autor: Adella Kaulitz & Lenna W.K.T.
Bill
Znechuceně zavřu oči a chvěju se po celém těle. Je to tak odporné. Nechci být něčí děvka, a už vůbec ne toho slizkého chlapa!
„Nechte toho!“ vyjeknu, když si začne rozepínat kalhoty. Ne, už nevydržím další bolest a další znásilňování. Nedokážu to. Mám strach z toho, jak moc mi ublíží, ale nemůžu tu jen nečinně stát, aby si se mnou někdo dělal, co chce.
Tom
„Bud zticha,“ zavrčím a přitlačím tě ke zdi. „Říkal jsi, že ti je dobře, v tom případě se přesuneme k tvému ochočovaní.“ Usměju se maximálně nadrženě. Stáhnu si kalhoty, ale jen trošku, a přejíždím svým obnaženým klínem po tvé malé prdelce.
„Pro začátek si sedneš tamhle na stůl a chci, aby si mi ukázal, jak sám sebe dovedeš k vrcholu,“ zamrouskám mu do ouška vzrušeně. Pustím ho, aby mohl uskutečnit to, co jsem mu nařídil. „Pak tě pustím a dostaneš najíst,“ zahučím a koukám, jak ostýchavě přechází ke stolu.
„Pro začátek si sedneš tamhle na stůl a chci, aby si mi ukázal, jak sám sebe dovedeš k vrcholu,“ zamrouskám mu do ouška vzrušeně. Pustím ho, aby mohl uskutečnit to, co jsem mu nařídil. „Pak tě pustím a dostaneš najíst,“ zahučím a koukám, jak ostýchavě přechází ke stolu.
Bill
Sednu si ke stolu. Nikdy jsem si to sám moc nedělal. Jistě, že vím, jak na to, ale moje přirození teď bylo v takovém stavu, že bylo naprosto nemožné ho používat. Z předešlé noci na něm byl samý šrám, když mi tak schválně způsobovali bolest. Nemohl jsem se ho ani dotknout, aniž bych nezakřičel bolestí. Rozbrečel jsem se, neboť jsem nevěděl, co dělat.
Tom
Jeho pláč absolutně ignoruju, procházím kolem něj. Posadím jej na stůl tak, abych měl co nejlepší výhled z masivního křesla přesně naproti stolu.
„Pláč ti nepomůže, nemáš lhát. Dělej!“ poslední slovo křiknu, až sebou ten malý cukne. Pohodlně se usadím, očekávajíc krásné představení.
„Dělej, nebo ti pomůžu!“ okřiknu ho znova.
„Pláč ti nepomůže, nemáš lhát. Dělej!“ poslední slovo křiknu, až sebou ten malý cukne. Pohodlně se usadím, očekávajíc krásné představení.
„Dělej, nebo ti pomůžu!“ okřiknu ho znova.
Bill
Jak může být tak krutý
„Ne, prosím… bolí to!“ vyjeknu, nožky stažené u sebe.
Vím, co říkal Gabriel. Že pokud budu poslušný, tak to nebude tak zlé. Ale jak jsem mohl, když mi sebemenší pohyb způsoboval obrovskou bolest? Když jsem měl pocit, jako bych se vevnitř naprosto roztrhal?
Vím, co říkal Gabriel. Že pokud budu poslušný, tak to nebude tak zlé. Ale jak jsem mohl, když mi sebemenší pohyb způsoboval obrovskou bolest? Když jsem měl pocit, jako bych se vevnitř naprosto roztrhal?
Tom
Vstanu. Nasupeně k němu přejdu a silou ho položím na stůl. Uchopím jeho přirození a začnu jej třít dlani. Nezajímá mě, že ho to bolí, tím lépe pro mě.
„Nebudu nic říkat dvakrát,“ zavrčím a stáhnu mu kůži. Přejedu palcem po obnaženém vrcholu. Mám chuť mu ho naprat mezi půlky a sobecky si jej vzít. Neohlížet se na nic, jen ho třískat a přirážet jak divej, ale ovládám se. Chci si jej vychutnat postupně.
„Pokračuj sám, nebo toho budeš vážně moc litovat!“ řeknu mu rázně a doufám, že ho vážně nebudu muset zmydlit jako psa.
„Nebudu nic říkat dvakrát,“ zavrčím a stáhnu mu kůži. Přejedu palcem po obnaženém vrcholu. Mám chuť mu ho naprat mezi půlky a sobecky si jej vzít. Neohlížet se na nic, jen ho třískat a přirážet jak divej, ale ovládám se. Chci si jej vychutnat postupně.
„Pokračuj sám, nebo toho budeš vážně moc litovat!“ řeknu mu rázně a doufám, že ho vážně nebudu muset zmydlit jako psa.
„Neměl jsi lhát, Bille, kdybys řekl, jak ti skutečně je, ušetřil bych tě!“ zavrčím a pustím jeho penis.
Bill
Neutiším svoje vzlyky. Ale vezmu svůj úd do dlaně. Nesnesitelně to pálí. Nezmůžu se ani na lehký pohyb. Jak někoho může vzrušovat něčí bolest? Vždy jsem toužil po prvním milování z lásky. Nikdy jsem netušil, že poprvé zažiju jako mnohonásobné znásilnění a týrání tímto mužem.
„Já nemůžu…“ vzlyknu tiše a pustím se. Neopatrností mi ale podjede ruka a spadnu ze stolu. Nemám sílu vstávat, jen vyčkávám na další ránu bolesti.
„Já nemůžu…“ vzlyknu tiše a pustím se. Neopatrností mi ale podjede ruka a spadnu ze stolu. Nemám sílu vstávat, jen vyčkávám na další ránu bolesti.
Tom
Bez ostychu do něj kopnu. Zakvílí. Obléknu si kalhoty a jsem hodně naštvaný. Hodně moc. Vezmu jej za ruce a hodím ho na pohovku, vezmu bič a několikrát jej přetáhnu přes záda.
„Budeš- mě- poslouchat! Je- ti- to- jasné?!“ Dělám mezery mezi mluvením. Vyplňuji je údery. Jeho kňučení se mi najednou z neznámého důvodu přestalo líbit.
„Zopakuj to! Koho budeš poslouchat?“
„Budeš- mě- poslouchat! Je- ti- to- jasné?!“ Dělám mezery mezi mluvením. Vyplňuji je údery. Jeho kňučení se mi najednou z neznámého důvodu přestalo líbit.
„Zopakuj to! Koho budeš poslouchat?“
Bill
Mezi vzlyky nejsem schopný cokoli říct. Ta bolest je neúprosná. Nejsem schopen se už ani pohnout. Jen se krčit a modlit se, abych umřel. Aby to všechno přestalo, abych už necítil nic, jen svobodu a chlad.
Tom
Vezmu chomáč jeho vlasů mezi prsty a silně zatahám za jeho vlasy.
„Řekni to, Bille, dělej!“ zavrčím. Proč se mi nelíbí, jak pláče? Proč? Děje se se mnou snad něco?
Když ochraptělým hlasem zahuhlá, že bude poslouchat, nechám jej. Místnost zaplní další jeho vzlyky. Cítím se zvláštně. Normálně bych svoji oběť bil do bezvědomí, ale u něj to nedokážu. Nasupeně přejdu na druhý konec místnosti.
„Máš hlad?“
„Řekni to, Bille, dělej!“ zavrčím. Proč se mi nelíbí, jak pláče? Proč? Děje se se mnou snad něco?
Když ochraptělým hlasem zahuhlá, že bude poslouchat, nechám jej. Místnost zaplní další jeho vzlyky. Cítím se zvláštně. Normálně bych svoji oběť bil do bezvědomí, ale u něj to nedokážu. Nasupeně přejdu na druhý konec místnosti.
„Máš hlad?“
autor: Adella Kaulitz & Lenna W.K.T.
betaread: Clarrkys
neee!!!! nechejte hoooo! :'(
to je takovej hajzl!!! ale ta ff-ka je úžasná 😀
za to že túto FF-ku čítam pôjdem do pekla…. pretože sa mi tak strašne páči a je tak zvrhlá…. určite pôjdem do pekla…
[3]: Přesně úplně s tebou souhlasím Iwuanko
krásný
tý vole to je masakr… já nevím proč se mi to tak líbí, asi jsem se už načisto zbláznila… no napsat, že je to krásné je pěkný hnus, ale já to tak cítím:(
Jsem normálně nadržená na další díly xD Jo je to..zvrhlost no x) Ale líbí se mi to..nejsem prostě normální no xD
Musím se přiznat, že se mi to taky líbí, ale přece jenom doufám, že se Tom polepší a bude na Billa hodnější… =)
Kde je ta rolničkaaaaa???
Líbí se mi to 🙂 ale je mi Billa strašně líto. Tom je surový až moc.