autor: Lussynka
Tohle mě napadlo v jedné mých stále častějších depresí 🙂 Doufám že si to aspoň někdo přečte, a doufám, že aspoň někdo neřekne, že je to blbost, i když si osobně myslím, že je, to já si ale myslím o každé své povídce, takže ohodnoťte a užijte si můj nový nápad 🙂 Hezké počteníčko přeje Lussynka 🙂
Jednoho letního večera, když větřík jen tak pofukoval po ztemnělých uličkách, šustil papírky, co tady za horkého dne nezbedné děti odhodily, pohupoval houpačkou, která vydávala hrůzostrašné zvuky. Tak v ten samý večer byla u Kaulitzů velká sláva. Paní Kaulitzová byla nadšená, že se její potomci svazují poutem se svými nejmilovanějšími! Ano! Dnes večer byla u Kaulitzu velice utajovaná svatba, věděli o ní jen ti blízcí příbuzní a členové kapely. Na soukromém mejdanu účinkovali pouze rodiče dvojčat, jejich spolupracovníci v bandu a samozřejmě jejich nejlepší kamarád.
Bylo to dne 21. srpna 2011, kdy se rozhodli oba synkové z Kaulitz familie do toho praštit, no ono by bylo naprosto normální, kdyby se rozhodli do toho praštit s nějakou svou dlouhodobou přítelkyní, jenomže oni žádnou neměli. Žádnou nepotřebovali. Tohle celkově nebyla typická svatba. Nepoznali byste to od obyčejné party, kdybyste to viděli zdálky. Chyběl tu kdokoli v dlouhých bílých šatech, nebyl tu kněz ani jiný oddávající, hostina byla vyrobena z chipsů, coly a tvrdého alkoholu, ale čeho byste si stoprocentně všimli, by byli nezvykle se chovající sourozenci.
Ano! Před tímto kruhem lidí se opravdu neměli za co stydět. Mohli být konečně sami sebou. Dnes nemuseli nic předstírat, nemuseli se na sebe jen smutně usmívat přes stůl v restauraci, jako to bylo vždy, když šli někam ven. Tady, na velké zahradě obehnané dvoumetrový plotem, je nemohl nikdo vidět, nikdo nemohl vidět, jak seděli ruku v ruce na bíle natřené lavičce, schoulení blízko u sebe, a pozorovali famózní západ slunce. Tady to nikomu nepřišlo divné, ba ani to, když rasta chlapec sem tam líbnul svou „nevěstu“ do vlasů… ano, teď jsem to prozradila, dnes si tady bral Kaulitz Kaulitze, ženilo se dvojče s dvojčetem, ta velká svatba patřila Billovi s Tomem!
Proto nebylo nikomu nic divné, ono to v téhle rodince bylo naprosto normální. Simone sice chvíli trvalo, než si zvykla, že nebude mít nikdy vnoučata, ale tak nějak po čase pochopila, že to mezi jejími synky nebude jen takové poblouznění, poznala, že je to láska. Proto uznala fakt, že má neplodnou „dceru“… a kapku přitepleného „svalnatého“ syna. Sama dokonce navrhla, vymyslela a zorganizovala celou tuhle slavnost. Její ratolesti jí byli samozřejmě nesmírně vděčné, Bill stejně stále kňoural, že chce být s Tomem „forever“ a nutně na to potřeboval mít nějaký papír, tak se Simone rozhodla. Vytiskla si veškeré smlouvy a papíry, které se podepisují při pravém manželství, a udělala jim takovou malou/vekou falešnou svatbu. Když tady teď dvojčata seděla zhruba dvě hodiny po tom, co si řekla svoje sladké „ano“, byla šťastná, ano, doopravdy šťastna!
XxX.flasback.XxX
„Nee, mamí, já tam nejdu, bože, já se bojím, vždyť se mu nebudu líbit,“ hysterčil Bill před zrcadlem, perfektně oblečen do obleku z bílé kůže, který perfektně kontrastoval s černou košilí. Vlasy měl jen lehce natužené a make-up byl perfektní, jako obvykle, kvůli dnešnímu dni si dokonce vyndal svůj septum piercing, protože Tom z něj nebyl nadšený, už když si ho nechával dělat. Tak mu chtěl udělat radost.
„Ale zlatíčko, neblázni, Gordon už musí být jako na drátkách, když vás bude „oddávat“. Dnes si tu řeč opakoval snad milionkrát, tak ho neznervózňuj ještě víc, víš, jaký je výbušný. A neboj se, broučínku, vypadáš úchvatně Tom z tebe padne na zadek!“ konejšila svoje vystresované dítko Simone. Rukou na jeho zádech ho pomalu směrovala ke dveřím na terasu, a potom hned na zahradu. Měla ho vést „k oltáři“ přece jen byl pořád mužského pohlaví, a také většinou oddávali muži, tak si to takhle s Gordonem rozdělili. Převzala iniciativu a pevně zaklesla Billovu ruku do své, otevřela dveře a Andreas zapnul klasické…“tum tum tudum …“
Došli spolu až k oltáři v rytmu melodie ohrané svatební klasiky. Simone předala ruku svého syna svému druhému synovi a s lesknoucíma se očima si sedla na onu bíle natřenou lavičku. Sledovala celou Gordonovu řeč, usmívající se dvojčata, uculující se svědky. A vnímala i Andrease, který teď už stál opodál a v rukou svíral tácek se dvěma prstýnky. Z jakéhosi transu se probrala, až když Gordon pronesl tu osudnou otázku, která měla svázat její děti.
„Berete si, Tome Kaulitzi, za manžela přítomného Billa Kaulitze? Budete ho milovat a ctít v dobrém i ve zlém, v bohatství i chudobě, ve zdraví i v nemoci? “
Chvíli nastalo ticho, potom se nakřáplým hlasem ozval chrchlavý hluboký hlas jednoho ze snoubenců…
„Ano, beru.“
Gordon se chvíli odmlčel, než pokračoval.
„A vy, přítomný Bille Kaulitzi, berete si tohoto muže Toma Kaulitze v dobrém i ve zlém, v bohatství i chudobě, ve zdraví i v nemoci.?“
Ozvalo se nějaké tichounké zakňouráni „Prosím zřetelně, pane Kaulitzi,“ snažil se Gordon zachovat si tvář pravého úředníka.
„Ano, beru.“
Pípl nakonec i mladší Kaulitz.
„Prohlašuji vás za muže aaa… ehm… muže. Vyměňte si prstýnky a první manželský polibek…“ oddechl si Gordon. Naučit se celý třístránkový proslov přece jen nebylo jen tak. Hned, jak to dořekl, přispěchal Andreas. Dvojčata si vzájemně navlekla prstýnky, a potom si před zraky všech vyměnili ten nejdelší, nejláskyplnější a nejkrásnější polibek, co jste kdy mohli vidět.
XxX.konec flashbacku.XxX
Když se konečně slunce přehouplo za obzor a svítila už jenom světla na zahradě, novomanželé stále seděli na té stejné lavičce, seděli tam dlouho, dokonce i po dvou dalších hodinách tam seděli. Seděli tam, i když už všichni spali. Ne, nešlo jim o svatební noc, jak byste si mohli myslet, jim nikdy nešlo o sex. Ano, byl příjemný, to je jasné, ale láska je mnohem příjemnější!
autor: Lussynka
betaread: Janule
To bylo krásně a vtipně napsané. Moc se mi to líbilo, skvělý nápad!!
Strašně překrásná povídka……nejvíc se mi líbílo: "Prohlašuji vás za muže aaa… ehm… muže.":D
je to nádherný! takovej úchvatnej sen o štěstí, kde by lidem nevadilo něco, co se neshoduje s "normálem"…nádherné, opravdu!
prohlašuji vás za muže aaa…ehm…muže 😀 ale gordon šikovnej, že se to naučil 😀
Prohlašuji vás za muže aaa… ehm… muže xD To mě dorazilo xD
Svatba byla pěkně popsaná, přesně jak je to ve skutečnosti, obdivuji Simone a Gordona, že k tomu sami svolili. I když neuškodilo by tam popsat svatební noc… ale snad se dočkáme příště xD
Pěkný, popsanou svatbu mezi dvojčaty jsem ještě nikdy nečetla 😉
směje se od ucha k uchu 😀 krásnýýý
Děkuju děkuju děkuju opravdu strašně moc 🙂 🙂 .. fakt sem nečekala že si to přečte 9 lidí 🙂 .. Jste skvělý 🙂
Ach jo, krásnej sen… ♥ Díky za tuhle romantiku^^
Jůů to je roztomilýýý, krásná povídka :)) <3 ^^
Někdy si říkám, jestli se tohle už nádhodou i nestalo…xD
""fakt, že má neplodnou "dceru"… a kapku přitepleného "svalnatého" syna.""
""prohlašuji vás za muže aaa…ehm…muže""
Tak tohle mě fakt dostalo 😀 😀 😀 😀 hezká povídka, takovej únik od reality:) (co si budem povídat, i kdyby mezi klukama něco bylo, takhle to určitě nedopadne 😀 )
To bylo krásné Lussy 🙂 Gordnova řeč mě dostala. Ta předposlední věta XD Pěkný 🙂
wow task tohle je vážně mazec.Skoro v každý povídce je Simone proti jejich vztahu a tady jim dokonce zařídí svatbu.Fakt super a origiální nápad…=)