pokračování
Billův pohled
Nevím, kam jet. Nemůžu se svými problémy zatěžovat Andrease. Teď má rodinu. Takže jsem zavolal svému otci a zeptal se ho, jestli u něj můžu na pár dní zůstat. Na nic se neptal a řekl, že jsem vždy vítaný, abych přijel a zůstal. Cesta k němu trvala 3 hodiny a dvojčata byla neklidná. Vystoupil jsem a otce potkal na zahradě.
„Dej mi jednu holčičku,“ řekl, zatímco bral kufr.
Dal jsem mu Grace, která stále spala. Šli jsme do vstupní haly. Byla teplá a příjemná. Přišel sluha a odnesl kufr do pokoje pro hosty. Následoval jsem mého otce do obýváku a posadil se na gauč. Podíval se na mě.
„Co?“
Pořád zíral.
„Co, tati?“
„Bille, co udělal?“
Povzdechl jsem a přitiskl si Maddie blíž.
„Jedná se o to, že se věci mění. Někdy se mnou nemá trpělivost. V jedné chvíli jsme v pohodě a v další se hádáme. Nevím, co je špatně. Nechce se mnou mluvit,“ řekl jsem a snažil se nebrečet.
Táta vstal a sedl si vedle mě.
„Bille, budu k tobě upřímný. Myslím, že ty a Tom jste váš vztah uspěchali. Podle mě to vypadá tak, že ty jsi otěhotněl a Tom si myslel, že je správě to udělat, a tak si tě vzal. Což je, ale vy, hoši, jste nevyvíjeli ty zásadní věci, které vztah potřebuje. Víš?“
Přesunul jsem si Maddie v náručí a podíval se na otce.
„Vím, že jsme to s Tomem uspěchali, ale udělali jsme to, protože se milujeme.“ Trhl jsem sebou, když miminko koplo. „Miluju ho, tati,“ zašeptal jsem.
„Já vím, synu, ale musíš se na to podívat takhle. Tom je hodně ve stresu. Přemýšlel o problémech, které měl se Serenity a Lorraine. Do toho ses přidal ty, když jsi byl poprvé těhotný a teď znovu. Plus, ty pořád potřebuješ pozornost. Máš tendence se opravdu těžce zamilovat, Bille. Jsi velmi přilnavý.“
Protočil jsem oči. „Ne, nemám a nejsem přilnavý tati.“
„Já vím, Bille. Nechci tě tím ranit.“
„Ublížil mi. Vždycky mi někdo ublíží. Někdy si myslím, že mi nikdo nerozumí.“
„Bille, to je v pořádku, synu,“ povzdechl si a poplácal mě po zádech. „Tak moc mi připomínáš tvou matku, Bille. Ona byla jako ty. Opravdová romantička. Jen se nezraň, Bille. Pamatuj, že všechny vztahy potřebují čas, synu.“
Vstal jsem a on mi podal Grace. „Já vím, tati. Tedy, on mi nechtěl ublížit záměrně, ale já si myslím, že potřebujeme pauzu… tuším. Jdu nahoru, je uložit a natáhnout se. Díky, že jsi mě vyslechl, tati.“
Usmál se a dal mi pusu na čelo. „Kdykoliv. Za pár hodin tě zavolám na večeři.“
Šel jsem s dvojčaty nahoru po schodech a položil je do postele. Hladil jsem je po vláskách.
Maddie se otočila na bříško. Usmál jsem se, došel k jejich dětským taškám a vytáhl jejich lahvičky. Podal jsem jim je a sledoval, jak jedí a zavírají oči. Grace se přitulila ke své sestřičce a obě usnuly. Položil jsem lahvičky na noční stolek a převlékl si oblečení, ve kterém jsem byl. Převlékl jsem je do jejich pyžámek. Šel jsem do postele a snažil si udělat pohodlí, ale nepřivezl jsem si svůj polštář, tak to bylo těžké. Uvelebil jsem se a chystal se jít spát, když mi zazvonil telefon. Zvedl jsem ho a viděl, že volá Tom. Povzdechl jsem si a přijal hovor.
„Ano Tome?“ řekl jsem a povzdechl si.
„Zlato… omlouvám se. Pojeď domů…“ Řekl nezřetelně.
„Tome, jsi opilý?“
„Ne…“
„Jsi! Proč, Tome?!“
„Protože jsi mě opustil…“ zaškytal.
„Neopustil jsem tě. Ty jsi to chtěl… pamatuješ?“
„Pojeď domů. Potřebuju tě. Miluju tě, Bille.“
„Potřebujeme být nějaký čas od sebe.“
„Ne! Pojeď domů,“ řekl.
„Tome, zavolám ti zítra ráno. Holčičky spí.“
„Bille, pojeď domů. Znova ti to říkat nebudu!“
„Ne, Tome. Zavolám ti později.“
„Přestaň se chovat jako zasraná mrcha!“
„Tome…“ řekl jsem a ztrácel trpělivost.
„Občas tě nemůžu vystát! Nic jsem neudělal a ty jsi odjel s mými dětmi! Co to je, kurva?!“
„Tome, do prdele, prosím přestaň.“
„Žádal jsem tě mile, ať přijedeš domů, ale ty se chováš jako mrcha.“
„Tome, kurva, jsi opilý-„
„Drž hubu!“
„Tome! Ty drž kurva hubu! Jsi opilý, takže… vyspi se z toho a promluvíme si zítra. Slibuju a miluju tě,“ řekl jsem rychle.
Pořád mluvil a já jsem mu to zavěsil. Přitiskl jsem si kolena k tělu a přál si, abych měl svého starostlivého manžela zpátky. Všiml jsem si, že pokaždé, když se objeví Lorraine, nebo si vyzvedne Serenity, pozoruje Toma a on změní svůj postoj. Ale já vím, že Tom by nic takového neudělal, protože mě miluje… no, doufám, že pořád.
Zatímco jsem se litoval, neslyšel jsem otevírat dveře, nebo si nevšiml, že vešel můj táta. Dotkl se mých ramen a řekl mi, že k večeři je mé oblíbené jídlo. Vstal jsem a podíval se na svá děťátka, abych se ujistil, že nespadnou z postele.
Šli jsme dolů po schodech a služebná přinesla Königsberger Klopse. Věnoval jsem jí malý úsměv a pustil se do toho. Jedli jsme v tichosti, jen jsme si minimálně povídali v případě potřeby. Když jsme dojedli, přesunuli jsme se do obývacího pokoje. Položil jsem se na gauč a on seděl ve svém křesle, kde si četl knihu. Pohladil jsem si břicho a přemýšlel o Tomovi a našem vztahu. Neslyšel jsem, že zazvonil zvonek u dveří, nebo neviděl, že táta vstal. Jediné, co jsem slyšel, bylo, jak můj otec křičí. Vstal jsem a šel do vstupní haly, abych se podíval, co se děje.
„Ještě jednou mu ublížíš, já si tě najdu a nakopu tě do tý tvý zasraný prdele!“
„Prosím, nekřičte. Hrozně mě bolí hlava.“
„Ty mi nebudeš říkat, abych do prdele nekřičel!! Tohle je můj dům, ty zkurvysynu!“
„Promiňte. Mohu ho prosím vidět?“
„…Yeah, ale pamatuj si, co jsem řekl, Tome. Nechci, aby měl opět zlomené srdce. Jsem znechucený z lidí, kteří si berou jeho lásku pro zisk. Není to fér k němu nebo k dětem.“
„Já… rozumím.“
„Děláš dobře.“
Podpíral jsem se a šel zpět do pracovny. Tom s tátou přišli za chvilku. Táta se na mě podíval a řekl mi, že jde zkontrolovat holky. Tom se posadil vedle mě a vzal mě za ruku.
„Bille, nemůžu ti říct, jak moc mě to mrzí. Tolik se toho děje, a začíná toho být až až. Nechtěl jsem na tebe křičet a nutit tě, ať odejdeš.“
Podíval jsem se mu do očí a věděl jsem, že to, co řekl, je pravda. Naklonil jsem se a políbil ho.
„Taky se omlouvám, Tomi… Taky jsem přemýšlel o pár věcech. Moje hormony se zbláznily a… já nevím.“
Držely jsme se po celou dobu mého přemýšlení. Pohladil mě po tváři a jeho ruce putovaly na mé břicho. Povzdechl jsem a šel vstříc tomu dotyku.
„Zlato, pojď domů.“
„Je pozdě, holky by měly ještě spát, a ty bys neměl řídit, Tome. Pojďme do postele a odjedeme ráno,“ řekl jsem a zvedl ho.
Šli jsme nahoru po schodech a snažili se zapomenout na to, co se stalo.
_______________
Vešli jsme do ložnice a já se uvelebil v posteli. Tom se svléknul a přišel do postele jen v boxerkách. Objímal mě nejlépe, jak mohl, jak se mezi námi vrtěla dvojčata.
„Miluju tě, Bille,“ řekl unaveně.
„Taky tě miluju, Tome.“
„Vždycky?“
Naklonil jsem se a pohladil ho po tváři. „Vždycky a navždy.“
Ospale se na mě usmál.
„Zazpíváš mi?“
„Jakou písničku?“
„Naší?“
Usmál jsem se a začal jsem zpívat. Zatímco jsem zpíval, sledoval jsem, jak se Tomovi zavírají oči. Dokončil jsem první sloku, když jsem viděl, že se Tomovy oči zavřely úplně. Sklonil jsem se a políbil ho na rty. Usmál se, já se uvelebil a propadl do mírného spánku.
_______________
** O měsíc později**
„Oh… kurva! Tome!“ zasténal jsem hlasitě v mé prázdné kanceláři.
Tom do mě silně přirážel. Chytl jsem ho za záda a přisunul si ho blíž.
„Bille… to je tak zasraně… dobrý! Kurva! Miluju, když jsi těhotnej… citlivější.“
„Co… ko… liv! Šukej mě.“
Udělal, co jsem řekl a šukal mě tak dobře. Skoro jsem byl a s posledním přírazem se do mě udělal. Tom se na mě opatrně položil a já jsem líbal jeho zpocené čelo.
„Miluju tě, Billy.“
„Taky tě miluju.“
Po chvíli jsme vstali a oblékli se. Posbíral jsem své papíry a vypnul všechny přístroje. Tom mi podržel bundu, abych se oblékl, a společně jsme opustili budovu. Když jsme se dostali do vstupní haly, Harold a Raymond nám zamávali.
„Odcházíte pozdě, pane Kaulitzi.“
Usmál jsem se. „Naposledy, jsem Bill, Harolde. A ano. Skončil jsem pozdě.“
„Promiňte, pane Kaulitzi, myslím Bille. Hezký večer.“
„Musím udělat nějaké věci. Uvidíme se v pondělí. Nashle Raymonde.“ Usmál jsem se.
Zamávali a my jsme nastoupili do Tomova SUV. Zívl jsem a pohladil si břicho.
„Hladový?“
„Ani ne. Jen se trošku bojím.“
„Proč?“
„Moc se nepohybuje.“
„To není dobře?“
„Nevím, Tome. Občas si přeju, aby ano.“
„Bille. Zítra ráno máme schůzku s doktorem, předtím, než vyzvednu Serenity od Lorraine. Můžeme se na to zeptat doktora Michaelse.“
„Ok,“ řekl jsem a vzal ho za ruku, jak jsme jeli domů.
_______________
**Další den**
Tom už končil v koupelně, když mu zazvonil telefon.
„Zlato! Můžeš to vzít?!“
Řekl jsem mu ano a vzal to. Zmáčkl jsem tlačítko, abych přijal hovor.
„Ano?“
„Tome?“
„Ne, tady Bill. Můžu ti pomoct?“
„Um… yeah. Opravdu musím mluvit s Tomem. Může k telefonu?“
Zamračil jsem se na tu dívku na příjmu.
„Ne,“ řekl jsem rozhodně.
„Oh… dobře… můžeš mu ode mě předat vzkaz?“
„Asi jo.“
„Ok. Řekni mu, že volala Jasmine a já s ním potřebuju mluvit nejrychleji, jak to bude možné. Je to velmi důležité.“
‚No to určitě,‘ pomyslel jsem si.
„Ok, vyřídím,“ řekl jsem.
„Díky-„
Zavěsil jsem, aniž bych se rozloučil. Vymazal jsem hovor, hodil mobil na postel a našpulil pusu. Tom přišel a nahnul hlavu na stranu.
„Bille?“
„Kdo je Jasmine?“
„Stará kamarádka ze střední. Proč?“ řekl, hledajíc své ponožky a potom se na mě podíval.
Pokrčil jsem rameny a vzal si bundu. Podíval jsem se za sebe a viděl Toma, jak si obléká hezké oblečení a dává si kolínskou.
„Tome, jdeme jenom k doktorovi. Nemusíš se tak strojit.“
„Bille-„
„Mám tričko a starou košili. Nic nápadného.“
„Bille-„
„Pojď. Ať neskončíme v zácpě, nechci přijít pozdě.“
„Bille, já nejdu. Nemůžu.“
Zastavil jsem se a pomalu se otočil.
„Co?“
„Musím odletět na pár týdnů. Moje teta je nemocná.“
„Ale Tome!“
„Omlouvám se, zlato.“
Našpulil jsem pusu, on přišel ke mně a políbil mě. Povzdechl jsem a on mě poplácal po břiše.
„Brzy budu zpátky. Slibuju.“
„Ok,“ řekl jsem tiše a oblékl si bundu.
Šel jsem dolů po schodech a do auta. Tom přišel, dal dva kufry do svého auta a řekl mi, ať stáhnu okénko. Udělal jsem to a on mě znova políbil.
„Zlato, budu zpět před tvou charitativní akcí. Slibuju, tak neměj starosti, nebo nešpul pusu.“
Přikývl a já nastartoval auto.
„Zavoláš a řekneš mi, co říkal doktor.“
„Ok. Miluju tě.“
„Já tebe taky.“
Vycouval jsem a sledoval mě, dokud mě už vidět nemohl.
_______________
Dostal jsem se na horní Manhattan a zastavil se u sebe v práci, protože do schůzky s doktorem zbývalo 30 minut. Šel jsem do vstupní haly a viděl tam sedět Bushida. Vzhlédl a všiml si mě.
„Hey, koukněme, kdo vypadá jednou normálně.“
Nemohl jsem mu odpovědět nic chytrého. Jen jsem se usmál.
„Co tady děláš?“
„Jen jsem se tu zastavil, abych pozdravil.“
Podíval jsem se na něj, a nemohl si pomoct a trochu více se usmál. Usmál se zpátky a díval se na mě.
„Kampak kráčíš?“ zeptal se.
„Chystal jsem se jít nahoru do své kanceláře pro nějaké papíry, ale teď musím běžet k doktorovi.“
„Promiň. Nechám tě jít.“
„NE!“
„Ne?“ řekl zmateně.
„Myslel jsem, že nemusíš odcházet. Chtěl… chtěl bys mi dělat společnost? Opravdu nesnáším, když tam chodím sám.“
„Zveš mě na rande?“ zavtipkoval.
Zčervenal jsem a podíval se jinam. „Ne! Jsem milý.“
„No, rád s tebou půjdu k doktorovi na vyšetření. A pokud mě necháš, tak ti koupím oběd.“
Usmál jsem se. „A kdo tady teď zve koho na rande?“
„Hey.“
Podíval jsem se na telefon a všiml si, že za 17 minut tam musím být a zapsat se.
„Pojď Bu, jdeme pozdě.“
„Bu?“
„Máš s tím problém?“
„Ne.“
„Dobře.“
Usmál se a vyšli jsme ven na Manhattan. Cesta na kliniku trvala jen pár minut, poté jsem se zapsal. Čekali jsme a lidé na nás zírali. Bushido vypadal, že mu to nevadí, ale mně ano. Věděl jsem, že zítra ráno to bude na stránce 6. Povzdechl jsem a posunul se dál do křesla. Vyhrnulo se mi triko a cítil jsem Bushidovy ruce na mém břichu, jak dávaly triko dolů. Musel jsem uznat, že jeho doteky mi byly příjemné. Hladil mé břicho v malých kruzích a já si spokojeně povzdychl.
„Líbí se ti to?“
„Yeah. Jsem blázen do hlazení břicha.“
„Vidím.“
Usmál jsem se a nechal ho, ať pokračuje, dokud nepřišel doktor Michaels.
„Wilhelm Kaulitz-Trümper?
Vstal jsem a Bushido mi pomohl nahoru. Šli jsme k doktorovi a on věnoval Bushidovi divný pohled.
„Můj přítel.“
„Oh. Ok. Začneme. Stoupněte si na váhu.“
Učinil jsem tak a on se podíval na měřící techniku.
„Nádhera. 4 kg.“
Změřil mě kolem pasu a řekl, že jsem trošku ztloustnul. Usmál jsem se a podíval se na Bu.
„Ok, tak se posaďte na stůl a já zkontroluji srdeční tep a dýchání.“
Učinil jsem tak a on zkontroloval, co potřeboval a zapsal to. Věděl jsem, co přijde dál, tak jsem se položil a vyhrnul si triko. Bushido zíral na mé břicho. Otočil jsem na něj hlavu a usmál se.
„Líbí se ti, co vidíš?“ zavtipkoval jsem.
„Vyzývavé.“
Podíval jsem se na něj a viděl, že to nebyl vtip. Podíval jsem se na doktora, když mi na břicho přikládal snímací zařízení. Pohyboval s ním dokola a objevil se obrázek mého miminka.
„Takže Bille, tady je chlapeček. Je vzhůru a jen tak odpočívá.“
Smál jsem se, doktor přepnul tlačítko a slyšeli jsme tlukot srdce. Potom vypnul přístroj a podal mi 2 kopie. Posadil jsem se a stáhl si triko.
„Otázky? Obavy?“
„Yeah. Moc se nepohybuje.“
„Nebojte, Bille. Některé děti se v těhotenství pohybují až později.“
„Ok. Myslel jsem si, že je něco špatně.“
Doktor se usmál a já mu potřásl rukou. Bushido a já jsme vyšli ven a já jsem mu podal obrázek.
„Pro mě?“
„Yeah, jako poděkování, že jsi přišel.“
„Díky.“
Zastrčil si papír do kapsy. Objednal jsem se na další schůzku u Veroniky a vyšli jsme ven. Slyšel jsem a cítil mé břicho, jak zavrčelo. Byl jsem hladový a stejně tak miminko. Bushido to musel vědět, protože mě poplácal po břiše.
„Hladový?“
Přikývl jsem a řekl mu, že je tady malá italská restaurace. Miluju italské jídlo! Byla to má těhotenská touha. Šli jsme tam a objednali si s sebou.
„Proč nejíme tady?“ zeptal jsem se a vyhýbal se paparazzi.
„Protože. Vezmu tě pryč od těch paparazzi.“
Chystal jsem se zeptat, kam jdeme. Vzal mě za ruku a já jsem nic nenamítal. Bylo to hezké. V hloubi duše jsem věděl, že dávám na špatný dojem. Byl jsem ženatý, pro Kristovy rány, ale nemohl jsem si pomoct a chtěl ho poznat trochu lépe. Co jsem nevěděl, bylo to, že poznat ho znamená něco úplně jiného.
_______________
**O 2 hodiny později**
Bushidův pohled
Líbal jsem ho na jeho dlouhý bledý krk a snažil se nezanechat žádné cucfleky. Svýma rukama běhal po mých zádech a sténal mi do krku. Věděl jsem, že je to špatné, ale nemohl jsem si pomoct. Když jsem ho položil zpět na svou postel, tak jsem mu sundal triko. Předtím než jsem začal lízat jeho tvrdé bradavky, zastavil mě.
„Počkej… Já… nemůžu. Tom-„
„Dnes večer můžeš… jen jednou…“
„Bu, ne. Mám manžela.“
„Já mám přítelkyni, ale ty jsi tak krásný… prosím, Bille, jen jednou…“
Podíval se na mě, pousmál se a já ho políbil dolů na krk a potom jsem se svlékl. Popadl jsem kondom a lubrikant. Bill si zakryl tvář a čekal. Rozbalil jsem kondom a nasadil si ho. Dal jsem si nějaký gel na prsty a rozevřel jeho vstup.
„Pane bože!“
Usmál jsem se nad jeho sténáním a přidal další prst. Konečně si odkryl tvář a já mohl přirazit na to místo. Vypadal tak smyslně a sexy. Vyndal jsem prsty a nahradil je svým ptákem. Strčil jsem ho do něj a on zalapal po dechu. Pomalu jsem do něj zajížděl a on zvedl ruce a opřel je o můj hrudník.
„Kurva-„
„Velký, huh?“ zavtipkoval jsem a sklonil se dolů, abych ho políbil na rty. Ale on se odtáhnul ještě předtím, než jsem to mohl udělat.
„Žádný líbání na rty.“
Povzdechl jsem si, ale přikývl. Věděl jsem, že po něm nemůžu chtít všechno. Konečně jsem v něm byl celý a on zafňukal. Chvilku jsem počkal, dokud jsem nevěděl, že to zvládne. Když jsem věděl, že ano, začal jsem se pohybovat dovnitř a ven.
„Kurva… Bille… tak úzkej…“
„Mhhhhhhhhhhhhmmmmmmmmmmmmm.“
Chvíli jsme tak pokračovali, než jsem věděl, že už bude. Jeho dech se zvyšoval a já jsem mu ho začal honit.
„Líbí?“
„Kurva, jo…“ řekl a propnul se v zádech.
Jedním prudkým přiražením jsem se udělal do kondomu a on se mi udělal na břicho. Opatrně jsem ho z něj vytáhl a lehl si vedle něj. Bylo ticho, dokud ho neprolomil.
„Nemůžu uvěřit, že jsem právě podvedl svého manžela, do prdele,“ brečel.
Protočil jsem oči a objal ho.
„Bille, omlouvám se.“
„Nesahej na mě!!! Teď mě bude nenávidět!“ zavzlykal víc.
„Ne-„
„Musím jít! Můžeš mě vzít do práce?“
Povzdechl jsem si, ale přikývl. Oblékl jsem se jako on. Všechno, na co jsem myslel, bylo, co jsem právě udělal. Jedno slovo…
‚Rozvraceč rodin‘
_______________
Jakmile Bill vystoupil, jel jsem zpět k sobě, když jsem si všiml Toma, jak vychází z Ritz Carltonu s nějakou neznámou ženou. Stáhnul jsem okénko, abych se lépe podíval, když si mě všiml. Povytáhl jsem obočí a on se zastavil, ale ta holka stále škubala za jeho bundu.
„Co děláš, gangstere?“ posmíval jsem se, protože jsem si musel udržet své vystupování.
„Kurva, starej se o sebe, hajzle,“ odplivl si.
„Vsadím se, že tvůj těhotný manžel by o tom rád věděl.“
„Neodvážil by ses!“ ušklíbl se.
Klikl jsem a udělal fotku svým telefonem a usmál jsem se.
„Oh, ale jo.“
Jeho úsměv zmizel.
„Nic jsem nedělal… podívej, neříkej mu to, prosím!“
Řekl a šel k autu. Viděl jsem tu zoufalost v jeho očích. Věděl jsem, že mu to nemůžu udělat. Nemohl jsem to říct Billovi. Stejně by mi nevěřil.
„Fajn gangstere, ale nenech mě tě chytit, jak mu to děláš znova.“
„Nevím, co to do mě vjelo. Byl to prostě pocit, nemůžu to vysvětlit.“
Znám ten pocit, o kterém mluví.
„Podívej, prostě jdi za ním domů, ok, a zapomeneme, že se tohle stalo.“
Přikývl a opět se na mě usmál.
„Stále tě nemám rád,“ řekl.
„To samé, gangstere.“
S tím jsem vyrazil zpět k mému domu, zapomenout na celou tuhle situaci. Nebo se o to aspoň pokusit.
_______________
Tomův pohled
Uháněl jsem domů a vešel do dovnitř. Nemůžu uvěřit, že jsem udělal něco, co jsem si řekl, že už znova neudělám. Otevřel jsem dveře od ložnice a šel dovnitř. Bill byl stočený do klubíčka a spal na svém polštáři. Svlékl jsem se a lehl si vedle něho. Ovinul jsem ruku kolem jeho pasu, když najednou nadskočil. Otočil se a šokovaně se na mě podíval.
„Tome? Proč jsi doma? Bylo to jen pár hodin!“
„Bille, všechno je v pořádku. Moji rodiče odjeli za tetou. Říkali, že nemusím jezdit.“
To nebyla lež. Podíval se na mě a svraštil tvář. Začal brečet a já jsem ho chytl.
„Tomi, tak moc moc moc moc moc moc se omlouvám!“
„Bille?“
Brečel silněji a já ho držel pevněji. Měl jsem pocit, že vím, proč brečí, ale doufal jsem, že se mýlím. Ale nějak jsem věděl, že se nemýlím. Mohl jsem to odsoudit, i když se to před pár hodinami stalo mně. Povzdechl jsem si a snažil se na to zapomenout, ale nějak jsem nemohl. Jen jsem ho objal silněji.
„To je… v pořádku, Bille. Odpouštím ti.“
Popotáhl. „Odpouštíš?“
„Ano zlato. Teď spi. Stres není dobrý pro chlapečka.“
Přikývl a stulil se mi do náruče.
„Dobrou Tomi. Miluju tě.“
„Taky tě miluju, Billy.“
S tím jsem ho políbil na čelo a snažil se usnout.
autor: bmccray
translate: Deni & Katie
betaread: Janule
Oh…co? Dělaj si ty dva srandu? Co to mají za vztah, sakra? Jeden lže a podvádí, druhej se nechá ojet při první příležitosti…špatný. Asi se vážně vzali moc brzo…a to se k sobě tak hodí…mno uvidíme, uvidíme 😀 😀
Nevydržím čekat týden.. tak dokonalá <3
Woow…naprosto nevím, co na to říct…Tohle jsem teda vážně nečekala…Začínám uvažovat o tom, že se vážně vzali moc brzo…a že jim ten vztah moc dlouho nevydrží…:(
Jsem vážně zvědavá na další díl…a děsně se na něj těším..:)
Tak nevím, ale jsem strašně zklamaná…=((( Tuhle povídku miluju, ale s tímhle se teda nesmířím!!! Nejdříve Tom líbá Lorrain a na Billa je neuvěřitelně hnusný, budiž, to bych ještě překousla, ale to, že se Bill vyspí s Bushidem, tak to teda NE!!! Do posledního okamžiku jsem doufala, že couvne, že to neudělá, bohužel jsem doufala marně, je mi z toho normálně na zvracení a trochu i do pláče..já vím, je to jenom povídka, ale já všechno hrozně prožívám a tohle mě docela ranilo, ani nevím, jestli vůbec ještě budu mít chuť to dál číst…
Yeah, jak bylo řečeno, taky nevydržím čekat.
Dokonalá povídka. Prostě nejlepší! Myslím, že se budou podvádět navzájem, ale snad ne.. 🙁
No tak to sem teda zvědavá, jak to bude dál – Serenity by měla jít k Lorraine, Bill se nechal oš…t od Bushida, Tom se líbal s Lorraine… Hádám, že to bude ještě zajímavý
Panebože, proč se podváděj? :(( doufám, že se dají nějak do kupy..:(
Tom to bere nějak v klidu, že sám podváděl a Bill ho taky, divný…jejich vztah je celej takovej zvláštní
[8]: Naprosto s tebou souhlasím 😀 Čtu tu povídku už jen z toho, že jsem přečetla první díly a nějak si to tu vždycky po dlouhý době přečtu z nudy, ale nechápu tu povídku. Deni jí vychvalovala a já čekala, jaká to nebude bomba, přitom mě to zklamalo už v prvních několika dílech… :-$ Děj je zvláštní, jejich vztah jak by smet – pochybuju, že dva milující se lidi, by dělali něco takovýho. Fajn, ať je nějaká překážka, ale ne, že se budou podvádět navzájem a pak si strašně vyznávat lásku. Ale tak… co se dá dělat, autorka měla asi bujnou představivost, jinak si to nedokážu vysvětlit… :-$
Och bože!!! tohle me sere!!!.-(:-( trubci oni dva 🙁
Holky, to jste nečetly všechno, vůbec se nerozčilujte, nemá to cenu :D:D:D:D
jezis to je jak telenovela! xD ale proste ja to zeru sakris xD nevydrzim cekat do dalsiho dilu fakt.. umru! xD
Pomalu ale jistě si fakt začínám myslet, že se vzali moc brzo, ale jinak – BOŽÍ!!