zemi. To nejsi ty, jinak bys to poskládal a schoval do skříně.)
Bill: (Jednou rukou si pod peřinou začnu jemně jezdit po bříšku.)
Tom: (Vysvleču se a lehnu si k tobě.) Bille, co se stalo?
Bill: Jsem… Jen… Jen unavený. (Šeptnu.)
Tom: (Povzdychnu si.) Nemáš hlad?
Bill: (Zakroutím hlavou, jakože ne.)
Tom: (Smutně kouknu a pohladím tě po líčku, potom tě líbnu do vlásků.) Tak spinkej. (Chvilku ležím, ale spát se mi nechce, tak zase vylezu z postele a jdu si dolů něco vzít k jídlu. Pak, když se vracím, tak zvednu ty tvoje věci ze země. Uvidím, že mi po tmě něco vypadlo na zem. Zvednu to a položím na stůl, oblečení ti strčím do skříně. Pak se kouknu, co to spadlo. Rozsvítím si lampičku a v tom mi to blikne. Určitě zase děláš to… ani nevím jak to nazvat, sakra! Bože a já si blbec naivní myslel, že s tím vážně přestaneš. Proto ses dneska tak ke mně choval.)
Bill: (Během chvilky, co si ke mně Tom lehnul, jsem neklidně usnul.)
Tom: (Dobřéé, dobřéé… Jsem prostě naštvaný. Jdu si lehnout, ale ráno vstanu brzo, abys mě už doma nezastihl, když budeš vstávat ty, a jdu do práce.)
Bill: (Vstanu. Ještě je šero a koukám, že tam není Tom. Přitulím se k jeho polštáři a tak „nasucho“ vzlyknu. Vstanu. Není ani dole, ale copak šel tak brzo do práce? Jdu teda do koupelny a vysvleču se. Dívám se do zrcadla, jak mám odřené bříško. Zakroutím hlavou, vlezu si do sprchového koutu a sadisticky si houbičkou drhnu každý kousek těla, až mám kůži červenou, abych to smyl… Všechno.)
Tom: (Jsem v práci s Adamem. Šéf už se vrátil, tak je to tam teď docela fuška.)
Bill: (Potom jsem si udělal něco k jídlu. Trochu jsem snědl, ale ve zbytku se jen přehraboval. Koukám na ten prázdný byt. Povzdechnu si.)
Tom: (Vrátím se normálně, tak jak mám po druhé hodině. Hladový jako vlk.)
Bill: (Někdy po poledni jsem uvařil špagety. Tom je má rád. Vzal jsem si trochu, a teď sedím v kuchyni na barové židličce a koukám do sklenice s vodou.)
Tom: (Dojdu domů a kouknu na tebe.) Čau. (Trochu se zamračím, ale pak uvidím ty špagety.) Mňáám.
Bill: Ahoj. (Pousměju se a koukám na tebe.)
Tom: (Vezmu si všechen ten zbytek, a hned to začnu jíst ještě ve stoje, a potom si s tím sednu na sedačku.)
Bill: (Pořád na tebe koukám.) Jak ses měl v práci?
Tom: Šlo to. (Cpu se.)
Bill: Máte tam pořád moc práce?
Tom: Jo, docela jo.
Bill: A co Adam, pořád prudí?
Tom: Ale ne… Už se to s ním dá vydržet.
Bill: Tak to je dobře. (Pousměju se.)
Tom: (Taky se trochu pousměju, ale pak zase zvážním a jím.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
Jak malé deti mi to pripadá. Bill má problémy, tak nech to Tomovi konečne povie, inak si bude myslieť to, čo si myslí. Bože!
Achjo..Bille, měl by si to Tomovi říct…on si zas myslí bůhví co..a kdoví co zas provede…
promin ale bez urážky .. to je kravina .. proč mu to neřekl ted se zase budou hádat .. no jiziši -.-
Chápu, že se to Bill bojí Tomovi říct, ale měl by, ten chlap si ho najde znova, a kdo mu potom pomůže…