autor: Sch-Rei & Kattulkaa
Tom: Vydechnu a přitisknu se k tobě.
Bill: „Ale nemělo by mámu…“
Tom: „Ale mělo by nás…“ Zašeptám…
Bill: Usměji se. „A jak tomu dítěti vysvětlíš, až bude chodit do školky, že má jen tatínky?“
Tom: „Normálně… No co je na tom, že se prostě máme rádi, hm? Nějak to pochopí…“ Usměji se.
Bill: Mlčky přikývnu.
Tom: „No…“ Vydechnu a zavřu oči…
Bill: Přitulím se k tobě a usínám.
Tom: Pousměji se a pořád si tě k sobě pevně tisknu… Pořád nad tím přemýšlím…
*další den*
Elis: Oblékám se a jdu odhodlaně za Tomem.
Tom: Ráno se vzbudím s tebou v náručí… Pousměji se a ležím tam s tebou spokojeně dál.
Elis: Zazvoním u dveří.
Tom: Neochotně zase otevřu oči a odtáhnu se od tebe… Povzdechnu si a natáhnu na sebe boxerky. Jdu otevřít.
Elis: „Ahoj.“
Tom: „Ahoj.“ Usměji se na ni. Je blbý, že tam jen tak stojím v boxerkách no… Nevadí… „Pojď dál…“
Elis: „Bill je doma?“
Tom: Přikývnu. „Jo, ale… Ještě spí, počkej, půjdu ho vzbudit…“
Elis: Přikývnu.
Tom: „Tak si můžeš zatím sednout do obýváku… Hned jsem zpět…“ Vyběhnu nahoru… „Billí…“ Sednu si k němu na postel a trošku s ním zatřepu.
Bill: Zakňučím. „Hmmm?“
Tom: „Elis už je tady…“ řeknu potichu.
Bill: Promnu si oči a posadím se. „Kde je?“
Tom: „Dole,“ šeptnu.
Bill: Posadím se. Po chvíli se obleču.
Tom: „Tak pojď.“ Pousměji se a sejdu dolů.
Bill: Přikývnu a jdu ospale ze schodů.
Tom: Chytím tě za ruku a posadím se s tebou na sedačku v pokoji… Posadím si tě na klín.
Bill: Položím ti ruce okolo ramen. „Ahoj, Elis.“
Elis: „Ahoj.“ Usměji se.
Tom: Pousměji se… „Elis, my… Chtěli jsme se tě na něco zeptat, ohledně toho…“
Elis: „Nechci ho… Rozhodla jsem se.“
Tom: Skousnu si ret a podívám se na Billa.
Bill: „P-proč?“ Zastře se mi hlas.
Tom: „Elis, my bychom… S Billem, bychom se o to miminko chtěli starat.“ Skousnu si ret.
Elis: Zakroutím hlavou. „Já na to nemám sílu…“
Tom: „Elis, prosím…“ Zašeptám.
Elis: „Tome, ty si nedokážeš představit, co to je, nosit dítě… Všechno ti zničí…“
Tom: „Ale… Radši bys to malé chtěla zabít? My bychom ho s Billem vychovali, chápeš? Starali bychom se o něj…“
Elis: „Ty mě nechápeš…“
Tom: „Hm? Proč myslíš?“
Elis: „Kdybys mě chápal, nepřemlouval bys mě.“
Tom: Zakroutím hlavou… „Kdybys chápala ty mě, tak bys to dítě nechtěla zabít.“ Posmutněle se podívám do země.
Elis: Nahrnou se mi do očí slzy.
Tom: Dívám se mlčky do země…
Elis: „T-Tome?“
Tom: Zvednu k ní pohled. „Hm?“
Elis: „A-a vy jste se už ptali vaší mamky, jestli by jí to nevadilo?“
Tom: Podívám se zase do země a zakroutím jenom hlavou…
Elis: „Já se ptala mámy i táty.“
Tom: Zase se na ni podívám s otazníky v očích. „A…? Co oni na to?“
Elis: „Prý je to jen naše rozhodnutí… Ale že by mi pomohli.“ Vymáčknu ze sebe.
autor: Sch-Rei & Kattulkaa
betaread: Clarrkys
já nechci aby to dítě bylo u ní .. prosím achjooo .. jen to ne
To dite musi ziskat Tom a Bill…a ne Elis…chuddak dite:(…..ale jinak krasny:)♥♥
Jsem to hned říkala, že s Elis budou problémy, bych se ani nedivila, kdyby si to mimi nakonec nechala.