autor: Majestrix
Zpátky do práce a narozeninové přípravy pro princeznu
Zoe se na něj podívala s prázdným výrazem v obličeji, jako by čekala. Zašklebil se, nafoukl tváře a zašilhal. Nikdy to neselhalo, když to dělal s dětmi z rodiny.
Nic.
Párkrát zamrkal a vyplázl jazyk, vypadal, jako by měl nějakou reakci na prášek.
Stále nic. Zoe vypadala, jako by neměla sebemenší zájem a začala si cucat a slintat na ruku.
Gustav to už chtěl vzdát. Nechodil a nevychloubal se, že to uměl s dětmi; bylo to prostě něco, co se stalo a byla to pravda. Dokázal dítě rozesmát jen tím, že si sundal čepici. Zoe ale neměla zájem, nebo to tak alespoň vypadalo.
„Nevím, co si s tebou mám počít,“ zamručel a zamračil se, zavrtěl hlavou. Zoe se doširoka usmála a zasmála se. Gustav se znovu zamračil, divadelně, a batole vypísklo, chytla ho za hodinky svou oslintanou rukou. „To je odporný,“ řekl jen tak mezi řečí, když se znovu zasmála.
„Co je odporný?“ zeptal se Bill a podíval se na ně ze své židle. Natalie konečně nechala někoho jiného hlídat Zoe, aby mu mohla udělat make-up. Maskérka byla ze Zoe úplně hotová, švitořila tak, že se kluci museli vždycky vzdálit. Dunja byla ještě horší; nosila Zoe pořád dokola a předstírala, že Billa neslyší, když jí řekl, že jestli jí chce nosit, tak že jí i bude přebalovat.
„Zoe mě poslintala.“ Podíval se Gustav dolů. „Na moje hodinky. Díky bohu, že jsou vodě odolné.“
Hopsal si s ní na koleni, a zamračil se se šilhajícíma očima. Vysloužil si tím smích od Zoe a více cukrování od Natalie, která přestala a koukala na ně. „Natalie,“ řekl Bill něžně a blondýnka se vrátila do práce.
„Promiň, Bille, ale ona je tak roztomilá. Chci říct, bylo mi jasný, že porodíš naprosto k smrti dokonalý dítě, ale tohle je až absurdní. Bože, zabila bych pro tvoje geny.“
„Nemohla by ses dostat to jeho džínů,“ zažertoval Georg slabě. Zanadával, když mu zase začal zvonit telefon, vyskočil, aby si to mohl vyřídit v soukromí. „Přestaňte mi volat!“ byla ta poslední věc, kterou slyšeli, než se za ním zavřely dveře.
Gustav se podíval na Zoe a pokrčil rameny. „Co mu je? Vždycky mi říkal, že když byl malý, tak chtěl být pirátem.“ Zoe pokrčila rameny a začala se smát, slintala zatímco si do pusy cpala pěstičky.
„Nejspíš ne tenhle typ piráta,“ pípla Natalie. Byla k smrti vyděšená obrázky, které jí Georg ukazoval, byly na něm tlusté ženy, které měly neobvyklé sestřihy. Po tom, co jí Gustav řekl, proč Georgovi volají, myslela si, že je to vtipné, a slíbila, že to Georgovi neřekne.
„No, měl být specifický. Nejsem jasnovidec, nebo jsem, koláčku Zoe?“
Zoe zavýskala, když uslyšela svou přezdívku a zatleskala svýma mokrýma ručičkama. „Vah!“ řekla s naprostou vážností, natočila se k Billovi a začala si broukat.
„Myslím, že tě chce, Bille.“
„Už jsi unavená Gustavem, Koláčku Zoe?“ houknul Bill. Zoe se zasmála a zanaříkala, rozmatlala si sliny po obličeji. Začínala rudnout a Gustav se s ní rychle zvednul a dal ji Billovi. „Koláčku Zoe,“ řekl něžně, pohladil ji po zádech, když se mu položila na hrudník a začmuchala. „Co se děje?“
„Je nervní, jako my všichni,“ řekl Tom, když vešel do místnosti. „Zapomněl jsem, jak nervózní jsme byli před každou show. Nevzpomínám si, že by to bylo takhle špatný.“
„Já taky ne,“ přiznal Bill. Gustav si vyndal iPod a nandal si sluchátka, paličky v rukou, jak odešel dělat, co dělal před každou show, najít si rytmus. „Kde je Georg?“
„Záchod,“ odpověděl Tom. Svalil se na gauč a vypustil ze sebe podivný pištivý zvuk. „To nepomáhá,“ řekl opuštěně.
Bill jen Zoe pohladil po zádech. „Kde je Melinda?“
„Dojídá jídlo. Dunja jí vypráví všechno, co Zoe dělá. Nejspíš je roztomilé, když si serve plínku a běhá kolem.“ Zavrtěl Tom hlavou, když jeho dcera zvedla hlavu z Billova hrudníku a zazubila se. „Ví, že o ní mluvíme. Viď že jo, Koláčku Zoe?“
Zoe zabrblala a promnula se oči. „Dobře, spinkej,“ zamumlal Bill. Začal broukat a opřel se tváří o vršek její hlavy. Neuvědomil si, že usnul, dokud mu někdo nepoložil lehce ruku na rameno. Když Bill otevřel oči, usmála se na něj Melinda a natáhla se pro Zoe.
„Za pár minut vyrážíte.“
„Opravdu?“ zazíval Bill, nebyl nervózní tak jako vždycky, když slyšel tato slova. Tobi stál u dveří, díval se na spící Zoe, jako by byla nějaká drahocenná relikvie, a podivně se na Melindu podíval, když odcházela. Georg se k nim zase přidal, potom co vykonal svou před koncertovou potřebu, a seděl na gauči, vypadla unaveně jako peklo. Něco uvnitř Billa scvaklo a začal být vzrušený.
Tohle bylo to, pro co žil, než se narodila Zoe. Křik davu a tlak hudby za jeho zády. Obdiv fanynek a šance dělat to, co miloval před tisíci lidmi. To nadšení bylo tak obrovské, protože se na něj Tom zubil a tvrdě do Georga strčil.
Energie v pokoji začala být větší, a Tobi pro ně přišel. Hluk publika byl skoro živý, a Bill si začal tleskat, když pomyslel na to, že bude zase na podiu. Zaujali svoje místa, Gustav už byl znovu po jejich boku a Bill stál na zvedáku a čekal na znamení. Tom začal intro s přiblblým úsměvem na tváři. Taky mu tohle chybělo, a teď byli tváří v tvář svým fanynkám, a adrenalin se nechtěl zastavit.
Dav začal šílet, když se Bill vynořil ze země ve své nejlepší koncertní póze a s tím největším úsměvem na obličeji.
Staré písničky rozehřály dav, když Bill zpíval Schrei a Spring Nicht. Mezi starými písničkami zahráli i nějaké nové, dav šílel a zpívali s ním i nově vydané melodie. Bill byl rád, že viděl to štěstí na tvářích fanynek, jak při nových písničkách, tak při starých, bylo vidět, že jim chyběly tak jako ony jim.
O hodinu a půl později koncert skončil a oni byli v backstage a utírali si krky a hrudníky, a snažili se vypít něco málo vody. Křik byl hlasitější, a dokonce i Gustav se usmíval. „Chtějí přídavek,“ řekl, když se zhluboka nadechl.
„Vždycky ho chtějí,“ řekl Tom s úšklebkem, když vypil najednou polovinu flašky. Bill skákal vedle něj, stále byl jak zfetovaný z celého toho davu.
„Tak jim ho dáme,“ řekl. Vyběhli nahoru na podium a zahráli Monsun, dav stále jásal, ale ne pro písničky, Bill se zastavil a poslouchal; prosili o Zoe. Brzo celý dav křičel: chceme vidět Zoe. Bill se ohromeně podíval na svoje dvojče.
„Takže vy chcete vidět Zoe?“ zeptal se davu.
Zaječeli.
Bill nevěděl, co dělat. Samozřejmě, že se chtěl s fanoušky podělit o dítě, ale nevěděl, jak by reagovala Zoe. Podíval se na Toma, ale jeho dvojče pokrčilo rameny. Bill se zasmál a zavrtěl hlavou. „Dobře, tak vydržte.“
Odeběhl dozadu, s Tobim v patách. „Melinda je v šatně,“ řekl bodyguard rychle, jak Bill zahnul za roh.
Bill rychle otevřel dveře a nakoukl dovnitř, aby viděl, jestli je Zoe ještě vzhůru. Jeho dcera se otočila, když slyšela, jak se dveře otvírají, a vypískla, když viděla jeho obličej. „Koláčku Zoe,“ zazpíval. „Lidi tě chtějí vidět.“
„Jsem překvapená, že to trvalo tak dlouho,“ řekla Melinda s úsměvem. „Věděla jsme, že budou zvědaví.“
Bill pokrčil rameny a přikývl, natáhl se pro Zoe. Trošku se zavrtěla a podívala se mu do obličeje, ale nebrečela jako předtím. „Budu muset Nathalii poděkovat, že jí napadlo udělat jemnější stíny. Možná proto nepláče.“ Řekl Bill a pokrčil rameny.
„Možná,“ řekla.
„Bille, chceš, abych šel na podium s tebou?“ zeptal se Tobi.
Přikývl a vyndal svůj obojek ze Zoenina nadšeného sevření. „Ano, nechci nic nechávat náhodě.“
Bill byl nervózní, když šel k podiu. Znal fanynky, které obdivovaly jeho a skupinu, a bylo mu jasné, že jen chtějí vidět nejnovější přírůstek do rodiny. Uklidňoval Zoe, jak jen to šlo, a ta začala poskakovat hned, jak uslyšela hluk z publika. „Možná, že z ní bude umělkyně jako ty, Bille.“ Řekl Tobi s úšklebkem.
„To uvidíme,“ řekl a vystoupil do světel. Tom a Georg naznačili, ať se dav ztiší, a dav překvapivě poslouchal. V celé aréně byste slyšeli i špendlík spadnout. Bill se snažil odtlačit Zoenin obličej ze svého krku, aby ji s námahou ukázal publiku. „Řekni ahoj, Zoe,“ řekl do mikrofonu. Dal mikrofon před pusu své dcery, ta ho nadšeně chytla.
„Vah!“ bylo jediné, co řekla a začal žužlat repráček.
Dav zase zvlčil. Bill se začervenal a Zoe mu poskakovala v náručí, jak jí všichni mávali a volali ahoj.
Bill se podíval na Toma. Možná tohle nebude zas tak špatné.
**
„To vypadá, že to byla zábava,“ řekl Andreas se smíchem.
Bill přikývl, snažil se nezívat. „To byla, překvapivě. Dav byl moc milý, a i se snažili být potichu, jak jen to šlo, což nebylo moc, abych řekl pravdu. Ale Jost říkal, že bychom ji možná měli ukazovat pokaždé.“
„Proč?“
„Protože pak by si nějací fanoušci mohli přijít ošizeni, že někdo Zoe viděl a někdo ne.“ Pokrčil Bill rameny a zvedl pohled, když se naproti němu posadila Melinda. Byli v autobuse, a Zoe spala, šťastně si sála chodidlo. Tom si ji vyfotil v její miminkovské posteli, foťákem, který od té doby, co si ho koupil, použil asi dvakrát. Tom říkal, když ho kupoval, že určitě bude potřeba. Bill protočil oči a věnoval se hovoru s Andreasem.
„Kámo, nechtěl bych být v tvojí kůži.“
Bill pokrčil rameny. „No, já myslím, že to za to stojí.“
„No, a jak to uděláš s tou narozeniny párty pro Zoe?“
Bill zaúpěl. „Ne, ty taky,“ zanaříkal. „Nemyslím, že další přednášku o narozeninové párty zvládnu.“
„Jo, ale tobě na krk nedýchá Simone s Marou.“
„Tak ty teď říkáš své matce křestním jménem?“ zeptal se Bill pobaveně.
„Taky bys na tom byl stejně, kdybys věděl, jak otravná je. Mara a Simone společně tráví poslední dobou moc času. Myslím, že se snaží pro Zoe naplánovat narozeninovou párty, a to ani není pozvaná.“
„To by mě nepřekvapilo,“ zasmál se Bill. „Na tý holččice je něco, z čeho ženský šílí.“
„Nejenom ženský,“ řekl Andreas zamilovaně. „Taky mi chybí, abych pravdu řekl.“
Bill se na chvilku zarazil a zděsil se trošku. „Víš, vím, že to asi vyzní špatně, ale je fakt těžký, pamatovat si, že ty jsi vlastně jakoby její otec,“ přiznal. „Bude to vypadat špatně, když to budu dál ignorovat, že jo?“
„Omlouvám se, že jsem otevřel svou velkou pusu,“ povzdychnul si Andreas.
Bill přikývl. „Ale nemůžeme s tím už teď nic udělat, nic, po čem bys nevypadal jako bastard a já jako nějaká děvka. Proč to jsem vždycky já, kdo má tu ženskou roli,“ zabručel.
„Protože jsi tak krásný, proto,“ zažertoval Andreas. „Hele, musím s váma mluvit o něčem, co se týče fanklubu, tak trochu oficiálně, a pak můžete naplánovat Zoe narozeniny. Mimo to, kdo kdy slyšel o princezně, která neměla první narozeniny?“
„Ona není princezna,“ opáčil Bill.
„Jo, jasně; má chrastítko s diamanty. To mluví za vše.“
Bill s úsměvem zavěsil, a protočil oči. Zoe nebyla princezna.
Ještě ne.
***
Bill řekl Tomovi o nápadu ohledně umírněné párty, když byli na cestě do další haly. Byl ve společenské místnosti, krmil Zoe ze skleničky namixovaných hrušek. Měla víc na tvářích a rukou než v puse, ale vypadala šťastně, jak se nakláněla k lžičce, která ještě ani nebyla u její pusy. „To má po tobě,“ řekl Tom se smíchem. „Je nedočkavá, i když ví, že se dočká.“
„Zoe si dělá svoje vlastní načasování,“ řekl hrdě a nakrčil jedno koleno, aby si o něj mohl opřít bradu. „Co myslíš?“
Tom pokrčil rameny a vyndal lžičku z pusy své dcery. „Myslím, že by to bylo dobrý. Něco malého, o co se můžeme podělit s fanoušky. David mi ukazoval nějaké maily, co nám přišly, když jsme byli pryč. Jsou moc hezké.“
„Bože, úplně jsem zapomněl na věci, jako je fan mail a podobně. Připadám si tak vyšlý ze cviku,“ zamručel Bill, oči se mu zavíraly. „Mohla by z toho být Tokio Hotel TV epizoda. Určitě by se jim to líbilo.“
„Fanynkám a společnosti. Hotovo,“ řekl Tom Zoe. Už ve skleničce nic nebylo, a to ji nakrmil i tím, co měla na tvářích. „Jak můžeš mít ještě hlad?“
„Melinda říkala, že nemá hlad, jen chce dál jíst, protože jí to chutná a je to před ní. Říkala taky, že to poznáme podle toho, jestli nenaříká. Jestli naříká, má nejspíš ještě hlad.“ Oba se na Zoe podívali, jak si cucá ruku s příchutí hrušky a společně došli k názoru, že teď už je Zoe opravdu jen mlsná.
„Musíme udělat seznam hostů a dárků,“ připomněl mu Tom.
„A říct to příbuzným, aby to nakoupili; Andreasovi také.“ Bill poskakoval kolenem a Zoe na něj zírala. „Zoe, koláčku, budeš mít narozeninovou párty.“
Zoe si prdla a zasmála se, když se naklonila do Tomova obrovského trička.
autor: Majestrix
translate: Lil.Katie
betaread: Janule
Nezapomeňte na komentář, prosím J. :o)
Nemůžu se dočkat dalšího dílu ♥
♥ já taktéž ♥
jsem z toho nadšená a ta malá mě naprosto rozsekává :-* je tak kouzelná, aniž bych jí viděla, i přesto, že si jí živě představuju, prcka malýho 😀
Je pěkné jak se o Zoe všichni starají. 🙂
super
Zoe je opravdu sladká 🙂
Zoe je takový malý andílek 🙂
I love the nick of Zoe 😀 :)This story is really good. I don´t know what I can Write, because everythink I wrote in last comments:)
Oh God, this chapter was so lovely & cute^^ Zoe is really single-minded, such a real princess (as her father:). Cute cute cute♥ But I feel like there will be some problems in the future because Zoe will wrest everything what she will want! But I'm really looking forward to the birthday party:)
P.S. And… ehm… Don't you think that twins haven't been alone together for a long time?^^ (it went not so well last time)
Úžasný díleček…Takže nakonec bude mít Zoe vlastní narozeninovou párty…tak to jsem zvědavá..;)
Moc moc se těším na další díl..:)
Tohle je prostě perfektní!! Naprosto!!! A Zoe? Stejně úžasná jako její rodiče =)