autor: Sch-Rei & Kattulkaa
Elis: Nahnu trošku hlavu, „Copak?“ zamrkám.
Bill: „Nic. Co by mělo bejt?“
Elis: Pokrčím rameny a pousměji se.
Bill: „Tak vidíš.“ Pomalu se začnu obouvat.
Elis: „Sluší vám to s Tomem. Jde poznat, že jste dvojčata,“ usměji se.
Bill: Přikývnu. Nevím, co má v plánu… Budu si na ní muset dávat pozor.
Tom: Přijdu tam… V zelenobílém tričku a tmavých riflích. Dredy jsem si jenom svázal do culíku bez kšiltovky.
Bill: Podívám se. „Můžeme jít.“
Tom: Usměji se a chytím Billa za ruku a políbím ho na rty. Usměji se.
Elis: Zakroutím hlavou a vydechnu.
Bill: Ruku mu pevně sevřu.
Tom: Usměji se na něj a prohrábnu mu vlasy.
Elis: „Tak jdete?“ zvednu obočí.
Bill: Zavrčím. „Jdeme.“
Tom: Zvednu obočí a táhnu Billa za ruku ven.
Elis: Usměji se a jdu za nima.
Bill: Nic neříkám. Vždy, když vidím Elis, je mi nějak divně.
Tom: Otřu se tváří o Billovu a spokojeně vydechnu.
Elis: Protočím oči. „Ten doktor tam nebude celej den.“
Tom: Zakroutím hlavou. „No jo,“ vydechnu.
Bill: „V kolik jsi objednaná?“
Elis: „Umm… Za chvilku, takže honem,“ popoženu je.
Bill: Přikývnu a zrychlím tempo chůze.
Tom: Poslušně taky zrychlím chůzi.
Bill: Když dojdeme před budovu, podívám se na Elis.
Elis: Kouknu po nich a pousměji se na Toma… „Jdeme?“
Bill: „Jdeme.“ Otevřu dveře a vejdu jako první. Koukám po všech ženských s břichem.
Tom: Pořád ho držím za ruku… Taky po nich koukám… Boože, připadám si, jako by byly všechny ty děcka moje.
Bill: Posadím se na prázdnou židli.
Tom: „Billí?“ kouknu na něj.
Bill: Usměji se. „Hm?“
Tom: „Vstávej,“ naznačím mu, aby vstal a usměji se.
Bill: Postavím se. „To už jdeme dovnitř?“
Tom: Zasměji se. „Ne, to ne.“ Posadím se a stáhnu si ho na klín.
Bill: Usměji se a hlavu si opřu o jeho rameno. Všichni blbě čumí, ale neřeším to.
Tom: Usměji se a prohrábnu mu vlasy, do kterých ho políbím. Přivřu oči.
Bill: Spokojeně přivřu očka.
Tom: Políbím ho na tvář… Chytím ho zase za ruku a propletu s ním prsty. „Těšíš se?“ zašeptám mu do ouška.
Bill: Koukám na naše spojené ruce a přikývnu. „Těším.“
Tom: Usměji se a otřu se mu nosem o jeho.
Bill: Spokojeně zavrním a políbím ho.
Tom: Potichu se zasměji a oči zavřu. „Dokážeš si to vůbec představit?“ zašeptám.
Bill: Zakroutím hlavou. „Ne.“
Tom: „Ale bude to krásný,“ pousměji se.
Bill: „Možná.“
Tom: „Neboj, určitě…“ šeptám.
Bill: „Pokud bude jako ona,“ kývnu hlavou na Elis „Tak to bude horor.“
Tom: Zasměji se potichu a líbnu ho něžně na rty. „Neboj, nebude… Bude jako… My dva, hm? Jsme dvojčata, ne? A přeci jenom v něm je i kus mě, takže kus nás… Protože jsme jako jeden,“ šeptám a přitom mu začnu prohrabávat vlásky.
Elis: Celou dobu je nechápavě pozoruji… „Jdeme.“
Tom: Zvednu k ní pohled. „Už?“ zamrkám.
Elis: Přikývnu. „Už.“
autor: Sch-Rei & Kattulkaa
betaread: Clarrkys
Super.. dál 🙂
Tak musím říct, že v Elis se nevyznám, vypadá, že je v pohodě, ale nějak se nemůžu zbavit pocitu, že má něco za lubem…