autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Vyděrač: Klid oba… Nikomu se nic nestane, když dostaneme, co chceme.
Tom: (Poznám ho podle hlasu. Je to on… Ten chlap, co mi volá a chce ty peníze.) Ještě mám dva dny. Nemám ty peníze. (Zašeptám s nožem pod krkem a cítím nějakou zbraň na zádech.)
Bill: Jaké peníze? (Kouknu na Toma, ale to mě ten chlap uklidní.)
Vyděrač: Šš… My s Tomem víme. Já vím, že jsem říkal až za dva dny, ale rozmyslel jsem se. Chci je dneska… Hned. Přece nechceš, aby se něco stalo Billovi. Nebo třeba… (Sjedu s tím nožem níž až k jeho břichu.)
Tom: (Začnu sebou škubat.) Nechte ho na pokoji! (Zoufale se dívám na tvoje bříško a ten nůž. Přivřu oči. Nevím, co mám dělat.)
Bill: Ne-e. (Dám si tam ruku.)
Vyděrač: (Přitáhnu tě pevněji.) Ale notak… Já myslím, že se nějak domluvíme, ne?
Tom: Já ty peníze sakra ještě nemám! (Začnu se vztekat.)
Vyděrač: Ale to je špatné, Tome… Moc špatně. Víte, co to znamená?
Tom: C-co? (Vydechnu a kouknu ti zoufale do očí. Zklamal jsem, jsem prostě idiot.)
Vyděrač: Že musím ublížit… někomu, koho máte opravdu rád.
Tom: Nechte Billa na pokoji!! (Překonám se a dupnu tomu, co mě drží, na nohu. Něco zaskučí a pustí mě. Přiskočím k tobě a dostanu tě od toho chlápka.) Bille, uteč!! (Křičím. V tom už mě ten druhý zase drží a dostanu ránu do břicha.)
Bill: (Seběhlo se to tak rychle, ani nevím, jak jsem někam utíkal. Nedíval jsem se před sebe… Spíš, že za mnou už běžel ten chlap a začal jsem hulákat na celé kolo. Jen jsem vyběhl do nějaké ulice. Ke mně přiběhli nějací policajti a ptali se, jestli jsem křičel já. Otočím se… Něco říkám… Zhluboka dýchám. Možná jim to ani nedává smysl, ale když uvidí kousek dál Toma a ty chlápky, z nichž jeden už se dal na útěk, utíkají tam.)
Tom: (Zahlédnu, že k nám běží dva policajti. Začnu sebou škubat a pustí mě, sami začnou utíkat. Po chvilce je chytnou a zatknou. Chtějí se mě na něco optat, ale já už běžím za tebou. Přiběhnu k tobě.) Bille! Není ti nic? (Moc tě obejmu.)
Bill: (Taky se k tobě přitisknu. Úplně se třepu.) A… a tobě?
Tom: (Drtím tě v náručí.) Bille, mě to tak strašně moc mrzí. (Zavzlykám.)
Bill: (Po chvíli se od tebe oddálím. Kouknu na tebe.) Tys ho znal? Tome, kdo to byl? (Řeknu. Už mě přechází strach, ale začínám být naštvanej.)
Tom: (Koukám chvilku na tebe a potom sklopím oči. Nevím, jak ti to mám vysvětlit, budeš na mě naštvaný.) Jo, znal.
Bill: (Rozhodím rukama.) A co jsi mu udělal, že… Že tohle udělal? (Začínám být nervózní.) Že nás tak mile překvapil?
Tom: On… Já… Dlužil jsem mu peníze. (Zašeptám zoufale. Otočím se trochu od tebe a nenápadně si strčím do pusy ten prášek.)
Bill: Dlužil peníze? Za co jsi mu dlužil? (Úplně tě sleduju.) Co to máš? (Začínám být hysterický.)
Tom: Ježiši, uklidni se. (Jsem na nervy z toho, jak se chováš. Protřu si oči.) On… On… Vyhrožoval mi!
Bill: Vyhrožoval? (Řeknu celkem v klidu a dám si ruce v bok.)
Tom: (Kouknu na tebe. Vypadáš, jako by ses mi chtěl vysmát.) Ano, Bille, vyhrožoval. Buď mu dám 500 tisíc, nebo ublíží tobě a miminku. (Syknu.) Všechno o nás věděl! Úplně všechno, Bille! Co jsem měl asi podle tebe dělat?
Bill: (Pootevřu pusu.) Ale… (Odmlčím se.) Tak proč jsi mi to, sakra, neřekl? Něco bychom vymysleli.
Tom: Nesměl jsem ti to říct. (Špitnu a zase vzlyknu. Už to nezvládám.)
Bill: (Zakroutím hlavou.) Ale já myslel, že si říkáme všechno. Mně můžeš říct všechno…
Tom: Nechtěl jsem, aby se ti něco stalo. (Zašeptám. Přijdou k nám ti policajti a odvedou mě pryč, že musím vypovídat.)
Bill: (Jdu s vámi.)
Tom: (Jsem tam asi 2 hodiny, potom mě pustí domů. Vyjdu na chodbu za tebou.)
Bill: (Vstanu. Přemýšlel jsem… Obleču si bundu.) Konec?
Tom: (Přikývnu a mlčím.)
Bill: (Taky mlčím. Nevím, co mám říkat. Jdeme ven.)
Tom: Bille? (Špitnu.)
Bill: Mhm…? (Kouknu na tebe.)
Tom: Mrzí mě to.
Bill: Zapomeň na to. (Pousměju se.) Už je to za náma.
Tom: Není. (Zašeptám a sklopím hlavu.)
Bill: Jak to myslíš? (Zastavím se a kouknu na tebe.)
autor: Clarrkys & Disturbed Angel
betaread: Clarrkys
Tak to je jasné, ti zmetci o nich všechno řekli poldům, a teď mají průšvih jako hrom…=(
Super
SUPER COOL HUSTE 😀