autor: Cincina & Träumer
Čauky!! Tohle je naše první společná povídka… no… přejeme příjemné čtení. Cincina a Träumer xDD
varování: povídka bude v pozdějších částech ve velkém rozsahu obsahovat i pairing Jorg/Tom
Bill
Ach bože, to je ale stres. Proč mě musí naši nutit právě do fotbalu?! Nemohli si raději vymyslet… třeba balet?! Zavázal jsem si tenisky a postavil se před zrcadlo. „Vypadám jak magor,“ zhnuseně jsem se zadíval na svůj odraz v zrcadle, a pak jsem šel za ostatními.
Tom
Už se těším na další zápas. Fotbalu se věnuji už od svých pěti let. Je to můj nejoblíbenější sport. Miluji ho. Nikdy nebudu tolik někoho milovat jako fotbal. Musíme porazit FC Norimberk!!!!
Bill
Přišel jsem k trenérovi. „Pane… myslím, že není vhodné, abych teď hrál. Ono mám asi zvýšený tlak a točí se mi hlava. Asi se pozvracím nebo tak nějak,“ no nadarmo jsem kňoural jak děcko. On mě rovnou čarou poslal k citlivkám. „Sakra…“
Tom
Konečně! Nastupujeme na hřiště. Běžíme v řadě za sebou. Dneska jsem si speciálně spletl své copánky, takže mi to děsně sluší. Hned, jak se postavíme na hřiště do jedné linie, všimnu si takové namalovaného kluka. „Nějakej buzerant,“ šeptnu si pro sebe.
Bill
Bože, už vidím, budu mít modřiny po celým těle. Měl jsem docela strach, byl to přeci jen můj první zápas. „Patriku?! Že mne budeš krýt?“ no jak jsem se to zeptal a pohledem jsem přešel jinam… pohled se mi zastavil na jednom z protihráčů. Mami, já se bojím…
Tom
Cítím, že mě někdo propaluje pohledem. Podívám se tím směrem a zjistím, že to je ten kluk, co vypadá jak buzerant… i když… je celkem pěkný. Ježiš!! Mám nějaké teplé myšlenky. Ale ty hned zažene pískot píšťalky od rozhodčího. Konečně začal zápas. Jdeme jim natrhnout prdeel!!
Bill
Zapískala píšťalka a já jsem zůstal stát na místě jak nějaké tele. Co teď… jakou mám vlastně pozici? Co mám dělat?! Všichni se někam rozběhli, a tak jsem se po chvíli taky rozběhl…
„Bille!! Míč!“ Cože? Koukl jsem blbě na toho, kdo to křičel, no pak jsem akorát tak ochutnal hlínu. „Mňam.“
Tom
Někdo na toho kluka kopl míč a on hned padl hubou na hlínu… ježiš, to je tele. Vsadím se, že neví, co má dělat. Běžím k němu a křiknu na něho: „Vstávej, ty tele!!“ Podívá se na mě svýma krásnýma očima a otvírá pusu, že mi něco řekne. Tváří se nabručeně. Asi jsem ho naštval….
Bill
„Seru na to!“ postavil jsem se a pořádně si odplivl. „Fuj, kurva…“ podíval jsem se ještě jednou na toho kluka… Byl tak hezký a já jsem se akorát tak ztrapnil a bylo mi do pláče… a tak jsem jednoduše utekl…
Tom
Chudák kluk… asi si myslel, že se ztrapnil. Mně ale přišel celkem roztomilý. Najednou se zvedl, odplivl si a dal se na útěk. Nevím proč, ale zavolal jsem na něho: „Počkej, já to tak nemyslel, vrať se!! prosím!!“ Otočil se, podíval se na mě a usmál se. Nejspíš mi odpustil…
Bill
Trochu jsem se pousmál. Zdálo se mi to dost ujetý… když na mě nejprve řve, a pak je docela milý. „A proč jako? Dohrajete to i beze mě,“ otočil jsem se a raději jsem pokračoval v cestě.
Tom
Teď jsem se nasral. Tak já na něho volám, chovám se tu před spoluhráčema jak debil a on mě odpálkuje??
„Jen si zdrhni, ty srabe!!!! Co tu děláš, když ten fotbal ani hrát neumíš??“
Bill
„No a co, že neumím fotbal! Za to umím jiné věci, které pro jistotu zase neumíš ty! Třeba takové… tancování… a víš co… ano, chováš se jak debil… máš pravdu. Ale ne předtím, ale teď. Surovče!“ nasraně jsem zrychlil krok.
Tom
Jakmile to dořekl a zrychlil krok, začal jsem křičet: „Zůstaň stát, ty buzerante!!… Teď jsi to hodně posral… tak třeba neumím tancovat, ale když ty neumíš hrát fotbal, tak proč tě mají v týmu??!!!!??“… Rozběhl jsem se za ním, on stál jako přimražený. Přiběhl jsem k němu a dal mu facku… nechtěl jsem, ale musel… urazil mě. „To máš za toho surovce.“
Bill
„Tak a teď se to potvrdilo…“ chytil jsem se za tvář. To bolelo… Hajzl jeden copatý! To se řekne mámě… „Tak fajn… trenére, končím,“ řekl jsem a pomalu jsem už stoprocentně odcházel… jsem fakt strašnej. Ale takto to prostě nejde… „Jsem srab a co…“ opakoval jsem si jak nejakej schizofrenik.
Tom
Teď mě opravdu dostal… nechtěl jsem ho nasrat až tak moc…. „No moment, ještě jsme neskončili… když se mi omluvíš, naučím tě pár triků…“ Bože já jsem kretén!! Co jsem to řekl?? Já chci učit svého protihráče, jak má hrát fotbal?? PÍÍÍÍÍÍÍÍSK!! Super! Poločas… aspoň s ním můžu ještě promluvit…
Bill
Utřel jsem si slzy. „Ale když k fotbalu jsem byl přinucen, a už jsem mu řekl, že je konec…“ zoufale jsem si sedl a podíval jsem se na něj. Je tak krásnej, a on zahazuje čas se mnou… Je to všechno divné. „Ale jestli chceš… já tě pak naučím tancovat…“ raději jsem to řekl hóóódně potichu…
Tom
„Ser na trenéra… až se to pořádně naučíš, tak si mu řekneš, aby tě přijal znovu. A tancovat se naučím rád… aspoň budu něco umět.“ Usměju se na něho. „A neřvi pořád… někdy se chováš jak malé dítě…“ Líbil se mi moc. Ale taky se mi líbilo, když jsme byli rozhádaní… Bylo to takové tajemné a já nikdy nevěděl, co mi odpoví, protože je nevyzpytatelný.
Bill
Mluvil, jako kdyby mě znal dost dlouhou dobu. Ale tak líbil se mi… moc. „Jo tak… jdu se převlíct a umýt obličej. Jinak…. seš milej,“ normálně jsem se musel červenat. Raději jsem se tedy postavil a šel… to bylo asi to nejlepší, co jsem mohl udělat.
Tom
On se začervenal!! Já věděl, že se mu líbím… už když mi nadával, tak se tvářil tak nějak zvláštně. Ježiš!! Musím na hřiště… „Tak jo, ale musíš počkat do konce zápasu, ok??“
Bill
„Tak jo…“ ještě jednou jsem se za ním otočil a zašel jsem do šatny, kde jsem se převlékl. Tak! A teď mi to totálně sluší! Ještě jsem se na sebe usmál, umyl jsem se, vzal si věci, dal do uší sluchátka a šel jsem si sednout a sledovat ten nudný zápas, kde se jenom prali o míč. „Hustý teda…“
Tom
Bože on je úžasný! Teď se nedokážu soustředit, ani na ten zápas. Najednou někdo zařve: „Tome!“ Otočím se, letí na mě míč. Odrazil jsem si míč od hrudi, zpracoval jsem ho, kličkuju a střílím na bránu… v tu chvíli si ani neuvědomím, že jsem střelil gól… pořád totiž myslím na Billa…
Bill
„No jo, co se dalo jiného čekat…“ usmál jsem se a přepnul jsem písničku a znovu jsem na něho čuměl jak debil. Bože, ale já přece nejsem na chlapy… počkat, on je kluk. Ale tak myslím, že experimentovat je normální, i když… možná se mi jen líbí jeho styl. Ano, přesně tak. Usmál jsem se sám pro sebe… I tak je nádherný…
Tom
„Góóóól,“ křičí fanoušci, ale já je nevnímám… všiml jsem si, jak se na mě Bill díval a pohled mu opětoval. Zjišťuji, že mi není lhostejný…
Bill
Z myšlenek mě později vyrušil otec: „Tak Bille, jak dopadl tvůj první zápas?“ To se dalo čekat, že pro mě přijede.
„Skvěle,“ zalhal jsem. „Ale ne, tati, ono víš, nechci hrát fotbal.“ Tatínek si raději sedl a nemluvil… „Ach jo…“
Tom
Zápas skončil, vyhráli jsme 1:0… Jupí!! Vyšel jsem ven a všiml jsem si Billa, jak s někým mluví… potichu si pro sebe mumlám: „Nenastupuj, prosím…“ Doufám, že opravdu nehodlá nastoupit…
Bill
„Tati, čekám ještě na kamaráda…“ hodil jsem si věci dozadu do auta a táta jenom přikývl a odjel. „No fajn…“ sedl jsem si na obrubník a jako vždycky jsem jen blbě koukal a čekal na zasraně krásného kluka.
autor: Cincina & Träumer
betaread: Janule
Tom je zase neskutečný, vynadá Billovi do buzerantů a ještě mu nafackuje xD Dobrý začátek =)
to je pekelne rozjety uz od zacatku
Děkujeme x)
LOLec tak to nemá chybu XD
tohle je prostě úúžasnýýý 🙂 chci další
ou chudák zrovna fotbal:D