autor: Emilia
Ahojky lidičky, další dílek je tu po opět delší době. Měla jsem nějaké problémy, které jsem musela vyřešit a v poslední době se cítím víc unavená, do psaní se mi nechce. Takže nemůžu přesně říct, kdy tu uvidíte další díl. Z tohohle mám divný pocit, myslím, že není tak kvalitní, jako ty ostatní, protože jsem se do něj musela tak trochu donutit, aby povídka dlouho neležela ladem. Vždycky, když vás všechny, co tuhle povídku čtete, nechávám čekat, mám špatné svědomí. A i když se mi do psaní nechtělo, přece jen jsem se do dalšího dílu kvůli vám pustila. Vím, jaké to je, těšit se na další díl povídky, kterou zrovna čtu, a když dlouho nepřibývá, není to zrovna 2× fajn. Budu se snažit další dílek splácat co nejdřív a dám do toho všechno, co můžu, aby byl kvalitní a příjemně se vám četl. Děkuji za komentáře u předešlého dílu, velmi mě potěšily a vstříkly mi sílu do žil pro tenhle. Přeji hezké počtení, vaše Emy :-*
„Mmm přitlač.“ Poručí si Bill a vychutnává čokoládové muffiny, které matky upekly. Povedly se jim. Tom jenom zamručel a měl chuť Billa kousnout do palce. Pořád nemohl uvěřit své prohře. Vyběhl přece dřív a jeho už za sebou ztrácel. Potom doběhl k chatě, před kterou stál znuděný Bill. Určitě podváděl, jinak by nevyhrál. Tom přece nikdy neprohrával. A teď tady seděl a musel masírovat Billovy nohy. Vytáčel ho vítězný úšklebek, jenž měl usazený na tváři.
„Stejně jsi podváděl. Měl jsi být na mém místě.“ Odfrknul Tom. Bill se jenom potutelně usmál.
„A kdyby? Neurčily se pravidla, podle kterých jsme měli hrát. Cílem bylo vyhrát, čehož jsem se zhostil více než dokonale.“ Jistěže podváděl. Cestou si vzpomněl na jednu lesní zkratku a neváhal se po ní vydat. Doběhl těsně před Tomem, ale snažil se hrát znuděnost, aby si Tom myslel, bůh ví, jak dlouho na něj čekal.
„No jo, pan dokonalej úplně ve všem.“ Pronesl Tom ironickým tónem.
„To si piš. Ty to pociťuješ hlavně v téhle oblasti.“ Nadzvedl Bill provokativně obočí a zajel Tomovi nohou do klína. Ten na okamžik přivřel oči, hned se ale vzpamatoval.
„Myslíš, že jsi nejlepší, koho jsem v posteli kdy měl?“ Zasmál se Tom.
„Ne, nemyslím. Vím to na 100%.“ Olízne si Bill rty a vystrčí na Toma ocelovou kuličku.
„Někdo si až moc věří. Mezi tím někoho udělat, a uspokojit, je rozdíl.“ Ušklíbnul se Tom.
„To jo, ale já zvládám obojí.“ Nedal se Bill.
„Nevšiml jsem si.“ Vyplázl Tom provokativně jazyk a setřepal Billovo chodidlo ze svého klína. Bill se protáhl a jako mrštná hladová šelma na Toma skočil.
„Tak bysme měli udělat něco s tím, aby sis všimnul.“ Obkroužil Bill jazykem Tomův piercing. Tom jenom pozvedl koutek úst v nepatrném úšklebku.
„Možná.“ Pokrčil rameny.
„Určitě.“ Zazubil se Bill, a přitom svými obratnými prstíky rozepínal pásek u Tomových XXL kalhot. Tom nic dalšího neříkal. Bill nikdy neblafoval, to, co řekl, většinou realizoval. Vždycky chtěl dosáhnout maximálně uspokojivého výsledku. V této chvíli se mu to povede také, o tom nepochyboval. Nehodlal však v ničem ustupovat. Vůbec nic nebude Billovi usnadňovat, jen ať se v tom chlapec vykoupe. Billovy perfektně bílé zuby se zableskly v ďábelském úsměvu a začal pracovat na zapínání Tomových džínů. Prudce jimi trhnul a shrnul je Tomovi až kamsi ke kolenům. Vysvlékl se ze svého trička a započal divokou jízdu na Tomově klíně. Tvrdě proti němu přirážel. Tom chtěl křičet, ale snažil se vydávat jen přidušené steny. Nevědomky narážel proti Billovi, a pro usměrnění svého vzrušení chytil Billa za boky a trochu jeho přírazy mírnil. Bill přejel Tomovi od zápěstí po vypracovaných ramenech. Stiskl je a zašeptal: „Copak, snad nepotřebuješ zpomalit.“ Zajel mu prstem do pusy. Tom jej olíznul.
„Ne. Vždycky jezdím na plnej plyn.“ Ušklíbnul se a opravdu silně si Billa přirazil do klína.
„Oooh.“ Vypustil Bill překvapeně hlasitý sten. Pomalu masíroval Tomova ramena a sklonil se k jeho krku, kde vzal jemnou pokožku mezi zuby.
„Kurva, Bille, uděláš mi cucflek.“ Pokoušel se ho Tom poodtáhnout, ale jako odpověď dostal jen prudký příraz. Zaklonil hlavu, čímž poskytnul Billovi lepší přístup. „Fajn.“
Bill se s odtáhnutím pousmál. „Tahle věc musí dolů.“ Ukázal na Tomovo tričko a než stačil, cokoli udělat, Bill ho roztrhnul a odhodil na podlahu.
„No to snad, kurva…“ Nestihl Tom doříct. Bill mu totiž přiložil dlaň na ústa a přisál se na levou bradavku. Olizoval ji, sál, lízal, cucal. Asi po 10 minutách si myslel, že je to dostačující a přesunul se na druhou. Tom vjel rukou do Billových vlasů a nenápadně jej směroval ke svému napjatému klínu. Bill se uculil a přes boxerky Tomovo vzrušení stisknul.
„Počkej, tam jsme ještě nedojeli.“ Tom se zasmál a upřel na Billa pohled.
„Tak to jsem tě zřejmě předjel hm?“ Olíznul si provokativně svůj piercing v koutku rtu.
„Jsem ti těsně za zadkem.“ Vrátil Tomovi Bill a jazykem sjel až k jeho pupíku. Kousek po kousku srolovával boxerky dolů a po odhalené kůži přejížděl svými ostrými drápky. Tom tiše usykával. Když byly dole, zůstal kompletně nahý. Bill přimáčkl Tomovi penis k břichu a olizoval spoj pod ním.
„Oh bože.“ Vyrazil ze sebe. Bill vcucnul jedno jeho varle a palcem hladil spodní stranu Tomova penisu. Po chvíli ji celou přejel jazykem k vrcholku a zajel do zvlhlé prohlubně. Začal proti ní přirážet jazykem a dlaní třel Tomovu vnitřní stranu stehna.
„Uhm.“ Vzdychal Tom.
„Myslím, že jsem znovu před tebou, Tomi.“ Zašeptal zákeřně Bill. Tohle už bylo na Toma moc. Prudce povalil Billa na podlahu, doslova z něj strhnul boxerky a přirážel proti jeho klínu. Bill zaryl nehty do Tomových ramen a sotva popadal dech.
„To-tome ku-r… va.“ Vyrážel ze sebe. Tom si jej posunul za boky výš a své přírazy zesílil. Bylo to vážně hodně tvrdé a Bill křičel jako smyslů zbavený. Nesnesitelně bolestný hromadící se pocit, smíšený s absolutní slastí, jej přiváděl k šílenství. Nemohl mít dokonce ani nadále otevřené oči, mlžilo se mu před nimi. Cítil, jak si o koberec odíral záda, ale oproti tomu, co prožíval, byla tahle věc naprosto nepodstatná. Chtěl Tomovi dokázat, že ho dokáže uspokojit, a teď je to on, kdo pod ním přímo křičí. Jejich zpocená těla do sebe narážela a po chvíli oba vykřikli. Bill se udělal o malý okamžik dřív. Teplá bílá tekutina se roztékala mezi jejich těly. Oba oddechovali, jako by uběhli nejmíň kilometrový maratón a srdce jim málem prorazila hruď, jak mocně bila. Bill obmotal nohy kolem Toma a přitiskl si ho víc na sebe.
Takhle v objetí leželi ještě několik minut bez jediného slova, a poslouchali dech toho druhého.
„Ehm, neměli bychom tu jen tak ležet. Může někdo přijít.“ Prořízl první Tom ticho mezi nimi.
„Oh jo, máš pravdu.“ Uvolnil Bill sevření svých nohou, aby se mohl Tom zvednout. Přece jen byli v obýváku. Rodiče seděli kousek od chaty na lavičce, ale stejně mohli cokoli slyšet, nadělali spoustu hluku. Posbírali svoje věci a vystoupali po schodech do pokoje.
„Půjdu do sprchy.“ Brouknul Tom jen tak mimochodem. Bill sebou stále nahý praštil na zem a podal si cigarety z kapsy Tomových kalhot. V chatě by sice kouřit neměl, jenže v tenhle okamžik to neřešil. Natáhl do plic štiplavý kouř, který po pár dalších tazích dokonale uklidnil třas rozklepaných dlaní. Bylo to dost v prdeli. Cítil se tak plný a… šťastný? ‚Blbost! Bille, vzpamatuj se a zapomeň na tyhle sračky!‘
O pár minut později
„Kouříš v pokoji?“ Nakrčil nos Tom a přešel ke svému kufru hledat nějaké čisté spodní prádlo.
„No a?“ Odfrknul si s nezájmem Bill.
„Bude to tu smrdět. Vlastně už to tu smrdí.“ Shodil ze sebe Tom ručník a otočil se k Billovi zadkem, když si nandával boxerky.
„Když kouříš ty, tak je to v pořádku, co?“ Rejpnul si.
„Nikdy nekouřím v místnosti. A navíc, neznamená, že když kouřím, tak mi cigaretovej odér voní.“ Přešel Tom k topení, přes nějž přehodil ručník a otočil se na Billa. Byl rozcuchaný, nenalíčený a na břichu a mezi stehny měl pořád Tomovo sperma. ‚Vypadá k sežrání. Co? Ne, to nevypadá, nebo vypadá, ale já si to nesmím myslet, ale myslím. Takže nejlíp udělám, když budu dělat, že nevím o tom, co si myslím,‘ pousmál se Tom, jaké našel skvělé řešení.
„Proč na mě tak civíš? To jsem tolik zajímavej?“ Zadíval se Bill Tomovi pobaveně do očí.
„Pokoušel jsem se na tobě něco zajímavého najít, ale ať jsem hledal, jak jsem hledal, pořád nic nevidím.“ Ušklíbne se Tom svým typickým provokativním úšklebkem.
„Kreténe.“ Vyfuckuje ho Bill a pomalu odkráčí do koupelny. Tom se jen zasměje a otevře okno. Vážně je tu smrad po cigaretách. V tom si všimne krabičky na zemi. To jsou přece jeho cigarety!
„Bille!“ Zakřičí naštvaně a Bill se pro sebe ve sprše uculuje.
Mezitím venku na lavičce
„Je tu takový klid.“ Pronese Anet a nasaje teplý podvečerní vzduch.
„Jo, vůbec se mi odsud nechce.“ Souhlasí s ní Gordon. Simone si odběhla na záchod, takže na chvíli osaměli.
„No a co Simone? Už jste v pohodě?“ Optala se Anet. Simone jí už něco naznačovala, ale ve skutečnosti neřekla nic o tom, že je vše ok.
„Dáváme to do pořádku… postupně. Víš, je teď poslední dobou ve stresu kvůli Tomovi. Ten jeho kolaps na vystoupení ji vyděsil.“ Odpověděl Gordon s povzdechem. Pokud se jednalo o Toma, chovala se někdy Simone jako šílenec.
„Chápu ji. Já se o Billa strachuju pořád. Už není malej kluk, já vím, jenže mi to pořád nějak nedochází. Všechno uteklo strašně rychle, se svojí kariérou začal brzy a já ho postupně ztrácela. Netráví se mnou tolik času, proto jsem za tuhle menší společnou dovolenou ráda. Tady na něj můžu dohlédnout, povídat si s ním, uvařit mu a tak. Zní to asi hloupě, ale on je jediná důležitá osoba, kterou v životě mám. Nechci, aby z něj postupně vymizel.“ Gordon jí chápavě stiskl dlaň.
„Ty ho přece nikdy neztratíš, jenom se prostě musíš smířit s tím, že má svůj vlastní život a nemůžeš hlídat každý krok, který udělá. Máte se Simone stejný problém.“ Pousmál se na ni. Anet se též usmála. Simone se vrátila, pohlédla z jednoho na druhého. Oba okamžitě stáhli své ruce pryč. Nedělali sice nic špatného, jenže Simone by si to ve své nynější náladě mohla zle vyložit, a to ani jeden nechtěl. Stála tam a chystala se něco říct, ale nechtěné katastrofě naštěstí zabránili kluci, kteří si přisedli k rodičům.
„Ahoj, rodičové, tak koho zase drbete, kápněte božskou.“
„No tebe, Tome, koho jiného.“ Zasmál se Gordon.
„Tak já jako vím, že je těžké se nebavit o mně, jakožto zajímavém, inteligentním, sexy člověku.“ Mrkl na něj Tom a vytáhl si krabičku cigaret. Simone ho okamžitě pleskla přes ruce.
„Tome Kaulitzi, jestli si tu cigaretu strčíš do pusy, useknu ti všechny prsty. Nedávno jsi měl otřes mozku, a ještě budeš zatěžovat zdraví tímhle fujtajblem. Ať tě to ani nenapadne v mé přítomnosti.“ Pohrozila svému synovi. Nerada u něj viděla cigarety. A Tom neměl odvahu neposlechnout. Sice byl plnoletý, ale Simone bude vždycky jeho matkou, a jak ji znal, o ty prsty by mohl vážně přijít. Zahrávat si s ní není radno.
„Promiň, mami, vlastně jsem vůbec neměl v úmyslu si zapálit. Jen jsem chtěl mít jistotu, jestli je jim v té krabičce dobře a nemačkají se tam.“ Nasadil na ni Tom pohled kopnutého štěňátka.
Simone vzala krabičku, vysypala si cigarety do dlaně a zlámanou jednu po druhé házela do koše.
„A-ale mami, ty si je zavraždila chudinky malý.“ Koukal Tom až příliš lítostivě na polámané cigarety. ‚Sakra, ta máma si nedá říct. Ztracenej případ.‘ Nenápadně protočil oči.
„Ne, právě jsem zachránila tvoje plíce od dalšího nánosu dehtu.“
„Super. Jsem ti doživotně vděčný, mami.“ Odfrknul si. ‚To zase bude parádní večer.‘ Bill se jenom pochechtával, ale v okamžiku, kdy mu Anet uštědřila výchovný pohlavek, ho smích přešel.
„Ty se moc nesměj. Jsi to samé v bledě modrém. Jak tě někde uvidím s cigaretou v puse, nepřej si vědět, co bude následovat.“ To se zase naplno chlámal Tom. Billův ublížený výraz prostě nedával. Ostatní na něj zírali jako na duševně chorého, avšak po chvíli vyprskli smíchy taky.
„Gordone, už vím, proč ses nikdy neopovážil cigarety ani dotknout.“ Vyrazil ze sebe Tom za stálého smíchu a představoval si Simone s obrovskou sekerou, zdvihnutou nad Gordonovou rukou, položenou na špalku.
„Tsss, Gordon nekouří dobrovolně, viď, miláčku?“ Zamrká na Gordona Simone.
„Nóóó, ehm… samozřejmě.“ Ujistí ji Gordon a divně se u toho tváří. Tom jenom zakroutí hlavou. Rozhovor pokračuje dlouho do noci a asi kolem jedné ráno se všichni odeberou na kutě.
Bill se posadí na postel a Tom jde k oknu.
„Kurva, mám šílenou chuť na cigaretu.“ Zašeptá.
„Můžu ti nějaké dát.“ Řekne Bill stejně tichým tónem hlasu.
„Musíš! Protože jsi kouřil moje.“ Ušklíbne se Tom.
„Zase tak dobré nebyly.“ Zaksichtí se Bill a pozvedne obočí.
„Každopádně ti to asi tolik nevadilo, když si vykouřil 3 naráz.“ Zablýskne se Tomovi provokativně v očích.
„Naser si, Tome!“ Hodí po něm Bill polštář.
„Ale, ale, Billík se nám chce prát?“ Zašvitořil sladce Tom a s polštářem, jenž po něm hodil Bill, se přiblížil k posteli. Mrskl mu jej přímo do obličeje. Bill chvíli zaraženě seděl a Tom se mohl potrhat smíchy.
„Ty jeden hnusnej podvraťáku!“ Sykl nasupeně Bill a s polštářem v ruce Toma honil po pokoji. Ten se stále pochechtával a dál utíkal, jenže v okamžiku, kdy se na Billa ohlédnul, zakopnul o vlastní nohavice širokých džínsů. Bill si na Toma obkročmo sednul a začal ho mlátit polštářem.
„To máš za to! Na každého jednou dojde.“ Vyžíval se ve své převaze.
„Ok, ok vzdávám se. Vyhrál jsi, už toho nech.“ Vyrazil ze sebe udýchaně Tom. Bill přestal, ale neslezl z Tomova klína. Upřeně se vpíjel do jeho očí. Tom si skousával ret.
„Pořád máš u mě cigaretu.“ Špitl Bill.
„Už ji nechci. Myslím… možná přestanu.“ Vydechl Tom. Bill se svalil vedle něj a zasmál se.
„Oh, Tome. Simone ti promluvila do duše?“
„Nevím, prostě, nikdy mě nenapadlo zkusit to.“ Mluvil dál zamyšleně Tom.
„Uvidíme, jak dlouho ti tohle odhodlání vydrží, potom po mně nesomruj.“ Vyplázl Bill jazyk.
„Nebudu.“ Zašklebí se Tom.
„Dneska odjíždíme. Nechce se mi.“ Prohodí Bill.
„Neříkej, že se z tebe stal zálesácký typ.“ Uchechtne se Tom. Bill ho praští do ramene.
„Hej, víš, jak jsem to myslel.“
„Vím.“ Přitaká Tom. „Jen tě popichuju.“
„Jo, sereš mě v jednom kuse.“
„Baví mě to. Tvé výrazy jsou k nezaplacení, navíc, děláš to samé.“ Chytí Tom nevědomky Billův dred, který začne žmoulat mezi prsty.
„Dělám. Ale ne pro zábavu… i když možná někdy.“ Podívá se Bill na Toma a potom na svůj dred v jeho ruce. Nic neřekne, nevadí mu to.
„Nebo z nudy.“ Přihodí Tom.
„Yeah… cokoli.“ Poklepe Bill prsty na podlaze.
„Měli bychom jít spát, je pozdě, ale nejsem unavený.“ Řekne Tom a upustí Billův dred. Bill si přál, aby to neudělal.
„Já taky ne. Můžeme jít balit, ať máme po zbytek dne volno.“ Navrhne. Tom překvapeně zamrká.
„Teď? No… ok, moc se mi nechce, ale potom se mi nebude chtít ještě víc.“ Tom pomůže Billovi na nohy a přiloží si prst k ústům. „Musíme být potichu.“ Bill jen přikývne.
O 2 hodiny později
„Jsem hotovej.“ Padne Tom na postel.
„Jo.“ Přitaká Bill a svalí se vedle něho.
„Alespoň se s tím nemusíme později srát.“ Řekne a Bill mu s přikývnutím položí hlavu na hruď.
„Jsem unavený.“ Zamumlá.
„Já docela taky. Nevěděl jsem, jak je balení vyčerpávající.“ Otočí se na už spícího Billa. Povzdechne si a jemně mu prstem přejede po linii tváře. „Dobrou, Bille.“ Zašeptá a zavře oči.
…
„Uáááá.“ Dlouze zazívá Bill a jako obvykle si u toho nezakryje pusu. Slepě šmátrá po mobilu. Nahmatá sice mobil, ne však svůj. Chtěl se jen podívat na hodiny, ale v rohu Tomova telefonu uvidí malou obálku. Kdo mu může psát? Nikdy si nelezli do soukromí, ale ta mrcha zvědavost je silnější, než se zdá. Bill ji rozkliknul. Ahoj Tomi, nevím, jestli si na mě vzpomínáš, potkali jsme se na after party před třemi týdny. Ehm… budu nějaký čas ve městě, kde máte mít další koncert, tak mě napadlo, jestli bysme se nemohli vidět? Budu ráda, když se ozveš, tvoje Kessy.
Bill pevně sevřel ruku v pěst. Do tohohle by se neměl plést. Není to jeho věc, přesto najel do nabídky možností a zprávu odstranil. ‚Tvoje Kessy.‘ Protočil oči. ‚Tom nepotřebuje vidět další upištěné pipiny, beztak by tu zprávu vymazal taky.‘ Ujišťoval se v duchu. Určitě udělal správnou věc.
„Mmm, Bille?“ Zamžoural Tom.
„J-já, jen jsem se díval, kolik je hodin a tvůj mobil byl blíž…“ Koktal nervózně Bill.
„V pohodě. A kolik teda je?“ Protřel si Tom oči a podíval se Billovi do očí.
„Ehm…“ Bil nervózně převrátil mobil v ruce, jenže mu upadl, takže se nestihl podívat na čas.
„Já… promiň.“ Zvedl Bill telefon a položil jej na peřinu vedle sebe.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se Tom a překryl Billovu dlaň tou svou.
„J-ja-jasně, půjdu se asi projít.“ Neohrabaně vytáhl svou ruku zpod té Tomovy a urychleně zamířil ven z pokoje.
„Bille?“ Zavolal na něj udiveně Tom. ‚Co má zase sakra za problém?‘
Bill běžel pryč od chaty. Zastavil se až na malém paloučku, sotva popadajíc dech. Svezl se do trávy. ‚Kurva, co to dělám?! Je to Tomova věc, pouze Tomova, ne tvoje, Bille! Co se doprdele děje? Měl bych se vzpamatovat, jo přesně to udělám. Až se vrátíme domů, přefiknu první buchtu, na kterou narazím a všechno bude zase zpátky, ve starých kolejích.‘ Stále zrychleně dýchal a snažil sám sebe uklidnit. Pomalu se postavil a vydal se dál po louce. Míjejíc příkop s kopřivami, si vybavil vzpomínku.
Flashback
Kluci se s Gordonem projížděli na čtyřkolce po louce, jenže jim došel benzín. Gordon doufal, že to snad vydrží na cestu zpět. Nevydrželo, a tak kluky poprosil, jestli by nezaskočili domů a nepřinesli kanystr s benzínem. Vydali se pro něj tedy, ale po cestě se zase chytli a začali se prát. Billovi podjely nohy a spadl do příkopu plného kopřiv.
„Au, sakra to pálí. Doprdele.“ Nadával. Kopřivy ho žahaly všude, kam dosáhly. Tom se nejprve smál, jakmile však uviděl v koutku Billových očí slzy, přestal.
„Počkej, pomůžu ti. Nehýbej se.“ Hledal něco užitečného, a nakonec přitáhnul dlouhatánskou větev.
„Chyť se, vytáhnu tě.“ Zavolal na Billa a podal mu druhý konec. Bill za něj silně zatáhl a o chvíli později se Tom válel v kopřivách s ním.
„Ty jeden podrazáku!“ Křičel Tom a usykával při každém pohybu. Billovi ve smíchu nezabránily ani žahance od kopřiv.
„Máš, co sis zasloužil.“ Vysmíval se dál.
„Grrrr.“ Tom se na něj vrhnul, kopřivy nekopřivy. Jednu utrhnul a Billovi s ní pořádně vytřel obličej.
„Zatracenej sráči.“ Prskal Bill a strčil Tomovi kopřivu do kalhot.
„Áááá, ty pojebanej kreténe.“ Seskočil z něj a urychleně si ji vytáhnul.
Domů došli se zarudlými vyrážkami všude po těle. Oblečení špinavé a ve vlasech ještě kusy kopřiv.
„Prokristapána, co jste vyváděli?“ Spráskla ruce Simone.
„Přepadl nás medvěd.“ Protočil Tom otráveně oči.
„Tome? Vážně?“ Zděsila se.
„Ne, to byla ironie.“ Sykl.
„Ze mě si utahovat nebudeš. A teď mi řekni, co se opravdu stalo.“ Chytla Toma za paži.
„Zeptej se Billíška, ten ti to milerád vysvětlí a zase všechno hodí na mě.“ Vytrhl se Tom ze Simonina sevření a běžel na půdu.
„Bille?“ Otočila se na druhého chlapce.
„Potkali jsme stádo divokých krav.“ Pokrčil Bill rameny a utekl.
„Může mi někdo vysvětlit, co se tady děje?“ Svěsila poraženě ruce. Bill mezitím vystoupal až k půdě a oddělal kryt.
„Vypadni, nikdo tě nezval.“ Zahučel uraženě Tom.
„Můžu si chodit, kam chci, navíc nic jsem jí neřekl.“
„A za to ti mám jako začít líbat ruce nebo co.“ Odsekl drze Tom.
„Naser si, kreténe.“ Vystrčil Bill prostředník. Tom do něj strčil. Bill si to nenechal líbit a zanedlouho drželi jeden druhého pod krkem. Zrychleně dýchali a nosy měli tak blízko u sebe, stačilo se jen nepatrně pohnout a dotkly by se.
„Nenávidím tě.“ Zabodnul Tom do Billa svůj zlostný pohled.
„Nápodobně.“ Vystrčil Bill bojovně bradu.
Konec flashbacku
Zakroutil hlavou. Podělanej Tom. Byl součástí každého okamžiku v jeho životě. Je každou součástí… Bill bolestně přivřel oči. Po tváři mu stekla osamělá slza. ‚Snad bude nadále každou součástí.‘ Setřel ji a vydal se zpátky k chatě.
…
„Bille, zlatíčko, kde jsi byl? Za chvíli vyrážíme, měl by ses jít připravit.“ Usmála se na něj Anet a pohladila jej po tváři. Bill jí mdle úsměv oplatil a vystoupal nahoru do pokoje. Našel tam Toma stojícího u okna… s cigaretou.
„Říkal jsi, že přestaneš.“ Prolomil Bill ticho a Tom trochu ucuknul leknutím. Otočil se.
„Jsi zpátky.“ Nereagoval na Billovu poznámku.
„Jo.“ Bill přešel k Tomovi, vzal mu cigaretu z prstů a silně potáhl.
„Co se děje?“ Zeptal se zamračeně Tom.
„Nic.“ Tom vzal Billovi cigaretu a potáhl.
„Jen… přemýšlel si někdy, jaké by to bylo, kdybych tu nebyl? Kdybysme se nepoznali?“ Vyřkl Bill otázku. Tom zmateně zamrkal.
„Ne. A ani to neplánuju.“ Odpověděl stručně a típl cigaretu o dřevěný parapet.
„Měli bychom jít dolů.“ Přešel Tom ke dveřím a seběhl schody do přízemí. Bill se mírně pousmál a pro sebe si potichu zašeptal zdrobnělinu Tomova jména.
Sešel též dolů, právě včas, Gordon se chystal zamknout chatu.
„Tak rodinko, čas odjezdu.“ Všichni chvíli stáli a smutně koukali na chatu. Nikomu se nechtělo. Nastoupili do džípu. Bill se ohlédnul Tomovým směrem. Nasazoval si sluchátka, a když zachytil jeho pohled, ušklíbnul se. Bill na něj vypláznul jazyk a s úsměvem se otočil k oknu. ‚Vzhůru za tebou, sladký domove.‘
autor: Emilia
betaread: Janule
Dva zamilovaní koloušci, aaach 😀
Moc hezký díl, už se těším na další =) Žárlivý Bill se mi líbí, živě si ho představuju…jsem moc ráda, že je povídka zpátky =))
prostě to rajcování jednoho druhýho je nejlepší a do toho ty hlášky… autorka je fakt šikula, nasmála jsem s u toho… ale je to krásně napsaný..jako vždy.. xDD
Naozaj krásny dielik… páči sa mi ako si obaja začínajú uvedomovať, ako sú pre seba dôležitý. Milujem túto poviedku.