Innocent BawdyHouse 110.

autor: Disturbed Angel & Clarrkys

Bill: Jasně že mám. Tam mám většinu peněz. Proč?

‎

Tom: A můžu vědět kolik?  

‎

Bill: No, okolo osmdesáti.

‎

Tom: (Přikývnu.) Aha. 

‎

Bill: Proč? Chtěl jsi na něco peníze?

‎

Tom: Ne, jen tak. (Pousměju se.) Zdálo se mi divné, že bys měl za tolik práce tak málo peněz.  

‎

Bill: Zdá se ti osmdesát tisíc málo?

‎

Tom: Ne, právě že ne, ale nevěděl jsem, jestli máš nějaký účet. Věděl jsem jen o těch penězích v hotovosti. 

‎

Bill: Ano mám. Myslel jsem, že to víš. Říkal jsem ti to.

‎

Tom: Nepamatuju si to.  

‎

Bill: To nevadí.

‎

Tom: (Když nad tím přemýšlím. Zbývá mi. Kolik vlastně? 6? Asi jo, 6 dní. To budou za chvíli Vánoce, no hurá.)  

‎

…..

Bill: (Za pár dnů jsou Vánoce. Ještě chci jít něco nakoupit, ale Tom je v koupelně. Zajímalo by mě, co dělá. Vážně se chová divně. Zvlášť poslední dva, tři dny. Už toho mám celkem dost. Ještě si obmotám šálu kolem krku.) Tomee, už budeš?

‎

Tom: (Rychle zapiju vodou z kohoutku dva ty prášky od Adama. Musel jsem si od něj koupit už další dvě plata. Vím, že jsou to peníze bokem, jenže mi bez toho už snad selhává mozek. Trochu si omyju obličej a snažím se dostat zpod očí černé kruhy, jenže těžko mi to půjde vodou. Vyjdu ven a obleču si mikinu.) Už jdu, zlato. (Snažím se před tebou dělat, že je vše v pohodě. Nechci nám přece zkazit „první Vánoce“.)  

‎

Bill: (Usměju se, ale vidím tvůj obličej.) Špatně si spal?

‎

Tom: Hodně jsem přemýšlel, ale to je dobrý. (Pousměju se a vlepím ti pusinku na čelíčko.) Budeme už kupovat stromeček? (Obouvám si boty.)  

Bill: (Přikývnu.) Musím ještě nakoupit nějaké jídlo. (Taky se obuju. Vyjdu ven.)

‎

Tom: (Pak za tebou vyběhnu taky.) A chceš spíš malý nebo velký?

Bill: (Pokrčím rameny.) Pokud bude hezký, tak mi stačí malinký. 

‎

Tom: Budeme ho zdobit zítra?  

‎

Bill: (Přikývnu a usměju se.)

‎

Tom: (Procházíme parkem. Připadá mi, jako by za námi někdo šel, jenže když se otočím, tak tam nikdo není, asi už mám i halucinace.)  

‎

Bill: (Kouknu na Toma.) Stalo se něco? (Jen co to řeknu, tak mě někdo chytne zezadu za ruku a vidím, jak mi dal před obličej nůž – úplně se leknu. Toma taky někdo drží.)