autor: Neilinka
Chris vylezl ze sprchy a sám se podivil. Pohled, který se mu naskytl, se mu ale víc než zamlouval. Bill ležel nahý na posteli a četl si. Po chvíli si všiml, že voda přestala téct a odložil knihu. Mile se usmál a vyrazil směrem ke koupelně.
„Doufám, že zbyla teplá. Potřebuju zahřát.“ Nepatrně na něj mrkl.
Vlezl do sprchového koutu a pustil vodu. Každá částečka jeho těla křičela, ať s tím přestane, ale věděl, že nesmí.
Za chvilku už slyšel tiché klapnutí dveří. Skvěle to klape.
Christian se ani pořádně neosušil a vlezl si k Billovi. Natiskl ho na studenou stěnu a celým svým tělem se o něj opíral. „Voníš jako čerstvě utržená růže, Bille. Jen doufám, že nepícháš.“ Uculil se a začal ho líbat na krku. Bill se nebránil. Naopak. Nastavil mu ho.
Po chvíli byl Christian správně rozžhavený. Bill ho mávnutím ručky přesvědčil, aby šli do postele.
Nechal se odhodit a divoce se s ním líbal a třeli o sebe svá těla. Pak ho ale Bill zarazil. Sundal panu Heartiemu dva šátky, které měl okolo krku na ozdobu a podal mu je. Nato rozpřáhl ruce ke dvěma sloupkům postele. Zatvářil se laškovně.
Christian se pousmál. „Tak pan hračička je na malé medvídky… Že já ti to sežral, my si ještě padneme do noty.“ Přivázal Billa a začal ho osahávat a dráždit. Ten jen doufal, že se Tom nezpozdí.
Počítal v hlavě sekundy, kdy má začít křičet. Trefil se přesně. Rodiče jim přišli dát dobrou noc, ale zaslechnutím výkřiku a následném otevření dveří se hodně rychle zarazili.
Bill si byl jistý, že Christianův vztek hned tak nepomine. Snažil se to rodičům vysvětlit, ale nikdo mu nevěřil, že ho Bill vyprovokoval sám. Jeho pověst ho zkrátka předešla. Chris se musel hodně rychle sbalit, a jeho ego i pověst tím hodně utrpěly.
Rodiče byli zoufalí. Ale aspoň dali Billovi čas, aby se z toho traumatického zážitku vzpamatoval. Pořád se ale naskýtala otázka: Co dál? Vyřešili sice Christiana, ale neměli vyhráno. Ještě zdaleka ne.
***
Leželi u sebe schoulení na posteli a užívali si tiché objetí. Bylo jim krásně. Oba měli plnou hlavu myšlenek, jak uskutečnit jejich sny, ale nenapadalo je žádné přijatelné řešení.
Starý muž seděl ve svém houpacím křesle a probíral se rodinným archivem. Fotografiemi, pořízenými za Billova a Tomova dětství. Probíral se vlastními vzpomínkami a snažil se utřídit si paměť z doby, kdy jejich matka otěhotněla s Billem. Bylo to tenkrát zvláštní, ale nikdo se to nesnažil rozebírat do detailů. Podle oficiálních faktů měl být Bill o měsíc nedonošený, aby odpovídalo datum početí.
Jejich otec byl tou dobou na návštěvě u příbuzných v cizině, a když se vrátil, Jane bezprostředně poté otěhotněla. Už tenkrát pojal podezření, že Bill tak úplně nepatří do rodiny. Motal se tu jakýsi cizí muž, ale on nechtěl svému synovi kazit radost z druhého dítěte. Nechtěl dělat rozruch. Snachu nechal v nevědomosti, že by cokoli tušil, ale začínal si myslet, že teď by byla správná chvíle na ni zatlačit. Ostatně, nikdy ji neměl rád a tak se nemusel moc přetvařovat.
Na ložnici rodičů se ozvalo zaklepání.
„Oh, Richarde. Potřebuješ něco?“ Snacha se tvářila překvapeně.
„Abych tak řekl, ano. Chci s sebou mluvit Kathrin. O samotě.“ Lehce nahlédl do ložnice, a když uviděl, že tam není jeho syn, bez okolků vešel a usadil se na koženou pohovku.
„Víš, že Bill vždycky na nedonošeného nadmíru dobře prospíval? Dokonce po porodu neměl ani podváhu, není to zvláštní?“ Dědeček byl velice dobrý psycholog, zapálil si doutník a čekal na odpověď.
„Eh, no, ano je to zázrak, že mu nic nebylo. Ale, proč se o tom bavíme zrovna teď, když je mu osmnáct let? Není trochu pozdě na probírání jeho porodu?“ Snažila se být klidná, ale bylo na ní vidět, jak jí těkají oči po místnosti.
„Kathrin, ty víš, na co narážím. Tak ze sebe nedělej hloupou. Bill není můj právoplatný vnuk. Je potomkem toho potulného vojáka, který se tu objevil jednoho dne, zůstal až do pozdní noci a brzy ráno byl zase pryč. Nemám pravdu?“
„Proč to vytahujete? Chcete to říct?“ Nechtěla přijít o manžela ani o zázemí. Tenhle život se jí líbil, takový, jaký byl. Jednou v životě udělala chybu a doplatila na to.
„Já? Ne. Možná přijde čas, kdy to ráda přiznáš sama. A teď mě omluv.“ Bez dalších slov se s ní rozloučil a stejně náhle jako přišel, taky zmizel.
Kathrin to vrtalo hlavou. Proč by někdy mělo být v jejím zájmu vynášet na povrch něco tak intimního? I kdyby to pochopil manžel, nehodlala připustit, aby se tak zničil úžasný bratrský vztah mezi jejími syny. Vždyť odmalička jeden druhého zbožňovali a Tom byl na vlkodlaka a staršího bratra k Billovi velmi shovívavý a ochranitelský. Ne. To nedovolí.
Celá aféra s Christianem za pár měsíců zmizela z mysli skoro všech občanů a on byl schopný se oženit za slušně pedantskou upírku, která ho držela hezky v šachu. Billovi ho bylo skoro líto, ale věděl, že si to zasloužil.
Jemu rodiče prozatím pořád dávali čas a prostor a na další námluvy nenaléhali. Byl rád. A vděčný, i když jim vlastně nemohl říct pravdivý důvod proč. Během té dlouhé doby se jeho vztah s Tomem kompletně změnil na milenecký.
Líbilo se mu ale, že ani Tom na něj nespěchá. Užívali si nabyté svobody a vzájemné lásky a trávili společně veškerý čas. Dokonce vždycky na noc jeden k druhému přeběhli na jeden pokoj. Stále tu ale panoval jakýsi erotický odstup.
Těžko říct, čím byl způsobený. Oba se snažili být opatrní, aby se na nic nepřišlo, a když už mohlo k něčemu dojít, většinou se stalo něco, co je vyrušilo. Možná to byl i ukrytý strach z úplné přeměny. Tom nechtěl působit jako nadrženec a Bill zase jako nedočkavec. V podstatě ani jeden z nich nedal pořádný signál k tomu, aby ten druhý sebral odvahu a něco pořádného začal.
A tak většinou končili jemnými polibky, hlazením a letmými dotyky na zakázaná místa, při kterých by se s jejich tvářičkami mohla o barvu prát rudá růže.
K tomu všemu se pořád snažili najít nějaké řešení, jak být spolu navždy. Dědeček se zvláštně odmlčel, a zdálo se, že už jim nápomocný nebude. Stejně mu byli aspoň vděční za to, že nic neřekl a občas je kryl. V jejich sídle měli totiž i stěny uši.
Nastala zima. Čerstvý sníh propůjčil krajině svůj závoj a v hradě se muselo topit o sto šest, aby jeho obyvatelé nemuseli nosit svetry po doma. V rodině Billa a Toma došlo ke slávě. Jejich bratranec se ženil, a tak se všichni příbuzní sjížděli na oslavu ve velkém stylu.
Sourozenci toho krásně využili a s pomocí dědečka přesvědčili rodiče, že svatba není pro Billa ta pravá akce k pozorování a měl by raději zůstat doma. Tom se samozřejmě ihned nabídl, že na něj dohlédne, aby tu nezůstal úplně sám.
Před odjezdem si dědeček Toma ještě zavolal.
„Tak jak pokračuješ?“ Optal se s naprosto klidným výrazem, protože okolo chodili sloužící a nosili kufry.
Tom k němu přistoupil trochu blíž a po jeho vzoru hrál nenáročnou diskuzi.
„Skvěle. Chodíme spolu.“
„A bylo… něco?“
„Dědo!“ Tom vykulil oči.
„Co? Jen se ptám na jednoduchou otázku svého milovaného vnuka. Takže?“
„Ne. V podstatě nic extra významného. Tedy aspoň podle tvých měřítek.“ Pro Toma byla totiž každá vteřina intimností s Billem nádherná.
„Takže na „TO“ nedošlo. No, teď budeš mít týden příležitost nerušeně rozvíjet váš vztah. Myslím, že na to oba jste připravení. Měli byste pokročit.“ Lišácky mrknul, a pak si už nasednul a připravil se k odjezdu.
Tom trochu nechápal. Děda mu doporučuje pokračovat? No, asi má své důvody. Měl by mu věřit. Ale nutit Billa nebude. Když nebude chtít, tak ještě zkrátka počkají. Ale nedalo se zapřít, že by taky rád pokročil. Bill oplýval krásou a jeho pokožka neodolatelně voněla. Měl pocit, že při každém jeho dotyku zešílí.
autor: Neilinka
betaread: Clarrkys
No teda,
Bill se moc nezdá, ale měl to na Christiana dost dobře vymyšlený, takhle mu přímo rozcupovat ego.
Jsem zvědavá, jestli se něco stane, když budou s Tomem doma sami.
Těším se na pokráčko
Tak to nemělo chybu, jak mazaně se kluci zbavili nechtěného ženicha xD Fakt super! Ale informace ohledně Billova otce ve mě vzbuzují obavy, kdoví, co z toho ještě budou za problémy…