autor: Doris
Tom se culil, spokojený sám se sebou. V hlavě si zpětně promítal, co právě udělal. Vážně to nebylo tak těžké, jak si myslel. I když byl nervózní. Něčí penis měl v ústech poprvé a musel uznat, že to bylo dobré. Nebo to možná bylo tím, že to byl právě Bill.
Billův dech se postupně zklidňoval. Chytil svého mladého milence za krkem a přitáhl ho k sobě, aby mu mohl věnovat několik krátkých polibků. Bez ohledu na to, že Tomova tvář byla ulepená od dávky spermatu. Tom se nebránil, a také tomu nepřikládal žádný význam. Dokud se mu kůže nezačala mírně pnout pod zasychající tělní tekutinou. Poslední nezaschlé zbytky si otřel do dlaně. Chvíli na svoji ruku koukal. Byl zvědavý, jak to chutná. Povystrčil jazyk a opatrně si nánosy z ruky olizoval. Zaujatě při tom zamlaskal. Bill vzdychnul a raději uhnul pohledem. Kdyby ho měl v tomhle sledovat nějak dlouho, nejspíš by se neudržel a vzrušil by se znovu. A obával se, že už by se jen těžko uklidnil.
„Chutná to zvláštně.“ Zkonstatoval Tom, a Bill se, chtě nechtě, zasmál. Tomovu nevinnost zkrátka miloval. Byl roztomilý.
„Mohl ses umýt.“ Pohladil Toma lehce po tváři. Tom jen zakroutil hlavou.
„Chutná mi to.“
„Zase odejdeš?“ ozval se Bill po chvíli ticha s poněkud zkroušeným výrazem. Chápal to, proč k němu Tom nesmí, ale to nic neměnilo na faktu, že ho to mrzelo. Kdyby mohl, už by ho od sebe nejspíše nepustil. Ale všechno to, co dělali, bylo tak nebezpečné. Tom několikrát olízl svou kovovou ozdobu ve rtu a svůj čokoládový pohled zvedl k Billovi.
„Měl bych… ale nechci.“ Vzdychnul. Bill se na něj jen sladce pousmál.
„I když odejdeš, tak se vrátíš. A já budu čekat.“ Políbil ho na čelo a hned nato se zvedl. Tom zůstal sedět na zemi a sledoval Billa, jak na sebe navléká jednotlivé kusy oblečení.
„Bolelo to?“ ozval se Tom se zrakem zabodnutým na Billovu vytetovanou hvězdu. Bill se zasmál, když mu došlo, kam ten malý ďáblík kouká.
„Jo, bolelo. Ale stálo mi to za to.“ Přikývl Bill a vytáhl svoje kalhoty. Triko spustil na tělo a Tomovi se tak zakryl výhled. Pořád ještě přemýšlel, zda odejít, a nebo zůstat. Bill zmizel v kuchyni a za chvíli se vracel s tou slibovanou čokoládou. Položil horký hrnek na stůl a znovu se posadil. Tom se mu ihned vyšplhal do klína. Ruce mu omotal kolem boků a hlavu si položil na jeho rameno. Nos zabořil ke krku a klidně dýchal. Bill přivřel oči, když jeho kůži ovanul horký dech.
„Miluju tě.“ Zašeptal Tom a Billovi se zastavilo snad i srdce. Najednou nevěděl, co říct. Tedy věděl, ale bál se to říct. Věděl, že ať se mu to líbí nebo ne, miloval ho taky. Na jednu stranu ho to ale i děsilo. Nedokázal milovat nikoho ve svém věku a pak přijde malý kluk a poblázní ho? Nemělo to tak být.
„Já vim.“ Pousmál se Bill a líbnul Toma za ucho. Tom jen spokojeně zamručel, než se natáhl po hrnku s čokoládou. Byl až moc spokojený na to, aby si uvědomil, že mu Bill vlastně neodpověděl. Uvnitř sebe stejně cítil, že mu to ani Bill říkat nemusí. Cítil, že ho Bill miluje. A pokud ne, a jen si to nalhával, tak si to chtěl nalhávat dál. Seděl tam s ním ještě dlouho, než se opravdu zvednul a vrátil se domů. Ač se mu nechtělo. Rozhodně ale věděl, že na nějaký zákaz kašle. Potřeboval Billa a jeho máma mu ho rozhodně vzít nemohla.
Simone ani nenapadlo se nějak pozastavovat nad příčinou Tomovy dobré nálady v několika následujících dnech. Myslela si, že si s ním zkrátka Jorgen promluvil a všechno se vyřešilo. Víc po tom nepátrala. Ani ho nijak nekontrolovala. Pro Toma to byla značná úleva. Díky tomu mohl chodit za Billem v podstatě bez obav. Ale je pravda, že se nikdy nezdržoval příliš dlouho.
„Och bože, jsem zničený.“ Dopadl Tom do křesla po jedné delší procházce se Scottym. Bill se zasmál a sednul si naproti němu. Hladil Scottyho po hlavě, kterou si položil na jeho kolena a odesílal několik sms zpráv. V poslední době byl docela pracovně vytížený. Poslal poslední zprávu, mobil hodil na stůl a znaveně si promnul spánek.
„To já taky.“ Vzdychnul Bill a hlavu zaklonil do opěrky. Tom ho chvíli pozoroval, jak tam tak sedí se zavřenýma očima. Zvedl se z křesla a uhnízdil se mezi Billova kolena. Scotty pochopil, že pro něj už tu dál není místo a odporoučel se na svoje místo. Tom lehce chytil Billa za boky a rty přitiskl na jeho ohryzek. Lehce oždiboval kůži na jeho krku. Bill se zachvěl a pousmál. Pohladil Toma po vlasech. Dělala mu dobře tahle Tomova péče. Byl to pro něj příjemný relax, u kterého nemusel na nic myslet. Dokonce přestával myslet i na to, že by nic z toho dělat neměl. Už mu to bylo jedno. Tom rty a jazykem laskal tu jemnou kůži a vnímal pohyby Billova ohryzku, jak Bill ztěžka polykal. Billa v podstatě mučil i sebemenší dotyk od Toma a často ho stálo velké úsilí se udržet a neudělat něco, čeho by třeba později litoval. Tom zamručel a odtáhl se. Bill k němu stočil tvář a pousmál se. V duchu si nadával, že nemá moc pomyšlení na mazlivé hrátky. Byl vážně unavený. Tom se ale nijak nedoprošoval. Položil si hlavu na jeho kolena a spokojeně zavřel oči. Na zádech mu naskočila husí kůže, když se Billovy dlouhé prsty probíraly Tomovými dredy. Tom mu teď připomínal malé kotě. Stačilo už jen, aby začal vrnět.
„Jsi unavený.“ Zkonstatoval Tom, zatímco ukazováčkem přejížděl po Billově stehně.
„Ano, jsem.“ Přikývnul Bill. Tom se pousmál a zvednul k němu hlavu.
„Tak já půjdu.“
„Ne. Nechoď.“ Zakroutil Bill hlavou a na důkaz toho, že to myslí vážně, se vnořil do Tomových dětských úst. Tom přivřel oči a několikrát přejel po jeho tváři.
„Dobře. Ale jdi si lehnout.“ Zahuhlal během polibku. Bill ho naposledy políbil na špičku nosu a zvednul se. Vytáhl Toma na nohy a za ruku ho vedl do ložnice. Tom cupital vedle něj a nejistě si ohrnoval rukáv. Bill došel k posteli a zmoženě na ni dopadl. Tom se zahihňal. Bill hodnou chvíli jen tak nečinně ležel rozplácnutý v matraci, než se odhodlal se posadit a stáhnout ze sebe alespoň triko. Tom nejistě podupával vedle postele. Bill k němu vztáhnul ruku a stáhnul ho k sobě. Tom vypískl, jak najednou ztratil rovnováhu a žuchnul k Billovi. Nakrčil nos a šťouchl Billa do žeber. Ten se jen zasmál a přitáhl ho těsně k sobě. Nos mu zabořil do vlasů a klidně vdechoval jeho vůni.
Tom se mírně krčil a kreslil na Billovu bledou kůži nesmyslné obrazce. Cítil, jak se Billovo tělo postupně povoluje a klidné zvedání hrudníku ho utvrdilo v tom, že Bill usnul. Tom se v duchu pousmál a víc se natiskl k jeho tělu. Natočil hlavu a zvolna líbal vystouplé klíční kosti. Bill ze spánku zamručel. Tomovi bylo vlastně jedno, zda se probudí nebo ne. Nerušeně se mazlil s Billovou kůží. Do mysli se mu dostávaly představy, jaké by to asi bylo, mazlit se s ním nahý. Otírat se o Billovo horké tělo. Frustrovaně zakňučel. Nesměl na to myslet. Jeho tělo ho pak odmítalo poslouchat, a to Tom v daný moment vážně nepotřeboval. Sjel dlaní po Billově břiše až k lemu kalhot a nechal nenechavé prsty vklouznout pod lem. Hned je ale vytáhl a lehce se otřásl. Co nejšetrněji se vymanil z Billova objetí, aby ho nevzbudil a zapadl do koupelny. Nandal si do dlaní dostatek studené vody a zabořil do ní obličej. Zhluboka dýchal a snažil se ustálit svoje myšlenky a představy. Celé to zopakoval několikrát, než vyklouzl z koupelny a chystal se jít zpátky.
V chůzi ho ale zastavil pohled na jednu z menších skříněk se šuplíky. Na ní byl rámeček s fotkou. Byl na ní Bill s nějakým stejně starým klukem a pod nimi ještě jeden kluk. O dost mladší než byli ostatní dva. Tomovi se trochu sevřelo hrdlo. Že by to byl ten kluk? Opatrně vzal fotku do ruky a prohlížel si ji. Jeho dosavadní myšlenky nahradily myšlenky vcelku pochmurné. Uvědomoval si, že vlastně pořád neví, jestli je Bill nevinný, a nebo vinný. A ač si říkal, že mu na tom nezáleží, teď mu na tom záleželo. Začala ho sužovat jistá obava. Naskočila mu nepříjemná husí kůže, když si představil Billa, jak si násilím bere tělo toho kluka z fotky. Tom rychle zatřepal hlavou. Třeba to ani ten kluk není. Jeho zvědavost ale byla šílená. Položil fotku zpět na skříňku a pomalu otevřel vrchní šuplík. Trochu drhnul. Byl plný. Různé fotky a ústřižky. Pro Toma na těch fotkách byli jen neznámí lidé. Až na Billa. Prohraboval se obsahem až k samému dnu. Bylo tam několik novinových článků. Tom je vytáhl a skoro omdlel při pohledu na titulní strany. Všechny se týkaly jen toho jednoho – Billova obžalování. Tom pročítal jednotlivé řádky a jeho obava se stále víc a víc prohlubovala. Začínal být skoro přesvědčený o tom, že to Bill vážně udělal.
„Co tu děláš?“ ozval se Billův hlas a Tom leknutím nadskočil. Veškerý obsah mu vypadl z rukou a rozlétl se po podlaze. Bill sjel všechny kusy papíru pohledem a vrátil ho na Toma. Tom se zády natiskl víc na skříň. Billův pohled byl snad ještě kamennější, než když ho viděl poprvé. Jeho oči byly znovu chladné a záškuby ve tváři jasně ukazovaly, jak Bill skřípe zuby.
„Já… já jen.“ Zakoktal se Tom, když se snažil vymyslet dobré obhájení.
„Vypadni.“ Zasyčel Bill. Bylo mu naprosto jasné, co Tom dělal. Za prvé se mu hrabal ve věcech a za druhé mu prostě nevěřil. A to bylo to, co Billa vytáčelo asi nejvíc.
„Bille… já…“ kníknul Tom a oči se mu zaleskly. Bill ho právě vyháněl. A to velice tvrdě. Bill se zle zamračil a přešel několik kroků blíž k Tomovi.
„Říkám ti vypadni! Hned!“ Ukázal rukou směrem k východu a Tom popotáhnul. Pomalu se protáhl kolem něj a ještě před dveřmi zůstal stát.
„Já jenom…“
„Jdi do hajzlu!“ křiknul Bill, až Tom leknutím nadskočil. Obul se a rychle za sebou zavřel domovní dveře. Bill se zády opřel o stěnu a svezl se podél ní až na zem. Po dlouhých letech z jeho očí opět tekly slzy. Vztekle uhodil pěstí do kusu nábytku a hlavu sklonil mezi kolena.
„Kurva.“
autor: Doris
betaread: Clarrkys
Paní Dorisová, chcete dostat zmláceno ode mne? xD Tohle jsi mi neměla dělat teď večer. Jsem z toho nervózní. No to je jako v prdeli tohle. Ten Toman je blbý… nemohl taky radši zůstat sedět a dívat se na Billa aspoň. Chápu, chce to vědět, ale zase chápu Billa. Chápu oba dva. No to je šílený tohle s nima. Musí být oboum na brečení. Bill si musí připadat hrozně, že mu jeho láska nevěří a Toman si to bude vyčítat… zlato, piš dál, bo mi šibne už i z tohodle.
[1]: Přesně tak! Proooooč?! kurňa bych Tomovi utrhla hlavu za tu jeho děsnou zvědavost. Ale chápu je oba. Tom má prostě jenom strach aby se mu něco nestalo, ale na druhou stranu chápu i Billa. Myslel si, že konečně našel někoho kdo mu věřil a Tom to takhle pokazil…jááá tooo doo dalšíhooo díííílůůů nepřežijůůůůůůůů! A jděte už někam s těma reklamama!
Bože, naprostá dokonalost. Ale Tom nemá bejt zas tak zvědavej, ikdyž kdo by na jeho místě nebyl že?.. Tak rychle další díílek ;D ♥
[1]:
[2]: Úplně souhlasím…to se nemohl ovládnout? Ale je fakt, že teda to dilema…no…je mi líto jich obou a doufám, že bude další díl co nejdřív, jinak mi totálně hrábne.
Naprosto Billa chápu, tohle ho muselo hrozně ranit, ale měl by si uvědomit, že Tom je vlastně ještě skoro dítě, a co všechno si asi o Billovi musel vyslechnout, a že on, Bill, je v tomhle podivném vztahu tím dospělým a zodpovědným, a měl by Toma pochopit a hlavně mu věřit a na rovinu se s ním o všem promluvit a ne se utápět v sebelítosti…Tom prožívá svoji první opravdovou lásku, a to lásku ne právě jednoduchou a bezproblémovou a v jeho věku není jednoduché se s takovou láskou se vyrovnat, a Billův urážlivý postoj mi přijde trošku dětinský a sobecký, jednou stejně bude muset Tomovi říct pravdu, ať už je jakákoliv…
Samozřejmě povídku chválím, chválím a chválím =)♥
nééééééé:-(