pokračování
Později večer, Tom pomohl Gordonovi rozložit gauč v obývacím pokoji. Bill seděl na opěradle křesla, na sobě měl pyžamo a byl permanentně zamračený.
„To bude stačit,“ řekl Gordon, zajistil matrace na místě. Oprášil několik kovových tyčí. „Páni, už je to dlouho, co jsme ho naposledy rozložili.“
„Jo, když jsme stavěli pevnost,“ řekl Bill mrzutě.
„Vy dva, raději se nesnažte chytit Santu při činu,“dobíral si je Gordon.
Dvojčata zasténala. „Jednu mu vrazím,“ řekl Bill.
Tom se rozesmál. „Udělá to.“
„Raději ne, nechtěl bych tady ráno najít krev,“ řekl Gordon, hodil na gauč nějaké deky a polštáře. „Jste si jisti, že si nechcete nechat boty mimo svou ložnici na vánoční dobroty?“ zeptal se a nadzvedl obočí.
„Uf,“ zafňukal Bill. „Ani nejsem ve své ložnici. A už jsem na to příliš starý,“ dodal.
Tom jen pokrčil rameny.
„Dobrá,“ řekl Gordon se smíchem. „Není s tebou legrace. Dobrou noc, kluci. Veselé Vánoce.“
„Veselé Vánoce,“ řekli jednohlasně. Gordon zhasnul stropní světlo, když odcházel, a jediné světýlko zde byla malá lampička a svítící vánoční stromeček.
Oba chlapci seděli na gauči nepřikrytí a zírali na podlahu. Zbytek domu byl tichý, všichni byli zalezlí v postelích, v Tomově a Billově posteli. Rodinný vánoční stromek jiskřil v rohu místnosti, všechny dárky pod ním byly rozbalené a rozházené kolem. Bill dostal hodně oblečení a cédéček, a několik párů pletených ponožek od babičky. Tom na tom byl podobně.
„Tyhle Vánoce stojí za hovno,“ řekl nakonec Bill a našpulil rty. Přisunul se blíže k Tomovi a sledoval dveře od ložnice jejich rodičů, přes obývací pokoj a kuchyň. Světlo pode dveřmi zhaslo a Bill se podíval na Toma.
Tom se zamračil a tahal si za rukávy od pyžama. „Jo, nedostal jsem svůj dárek,“ řekl Tom, zkřížil si ruce na prsou.
Bill si povzdechl. „Santa ti přinese tu hloupou kytaru zítra, viděl jsem ji u mámy ve skříni.“
„To není ten dárek, který jsem myslel,“ řekl Tom.
Bill zrudl a zavrtěl hlavou. „Ach tak.“
Tom ho chytil za ruku a stiskl ji. „Je to dárek, který chci úplně nejvíc, seru na kytaru.“
„Možná zítra.“
„Možná dnes večer,“ odpověděl Tom a přitáhl si Billa blíž. „Co myslíš?“
Bill se zamračil. „Myslím, že jsi idiot. Máma je tady.“
„Dveře jsou zavřené,“ řekl Tom. „Mohli bychom být potichu.“
„To není tak, jak jsem to chtěl… ti to dát,“ zamumlal Bill, políbil Toma na krk. „Musí to být zvláštní.“
„Nebuď holka,“ Tom se zazubil. „Bude to dobré.“
Bill se podíval nervózně směrem k pokoji rodičů. „Já vím.“
„No tak, šílím z tebe celý den,“ Bill se po těch slovech otřásl. „Jsme připraveni.“
„Já vím,“ řekl Bill, tentokrát klidněji. „Myslíš, že bychom mohli?“
„Vím, že já bych mohl,“ řekl Tom sebevědomě. „Myslím, že je to na tobě.“
Bill se usmál do Tomova ramene. „Ty víš, že já chci.“
Oba se připlazili blíže k sobě a Bill se naklonil, aby zhasl lampu. Místnost zalila úplná tma s výjimkou malého vánočního stromku. Jejich rty se setkaly a Tom zatlačil Billa na záda.
„Co když si babička přijde dolů pro… sklenici mlíka a uvidí nás?“ zašeptal Bill, roztřásl se, když ho Tom políbil na krku.
„Nevidí si ani na vlastní nohy,“ řekl Tom. „Bille, čekal jsem tak dlouho.“
Bill se usmál a rukama objal Toma na zádech. „Taky jsi byl opravdu hodný chlapec.“
„Jo, byl! Zasloužím si ten dárek.“
Bill Toma šťouchl do úst svými vlastními a něžně ho políbil. Vítr venku skučel, sníh narážel do okna. V místnosti bylo chladno a Bill přes ně přetáhl přikrývky. „Ještě nemůžeme, Vánoce jsou až po půlnoci.“
Bylo deset. „Santa tenhle dárek nenosí,“ řekl Tom. Přitiskl své tělo proti Billovi. „Dovol mi, vzít si ho teď. Budu tak dobrý a potichu. Budu.“
„Čekal jsi tak dlouho, můžeš počkat ještě pár hodin.“
Tom se snažil přesvědčit Billa i jinými způsoby. Jeho ústa vytvářela horkou stopu na Billově krku, rukama vklouzl pod spodní část Billova pyžama.
„Nebudu u toho dělat žádný hluk,“ zašeptal Tom. „Nejdřív použiju prsty a budu se třít proti tobě, jak to máš rád, nechám tě udělat se, Bille.“
Bill zasténal, Tomovy prsty byly velmi přesvědčivé, hladily ho po stehnech. „Ne,“ zašeptal. „Tomi, přestaň.“
„Tomu se říká předehra.“
„Jo, přestaň,“ prosil Bill s vykulenýma očima. „Chci počkat na půlnoc, moc mi nepomáháš.“
„Dobře.“ Tom polechtal kořen Billova penisu a Bill zasyčel skrze zuby. „Vypadal jsi tak dobře celý den.“
„S tou hloupou mašlí na hlavě?“ Bill od Toma odtáhl hlavu a kousl se do rtu. Nechtěl ustoupit. Nechtěl. Nemohl. „Já nemůžu,“ zamumlal.
Tom vytáhl ruku z jeho kalhot a posadil se. „Co budeme ty dvě hodiny dělat?“
Bill pomalu pokrčil rameny. „Dívat se v televizi na vánoční věci?“
Tom hlasitě zasténal a Bill ho umlčel. „Ale dovolíš mi to, že jo?“ Zeptal se ho Tom vážně.
„Tomi,“ řekl Bill, zamračil se. „Samozřejmě. Chci to.“
„Pojďme pracovat na nějaké hudbě,“ řekl Tom, natáhl se na podlahu pro svou starou kytaru. „Pokud nejsi hotový z těch všech vánočních koled. Bože, říkal jsem, že budeš zpívat.“
Bill udělal obličej. „Je to to, co dělám.“
„Kéž bych měl svou novou kytaru.“
„Máš mě,“ zašklebil se Bill.
„Ne do půlnoci.“
Bill nakrčil nos. „Mám pocit, že je to jako… jízdní řád.“
„Je lepší být na čas,“ řekl Tom a sklonil hlavu.
Billovo tělo se lehce zachvělo, jeho nervozita stoupala spolu se vzrušením. „Dobře, hudební věci.“
Usmáli se na sebe a Tom zahrál prvních pár tichých akordů.
***
Několik tichých not se doneslo až do ložnice a Simone nemohla spát. Překulila se na bok a téměř okamžitě zase zpět na záda.
„Nemůžeš spát?“ zeptal se Gordon a zazíval.
„Ne,“ řekla. „Dnešek byl příliš vzrušující.“
„Všechno se vyřešilo. Kluci se usadili v obývacím pokoji… zní to, jako by na něčem pracovali. Doufám, že se Tomovi bude líbit nová kytara,“ řekl Gordon.
„Bude,“ řekla Simone tiše. „Gordone…“
„Hm?“
„Myslíš si… Měl jsi někdy…?“ Simonin hlas se vytratil. Nedokázala vymyslet způsob, jakým to chtěla říct, nevěděla, jestli dokonce chce něco říct svému manželovi o svém podezření. Bylo to něco, co v sobě dusila už tak dlouho. „To nic.“
„Co se děje?“ Gordon se posadil. „Něco s klukama?“
„Ne, nic to není,“ řekla mu Simone. „Jdeme spát.“
Gordon se opět svalil a Simone brzy uslyšela jeho chrápání.
Zůstala vzhůru, dokud kytara nepřestala hrát, pak zavřela oči a snažila se vytlačit myšlenky, dotírající na její mysl.
***
Tom položil kytaru a podíval se na hodiny. Bylo deset minut do půlnoci. Bill si broukal nějakou melodii.
„Psst, Bille,“ zašeptal Tom.
„Hmm?“ Bill zamrkal. „Myslel jsem, že už jsme to skoro měli.“
„Měli jsme.“ Tom ukázal na hodiny.
„Ach.“ Bill zrudnul.
„Chci se tě dotknout teď,“ řekl Tom.
Bill tiše zasténal. „Jak?“
Tom vylezl na Billa a zatlačil ho do matrace. „Uvnitř tebe.“
Bill se pod Tomem zavrtěl. „Chci to taky. Jen, potřebujeme… něco.“
„Co?“
Bill vyskočil z postele a popadl malou taštičku, kterou si s sebou přinesl ze svého pokoje. Vyhrabal malou lahvičku a nesměle ji podal Tomovi. „Budeme to potřebovat na… však víš.“
Tom se zatvářil zmateně. „Na…“ A pak se jeho oči rozšířily. „Aha.“
„Jo, jinak to bude bolet,“ řekl Bill. „Myslím, že to bude bolet.“
„Budu se snažit, aby to nebolelo,“ řekl Tom, jeho hlas zněl napůl sebevědomě a napůl nejistě. „Budu to dělat dobře.“
„Já vím, že budeš,“ řekl Bill pomalu. „Doufám.“
„Budu,“ řekl Tom pevně. „Chci říct, já budu. O čem to vlastně mluvíme?“
Bill se nervózně zasmál. „O tom, ehm, že to nebude bolet. Když… to uděláš.“
„Ach.“ Tom vydechl. „Kurva, já nevím.“
Bill přikývl a připlazil se k Tomovi. „Tome…“
„Co?“
„Ty hodiny jdou pozdě… Pravděpodobně už jsou několik minut Vánoce.“
Tom se pomalu usmál. „Opozdil ses.“
„Oh bože, já nevím,“ řekl Bill, v očích mu probleskla panika. „Nevím, jestli to dokážu.“
„Bille…“ Tom se odmlčel a zamračil se. Nechtěl Billa nutit. Dostal nápad. „Dobře, myslím, že taky nemůžu.“
„Tome?“
„Dobrou noc, Bille.“
Bll se dotkl Tomova ramena. „Na to ti neskočím.“
Tom ze sebe vydal hlasité, samozřejmě falešné, zachrápání.
„Tomi!“ zasyčel Bill. Vylezl na Toma a přinutil ho přetočit se na záda. Tom nechal oči zavřené a dál chrápal. „Nemůžeš dárek vrátit zpátky.“ Rozkročil se nad Tomovými boky a sundal si vrchní část pyžama přes hlavu, odhalil tak vlastní hruď. Odhodil tričko na zem. „Budu se prostě pro tebe muset rozbalit.“
Na to se Tomovy oči prudce otevřely. „Nemůžeš otevřít můj dárek, Bille. To není hezké.“ Povalil Billa a spletené končetiny se svíjely na okraji rozkládacího gauče. Hravě bojovali, Bill se snažil sundat si vlastní kalhoty a Tom je s nadávkami vytahoval zpět nahoru.
„Nech toho,“ řekl Tom nakonec, chytil mu ruce nahoru a přitlačil ho na matraci. Bill měl kalhoty v půlce stehen, boky a slabiny měl vystavené. Bill na sobě pod pyžamem nic neměl. „Bille,“ vydechl Tom. Vytáhl mu kalhoty zpět nahoru a lehce přes ně pohladil Billův penis. „Chovej se slušně.“
Bill přikývl, celý rozpálený ze zápasu s bratrem. „Sundej to všechno.“
„Chci mít na to rozbalení čas,“ řekl Tom, hlas měl velmi jemný a laskavý.
„Nemáme čas,“ zašeptal Bill.
„Máme celý den,“ zamumlal Tom a přejel rukou přes Billův žaludek. „Jsi připraven?“
Bill přikývl.
„Jak připraven?“
„Hm…“ Bill se podíval na Toma a trochu se zavrtěl. „Já nevím, jak připraven,“ přiznal. „Ale chci to udělat.“
Tom ho políbil na krk a naklonil se nad Billovo tělo, rty si vychutnával každý záhyb jeho těla, každý centimetr. Už prozkoumával jeho tělo dříve, ale dnes to bylo jiné. Tak velmi jiné.
„Bille, ach,“ řekl Tom, olíznul křivku na Billově boku. „Vypadáš tak dobře.“
„Nemůžeš mě vidět,“ řekl Bill tiše.
„Můžu,“ odpověděl Tom, zasunul prsty pod kraj Billových kalhot. „Nemůžu se dočkat, až budu v tobě.“
„Tomi,“ bylo všechno, co Bill mohl říct, když mu Tom stáhl kalhoty přes stehna a odhodil je pryč. Bill na sobě pocítil chladný vzduch a zachvěl se, přitáhl si Toma k sobě a zabořil mu obličej do krku. Brzy budou jeden, Bill pocítil bolestnou touhu.
Tom olíznul Billova horká stehna a způsobil, že Bill zasténal, ne moc tiše. Tom vzhlédl a umlčel ho, Bill jen bezmocně pokrčil rameny.
„Za to můžeš ty, nemůžu slíbit, že budu potichu,“ řekl Bill. „Ty… ach, Tomi.“
Tom přikývl. Nosem narazil do Billova penisu. Chtěl se proti němu třít, jako za starých časů.
Tom se posadil a stáhnul si tričko, zakryl Billovo tělo svým vlastním. Jednou přirazil, a jeho zakrytá erekce pulzovala. Mohl by si snadno stáhnout kalhoty a udělat se přes celé Billovo břicho a stehna. Část z něj byla z této myšlenky hluboce vzrušena.
Ale potom mu Bill sundal kalhoty a rukama kluzkýma od gelu přejel přes jeho penis, a Tom najednou nechtěl nic jiného, než být uvnitř Billa.
Tom odkopnul kalhoty a přirazil proti Billově ruce. „Kurva,“ zasténal a okamžitě se kousnul do rtu. „My musíme… oh kurva, Bille… musíme být potichu.“
„Nemůžeme to říct mámě,“ řekl Bill a tvrdě Toma pohladil. „Nemůžeme říct mámě, že jsi ho do mě strčil.“
„Ach,“ zasténal Tom. Otřásl se a odpálkoval Billovy ruce pryč. „Dej mi ten gel.“ Tom si nalil velké množství do dlaně, cítil, jak to bylo mokré a kluzké. „Budu opatrný, ale bože, Bille… prostě ho chci dát dovnitř.“
„Nemůžeš,“ řekl Bill.
Tomův prst narazil na Billův vstup, okamžitě zatlačil dovnitř. Nešel hluboko, ale Bill tak jako tak zakňučel a prohnul se v zádech. „Máš rád můj prst uvnitř?“
„Já… mám,“ dostal ze sebe Bill. „Je to jako… víš, je to můj zadek, Tome.“ Bill zrudl a zakryl si tvář. „Hlouběji, tam dole to bolí.“
„Kde?“ Tom zatlačil prst dále, zvětšující tím Billovu bolest. „Řekni mi kde, kde je tvůj malý bod?“
„Tam,“ zafňukal Bill slabě. „Najdi ho.“
„Psst,“ řekl Tom a pohladil ho po rameni. „Ještě vydrž.“
„To nejde.“ Billovo tělo se rychle pohnulo, nohy se mu třásly. „Bože… já nemůžu. Nemůžeš. Ach můj bože. Ty jsi přidal další prst?“
„Je to dobré?“ zeptal se Tom tiše.
„Nevím,“ řekl Bill. „Já nevím. Právě teď mám pocit, jako bych měl prst v zadku.“
Tom se zasmál. „A to… není… dobré?“ Vytáhl prsty ven a Bill protestoval.
„Pokračuj,“ naléhal Bill. „Líbí se mi tvůj prst… tam. Tam nahoře. Já nevím.“
Tom strčil rychle prsty zpátky a trhnul sebou. „Dneska v noci jsi tak úzký.“
„Jsem nervózní,“ vykviknul Bill. „Bože, tak nervózní… neubliž mi, Tome.“
„Pokusím se,“ řekl Tom. „Budu opatrný.“
„Rozbil by sis všechny dárky,“ řekl Bill a trochu se usmál.
Tom se rozesmál a pak si zakryl ústa rukou. „Nerozbiju tebe a nerozbiju ani svou kytaru.“ Prsty zatlačil, co nejhlouběji to šlo a pokrčil je. „Hlavně ne svou kytaru.“
Bill tak tak ztlumil výkřik, který mu vyšel z úst, když se ho Tom tam dotkl.
Tom vytřeštil oči, jak se kolem něj Billovo tělo sevřelo. Vytáhl prsty ven a sledoval, jak se Bill třásl. „Ach můj bože, Bille… co jsem udělal? Jsi v pořádku?“ zašeptal Tom zoufale, hladil zpoceného Billa a snažil se ho uklidnit. „Je ti něco?“
Bill sotva dýchal. „Tome… to…“ Roztáhl nohy a zasténal. „Bylo to tak šíleně dobré.“
Tom vykulil oči. „Bylo to dobré?“
Bill přikývl. „Jo, jo to byl můj bod.“ Tom se snažil dát opět prsty dovnitř, ale Bill se odtáhl. „Ne, jen už… chci uvnitř tebe. Budu křičet, když se toho dotkneš prsty.“
„Nekřič,“ zašeptal Tom. „Ani nedělej hluk.“
Bill zavrtěl hlavou, jeho tmavé vlasy se mu rozprostřely přes obličej. „Já jen… potřebuju, abys to udělal.“
Roztáhl nohy, jak jen mohl, obtočil je kolem Tomova pasu a přitáhl si ho k sobě. Cítil jeho penis mezi svými stehny. Cítil, jak se dotkl jeho vstupu a tiše zasténal. Tom mu dal ruku přes ústa a políbil ho na nos. Bill něco zamumlal přes jeho prsty.
„Co?“ zeptal se Tom tiše.
„Miluju tě,“ řekl Bill jasně, nervózně zamrkal. „Já, oh… udělej to.“
Tom vzal Billovu ruku a políbil ho na klouby. „Děláme to. Opravdový sex.“
„Ošukej mě,“ řekl Bill, překvapivě pro oba. Tom se krátce zasmál a políbil Billa na tvář.
„Okay,“ řekl Tom. Opřel se o kolena, vzal do ruky Billovy nohy a stiskl je. „Chystám se… tě teď ošukat.“
Bill rozšířil oči a zhluboka se nadechl. „Řekni to.“
Tom se na Billa zvědavě podíval.
„Je to velké,“ řekl Bill tiše. „Já… dávám se ti, víš. Řekni…to.“
Tom si lehl a pomalu se o Billa otíral, přitulil se k jeho tváři. „Miluju tě, miluju tě,“ řekl Billovi do kůže.
Bill zasténal a přitiskl ruku, namočenou v gelu, na Tomův penis. Dvakrát Toma pohladil a Tom přirazil proti ruce, zírajíc přitom na Billovo dlouhé, nahé tělo. Bill pustil Tomovu erekci a úplně si lehl, natáhl své tělo a dal ruce za hlavu.
„Veselé Vánoce,“ řekl.
Tom sklonil hlavu a políbil Billa na rty, boky tlačil dopředu, jeho penis testoval odolnost Billova malého těla.
Bill vytřeštil oči a Tom ucítil teplo, když se špička jeho penisu dostala dovnitř. „Do prdele,“ zasyčel. Pohyboval se uvnitř a Bill byl pod ním nervózní. „Bille, už jsem skoro… jsem v tobě. Já jsem… Do prdele, Bille, jsi… Tak těsný.“
Nemohl věnovat pozornost bolesti na Billově tváři, ani způsobu, jak Bill zajíkavě dýchal. Jediné, na co mohl myslet, bylo, že byl konečně uvnitř Billa a byl to zatraceně dobrý pocit. Dokonce až příliš dobrý, a to ještě nebyl celý uvnitř.
Bill se snažil nekřičet, snažil se neodstrčit Toma ze sebe a nestočit se do klubíčka. Byl jako napůl roztržený, celé jeho tělo bylo v křeči. Mohl jen fňukat, jen ležet a přijmout celý Tomův penis.
Protože i když to bolelo jako nic nikdy předtím, nemohl teď couvnout. Dobíral si Toma a slíbil mu to, a teď ho Tom chtěl ošukat.
„Ach bože,“ zakňoural tiše Bill. Viděl hvězdy, ale ne v dobrém smyslu. Jeho vize byla plná jiskření, a když přes bolest zamrkal, silně si skousnul ret. Jeho zuby téměř prokously jeho mokré rty, tiskl k sobě zuby velmi silně. „Tome…“
„Kurva,“ zasyčel Tom, sklonil hlavu dolů a položil si čelo na Billovu hruď. „Bille, já jsem… jsem, kurva, oh… kurva… já jsem…“
Bill se odvrátil, zaměřil se na vánoční stromek, tak pečlivě nazdobený. Jeho mysl bloudila. Pokud tohle byl sex, nechtěl to nikdy více znovu.
Mezitím si Tom pomyslel, že sex je ta nejlepší věc na světě. Jeho penis byl hluboko v Billovi, přirážel tam a zpět drsnými, neumělými pohyby. Jeho oči byly zavřené, tak těsné. Chtěl se podívat na Billa, ale tohle byla jeho chvíle, na kterou čekal tak dlouho, a nakonec to bylo všechno tak, jak si myslel, že to bude. Sex s Billem… Bill byl zatraceně úžasný.
„Úžasné,“ vydechl Tom a nadzvedl se nad Billem. Po dalším ledabylém přírazu cítil, jak se mu roztřásla kolena. „Oh, ne…“
Bylo to příliš mnoho, příliš intenzivní. Stáhnul se dozadu a udělal se, jeho penis se vysunul z Billa trhavými pohyby. Opřel se o kolena a zaťal pěsti, když se tvrdě udělal na svá stehna, na Billova stehna. V penisu měl pocit jako nikdy předtím. Něco se uvnitř něj změnilo. Cítil se opravdu dobře.
Když otevřel oči, nebyl připravený na to, co uviděl. Bill vypadal ochable a zlomeně, opíral se o lokty a silně lapal po dechu. Měl ruku nad svým zadkem a obličej měl zkroucený bolestí.
„Bille,“ řekl Tom a vrhnul se na Billa. „Bille, jsi v pořádku? Bille?“
Bill zlomeně zaskřehotal, „K… kurva, Tomi.“
Tom odtáhl jeho ruce od sebe a zjistil, že má Bill na stehnech trochu krve. „Ach bože, Bille, jsi v pořádku?“ Převrátil se mu žaludek, ale Bill přikývl, že je v pořádku.
„Ne… nevyváděj,“ řekl Bill a snažil se popadnout dech. „Nevyváděj. Kurva, Tomi, nevím, jestli… to můžeme někdy udělat znovu.“
Tomovi pokleslo srdce. „Ublížil jsem ti? Sliboval jsem, že to neudělám, ale ten pocit…“
„Zněl jsi opravdu dobře,“ řekl Bill, stále těžce dýchal. „Jsem rád, že jsi to udělal. Jsem. Já jen.“ Z očí mu vyklouzly slzy. „Znamená ta bolest, že je to špatné?“
Tom si přitáhl Billa do náruče, dával si pozor, aby ho nestiskl příliš silně a jemně ho políbil na rty. „Bylo to poprvé. Ty… opravdu to nechceš udělat znovu?“
Bill si otřel slzy, cítil se hloupě. Samozřejmě, že to bylo poprvé drsné. „Opravdu se ti to líbilo? Protože jestli jo, chci to zkusit znovu. Ehm, někdy.“
Tom zavrtěl hlavou. „Nechci to dělat jenom proto, že se mi to líbí.“
„Ale bylo to dobré?“ Billovy oči prosily. „Byl jsem dobrý?“ Bill potřeboval, aby to bylo dobré pro Toma. Jeho tělo mu stále ještě hořelo, cítil, jak má zkroucené vnitřnosti. Kdy ta bolest odejde pryč? Popadl Toma za ruce. „Byl jsem dobrý?“
Tom nevěděl, jak má Billovi vyjádřit, jak dobrý byl. Nikdy předtím se neudělal tak tvrdě. Ještě nikdy nebyl tak ztracený v orgasmu. „Byl to nejlepší moment mého života,“ řekl Tom vážně. „Jsi tak úžasný a já tě miluju.“
„Pak,“ řekl Bill, „stojí za to, to udělat znovu. Chci to zkusit znovu. Ale příště, Tomi, chci abys… víš… se udělal ve mně.“ Políbil Tomovy rty a trhl sebou, jeho zadek byl velmi bolavý. „Au… myslím, že je to potřeba vyčistit, nebo tak něco.“
„Pomůžu ti,“ zašeptal Tom.
Najednou se v pokoji objevilo slabé světlo. „Máma,“ zamumlal Bill.
Tom přikývl a přitáhl přikrývky až přes ně, každý se překulil na svou stranu postele.
Simone byla celou noc ustaraná. Nemohla usnout, vyzkoušela všechno, co by jí pomohlo. Rozhodla se, že by nemohlo uškodit vstát a napít se vody.
Když šla kolem obývacího pokoje, strčila hlavu dovnitř a tam, pod horou přikrývek, byli její dva kluci. Spali. Simone pootočila topení o pár stupňů. V pokoji bylo chladno a oni měli přikrývky až téměř přes obličeje.
Už se chystala k odchodu, když zahlédla něco na podlaze.
Billovy pyžamové kalhoty.
autor: cynical_terror & undrockroll
překlad: Zuzu
betaread: Janule
Jajajaj to bude ale prů*. Mám také ošklivé chvění okolo žaludku :-(. Jinak krásný překlad, moc díky.
gosh! newydrzim tejden jako!
souhlas, týden bude přímo mučící. užasná povídka, jedna z nejlepších. snad to chlapci nějak vysvětlí 🙂
OMG!!!
Co to je… chyba.. chyba.. já se z toho zblázním… jak tohle dopadne?? Chci to vědět.. nechci… jo chci… jsem z toho úplně hotová… další díl prosím!!! xD
Už jen týden a pak se můžu těšit na to, že budu další díly číst poprvé ^^ Ale ten překlad je tak úžasný ♥ Věřte, že je o dost lepší nez Google 😀
Děkuji za překlad ♥
nevydím to moc barevně .. :((( .. prosím .. prosím .. at to není tak zzléé :((
OH bože!!
néé to néé..tohle už asi neokecají..:-(
jééé to sou ťunťové :-/ jak to vysvětlej?
no tak to je paráda a jsou v p… jsem zvědavá co jim na to Simone řekne,tohle jen tak neokecají 🙁 Mimochodem )žasný překlad 🙂
no tak blbe to ukoncit! xD ted bych chtela slyset ten vyslech xD musim to ten tejden vydrzet xD
JÁ TO VĚDĚLA! To pyžamo! Blbci! BLBCI! OMG! Naplácám vám! MOC! 😀
Oh shit! Omlouwám se. Četla nebo spíše jsme zhltla jako malinku tenhle skwost už wčera ae nějak jsem neměla dech na to se k tomu wyjádřit. Ještě teď když si na to wzpomenu lapám po dechu! Bylo to naprosto dokonalý!
Musím ae říct, že jsem byla sama načtwaná když twins zabydlel jejich pokoje někdo jiný a oni museli spát w obýwaku :-/ Každopádně si aj tak poradili 😛 A prostě aaaah ♥ Nemám slow wíc pro to! *_____*
Jenže! Bacha! Ten konec. To pyžamo a Simone! *alarm* Bože doufám, že se něco wážnýho nestane! Bože já wěděla, že se něco stane! Bojím se. A ano, kluci dostanou od nás na holou za to pyžamo! 😀
Nemám šanci wydržet týden!
Úžas! ♥
ach, bylo mi Billa tak líto, jak ho to bolelo…snad to bude časem lepší 🙂
ale ten konec, musim tu nadávat zděšením a jsem naprosto v hajzlu z toho! áá, bože bože, já nevydržim do příštího týdne, ale nechci si to číst nejdřív v ájině, to by pak nebylo ono! když takhle něco čtu, tak už mě pak ty překlady tolik neberou. Tom vydržel do Vánoc, já vydržim do příštího týdne!
díky za překlad. je to geniální!
Oh, do prdele… Chudáci kluci. No, ale nějak to zvládli, nejvíc to vychytal Tom. Musím přiznat, že v první části jsem se bála, že jim to ta rodina překazí úplně, jsem ráda, že se nenechali odradit, i když to bylo teda šíleně nebezpečné.
Teď, co mi dělá největší starosti, je Simone. Bála jsem se po tom, co si všimla jejich flirtování u večeře, že nedej Bůh uvidí celý jejich sex… teď nevím, jestli jsou ty pyžamové kalhoty horší nebo lepší. Každopádně, je to průser a já jsem napjatá na další díl. Pochybuju, že to Simone nechá jenom tak, kluci budou určitě podrobení výslechu…
Ale povídka je úžasná, to se musí nechat xD Velké DÍKY autorkám i překladatelce…
tak třeba řeknou že mu bylo horko….ale tovzhledem k tomu že tam byla zima asi neobstojí….tak…..že ho děsně škrtili a tak je msel shodit xDDD nééééé bojim se o to….co jim simone může dělat???? btw veliké díky za překlad!!!
Hot, hot, hot♥ I bet there was noone who haven't been feeling a mixture of excitement & fear at the same time during the reading^^ There's nothing hotter than those two.
Absolutely stunning.
God.
I wish it was the next week.
oou…a jsou v prdeli! Moc pěkné.
Myslím, že teď Simone z kluků strhne peřinu a bude mít jasno!!! To je teda kolosální průšvih…už teď je lituju…
Perfektní povídka, děkuju za překlad ♥
prosim jen at neposle jednoho z dvojcat k jejich otcovi,nechci pomylet co se stane az to vsechno zjisti,Sinom je zabije ,mno spis
Toma (muj predchozi komentar se jaksi odeslal drive nez to bylo v planu)
Nééé panebože. Posraný kalhoty! Já se zbláznim..