Výhled na Puerto Colon 4.

autor: Lenna W.K.T.

Úterý

Bill

Moje oči pozorovaly každý  milimetr bílého stropu. Jelikož ještě dnes ráno je ségra doma, nemusím kolem maličké Ariannky běhat už od rána. Mírně šokovaný tím, co se v noci stalo, stále více přesvědčený, že Toma chci. Kdoví, jestli on chce mě.

Překulil jsem se na bok a koukal ven z okna, mazlíce se s dekou, pozorujíc šedé mraky táhnoucí se od hor, myslíce na každý koutek, každý záhyb Tomovy vzrušené tváře. Vypadal tak dokonale.

„Bille, není ti nic?“ zeptala se moje sestra, když se z mých úst vydral zoufající povzdych.

„Ne, všechno v pořádku, jen bych ještě spal… tak tři dny.“ Usměju se a vylezu. S dekou v rozkroku. Natáhnu se pro boxerky a nandám si je. Spávám totiž nahý. Včera, když Tom odešel po společné sprše, jsem padnul do postele málem v ručníku kolem pasu.

„Malá je nakrmená, Vicky má snídani na lince, u vitamínů máš můj telefon, kdyby se cokoliv dělo, volej Neri, Gianovi nebo Leovi, jasné?“ cpala mi hned do hlavy ségra. Jako by nevěděla, že použitelný jsem, až když si dám kafe a cigáro.

„Jo, jasný,“ odkýval jsem jí to. Nalil jsem si mléko do hrnku a vrznul ho do mikrovlnky. Nahoře už malá Vicky houkala jak na lesy a volala milovaného strýčka Billa. Natáhl jsem si tričko a šel pro ni. Ariannka usnula. Je zvyklá po mlíčku v sedm ráno ještě spinkat, za což jsem jí byl neuvěřitelně vděčný.

„Bill!“ vypískla dvouletá rošťanda a ospale na mě natahovala ručky. Vytáhnul jsem ji z postýlky.

„Máš e-e?“ musel jsem si do ní šťouchnout, když jsem viděl plnou plínu.

„Necíííí!“ zaprotestovala. Musel jsem se uchechtnout. Položil jsem ji na přebalovák a začal přebalovat. Uuff… oddychnul jsem si. Jen počůraná.

„Slečno, kdy se naučíš  chodit na nočník?“

„Necííííí! Kiki, neci!“  žvatlala. „Fůůůůůůůůůůůůůůůůůj, Vicky fůůůj!“ 

„Jo, jsi hanba. Takhle se počůrávat. Máš hlad? Dáme ňami ňami?“

„Ňami ňami, neci…“

„Umíš říkat ještě něco jiného než nechci?“ 
„Bill, Kiki, neci…“

„Aha, koukám, my dva si pokecáme.“ Zahihňal jsem se a oblékl jí růžové šatičky.

„Plavkůůů? Jo, Vicky plavkůůů!“ Přesvědčovala mě. Rozumně na mě kývala a vypadala roztomile. Rozumbrada.

„Dneska je na bazén docela hnusně, Vikulínko.“ Špitnul jsem a nasadil botičky. Postavil jsem ji na zem a už jsem viděl jen ohnivou čáru. Pousmál jsem se, šel jsem dolů a nasypal si do mléka kafe a haldu cukru. Vzal jsem Vicky snídani a donesl ji na jídelní stůl, kde jsem ji usadil a sám pil svou kávu.

Hned po snídani jsem jí pustil španělské pohádky. Ani byste nevěřili, stačí jen základ italštiny a rozumíte trochu i španělsky.

Vikulína byla zažraná do pohádek na gauči, a tak jsem měl čas běhat kolem Arianny. Přebalit, pohrát, dát do postýlky, kde si hrála a učila se plazit, kde jí nehrozilo nebezpečí, udělat svačinku pro obě a vrhnout se na oběd.

Po obědě, který dopadl až překvapivě dobře, Ari usnula s plným bříškem mlíčka a kojeneckých sušenek, jsem vzal Vicky k bazénu. Tom tu už byl, jen díky frmolu kolem dětí jsem si jej nevšiml. Kopal svou jámu do neznáma a mě asi ani neviděl. Asi lepší.

Bazén studenej jak psí  čumák.

„Brrrr, Vicky, tam ti nevlezu a ty tam taky nelez, nastydneš se.“

„Necííííííííííí!“ opět protesty. Natahovala, že bude plakat. Byla unavená. Celé dopoledne si hrála a koukala na bednu… skvělé věci to dítě učím. Ochranitelsky jsem ji přivinul na svou hruď a utěšoval ji.

„Neplakej, třeba až se probudíš, bude pěkně a půjdeme plavat.“

„Plavků? Vicky, Bill plavků?“

„Ano, odpoledne. Teď se pojď prospat, ať můžu umýt nádobí.“ Špitnul jsem. V tu ránu se Vicky začala vztekat. Brečela celou cestu do domu a zklidnila se až v době, kdy jsem jí horlivě vysvětloval, že musí být potichu, protože miminko spinká.

„Mimika pinká.“ Šeptala potichu a já byl spokojenej. Ovšem při přebalování a dávání pyžámka začal randál nanovo. Povzdychl jsem si, dal jí dudlíky, na kterých při spaní byla závislá, plyšáka Hello Kitty (od toho je to Kiki. xD Miluje Hello Kitty a ještě neumí řict T, takže poslední dobou máme se ségrou celkem velké záchvaty smíchu, když říká, že chce čůrat, pak to vyzní, jako že máme strašně sprosté dítě xD) pusu na čelo, pohladit a Vicky usnula ještě dřív, než jsem odešel z pokoje.

Došel jsem do kuchyně. Hora nádobí jako by se mi smála do ksichtu. Pecka, šel jsem na cigáro, doufajíce, že potkám Toma, ale byl někde v čudu.

Moje oči pozorovaly tu dálku, kam až se rozprostíralo moře. Bralo mi to dech. Každou chvíli snad více a více. Všude klid, jen od sousedů se rozléhaly skřeky krocana a hus. Jinak absolutní klid a z dálky tlumené šeptání moře. Velmi tlumené. Najednou se přede mnou objevila copánkatá hlava. Můj žaludek udělal kotrmelce.

„Ahoj!“ pozdravil jsem.

„Ahooj!“ zamával nadšeně Tom. Ale tím naše konverzace skončila. Možná měl hodně práce a já ostatně taky.  

Hračky poklidit, sklidit ze stolu, připravit mlíčko pro Ari, kdyby se náhodou vzbudila a tak, matky tohle asi znají. Umýval jsem nádobí, když se u okýnka před dřezem, díky kterému jsem měl úžasný výhled do hor, na záhonku objevil Tom, zaléval trávník. Měl bílý nátělník. Šíleně mu slušel. Svalovec. Pousmál jsem se mé myšlence, a pak se to stalo. Opět jsem pustil kohoutek, ale ten vystříkl tak moc, že mě to zlilo snad od hlavy k patě. Ani jsem si neuvědomil, že jsem zoufale zapištěl. Tom se ihned otočil. Leknutím se polil taky. Jeho tílko se na něj nalepilo, byl vidět dokonale jeho obrys hrudi a mně zacukalo v rozkroku. Tom se na mě díval stejně bázlivě. Měl jsem bílé tričko také.

V tu chvíli mi ulítly snad všechny včely. A než jsem je pochytal, stál vedle mě.

„Co se stalo? Všechno v pohodě?“

„Je- jen mi tu vystříkla voda a já se leknul, všechno v pořádku,“ špitám jak malé dítě, které pokárají. Jemně natáhnu ruku a konečky prstů se dotknu jeho mokrého nátělníku. Jako by to byl klenot. Ucítil jsem jeho ruce na bocích. Pomalu se ke mně přibližoval. Zrychlený dech, tlukoucí srdce. Naše těla se setkala a já div nezasténal. Musel vidět, jak moc ho chci. Přejel mi nosem po tváři. Zalapal jsem po dechu. Opřel mě o linku a natiskl se ke mně. Jeho ruce mě hladí na bocích, jemně mi nadzvedávají tričko. Byl jsem jak v tranzu, probral mě z něj pocit chladu na hrudi. Nemám tričko! Tom posouvá svoje velké teplé dlaně po mé hrudi. Hlavu opřenou o moje rameno a dívá se na své ruce. Musel jsem skousnout ret.

„Aah… nepřestávej…“ vzdychnul jsem, když mi začal tisknout horké polibky na klíční kost. Prsty dráždily bradavky. Slastně přivírám oči, dlaň na jeho sexy copánkách, tisknu si jeho hlavu k hrudi. Ta druhá ruka zvedá jeho tričko…

„Bille… já tě… ah…“otře se o moje koleno rozkrokem, takže větu nedokončil. Ale ať to bylo cokoliv, já taky!!!

Pláč… né, teď ne. Arianna. Ne! 
„Tome, Arianna brečí…“ špitnu rozechvěle. Silně se o něj otřu rozkrokem a oba těžce vydechneme.

„Ne… Bille nechoď… prosím…“

„Musím…“ tvrdě a vášnivě, dost vyzývavě jej políbím a jemně odstrčím. Natáhnu si tričko a s velkou boulí v kraťasech letím ke kočárku. Vezmu malou do náruče. Cítím se tak divně, nedodělaně. Jdu zpět do kuchyně, Tom stál opřený o linku. Koukal do dřezu, pohladím ho po zadečku a on na mě koukne. Hned na to koukne na Ari.

„Ty rošťando malá!“ usmál se na ni nakonec a ona ho počastovala dětským záchvatem smíchu. Bylo by to kouzelné, kdyby nám nepřerušila naši intimní chvilku. Vrazil jsem do mikrovlnky mlíčko a stál s Ari na ruce opřený o linku. Tom se ke mně zezadu přitiskl. Přivřel jsem oči. Jeho boule stále tlačící se ven. Dal mi ruce na bříško a líbnul na krk. Poslední otření a: „Jdu ještě pracovat, jo…“ šeptne a já jen rozechvěle přikývnu.

***

Noc proplouvala okolím jako poslední trajekt na moři. Stejně tiše, stejně hladce. Mým tělem lomcoval chlad, ale občas to bylo velmi příjemné.

„Ty jsi tady na ty děti vážně sám?“ špitnul hlas ve tmě a můj obličej okamžitě zjihnul. Jeho temný hlas ve tmě zněl skoro mysticky. Oči se mi rozšířily, abych ho v té tmě rozpoznal. Poklepal jsem na zem vedle sebe a zavřel polovinu skleněných dveří, aby se mohl opřít.

Okamžitě zaujal místo vedle mě a jeho ruka spočinula na mém stehnu.

„Jo, ale pozítří přijede ségra a bude tu dva dny… bude to v pohodě, navíc Vicky chodí po obědě spát a Ari moc náročná ještě není.“ Usmál jsem se a pohladil jeho ruku. Tom se usmál, koukajíc na naše ruce. Moje oči opět putovaly po okolí.

„Je to tak nádherný výhled. Fascinuje mě…“ šeptnu a dám si hlavu na Tomovo rameno.

„Jo, je tu krásně. Proto jsem tu někdy i zůstával po práci. Koukal jsem se. Ten výhled na Puerto Colon je vážně úžasnej.“

„Vím v Německu o jednom místě, kde je skoro stejně dokonalý výhled.“ Šeptnul jsem do tmy a potáhnul si z cigarety. Vydechl jsem kouř do tmy.  

„Jo, Německo je taky moc krásné. Někdy se mi stejská.“ Nadhodil a já se okamžitě chytil.

„Cože?“

Tom najednou začal mluvit absolutně dokonalou Němčinou. Bez přízvuku. Prostě jemná a plynulá. „Taky pocházím z Německa. Táta mě sem odtáhl, když mi bylo deset. Zezačátku mi to nevadilo, ale někdy bych si dal pořádný německý žrádlo a ohnul krásnýho Němce…“ pak se zarazil… já vyvalil oči. On je gay? Moje líce se začervenaly. Odkašlal jsem si.

„Vážně? Ty-ty jsi gay?“ kouknul jsem na něj. On jen přikývl. A pohladil mě na líci. Asi budu brečet štěstím.

„Vážně?“

„Jo, vážně… myslel jsem, že by ti to asi tolik nevadilo, po tý včerejší kuřbě.“ Opět se zadíval na moje rty a přejel po nich palcem. Zachvěl jsem se.

„Ne, ne vůbec… já jsem taky na kluky…“ přiznal jsem se a cítil, jak má tvář rudne.

„Poznal jsem to…“ přiznal Tom okamžitě.

„Cože? J-jak?“

„Nikdo mi ho nikdy tak dobře nevykouřil jako ty.“

betaread: Janule