Sch-Rei & Kattulkaa
Tom: Pomalu se s tebou položím na postel… Po chvilce taky usnu…
Máma: Po chvíli se vzpamatuji. Okamžitě vytáčím číslo na Toma, nemyslím si, že by říkal, že někam večer – respektive v noci půjde…
Tom: Probudí mě zvonění mobilu… Vytáhnu ho z kapsy… „Ano?“ řeknu ospale.
Bill: „Tome? Děje se něco?“ otevřu oči, a promnu si je, když slyším Toma mluvit.
Máma: „Můžeš mi vysvětlit, co děláš u Billa?“ začnu křičet, když slyším Billův hlas.
Tom: „M-Mami?“ zamrkám nechápavě, a podívám se na Billa… Dám mu na rtíky letmou pusinku… „M-mami já… No…“
Máma: „Co ty? Okamžitě pojď domů, a ještě mi to vysvětlíš! To jsme si nedomluvili! Nemusel mít zakázané návštěvy, kdybys dodržel to, co jsi slíbil!“
Tom: „Mami, ale já…“ Skousnu si ret, a podívám se na tebe… „Můžu si dělat co chci… Hm?“
Máma: „Ne. Ty půjdeš okamžitě domů, a ještě si o tom promluvíme!“
Tom: „Ale já nechci, chápeš?“
Máma: „Mně nezajímá, co chceš, a co ne… My dva jsme se na něčem domluvili… Když jsi přišel, snažila jsem se tě pochopit, a ty teď klidně odejdeš? Chápeš, že se má Bill léčit?“
Tom: „Tak to si mě asi pořád nepochopila…“ vydechnu.
Bill: „V čem jsem tě nepochopila? Hmm?“
Tom: „Že chci… Potřebuji být s Billem!“
Bill: „Já ti v tom nebráním, ale Bill má odpočívat, chápeš to? Čím dřív bude zdravý, tím dřív bude doma… Dokážeš to pochopit?“
Tom: „Mně se Bill zdá zdravý až moc…“ Pousměju se, a dám Billovi pusu na čelo
Bill: „Nebudu s tebou o tom diskutovat… Pojď domů, ať se ti to líbí nebo ne.“
Tom: „Hmmm…“ ušklíbnu se, a položím jí to…
Bill: „Stalo se něco?“
Máma: Doufám, že se Tom vrátí… Jinak ať si mě nepřeje…
Tom: „Máma…“ Pokrčím rameny… „Chce, abych se vrátil domů…“ Skousnu si ret…
Bill: „A půjdeš?“ zdvihnu k tobě pohled.
Tom: „Já nevím… Chtěl bych tady s tebou zůstat…“
Bill: „Ale abys neměl z toho u mámy problémy…“
Tom: „No a? Prostě… Chci tady být s tebou…“
Bill: „Dobře,“ přikývnu, a zabořím ti nos do trička.
Tom: Usměju se a zavřu spokojeně oči… „Kdy mám ráno zmizet?“ zašeptám
Bill: „Stačí, když odejdeš okolo sedmé…“
Tom: Přikývnu „Dobře… Billí? Nevíš kdy tě pustí?“
Bill: Zakroutím hlavou. „Doufám, že co nejdřív…“
Tom: „Myslíš… Kdybsme… Teda kdybys podepsal takový ten papír… Pustili by tě?“
Bill: „Netuším… Můžu se ráno zeptat,“ usměju se na tebe.
Tom: Usměju se, a přikývnu.
Bill: Zvednu k tobě hlavu, a dotknu se tvých rtů.
Tom: Pousměju se, a do tvých rtů se vpiji…
Bill: Rukama ti zajedu pod tričko, a začnu tě hladit na bocích.
Tom: Pousměju se, a sjedu ti rukama na zadeček…
Bill: Vyhrnu ti tričko, a přemístím ústa na bříško, na které ti začnu rozdávat pusinky.
Tom: Pousměju se, a spokojeně mírně zakloním hlavu… Zavřu oči, a začnu se ti probírat ve vláskách
Bill: „Budeš teď potichu?“ ujistím se.
Tom: „P-pokusím se…“ přikývnu.
Bill: Přikývnu a sundám ti tričko úplně.
Tom: Jednou rukou ti vjedu pod tričko na záda.
Bill: Přivřu oči a rozepnu ti kalhoty.
Tom: Zase zavřu oči, a zakloním hlavu… „Mm…“ vydechnu potichu.
Bill: „Tome? Rozepnul jsem ti teprve kalhoty… Ztiš se.“
Tom: „P-Promiň…“ omluvně se pousměju.
Bill: Přikývnu, a začnu ti kalhoty pomalu stahovat…
Tom: Spokojeně se zavrtím… Přejede mnou taková zvláštní vlna…
Bill: „Líbí se to Tomínkovi?“ zeptám se sladkým hláskem a usadím se ti do klína.
Tom: „Mmm…“ spokojeně se zavrním… „Moc…“ pousměju se.
Bill: „Co znamená moc?“ vrtím se a usmívám se u toho.
Tom: „Mmmh…“ vydechnu, a chytím si tě za zadeček… „Líbí… Strašně se mi to líbí…“ přejedu si přes rty jazykem
Bill: „Opravdu?“ po hrudi to začnu přejíždět pečlivě upraveným nehtem.
Tom: Spokojeně se zase zavrtím, a přikývnu. „Ano.“
Bill: Políbím tě na ústa. „Tak to je dobře,“ přimáčknu se pořádně na tebe.
Tom: Přikývnu, a trošku ti víc stisknu zadeček…
Bill: Vystrčím špičku jazyku, a jemně si ho skousnu.
Tom: „Mmm… Billí…“ skousnu si ret, když to vidím… Víc ti nedočkavě stisknu zadeček.
Bill: Spokojeně se usměju. Můj plán skvěle vychází. Skulím se na posteli vedle tebe. „Dobrou,“ zašeptám.
Tom: Nechápavě se na tebe podívám… „A-ale…“ zamrkám.
Bill: Přetočím se na bok. Dělám, že spím.
Tom: „Billí…“ Zakňučím, a vjedu ti rukou na zadeček do boxerek.
Bill: „Hmmm…“ zavrčím…
Tom: „No ták…“ šeptnu, a prsem ti přejedu přes vstup…
Bill: „Chci spát,“ zavrtím se.
Tom: Natisknu si tě k sobě, a zase ti přejedu prstem přes vstup…
Bill: „Ugrhh…“ vydám ze sebe zvuk, ale stále předstírám spánek…
Tom: Jedním prstem do tebe hodně drze vniknu.
Bill: Ucítím v sobě Tomův prst… „Tome? Můžeš mi říct, co děláš?“
Tom: „Já? Ty mě tady mučíš…“ zapohybuji.
Bill: Vydechnu. „Já tebe?“
Tom: „Jo…“ Rozpohybuji svůj prst v tobě
Bill: „Tome, ať děláš, co děláš, ten prst vyndej… Prostě nechci, chápeš?“
Tom: Nakloním se ti ke krku, a začnu ti ho rtíky něžně laskat…
Bill: „Tome,“ okřiknu tě.
Tom: Nechám toho. „Hm?“
Bill: „Něco jsem ti řekl…“
Tom: Vyndám ti ruku z boxerek, a přetočím se naštvaně záday od tebe „Fajn…“
Bill: „Můžeš mi vysvětlit, proč ses urazil?“
Tom: „Neurazil…“ zakroutím hlavou úplně bez zájmu… Zavřu oči…
Bill: „Hmm jasně,“ otočím se na svou stranu a přitáhnu si na sebe většinu peřiny.
Tom: „Tsss…“ uraženě z tebe stáhnu peřinu, a dám si ji k sobě
Bill: „Dáš mi tu mojí peřinu? Nechci kvůli tobě umrznout…“ slovo mojí pořádně zdůrazním.
Tom: Protočím oči, a odkopu tu peřinu k tobě.
Bill: „Díky,“ zavrčím.
Tom: Posadím se a vstanu z postele.
Bill: Nevěnuji tomu pozornost.
Tom: Jdu k oknu, a posadím se tam… Chystám se slézt dolů…
Bill: „Neudělám to, co chceš, a ty odcházíš? Je to ubohé, Tome,“ odfrknu si.
Tom: Protočím oči… „No vidíš, už jsem skoro jako ty,“
Bill: „Jako já?“
Tom: „Ano, jako ty…“ vydechnu.
Bill: „Já se takhle nikdy nechovám…“
Tom: „No, jak myslíš…“ zakroutím hlavou, a pomalu se chystám slézt
Bill: „Kam jdeš?“
Tom: „Tebe to zajímá?“ zvednu obočí…
Bill: „Ano, zajímá… Jednou ti nenastavím zadek, a ty se hned urážíš… Dělej si co chceš, mě to je jedno,“ otočím se na posteli tak, abych se na tebe nemusel dívat.
Tom: Zakroutím hlavou, „No když si to myslíš… Mysli si to dál…“ Seskočím dolů…
Bill: Nafouknu se, a pokouším se usnout… Toma jsem nepochopil…
Tom: Pomalu jdu pryč… Dám ruce do kapes, a jen tak do něčeho přede mnou kopu… Pomalu dojdu k domu Elis…
E: Dneska je divný den… Už se snad hodinu převaluji v posteli, a pořád nemůžu usnout…
Tom: Zazvoním.
E: Slyším zvonek. Jindy bych vraždila, dneska jsem však za to vysvobození ráda… Dojdu pomalu ke dveřím. Mám na sobě jen krátkou tenkou košilku… „Tome?“ divím se, když ve dveřích vidím chlapce s rasta copánky na hlavě…
Tom: Pousměju se. „A-ahoj… Já… Eh… Přišel jsem se ti omluvit…“
E: „Za co?“ poodejdu ze dveří, aby mohl jít Tom dovnitř.
Tom: Vejdu za tebou dovnitř. „Za ten pátek…“ Přejedu si jazykem přes pierc.
E: „A proč se za něj omlouváš?“
Tom: Pokrčím rameny… „Nevím…“ vydechnu… Rozhlídnu se okolo sebe. „Spíš jsem tě chtěl asi vidět…“
E: „Neříkal jsi, že někoho máš?“
Tom: Přikývnu. „Mám… Co je špatného na tom, že tě chci vidět?“ Zamrkám a pousměju se.
E: „Myslím si, že když chceš někoho jen vidět, tak že bys měl jít spíše ve dne…“ zasměju se.
Tom: Usměju se. „No, to asi jo… Ruším?“ sjedu si tě pohledem.
E: „Ne, nerušíš… Máš štěstí, že jsem nemohla usnout…“ Zamrkám na tebe.
Tom: Usměju se na tebe, a udělám k tobě nepatrný krůček.
E: „Tome? Seš si jistý tím, co právě děláš?“
Tom: Skousnu si ret… Zaváhám… Ale přikývnu… Přitáhnu si tě k sobě…
E: „Dobře,“ políbím tě… Už v baru ses mi líbil… Dnes jsi však ještě hezčí, když tu jsi za střízliva…
Tom: Usměju se, a přitáhnu si tě za zadeček k sobě…
E: Přejedu ti jazykem po kousku kovu, co máš ve rtu… Rukama se tě pevně chytím okolo krku.
Tom: Vpiji se ti do rtů, a potichu ti vydechnu do úst… Pousměju se do polibku.
E: „Seš si opravdu jistý, že to chceš?“
Tom: „Jo… Jsem…“ pousměju se a přikývnu.
E: „Tak pojď,“ táhnu tě k sobě to pokojíčku…
Tom: Pousměju se, a poslušně jdu za tebou.
E: Posadím tě na postel, a sednu si na tebe. Začnu tě líbat na krku.
Tom: Spokojeně přivřu oči, a projedu ti rukou ve vlasech… Chytím tě jednou rukou za zadeček.
E: Ruce přesunu k lemu tvého trička, a sundám ti ho.
Tom: Přitáhnu si tě blíž k rozkroku. „Mm…“ vydechnu potichu.
E: Začnu hledat u tvých kalhot rozepínání. Omylem ti rukou přejedu přes rozkrok.
Tom: Hlasitě vydechnu, a zapřu se o ruce… Mírně zakloním hlavu, a přivřu oči… Pootevřu pusu.
E: Položím tě na postel, a kalhoty ti stáhnu.
Tom: Spokojeně se zavrtím…
E: Sjedu níž, a zaháknu prsty za lem boxerek. „Opravdu?“ zdvihnu pohled.
Tom: Jenom mlčky a nedočkavě přikývnu.
E: Boxerky ti sundám, a penis ti stisknu. Zapohybuji.
Tom: „Mmmmh…“ Zavzdychám nahlas… Je to jiný než od Billa… Mmm.
E: Usměju se, spokojená se svojí prací… Obkroužím ti špičku jazykem.
Tom: „Aaah…“ vzdychnu, a zakloním hlavu… Pootevřu pusu a zavřu oči…
E: Vezmu si tě více do pusy, a dopomáhám si rukou…
Bill: Chci se omluvit Tomovi… Nevím za co, ale cítím, že jsem na něj nebyl dvakrát nejpříjemnější… Vytočím jeho číslo.
Tom: V kapse mi začne zvonit mobil… Sáhnu po kalhotách, a vytáhnu odtamtud mobil… Zvednu to … „A-ano?“ zavzdychám…
Sch-Rei & Kattulkaa
betaread: Janule
ješiš nééé…..je on takovej debil nebo se to zdá jen mě?????????
Zastřelte Toma Kaulitze!!!!!xD
twle si děláte prdel neee jzs .. zase je to tu .. takový kravina .. ta kráva tam je no mám dost .. !!!
Achjo Tomane..ty seš pořád děsně nadrženej, a když Bill jednou s tebou nechce spát, tak muíš hned za někým jiným..? 🙁 Je mi Billa vážně líto..:(