autor: Emilia
„Tak co, Bille, už ses rozhodl?“ Zeptala se Maria, Billova osobní kadeřnice.
„O jak moc se mi vlasy zkrátí po shození těch dredů?“ Zeptal se Bill váhavě.
„Stoprocentně nepočítej se stejnou délkou jako při jejich zaplétání, nicméně, změna nebude tak drastická.“ Prohrábla Billovy dredy a naznačila přibližnou délku zkrácení. Bill žmoulal mezi prsty jeden z pramenů a přemýšlel.
„Ok, sundáme je.“ Řekl jistým tónem.
Mezitím na hotelu v Georgově pokoji
„Hagene, přestaň fixlovat.“ Obořil se na něj Gustav a vytáhnul schovanou kartu zpod jeho zadku.
„Jéj, jak se tam dostala?“ Zamrkal Georg nevinně a nadhodil překvapený výraz. Tom se uchechtl a uštědřil mu herdu do ramene.
„Mohl bys to hrát alespoň přesvědčivěji.“
„Jo, ty máš co mluvit, ‚pane poctivý‘.“ Udělal Georg prsty uvozovky, zdůrazňujíc tím ironii ve svém hlase, a vytáhnul kartu zpod Tomovy nohavice širokých džínsů.
„Ta není moje, tys mi ji podstrčil!“ Zamračil se Tom s hraným rozzlobeným výrazem.
„Jediný, kdo nepodváděl, jsem já, tudíž vaše peníze jsou moje peníze, pánové.“ Chystal se Gustav s vítězným úsměvem na tváři shrábnout sázku kluků.
„Gustave?“ Zadíval se na něj Georg a pobaveně vytáhnul dvě karty z kapsy jeho třičtvrťáků. Všichni se zaksichtili.
„Pocker nebyl nejlepší nápad.“ Shrne to Gustav a každý si s přikývnutím vzal zpět svoje vsazené peníze.
Zpět u Billa
„Je to vzdušnější a mnohem lehčí.“ Prohlížel si Bill v zrcadle svůj nový účes.
„Doufám, že je to přesně, jak sis představoval.“ Přestříkne Maria lakem naposledy ofinu.
„Je to perfektní, díky Mario.“ Zamručí spokojeně Bill slova díků.
„Kdykoli.“ Usměje se Maria.
…
Bill se od ní vydal rovnou do hotelu. Byl zvědavý, co na to ostatní řeknou. Hlavně na Tomův výraz se těšil ze všeho nejvíce. Nejdřív šel do svého pokoje, odložit si věci, a potom zamířil k Tomovu. Zaklepal a vyčkával. Když nikdo neotvíral, vzal za kliku. Dveře byly zamčené, Tom tam tedy nebyl. Vydal se za Gustavem, jenže ani ten nebyl na pokoji. ‚No jistě, beztak jsou všichni u Georga.‘ Protočil oči, že jej to nenapadlo hned, nejčastěji se scházeli u něj nebo u Toma.
„Nazdar, vy lemry.“ Vešel Bill suverénně dovnitř a všichni tři kluci na něj hleděli s otevřenou pusou. První se vzpamatoval Georg.
„Zase sis nechal udělat ježka? Myslel jsem, že s napodobováním zvířecích živočichů jsi skončil.“ Zašklebil se.
„Mohawk, jmenuje se to Mohawk, ne ježek.“ Opravil Gea Bill.
„To máš fuk, je to na jedno brdo.“ Nedělal si s tím Georg hlavu. Na nějaké odborné názvy si on nepotrpěl.
„Každopádně jsem nečekal tak velkou změnu.“ Ozval se konečně Gustav.
„No jo, dredy už mě nudily.“ Pokrčil Bill rameny a posadil se k nim na zem. Tom, pořád
neschopen slova, na Billa zíral. Byla to opravdu velká změna a vypadal tak nějak víc sexy.
Měl chuť se na něj vrhnout přímo tady. ‚Co jsme si řekli, Tome juniore? Na Billa se natěšeně
třást nebudeme.‘ Pomyslel si Tom přísně a malý Tom posmutněl. Bill se na Toma upřeně
zadíval a nadhodil nejsvůdnější výraz, který měl v rukávu. ‚Jen počkej, Tome Kaulitzi, budeš litovat svého unáhleného rozhodnutí.‘ Zablýsklo se Billovi v očích. Tom se odvrátil a hlasitě polknul.
„A co jste tu vy dělali?“ Podepřel si Bill bradu.
„Nic zajímavého. Hráli pocker a všichni podváděli.“ Sděloval Gustav. Bill se zasmál.
„Zoufalci, porazil bych vás všechny i s tím vaším podváděním.“ Nadzvedl Bill vyzývavě obočí.
„Uvidíme.“ Promnul si Georg dlaně a začal rozdávat karty.
Později na M&G
Kluci se připravovali na setkání s fanynkami. Měli ještě 20 minut času. Georg si odskočil někam na záchod a Gustav dostal hlad. Bill s Tomem zůstali v místnosti sami. Tom se snažil ovládat, ale s každým dalším pohledem na svého bratra v něm rostl nezkrotný chtíč. S tím novým účesem vypadal tak žhavě a upnuté kalhoty zvýrazňovaly jeho malý pevný zadek. Tom měl chuť ho za něj popadnout a rozdat si to s ním přímo na místě.
„Copak bratříčku, vypadáš nervózně.“ Olízl si Bill pomalu rty a dával si záležet, aby Tom zahlédl i stříbrnou kuličku.
„Ani ne.“ Pokusil se Tom o bezstarostný klidný tón.
„Ne?“ Nadzvedl Bill provokativně obočí a přiblížil se k Tomovi.
„Vlastně jo.“ Zrychlil se Tomovi dech.
„Z čeho?“ Přiblížil se Bill ještě více.
„Z tebe.“ Vydechl Tom, popadl Billa, přitiskl ho na stěnu a své rty hladově přitisknul na Billovy. Bill byl v šoku. Po chvíli se však vzpamatoval a začal spolupracovat. Tohle byl jejich první polibek. Billovi se v bříšku promenádovalo hejno motýlů a podlamovala se mu kolena. Nikdy jej nikdo nelíbal s takovou vášní a naléhavostí. Naprosto se do polibku ponořil. Přejel Tomovi po rtu jazykem, čímž ho vyzýval, ať jej pustí dovnitř. Tom chvilku provokoval, ale nakonec pootevřel rty a nechal do nich Billa proniknout. Jejich jazyky se proplétaly a Tomovi přejela prstem po celé páteři husí kůže. Bill zajel Tomovi do kalhot a přejel po narůstajícím vzrušení. Tom Billovi vydechnul do úst a stisknul mu zadek.
„Uhm.“ Zavzdychal Bill a přitiskl se na Toma. Otírali se o sebe klíny. Tom Billovi stáhnul kalhoty a vysadil jej na lavičku. Sám potom rozepnul svoje džíny a přirazil k Billovu klínu. Zoufale vzdychali a snažili se u zuřivého přirážení stále spojit své rty. Tvrdě proti sobě klouzali a polibky tlumili hlasité steny. Neměli moc času, Gustav s Georgem se mohli každou chvíli vrátit.
„Oh, panebože, přidej.“ Vzdychal Bill a Tom milerád uposlechl jeho přání. Trvalo setinu okamžiku, než se oba udělali.
„Tome? Tome, probuď se.“ Třásl někdo Tomovi ramenem. Tom ospale zamručel, otevřel oči a zamžoural na osobu rušící jeho spánek. Rozpoznal v ní Billa. ‚Počkat. Tohle všechno byl jenom sen?‘ Tom se pohnul a ucítil v boxerkách vlhko. ‚Kurva, pěkně živej a mokrej sen.‘ Musel usnout při tom čekání a malý Tom využil jeho bujné představivosti. Tom zrudnul, nejradši by se studem propadl do země.
„Bille, prosím tě, můžeš říct všem, že si potřebuju odskočit?“
„A-ale měli jsme tam dávno být, to snad nevydržíš?“ Podívá se na něj nechápavě Bill, Tom byl celý červený a divně se ošíval.
„Bude to jen vteřinka.“ Nečekal Tom na odpověď a vypálil z místnosti. Zabouchl za sebou dveře záchodové kabinky a s povzdechnutím se po nich svezl.
„Doprdele.“ Ulevil si nahlas a pěstí praštil do stěny. ‚Já vážně nejsem normální.‘ Začal si prsty kroužit po spáncích, jelikož mu tepalo rozrušením v hlavě. ‚Nemůžu šukat s nikým dalším, a teď se mi o něm dokonce zdá. Začínám z něj šílet. To bude titulek: Tomovi Kaulitzovi sexuálně haraší z jeho bratra.‚
„Panebože!“ Praštil Tom do stěny znovu. ‚Ok Tome, dýchej, to zvládneš.‘ Tom se postavil a sundal si kalhoty i boxerky. Utřel následky svého mokrého snu a poté si oblékl jenom kalhoty. Špinavé boxerky schoval na záchodě. ‚Po skončení meetka se pro ně vrátím. Snad je tu nikdo nenajde.‘
„Tome? Kde jsi sakra byl?“ Spustí na něj Lery.
„Na záchodě, Bill ti to neřekl?“ Podivil se Tom.
„Jo řekl, ale cos tam dělal tak dlouho? David zuřil, musel jsem ho nějak uklidnit, dneska má špatný den.“
„Ok, díky, Lery. Tak honem do práce, ať není naštvaný víc, než je. Nemám náladu poslouchat jeho přednášky.“ Hrnul se Tom ke klukům, nadhodil úsměv a společně vstoupili do místnosti.
Při koncertě
Bill dělal opět své sexy pózy, avšak Tom je teď mnohem intenzivněji vnímal. Pozoroval Billa… každý sebemenší pohyb. Ten upnutý kostým zdůrazňoval všechny jeho křivky. ‚Zasraný kostým, nesnáším ho!‘ Řekl Tom nasupeně v duchu. Jako by byl přesně navrhnutý tak, aby ho nenechal v klidu odehrát koncert. Hlavou se mu linuly hříšné myšlenky a znovu si vzpomněl na ten sen. Zaměřil se na Billovy rty. Způsobily mu už tolika slasti. Nikdy jej nenapadlo políbit je. V tom snu to však bylo tak žhavé. Tom ucítil Toma juniora probouzejícího se k životu.
‚Ne, kurva, tohle ne!! Přestaň myslet na takový sprosťárny.‘ Nadával.
‚To ty na ně myslíš, já pouze vykonávám svou funkci.‘
‚Funkci máš vykonávat u ženských a ne u Billa! Moment, cože? Ty kurva nemluvíš, ne! Asi jsem se vážně zbláznil!‘
‚A proč bych s tebou nemohl komunikovat? Já nemůžu za to, co si tvůj zvrácený mozek usmyslí.‘
‚Co ty víš, kurva, o mém mozku? Běž do hajzlu!‘ Zatřepal Tom hlavou a začal si pobrukovat melodii právě hraného songu. ‚Nemysli na to, Tome, nemysli na to!‘ Opakoval si stále dokola. Bill se otočil a zamířil k němu. ‚Ne, Bille, teď ne, prosím.‘
‚Jen pojď blíž, ať můžu dokonat svoji práci.‘
‚Ty drž kurva hubu, nepamatuju se, že bych se tě prosil o názor!‘ Bill přišel k Tomovi a opřel si loket o jeho rameno. V okamžiku, kdy se ho dotknul, projel Tomem elektrický výboj a malý Tom potěšeně stál.
‚Já ti to říkal, já ti to říkal.‘ Tom se rychle vytrhl a běžel na opačnou stranu podia. Bill se za ním udiveně díval. ‚Co to s Tomem je? Chová se kurevsky divně. Na meetku to samý.‘ Zakroutil hlavou. Musí zjistit, co se děje.
Po koncertě v tourbuse
„Tome, co sis to doprdele zase vymyslel? Na co ty potřebuješ psychologa?“ Máchal David rozčileně rukama. Nestačí jim osobní maskér, kadeřnice a všechno možný, teď navrch ještě psychologa.
„Prostě ho potřebuju, co nejdřív, prosím, můžeš to pro mě zařídit? Ale nesmí se o tom nikdo dozvědět.“ Nasadil Tom psí oči a David poraženě svěsil ramena.
„No dobrá, sice tě nechápu, ale fajn.“
„Díky, díky, díky. Děkuju moc, ani nevíš, jak jsem ti vděčnej.“ Poskakoval Tom radostí.
„Okay, okay, to bys být měl. No jdu ti shánět toho psychologa, takže čau později.“ Tom Davida vyprovodil ze dveří a praštil sebou na postel. Hned na to někdo zaklepal.
„Ohh ne.“ Zasténal. Kdo může otravovat? Neochotně se zvedl a zamířil otevřít. Jaké překvapení, když spatřil Billa.
‚Ale, ale, kdopak nám to přišel na návštěvu?‘
‚Ty kurva sklapni!‘
„Ahoj, ehm můžu dál?“ Chystal se Bill Toma obejít a vstoupit dovnitř, Tom však zatarasil rukou vstup.
„Ne.“
„Ne?“ Nadzvedl Bill nechápavě obočí.
‚No ták, přece ho nenecháš stát ve dveřích.‘
‚Řekl jsem ti snad, abys do hajzlu držel hubu, ne? Pokud ovšem nějakou máš.‘
„Víš, já… já, necítím se moc dobře, chtěl jsem být sám a odpočinout si.“
„Budeš ok? Myslím… chováš se poslední dobou divně, neděje se něco, o čem bych měl vědět?“ Optá se starostlivě Bill.
„Ne jsem v pořádku.“ Na důkaz svých slov se Tom usměje.
‚Chce tě ošukat, chce tě ošukat, to se děje!‘
„Fakt? Protože při koncertě si nebyl ve své kůži a…“ Nestihl doříct Bill, jelikož Tom zakřičel.
„Drž už, do mamutí prdele, hubu!“ Samozřejmě tím nemyslel Billa.
„Cože?“ Vykulil Bill nevěřícně oči.
„P-promiň, Bille, to nebylo na tebe.“ Začal se Tom koktavě omlouvat.
„Tak na koho? Nikdo jiný kromě nás dvou tu nestojí.“ Založil si Bill ruce naštvaně na prsou. ‚Sakra, přece mu nemůžu říct, že jsem nadával na vlastního ptáka.‘
„Já ti to nemůžu vysvětlit. Prostě jsem nemyslel tebe, ok? Promiň.“
„Víš co, Tome? Chováš se jak nějakej magor. Co se to s tebou děje? Radši půjdu.“ Otočí se rozzlobeně Bill a Tom ho chytí za ruku. Tohle posral.
„Ne, Bille, nechoď, já ti to prostě nemůžu vysvětlit…“ Bill se Tomovi vytrhnul a nenechal jej domluvit.
„Ne, Tome, tohle nemá cenu, přijď, až se vzpamatuješ.“ Kráčel Bill ke svému pokoji. Tom naštvaně třísknul dveřmi svého.
„Za všechno můžeš ty, ty jeden podělanej kreténe! No? Teď nemáš co říct, hm?!“ Tom si vytáhl roztřeseně krabičku cigaret a jednu si urychleně zapálil. ‚Definitivně potřebuju psychologa!‘
autor: Emilia
betaread: Clarrkys
Oh můj bože, Tom si povídá se svým ptáke 😀 To je moc 😀
Ten rozhovor Toma s Tomem byl perfektní xDDD Ale je mi Toma líto, nemá to vůbec lehké, když se kolem něj pohybuje někdo jako sexy Billí…=)
jo fakt potrebuje psychologa.. xD popravde me se tam moc nelibi ze mluvi s ptakem.. xD
[3]:To se ještě vyjasní, myslí si to jenom Tom, ale později zjistí něco úplně jiného:)
Psychologa? 😀 psychiatra…pane boze 😀
úžasný :):D
[4]: Tak to sem už teď zvědavá, jak se dá vysvětlit, že Tom vede hovory se svým ptákem 😀 😀 😀
a fakt už se těšim na další díl
[7]:No ono se to v dalším díle ještě úplně nevysvětlí, spíš až od tohohle o dva díly později. Tom si nějak vsugeroval, že s ním mluví, ale v podstatě je v úplně jiné situaci, však se všichni dočkají, nakonec se to vysvětlí×D