autor: Sch-Rei & Kattulkaa
Mamka: „Z voskových pásků?“ zvednu obočí. „Tome, co tam děláš?“
Tom: „Niiiic,“ písknu a pevně semknu oči… Skousnu si ret. „Jenom se ptám,“ pištím.
Mamka: Lomcuji s klikou. Je zamčený… Zdá se mi to divný… „Proč pískáš?“
Tom: Zakroutím hlavou a odkašlu si. „Tak jo nebo ne?“ řeknu už trošičku normálně.
Mamka: „Ne.“ zasměji se. „Ale proč to chceš vědět?“
Tom: „J-já no… J-jenom tak se ptám,“ vydechnu a otevřu oči… „A mami?“
Mamka: „No?“
Tom: „Nemáš něco, co míň bolí?“ písknu.
Mamka: „Tome, ty si depiluješ nohy?“ zvednu obočí a rozesměji se.
Tom: „N-ne… J-já… No víš… Umm…“ zakoktám se.
Mamka: „Mluv.“
Tom: „No dobře!“ složím hlavu do dlaní…..
Mamka: „Čekám.“
Tom: Omotám si okolo pasu ručník a odemknu…
Mamka: Podívám se na něj. Koušu si ret, abych se nezačala smát. Vypadá to opravdu… Zvláštně.
Tom: Dám jí před obličej ten použitý pásek. Ukážu na něj… „Vidíš, o co jsem přišel?“ zapištím.
Mamka: „Fuj,“ zasměji se. „Proč to děláš?“
Tom: Hodím to za sebe a přejedu si po tom, kde ještě před chvilkou bylo… No, raději nic, protože pro něco takového výraz ani není… Ble. „Wow… Kvůli Billovi,“ kouknu na ni a pousměji se.
Mamka: „Billovi vadí chlupy?“ zasměji se.
Tom: Zakroutím hlavou. „Ne, ne… Já mám pro něho takové překvapení,“ zachichotám se a ukážu na podvazky atd., co leží u vany.
Mamka: Zvednu obočí. „Tome… Je ti dobře?“
Tom: „No… Nebylo mi lépe, ale mohla bys mi s tím pak trošku pomoct,“ zachichotám se.
Mamka: Zakroutím hlavou. „Ne. Na to zapomeň.“
Tom: „Proooč neeee? Mamíííí, přece mě v tom nenecháš!“
Mamka: „Já si to nevymyslela.“
Tom: „Ale… Já nevím, co a jak… Nebo mi aspoň pomoz s tímhle,“ ukážu na ty pásky.
Mamka: „Co na tom nechápeš? Vezmeš si to do ruky, protřeš to, aby se ten vosk zahřál… Potom to dáš na nohu a strhneš. Co je na tom tak těžkého?“
Tom: „Ono to bolí,“ zakňučím.
Mamka: „Tak s tím ti neporadím.“
Tom: „Ummm…“ zamračím se… Pokrčím rameny… „Ale můžeš když tak držet Billa, až přijde? Pusť ho sem, když tak až za hodinu, za dvě.
Mamka: „Dobře,“ usměji se.
Tom: „Díky,“ uculím se a zavřu dveře. Prohrabuji se v té skříni. „Whiiiiiiiiii,“ vítězoslavně se uculím a vyndám odtamtud žiletku.
Mamka: „Žiletkou to budeš dělat věčnost.“
Tom: Ušklíbnu se. „Nevadí. Hlavně, že to bude.“ Vydechnu a pomalu vstanu… Z vany vezmu pěnu. Namatlu si to na nohy… „Kurva, fůůj,“ jsem od toho celej xD
Mamka: Zakroutím hlavou a z koupelny odejdu.
Tom: Okaaa, začnu si teda pomalu tou žiletkou jezdit po noze… „Mamííííííí,“ zakřičím.
Mamka: Protočím oči. Netuším, co zase chce. „No?“
Tom: „Zdola nahoru, nebo shora dolů?“ nakloním trošku hlavu…
Mamka: Zasměji se. „Zkus hádat.“
Tom: „Ja nevím!“ zakňučím.
Mamka: „Zdola nahoru.“
Tom: „Díky,“ uculím se. „Jo… A mamí?“
Mamka: „Ano zlato?“
Tom: „Co s tím mám teď dělat?“ zamrkám… Kouknu na to… Je to plný mojí DNA.
Mamka: „Opláchni to pod vodou.“
Tom: „Šikovný,“ zasměji se a opláchnu to. „A mamíínkoo?“
Mamka: „Copak?“
Tom: „Prosím… Uděláš něco dobrého? Pro mě a pro Billa?“ skousnu si ret a pokračuji v práci.
Mamka: „Dobrého?“
Tom: „Jo, jo… Třeba zmrzlinový pohár s jahodami, mmm…“
Mamka: „To se rozteče.“
Tom: „Na co máme mrazák, bejbé… Teda, mami,“ zasměji se… „Uf, jedna noha by byla…“
Mamka: Usměji se a jdu do kuchyně. Vytáhnu zmrzlinu a začnu to připravovat.
Tom: Dodělám i tu druhou nožku a pak ještě ten zbytek… Zastavím se u rozkroku… Skousnu si ret… „Mamííííííííííí?“
Mamka: „Ano?“ zavolám z kuchyně.
Tom: „Ummm… Co když se říznu?“ skousnu si ret a koukám na malého Tomiho.
Mamka: „Musíš bejt opatrnej.“
Tom: „Ale já myslím… Co když… ‚Tam‘,“ zakňučím.
Mamka: Zasměji se. „Prostě se na to musíš soustředit.“
Tom: Zakňučím… „Mmmm,“ vydechnu a tu pěnu si naplácám i… No tam.
Mamka: Schovám poháry do mrazáku. Jdu si sednout k televizi.
Tom: „Nedopustím, aby se ti něco stalo, miláčku můj,“ řeknu směrem ke svému klínu…
Bill: Usoudím, že je už čas vrátit se domů… Zvednu se z lavičky, na které jsem celou dobu seděl a směřuji k domu.
autor: Sch-Rei & Kattulkaa
betaread: Clarrkys
Oh shit! prej bejbé..teda mami…xDD to je kruťárna toto!!….xDDDDDDD mazééééc fakt doufam že to bude mít milioooon dílůů!! :D:D úžasná povídka 🙂
Tak teď už vím, po kom kluci zdědili svoje úchylky xDDD