autor: Sapere aude
Neobvyklý školní den
„Tvůj táta nevypadal příliš nadšeně, že jsi minulou noc zůstal u mě,“ řekl Bill. V jedné ruce držel těžký školní batoh a v druhé Tomovu ruku.
„Byl jenom naštvanej, protože jsem minulou noc nepřišel domů a ani nedal vědět, kde jsem,“ ujistil jej Tom.
„Jo, měl jsi jim to říct, tvoje mamka se opravdu bála.“
„Hm, jo, jenže já byl tak nějak zaměstnanej.“ Stiskl Billovu ruku, blýskl po něm zářivým úsměvem a zamrkal.
„Tome!“ zčervenal Bill a zapíchl pohled do země.
Tomův smích se změnil v zasténání, když se v dohledu objevila školní budova. „Nechci se zabývat školou,“ zamumlal. Bill pustil Tomovu dlaň a svoji ruku zabořil do kapsy u kalhot. „Ani já ne,“ souhlasil.
Tom taky strčil ruku do kapsy svých příliš velkých kalhot. Cítil trošku zklamání nad Billovým nedostatkem pozornosti, kterou byl ochoten ukázat na veřejnosti.
„Dneska máme spolu jen poslední hodinu,“ vzpomněl si Bill.
Tom zasténal a naštvaně zaklonil hlavu. „A to ani nesedíme blízko sebe.“
Bill bez nadšení kývnul hlavou, opravdu se netěšil na tento školní den.
***
„Hej!“
Bill se otočil. Vítaly jej dvě usměvavé tváře a mávání.
„Oh, ahoj Alexi, Jamesi,“ usmál se na ně Bill s lehkým mávnutím paže.
„Jak se máš?“ zeptal se jej Alex. „Neviděli jsme se od té doby, co jsme odešli pokecat s těma holkama.“
„Yeah,“ zasmál se Bill. „Um, já se mám dobře, díky. A vy?“ zeptal se jich.
„Taky tak,“ odpověděli oba současně.
Bill kývnul, nebyl si jistý, co by měl říct nebo udělat.
„Takže, je to super, tě tady vidět. No, není to jakože jsme tě tady nikdy předtím neviděli, jen jsme spolu ve škole nikdy předtím nemluvili,“ zazubil se James a pokrčil rameny.
„Yeah,“ zasmál se Bill nervózně. Cítil se trošku nepohodlně, zvláště když několik lidí vysílalo divné a zmatené pohledy jejich směrem.
„Hej, kluci!“ najednou se kolem Billových ramen obmotala paže.
Ztuhnul a vzhlédl – díval se na Georgův úsměv. „Ahoj,“ usmál se a hned se uvolnil.
Georg jej přátelsky poplácal po rameni a strčil ruku do kapsy. „Promiň, že jsem vás tak vykopnul z mýho auta, ale… však víš,“ zazubil se spiklenecky.
Bill se zasmál. „To je v poho, jsem rád, žes přinutil Toma se mnou zůstat.“
„Oh yeah?“ uculil se Georg vědoucně.
Bill zčervenal a sklonil pohled ke svým nohám.
„Hej, kluci, jdeme do třídy, rádi jsme s tebou zase mluvili, Bille,“ usmál se na něj Alex.
„Uvidíme se,“ dodal James a oba zmizeli v davu.
„Jsou ti dva něco jako bratři, nebo tak?“ zeptal se Bill.
„Dvojčata,“ zazubil se Georg a upravil si batoh na rameni. „Taky už musím jít,“ řekl Billovi.
Ten kývnul na souhlas, „možná se uvidíme po škole.“
„Jo,“ poplácal jej Georg po zádech. „Tak čau,“ řekl a za chvíli už taky zmizel v davu.
Bill si šťastně povzdechnul, avšak i přesto se cítil trošku vystresovaný. Najednou na něj lidi ve škole mluví… bylo to tak divné.
***
Konečně tu byl čas oběda a Bill, jako vždy, opět seděl ve své obvyklé kabince. Dosud byl jeho den nezajímavý, až na to, že se najednou pár lidí chová trochu jinak kolem něj. Nebylo jich mnoho, jen několik lidí, kteří vycházejí s Tomem a zdraví jej, když projdou kolem, pozdraví najednou i Billa. A navíc přátelsky.
Ne, že by si stěžoval, bylo to celkem pěkné, cítil se ve škole mnohem lépe, jenže to bylo prostě… divné. Bill nevěděl, jak reagovat na přátelské, nesmělé pozdravy. Prostě se jen nejistě usmál, doufajíc, že se neurazí, že je nepozdravil stejně přátelsky jako oni jeho. Bylo to asi jen čtyři nebo pět lidí, avšak i tak to bylo lepší než nic.
„Bille?“ najednou jej Tomův hlas vytrhl z přemýšlení.
Bill ztuhnul. „Tome?“ zeptal se nejistě, doufajíc, že si nepopletl jeho hlas.
„Ahoj,“ klepnul Tom jemně na dveře Billovy kabinky.
Bill se usmál, odemknul dveře a opatrně je pootevřel. Tom o krok ustoupil, aby je mohl otevřít úplně a usmál se na Billa, který seděl na sklopeném prkýnku s malým sandwichem v ruce a lahví Nestea v druhé.
Tom mu ukázal svůj nedotčený, zabalený sandwich. „Najíš se se mnou?“ Zeptal se a naklonil hlavu napravo.
Bill se jemně usmál. „Ok,“ kývnul, sebral svůj oběd a vyšel z kabinky.
„Promiň, jestli jsem tě vyrušil během tvého obědového rituálu,“ omluvil se Tom a vyšplhal se na mramorový pult s umyvadly, „ale chyběl jsi mi.“
Bill zavrtěl hlavou. „To je v pohodě,“ usmál se. Posadil se na veliký koš vedle Toma.
„Jaký byl tvůj den?“ zeptal se Tom a rozbalil svůj oběd.
Bill pokrčil rameny. „Nudný,“ řekl a uždiboval svůj kuřecí sandwich.
„U mě taky tak,“ povzdechl si Tom. „Lidi se mě na tebe ptali.“
Bill cítil, jak mu tělem proběhl nervózní záchvěv. „Co?“ Zeptal se a nechal ruku s jídlem klesnout do klína.
„Nic špatného,“ ujistil jej Tom rychle. „Jen se zajímali, proč jsem s tebou přišel a odešel, včera na párty,“ dodal a ukousl si pořádné sousto.
„Oh,“ řekl Bill tiše a usrkl ze svého čaje. „Co jsi jim řekl?“ zeptal se, když spolknul sladkou tekutinu.
Tom pokrčil rameny. „Že spolu vycházíme opravdu dobře,“ řekl s plnou pusou jídla.
Bill se na něj díval s očekáváním v očích, tiše jej prosil, aby pokračoval.
Tom polknul. „Potom už se na nic neptali,“ řekl Billovi. „Někteří si mysleli, že to je divné, že se spolu najednou přátelíme, ale většina říkala, že jsi byl opravdu milý na té párty.“ Tom se na něj povzbudivě usmál.
Bill podezíravě přimhouřil oči. „Nikdo se mnou na té párty nemluvil, kromě Alexe a Jamese. A Gustava, jenže ten nechodí do naší školy.“
Tom pokrčil rameny a znovu si kousnul. „Buď se na tebe dívali a rozhodovali se, jestli jsi skutečně tak hodný a milý, nebo se mi snažili podlejzat.“
Bill se uculil. „Rozhodně to druhé,“ řekl a opět si ukousnul ze svého jídla.
Tom protočil oči. „Nemáš absolutně žádné sebevědomí, víš to?“
„Stojí to dost sebevědomí, přijít do školy každý den takhle oblečený, i když mi celá třída za to nadává a posmívá se, „hájil se Bill tiše.
Tom se chystal znovu si ukousnout, avšak zastavil svůj pohyb v půli cesty a nechal ruku znovu klesnout do klína. Zíral na Billa, ohromený.
„Já ne,“ odpověděl stejně tiše.
Bill pokrčil rameny a vyhnul se Tomovu pohledu.
„Ale… máš pravdu,“ přiznal Tom. „Bože, máš setsakramentskou pravdu,“ uvědomil si.
Nikdy o tom nepřemýšlel tímhle způsobem. Vždycky Billa viděl jako silný charakter kvůli tomu, jaký byl, avšak ono to opravdu potřebovalo obrovské sebevědomí, aby byl takový, jaký chtěl být, a nestaral se o to, co si myslí ostatní.
Tom položil svůj oběd a seskočil z pultu. Obtočil svoje paže kolem Billa, pevně jej držel. „Je mi líto, že jsem to řekl,“ omluvil se a hladil Billa po vlasech.
Bill obmotal paže kolem Tomova pasu, zabořil prsty do jeho XXL trika.
„Máš hodně sebevědomí jistého typu a vždycky jsem o tobě přemýšlel jako o velmi silné osobnosti. Jsi opravdu silný, víš to?“ Tom se trochu odtáhl, aby se mohl Billovi podívat do očí.
Černovlásek přikývl a zavřel oči, když se jejich čela jemně setkala.
„Jenže stále potřebujeme vybudovat tvoje sebevědomí,“ usmál se Tom, jeho oči přejížděly po Billových uvolněných rysech.
Chlapec neznatelně kývnul, avšak Tom to cítil. Naklonil hlavu a jemně přitiskl svoje rty na Billovy, potom se odtáhl.
Bill otevřel oči. „Já-„
Najednou se otevřely dveře a kluci se odtáhli, Tom udělal krok zpět.
„Jo, jsem útočník, nechci se starat o- oh, ahoj!“ pozdravil Ben Toma s úsměvem. Za ním přicházel vysoký blondýn. Ben nakrčil obočí. „Co tu děláte?“ zeptal se a díval se z Toma na Billa.
„Jíme?“ odpověděl Tom a znovu si vyskočil na pult. Ben přimhouřil oči a pomalu se přiblížil k Billovi.
„Proč se sakra pořád motáš kolem Toma jako nějakej malej parchant?“ ukázal prstem na Billa.
Bill cítil, jako by se každou sekundou zmenšoval.
„Nech ho sakra na pokoji, má lepší věci na práci, než se s tebou otravovat,“ dodal Ben útočným tónem.
Tom nechápavě sledoval scénu před sebou, zatímco se blonďák poškrábal na krku, vyzařovala z něj nespokojenost s celou situací.
„Nech ho nepokoji,“ promluvil Tom konečně a odtáhl Bena za rameno. „Přišel jsem za ním,“ řekl Tom naštvaně.
„Ty-„
„Bene, pojď pryč,“ přerušil jej jeho blonďatý kamarád a otevřel dveře.
Ben vyslal na Billa znechucený pohled a rozzuřeně vyletěl z místnosti.
„Um, omlouvám se za to.“ Blondýn vyslal k Billovi omluvný pohled. „Čau,“ řekl oběma a zmizel, dveře se za ním zavřely.
„Co to sakra bylo?“ zíral Tom na dveře, zmatení vepsáno v celé jeho tváři.
„Nevypadá, že by mě měl příliš v lásce,“ řekl Bill stejně tak zmateně.
Tom zavrtěl hlavou, odtrhl pohled ode dveří a podíval se na Billa. „Tenhle Ben si myslí, že je můj dobrý kamarád, a udělal by cokoliv, aby mohl nahradit Georga, jenže protože ten je o rok starší, tak se neodváží mu cokoliv říct. Myslím, že tě vidí jako ohrožení,“ pokrčil rameny.
Bill protočil oči. „Nenávidím tuhle školu.“
Tom se zasmál a otevřel pusu, aby něco řekl, avšak školní zvonek jej přerušil. Oba chlapci zasténali a rychle dokončili svůj oběd.
„No, myslím, že se uvidíme za hodinu,“ řekl Tom zklamaně. Opravdu chtěl zůstat a mluvit s Billem trochu déle, štvalo ho, že mají ve škole tak málo času na to, být spolu a povídat si.
Bill kývnul. „Yeah.“ Stál na místě, vypadal ztraceně a nejistý, co by měl udělat.
Tom se zazubil. „Pojď sem.“ Přitáhl si Billa za tričko k sobě a spojil jejich rty.
Líbal jej jemně, hned vsunul svůj jazyk mezi Billovy rty, když je mírně rozevřel. Polibek byl hluboký, avšak krátký. Neměli dost času, aby se do toho mohli pořádně vložit.
„Uvidíme se později,“ zašeptal Tom proti černovláskovým rtům.
Bill omámeně kývnul hlavou, Tom jej naposledy rychle políbil na rty, a potom zmizel.
Bill se spokojeně usmál a cítil, jako by měla jeho kolena vypovědět službu. Sebral svoje věci a opustil umývárnu. Nepospíchal, i když chodba byla téměř prázdná.
***
Ben si potáhnul z cigarety, snažil se přestat, ale nedokázal to. „Nemůžu tomu uvěřit,“ zasyčel.
Skrýval se za tělocvičnou, kde se nedávno podařilo Billovi s Tomem vyšetřit chvilku soukromí.
„Co?“ zeptal se blondýn.
„Nemůžu uvěřit, že se Tom zastává toho zmetka.“
„Bene-“ začal blonďák.
„Asi je mu ho jen líto, určitě to tak bude, Tom je takový – je moc hodný,“ Ben jej přerušil a zuřivě si potáhnul z cigarety.
Blondýn protočil oči.
„Vím to, Stane,“ zíral na něj Ben.
„Prostě je nech na pokoji,“ řekl mu Stan. „Pokud se chce Tom stýkat s Billem, tak je to jeho rozhodnutí.“
Ben přivřel oči. „Bill?“ vyštěknul.
„Tak se jmenuje.“
„Já vím, ty debile!“ zahodil cigaretu na zem a šlápl na ni. „Viděl jsi, jak se na Toma díval? Vsadím se, že ten buzík je do něj zamilovanej a pořád ho pronásleduje. Toma to určitě štve,“ řekl.
„Nevypadalo to, že by byl Tom naštvanej,“ zamumlal Stan a opřel se o stěnu.
„Zmlkni, sakra,“ řekl mu Ben. „Vůbec nic netušíš, neznáš Toma tak, jak jej znám já!“
Stan si odfrkl. „Myslíš, jak by sis přál jej znát.“
Ben na něj zíral. „Víš co? Jdi do prdele a běž si za tím zmetkem, když ho máš tak rád. Já jdu za Johnym a Gregem, aby mi pomohli ukázat tomu buzíkovi, co si o něm myslím,“ zasyčel rozzuřeně.
„Ale notak!“ Odrazil se Stan od zdi. „Proč ho prostě nenecháš na pokoji?“
„Protože si to nezaslouží!“
Stan zvedl obočí v údivu. „Nemyslím si, že bude Tom nadšenej, když‘ ukážeš Billovi, co si o něm myslíš.“
„Oh, věř mi!“ zasmál se Ben. „Poděkuje mi,“ zazubil se vědoucně, odlepil se od zdi a zmizel za rohem.
autor: Sapere aude
translate: Dania
betaread: Janule
jak dlouho jsem musela cekat na tenhle dil… oh!♥
dokonaly, uzasny, nemam slow… uz chci dalsi, miluju tuhle powidku!
This is really beautiful. I had hoped that there will be another episode. Was I even faithful reader I will continue this story. I hope that Bill will do nothing but I love him as Tom.
Miluju tuhle povídku
Wonderful story!!! I was so happy, when I saw this part!!! I love it, but I had to wait too long:-/:-/:-/
This part was awesome, I love Tom in this story, he´s so kind and he has got very good nature here:-) And Bill is so shy, but it makes him very sweet and beautiful.
I look forward to next episode and I hope Ben won´t do anything stupid:-/ He wants to be Tom´s friend, but I think his trials are lost:-D:-D:-D
Jsem neskutečně ráda, že je tady další díleček..:) Vážně si mi udělal radost, Danio..:)
I really love this story and this part made me very happy:) I'm glad that a couple of people talk with Bill . Ben just irritating to me ..I hope that he will do nothing to Bill.
No, já nevěřím svým očím. Měla bych i radost nebýt toho, že jsem si to už dávno přečetla s překladačem.
Dočkala jsem se 🙂
Úžasný dílek.
aww ♥ konečně, konečně jsme se dočkali ♥♥ tyjo, doufám, že ben všechno nezkazí :((
Páni.. ani bych nevěřila, že tuhle povídku ještě někdy uvidím 😀 Nelíbí se mi Ben..
Páni! Tak je tady další díl!! Už sem tomu ani nevěřila..! 😀 krááása!!
Taky bych nečekala, že se tady objeví další díleček. Jsem ráda;)
Ti kluci mě štvou, určitě něco udělají Billovi… a Tom se naštve… xD
užasná povídka, úžasný příběh.doufám,že bude brzo další díl:D a když říkám brzo, tak tím myslím co nejdřív:D
Júúúú, konečne 🙂 som šťastná 😀 jeden z mojich obľúbených príbehov 😀 …..skvelý diel, teším sa na ďaľší 😀
Tak dlouho nic, a ted je zase tady.. oh jo.. konecne.. tesila jsem se tak moc na nej… Konecne… pokracko pokracko pokracko.. honem… ^^
Doufam ze Billovi ten Ben neublizi.. tyyyy jestli jo tak doufam ze ne moc a Tom ho zabije to je jasny..
jupíííí, joo, další dílek, dííky! zrovna dneska jsem si na tuhle povídku vzpomněla a on tu je nový díl, no to je sen! 😀
jinak úžasný díl! je hezký, jak jsou tedka aspon nějací lidé s billem v pohodě 🙂 oběd v umývárně byl překrásnej 🙂 ale bena bych zakuchla. jestli billa zmlátí, čehož se bill vždycky bál, bojim se! ale tom ho nedá, natož aby tomu blbovi poděkoval, uch…
těším se na další díl!!!
Fakt boží povídka! Prosím další díl je prostě boží a je to mije droga číst toto