autor: firelucy
Sice už končí letní prázdniny, ale do Vánoc je přeci jen ještě hodně daleko. Přesto tady máme jeden vánoční příběh dvojčat od firelucy, který pro vás opět přeložila Katie. Jmenuje se „První sníh a jmelí“. Užijte si třináctiletá dvojčata, jak blbnou ve sněhu, a pak možná ještě někde jinde 😀 J. :o)
V to brzké prosincové ráno byla venku zima, když třináctiletá dvojčata Kaulitzova vypadla z domu, aby si hrála ve sněhu. Celá ulice byla pokryta nedotčenou načechranou bílou přikrývkou a prosila oba chlapce, aby se do ní vrhli.
Černovlasé dvojče vyběhlo ze zahrady s nadšeným jekotem a rozhodilo ruce, jako by létalo v oblacích. Tancovalo kolem velkého stromu, předtím, než po zádech skočilo doprostřed toho bílého světa.
Dredatý chlapec se na něj smál a přiskočil, aby si lehl vedle svého bratra, sníh je téměř pohltil. Současně zvedli své nohy a ruce a začali vytvářet andělíčky, téměř stejně veliké. Nejtěžší část byla, dostat se z toho a neponičit to, ale podařilo se jim to s pomocí toho druhého.
„Tomi, pojď se mnou udělat sněhuláka.“ Mladší z chlapců si do náruče nabral trochu sněhu a začal na bílé ploše válet kouli, rychle se zvětšovala, jak se na ni nabalovalo více a více sněhu.
„Ty jsi sněhulák.“ Tom si nahrabal trochu sněhu pro sebe, ale místo toho, aby ho stlačil dohromady, tak ho házel nad Billa, jako kdyby skutečně sněžilo.
Bill se zachechtal a vrhnul se na své dvojče, skočil na něj a spadli na zem. Tom kolem něj obmotal ruce a překulil ho, čímž spolu hravě zápasili. Lapali po dechu a smáli se, když to mladší dvojče konečně vzdalo a svalilo se zpět do sněhu.
„Vyhrál jsem!“ Usmál se Tom, ale neslezl z bratrova těla. Pozvedl hlavu, která odpočívala na Billových ramenou, a pohlédl na toho černovlasého chlapce s růžovými tvářičkami. Bill se na něj usmál a hravě ho odstrčil, takže Tom vstal dříve, než byli mokří ještě víc.
„Teď mi uděláme sněhuláka.“
Chvíli spolu ještě dováděli, než začali dávat sníh dohromady a po chvíli před nimi stála velká bílá postava. Bill z kapsy vytáhl mrkev, která nějakým záhadným způsobem zůstala po jejich dovádění celá.
„Pojmenuju tě… Rockefórd.“ Rozzářilo se mladší dvojče na sněhuláka a připíchlo mu do obličeje nos, takže vypadal podivně, asi jako příliš velký pták.
„Proč jsi ho, pro boha, pojmenoval takhle?“ Tom se zazubil na svého bratra a sledoval, jak se Bill sklonil pro sníh, aby s největší pravděpodobností vytvořil Rockefórdovi uši.
„Protože chci… a protože já HO chtěl udělat!“ Sněhová koule, kterou Bill vytvořil, se střetla s Tomovým břichem, načež černovlasý chlapec začal pobíhat kolem sněhuláka a schovával se za něj, aby se ubránil útoku svého bratra.
„Oooh… to nebyl dobrý nápad.“ Tom se sklonil a nabral si více té sněhové hmoty, najednou ucítil náraz do svého zadku, do kterého ho udeřila další z bratrových koulí. „Billy, za tohle zaplatíš.“
Slyšel Billovo šílené chichotání, tiše se plížil za svým bratrem a zamířil na něj. Bill zakřičel, když Tom vyskočil zpoza sněhuláka a mrsknul mu kouli přímo do obličeje.
„Oh, to jsi neměl dělat!“ Tom poznal, že se Bill rozohnil, a to byl čas na to, aby neztrácel ani vteřinu a ustoupil, takže utíkal zahradou, aby si zachránil svůj drahý život. Bill byl ovšem vždycky to rychlejší dvojče.
„Za to zaplatíš, ty idiote.“ Billovi se podařilo opět skočit na své dvojče a nyní byl rozkročený nad Tomovými zády, zatímco mu bořil obličej do studeného sněhu. Tomovo smějící se tělo se zavrtělo pod Billem.
Bojovali spolu, navzájem se házeli do sněhu a prostě si užívali tuhle roční dobu. Tom byl první, kdo pocítil to chladné bodání, když se mu sníh dostal pod rukavice a jeho ruce mrzly.
„Co se děje?“ Bill vstal ze svého andělíčka a postavil se před své dvojče, kontroloval Toma, jestli se nezranil během jejich hrátek. Bill znal všechny Tomovy výrazy a to zamračení na jeho tváři mu napovědělo, že se něco děje.
„Začínají mi znecitlivovat prsty.“ Tom mu ukazoval své promočené rukavice a sledoval Billa, když je z něj stahoval; ten studený vzduch to dělal ještě horší. Jeho ruce ovšem nezůstaly dlouho venku, protože si je Bill nacpal pod bundu.
Tom byl ohromen, když Bill necouvnul, jak se jeho studené prsty dotýkaly jeho holého břicha. Bill jen přistoupil blíž a tlačil si Tomovy ruce více k tělu. „Lepší?“
„Mhm!“ Tom se usmál a užíval si, jak teplo z Billovy pokožky zahřívalo jeho ruce. Bill byl na něj tak hodný, tohle byla jen jedna z věcí, které pro něj jeho bráška dělal. „Nebude ti zima?“
„Ne… líbí se mi to.“ Usmál se na něj Bill a sám položil své ruce Tomovi kolem pasu, aby se ho mohl držet. Měli ve zvyku se takhle držet, i když nikdo neodcházel.
„Tvoje kůže je tak teplá.“ Třel Tom svými prsty proti Billově pokožce a kroužil Billovi po břiše.
To vysílalo brnění po Billově páteři a zavřel oči, když ho něžně hladily prsty jeho bratra, nezáleželo na tom, že jeho prsty byly jako kostky ledu, protože byly Tomovy.
Čas kolem nich plynul, jak tam jen tak stáli a dívali se navzájem do očí, oba s růžovým nádechem ve tvářích a s úsměvem na rtech. Nebylo to divné, u nich to bylo normální. Sdíleli spolu všechen čas, ale každý byl něčím zvláštní.
Mamka na ně zavolala, aby šli dovnitř, že jim udělá horkou čokoládu. Ta nabídka byla příliš lákavá, tak dvojčata vyrazila k domu, kde je ve dveřích přivítala vůni čerstvě upečeného cukroví.
„Jděte se převléct a vykoupat, abyste se zahřáli, a až budete hotovi, tak vaše čokoláda bude taky hotová.“ Pohladila je Simone po vlasech. Po slovech své mamky vyběhla dvojčata dunivě do schodů, popadla nějaké suché oblečení a šla do koupelny.
Tom napouštěl vanu, zatímco Bill hledal ručníky a pěnu do koupele. Dvojčata milovala bublinky ve vaně. Koupelna se rychle zaplnila vanilkovou vůní a zvukem padajícího oblečení.
Bill bojoval se svým zipem u kalhot, tak ho Tom přišel zachránit, kytaristovy ruce věděly, jak vyřešit takový problém. Bill s našpulenou pusou pozoroval, jak jeho starší bratr donutil zip, aby se rozepnul, a na tváři se mu objevil samolibý úšklebek.
„Chceš, abych ti sundal i boxerky?“ Tom se na něj usmál a Bill vyplázl jazyk, jak si sundával spodní prádlo a neomaleně sledoval Toma, když dělal to samé.
Tom se zasmál a otočil, jak hledal gumičku, do které sepne své dredy, aby se mu do nich nedostala pěna. Bill se chopil příležitosti a chytl gumu bratrových boxerek, stáhnul mu je ke kolenům a okamžitě skočil do vany.
„Hey!“ Tom se hravě zamračil předtím, než si sundal boxerky a s pomocí bratra se vyšplhal do vany, kde seděl zády k jedné straně vany, takže byl čelem svému bratříčkovi. Bill se na něj ušklíbl, potopil se více do vody a vrazil nohou do Tomova stehna.
Tohle byla hra, kterou spolu hráli, a Bill většinou vyhrál, mladší dvojče totiž nemělo dredy, a tak nemělo problémy s tím, že se mu vlasy vymáčí v bublinkách.
Tom se zavrtěl, když se mu Billovy nohy snažily dostat do klína, a opatrně ho kopal do stehen. Smyslem hry bylo dostat se nohama na druhou stranu vany, takže museli tlačit nohy od sebe, ale nesměli používat ruce, pouze nohy.
„Seš tak slabej.“ Tom vyplázl jazyk na své dvojče a zasmál se, když ho na boku zašimral Billův velký palec. Noha jeho dvojčete mu putovala přes břicho a tlačila na Tomova stehna, ale Tom držel své nohy pevně u sebe.
„Oh, vážně?“ Promluvil Bill afektovaně, tento tón používal vždy, když si byl jistý, že ví něco, co Tom ne. Černovlasý chlapec se zazubil, než se pořádně nadechl a celý se potopil. Tom už nebyl tak zblázněný do bublinek, když mu blokovaly výhled na jeho dvojče.
Bill byl pod vodou jako v úplně jiném světě, bylo tam ticho. Ačkoli vana nebyla tak velká, tak oba byli štíhlí, což Billovi umožnilo, aby čelil Tomovým stehnům, tentokrát měl v úmyslu podvádět.
Jeho velký brácha sebou trhnul, když se Billovy ruce rozběhly po jeho nohou, ale brzy byl Tom zpátky ve hře, když se Bill snažil oddělit jeho nohy od sebe. Bill bojoval vší silou, aby oddělil Tomova stehna, ale dredáč byl vždycky to silnější dvojče.
Tom zjistil, že je zábavné, jak Bill ani s pomocí rukou nedokázal vyhrát tuhle hru. Obvykle nebyl Tom do hry tolik zabraný, ale dnes ho jeho bratr nemilosrdně škádlil. Bill se stejně musel někdy nadechnout, a když to udělal, tak zrovna nad Tomovým klínem, kde těžce oddechoval.
„Říkal jsem to, seš tak slabej.“ Usmál se Tom a Bill se na něj drze zamračil, ale brzy jeho výraz zmizel. Povolil své smrtelné sevření kolem Tomových nohou a pomalu se mu dech uklidňoval. Dredáč se na něj culil, ale Bill věděl, jak vyhrát tuhle hru bez použití čistého násilí.
„Možná jsem.“ Bill omotal své ruce kolem bratrova krku a položil se na něj, teplá voda byla příjemná oproti jeho nahé pokožce, ale ne tak jako Tom.
„Hmm.“ Tom kolem Billa na oplátku obmotal ruce a jen relaxoval opřený o vanu, když držel pevně svého bratra. Vypadala to, jako by Billovo nahé tělo patřilo k tomu jeho.
„Jen možná.“ Zamumlal Bill a pohodlně se uvelebil na Tomovi. Ztvrdlé prsty hladily záda mladšího dvojčete, což způsobilo, že Bill zavrněl a přitiskl nos k Tomovu krku.
Zcela nevinně se Bill přitulil k Tomovi. A kdyby nebyl tak zaměřený na svou ruku, možná by zjistil, že ho něco šťouchá do stehna. Když přišla ta správná chvíle a Tom byl uvolněný, jak nejvíce mohl, tak se Bill zakroutil mezi nohama svého dvojčete.
Tom přemýšlel o tom, co si na něj dnes jeho bratr připravil, protože Bill obvykle nebyl tak přilnavý. Tom měl ve své mysli, jak mu jeho dvojče prokluzuje mezi nohama, a to způsobovalo brnění Tomovým břichem, což bylo vážně příjemné.
„Tomi?“ Bill naslouchal, jak jeho dvojčeti bije srdce a všiml si jednoho těžkého úderu; už před sebou byli vzrušení, takže to by neměl být problém. „Vyhrál jsem.“
„Cože?“ Tom byl tak zabraný do své relaxace, že stěží zaregistroval bratrova slova, natož jeho činy. Billovi se vyvedl jeho úmysl, a teď se Tomovy nohy dotýkaly stran vany. Tom zasténal.
„Tys podváděl!“ Náhle si Tom uvědomil, že má stále erekci, a zajímalo ho, proč z něj Bill ještě neslezl, ne že by to chtěl, samozřejmě.
„Yeah… teď si dáme kakao.“ Zívl Bill, zvedl se ze svého dvojčete a nevědomky se otřel břichem o Tomův penis. Bratrovy ruce ho vypustily ze sevření a Tomova ústa se na zlomek sekundy otevřela, jako reakce na dotyk, který právě obdržel.
„Co?“ Bill vylezl z vany a pozvedl obočí při pohledu na své šokované dvojče, Tom byl občas divný. Zabalil se do velkého bílého ručníku a začal se sušit.
„Nic.“ Sebral se Tom a drze se usmál, když vystoupil za svým bratrem a zachvěl se, jak se jeho penis ocitl na chladném vzduchu. Zatraceně, byl vážně tvrdej. „Podáš mi ručník?“
Bill podal svému dvojčeti jeden z načechraných ručníků a podíval se na jeho penis, Tom ho měl vážně velkýho. Ale tohle bylo spíše narcistické posouzení, protože dole byli stejní.
„Přestaň zírat.“ Ušklíbl se Tom a setřel ze sebe poslední kapky vody, vyhýbal se však svému rozkroku nejlépe, jak uměl. Momentálně se té věci nemohl moc dotýkat, protože potom by si ho musel vyhonit, a tím pádem by mu vychladla jeho horká čokoláda.
„Nezíral jsem.“ Nasupilo se mladší z dvojčat a začalo se oblékat do svých starých tepláků a Tomova obnošeného trička. Bill se nemusel starat o to, že prochladne, protože tričko mu sahalo až k zápěstí, vypadalo to spíše jako šaty.
„Nekecej! Čučel jsi mi na ptáka.“ Dredáčovi se přes celou tvář roztáhl úsměv, když si oblékal boxerky a natáhnul na sebe nějaké oblečení. Bylo snazší, se takhle zbavit erekce, když nebyli nazí.
„Nene!“ Zalapal Bill po dechu a vypadl vážně, jako by byl jeho komentářem nesmírně uražen. „Stejně bych ho neviděl, je moc malej.“
Tom se vrhnul na svého bratra, ale to nebylo tak jednoduché, vzhledem k tomu, že si právě nasazoval ponožky. Bill se smál a utekl z koupelny, utíkal po schodech dolů a slyšel za sebou Tomovy zrychlené kroky.
Tom našel Billa u stolu s velkým hrnkem horké, hnědé tekutiny v rukou a talířem koláčků před ním. Simone mu také podala hrnek kakaa a Tom se přidal ke svému bratrovi, když na sebe útočili čokoládovými koláčky. Dvojčata vyhrála.
„Mm…“ zavřel Bill oči, jak si vychutnával chladnou a teplou chuť, kterou mu poskytovalo kakao. Olízl si rty, aby si setřel zbytky, které se mu tam dostaly. Horká čokoláda byl jeho zdaleka nejoblíbenější nápoj a on chtěl, aby mu to dlouho vydrželo.
Tom se přes okraj svého hrnku podíval na své dvojče a nepřítomně si hrál se svým piercingem ve rtu, zatímco sledoval ten malý růžový jazyk, jak olizuje smetanu. Kuchyně byla naplněna vřelou atmosférou, která tu byla jen o Vánocích, a Tom se cítil spokojeně a šťastně.
Malá útulná kuchyň byla naplněna zvukem Simonina vaření, občas věnovala pohled jednomu z chlapců, kteří milovali tu uklidňující atmosféru, jež je upozorňovala na přicházejícího ducha Vánoc.
„Jdeme.“ Kývl Tom na své dvojče, když oba zhltli tři koláčky a dopili svá kakaa. „Jdeme koukat na telku.“
Bill se držel těsně za ním, ale najednou Tom cítil, že se Bill zastavil, i když na něj neviděl. Tázavě se na něj otočil a povytáhl obočí na své dvojče, kterému se do jisté míry růžově leskly tváře.
„Jdi napřed, jsem hned za tebou.“ Bill se stydlivě usmál a zčervenal ještě víc, když se podíval nad jejich hlavy. Tom udělal to samé, a zjistil, proč se jeho dvojče chovalo tak divně. Nad dveřmi viselo zeleno-červené jmelí.
„Do prdele… yeah, ok, jen nechoď moc blízko.“ Otřásl se Tom při pohledu na tu věc a couval do obývacího pokoje, avšak nespustil pohled z té strašné kytky. Od jejich mamky opravdu nebylo fér, že je rozvěsila všude, viděli ji a Gordona pod těmito malými keříky několikrát.
„Mamka s tím musí přestat. Co kdybychom pod tím prošli spolu?“ Bill rychle vplul do místnosti, co nejdál od dveří, a šel ke gauči, kde si Tom akorát dělal pohodlí.
„Ugh… děsivý!“ Opřel se Tom o opěrku a Bill po všech čtyřech vylezl na gauč, zapadl hlavou do klína svého dvojčete a zbytek jeho těla byl rozvalen, což se zdálo jako nemožná pozice v takovém prostoru. Televize se rozsvítila a oba byli lapeni do vánočních kreslených pohádek se zvířátky.
Jejich první prázdninový den rychle uběhl a už bylo pozdě v noci a oba kluci se šourali do koupelny, byli zcela vyčerpaní, ale ještě se jim nechtělo spát. Bill skončil jako první a odešel do svého pokoje, nedal Tomovi objetí na dobrou noc, takže Tom usoudil, že se ještě vrátí.
Bill se však do koupelny nevrátil, ale dredáč ho našel ve svém pokoji, jak odpočívá na polštářích.
„Nepodnikneme něco? Nemůžu spát.“
Tom přikývl a přešel k posteli. O víkendech a svátcích spolu byli často, protože jim chybělo sdílet jeden pokoj. Poté, co Bill dostal vlastní pokoj, se mezi nimi moc věcí nezměnilo, ale stále toužili po vzájemné blízkosti.
„Co mi dáš k Vánocům?“ Usmál se Bill na Toma a ten se přisunul ke svému dvojčeti. Bill si nepřítomně česal vlasy. Nikdy si nedávali žádné dárky, ale rádi předstírali, že ano.
„Poníka.“ Tom vzal svému bratrovi hřeben, posadil se před něj a česal mu jeho dlouhé, černé vlasy, které mu visely kolem obličeje. Po chvíli hřeben položil a pokračoval svými prsty. Nemělo smysl je česat, protože tak jako tak byly krátké.
„Hmm… radši bych chtěl fialového slona.“ Bill zavřel oči a užíval si ten pocit, jak Tomovy prsty projížděly jeho vlasy, což ho uspávalo. „Co si přeješ ty?“
„Nevím, možná novou kytaru.“ Tom sledoval svého bratra, jak tál pod jeho dotyky, a zajímalo ho, jak je možné, že on jediný dokáže Billa uklidnit. Jeho dvojče bylo vždy plné energie, ale někdy, když spolu byli v noci, tak se Bill prostě vzdal a stal se roztomilým bratříčkem.
„Vždyť už máš dvě.“ Opřel se čelem o to Billovo a cítil Tomův dech na své tváři, neměl v úmyslu se odtáhnout, nebo nechat svého bratra, aby přestal. „Pokračuj.“
„Já…“ Usmál se a jeho prsty dál putovaly Billovými vlasy, Tom přemýšlel o tom, co by si ze všeho nejvíc přál k Vánocům. „Chci polibek.“
Bill se zachichotal a nakonec se narovnal, ospale otevřel oči a zívnul. Jeho ruce si našly vlastní cestu na Tomova ramena, vždy si opláceli laskavosti, a teď byla řada na Billovi, aby byl milý a něžný. „No, tohle ti dát nemůžu, ale možná ti Santa tenhle rok nadělí holku.“
Tom se posunul blíž ke svému bratrovi a nechal Billovy ruce, aby mu putovaly po zádech a hnětly jeho svaly. Obvykle seděli tváří v tvář, když dělali něco takového, bylo to něco, co shledali ideálně intimní. „Yeah… nebo prostě dostanu novou kytaru.“
„Chci k Vánocům něco dobrého. Jako třeba čokoládu, nebo jahody, ty nejlepší na světě.“ Bill si olízl rty a představil si, jak jí velké, červené jahody, které chutnaly jako nebe. Jeho ruce se dostaly na Tomovu teplou pokožku, usmál se a položil si hlavu na rameno svého dvojčete, Tom udělal přesně to stejné.
„Byly by sladké a šťavnaté, prostě perfektní… nic by se jim nevyrovnalo.“ Tom zasténal, když Bill našel obzvláště dobré místo a mladší dvojče ho masírovalo. Bill miloval ten pocit, když se dotýkal Tomovy jemné kůže na zádech, pokud by se něco mohlo rovnat jahodám, byla by to Tomovo pokožka. Byla příjemná a ještě příjemněji voněla, Bill si byl jistý, že také úžasně chutnala.
„Ne však jahody v zimě, možná na naše narozeniny.“ Tomův hlas byl těžký, objal Billa svými pažemi a vytáhl si ho do klína, aby mu umožnil lepší přístup ke svým bolavým svalům. Bill si šťastně povzdechl a třel ho silněji, čímž z jeho dredatého dvojčete vycházely příležitostné stěny.
„Yeah, na dortu.“ Bill udělal poslední pohyb rukama a potom spočinul na bratrových lopatkách, to teplo, které vycházelo z jeho dvojčete, mu způsobovalo mravenčení v prstech. „Jdu si dolů pro mlíko, neusni mi tady.“
Tom byl příliš ospalý na to, aby Billa udržel, a tak opatrně vyklouznul z jeho náručí a naslouchal těm tichým krůčkům jdoucích po schodech. Stále cítil bratrovy prsty na svých zádech a teplý dech na svém krku, Bill to s rukama uměl.
V kuchyni se Bill napil mléka a položil sklenici do dřezu. Za malým, vánočními závěsy orámovaným oknem, viděl soustavně padající sníh. Usmál se a otočil, když slyšel svého bratra, jak vešel dovnitř, Tom vypadal tak uvolněně, když se opřel o futra.
„Pojď sem,“ zamumlal Tom a Bill šťastně vklouznul do té známé náruče a přitiskl nos pod bradu svého dvojčete. Chvíli takhle stáli a jen sledovali krystalky sněhu. Nebyl to ten vířivý druh sněhu, ale ani ten lehký, kdy skoro nesněžilo, bylo to těžké, vytrvalé sněžení.
„Pojďme spát, jsem unavený.“ Bill věnoval svému dvojčeti poslední sevření a odtáhl se, opět zívnul a zamrkal ospalýma očima. Jeho pohled zachytil něco nad jejich hlavami a on se na to zmateně podíval, byla to malá kytka.
„Oh, kurva.“ Tom sundal ruce z Billa a podíval se na tu zelenou, květinovou věc nad nimi.
Bylo to jmelí.
Oba kluci na to chvíli zírali a potom na sebe. Bill si úzkostlivě skousával ret. Pro jejich dětskou mysl zavrhnout moc té tradice jednoduše nebylo možností.
„Na tohle jedno jsem zapomněl.“ Bill sklopil zrak k zemi a hluboce se nadechl, nikdy předtím nikoho nepolíbil. Věděl, že Tom také ne. Ne, že by mu to jeho bratr řekl, kdyby ano, ale Tom krátce předtím prohlásil, že chce k Vánocům dostat polibek. „Hádám, že Santa letos roznáší dárky dřív.“
„Možná tohle může být dárek pro mě od tebe?“ Tom přejel svými klouby proti těm Billovým, Bill ho vzal za ruku a následně je spojil. Bill vždycky chtěl prožít svůj první polibek s někým, komu důvěřuje, a tohle možná nebylo až tak špatné.
„Yeah, a současně to může být i dárek pro mě.“ Zvedl hlavu a povzbudivě se usmál na svého bratra. Tom pozvedl obočí a napjatě Billa sledoval.
„Ale ty jsi chtěl jahody.“ Pomalu zvedl svou druhou ruku a hladil Billa po zádech, čímž si ho k sobě přistrčil. Billovy oči byly ve tmě tak zlatavé a Tom uvažoval, jestli ty jeho jsou taky takhle krásné.
„Chtěl jsem něco, co chutná dobře, a myslím, že ty bys mohl.“ Bill přitiskl svou ruku na Tomův nahý hrudník a poté na jeho obličej, jeho prsty lehce mapovaly jeho tvář a on cítil, jak se jeho dvojče opřelo do toho doteku. Tom se usmíval a červenal, ale Bill si byl docela jistý, že on také.
„Veselé Vánoce, Billy.“ Tom se naklonil a šťouchl svým nosem do Billova, uvažoval nad tím, jestli má zavřít oči. Bill to udělal a Tom cítil, jak se dotkly jejich hlavy a opatrně spojil jejich rty. Bylo to elektrizující.
„Veselé Vánoce, Tomi.“ Bill zašeptal ta slova do bratrových velkých rtů a poté ho políbil, nevěděl, co má dělat, ale stejně to udělal. Jemně přitiskl své rty na ty jeho a cítil, jak ho Tom držel pevněji a táhl ho k sobě, dokud oba nestáli pod jmelím.
Tomovy vnitřnosti byly jako v ohni a zapomněl na fakt, že mu nohy mrzly na chladné podlaze, když ho Bill chytl kolem krku a políbil ho vášnivěji. Experimentálně pohnul svými rty a zjistil, že bylo velice příjemné, jak se k němu Bill takhle tisknul a líbal ho tak sladce.
Bill byl první, kdo se odtáhnul, a to jen proto, že mu docházel dech, nikdy si nemyslel, že líbání může být tak dobré.
„S konečnou platností… to bylo lepší než jahody!“
„Nejlepší vánoční dárek všech dob!“ Tom pomalu otevřel oči a podíval se na Billův červenající se obličej a pootevřené rty, chtěl ho políbit znovu. Místo toho couval z místnosti s Billovou rukou v té své, a vedl své dvojče opět do ložnice, Bill s ním vešel dovnitř.
„Pořád chceš kytaru?“ Bill zalezl pod přikrývku ke svému dvojčeti, Tom seděl zády opřený o čelo postele a Bill si opřel hlavu o jeho stehno. Pod dekou bylo teplo, a tak ze sebe rychle shodil tričko a tepláky, které následně hodil na zem.
„Yeah… ale ještě radši byl chtěl další polibek.“ Tom lechtal Billa za uchem, přesně tam, kde věděl, že to má Bill rád, a jeho bratr si povzdechl a objal Tomovu nohu. Tomovy boxerky bránily Billovi přitisknout tvář proti jeho horké kůži a tak stáhl lem dolů, odkrývaje štíhlý bok, na který si položil tvář.
„Chci další jahody.“ Bill mu stáhl boxerky a šťastně se usmál pod jeho tvář. Poté otočil hlavu a zabořil ji do Tomovy jemné kůže na podbřišku, bylo to tak příjemné. Tom byl hřejivý a příjemný a Bill ho toužil ochutnat víc.
„Nikdy jsi neměl jahody.“ Zasmál se Tom a zaklonil hlavu, s přivřenýma očima sledoval své dvojče a cítil Billův dech na svém téměř nahém břiše. Bill se usmál do jeho pokožky a přehodil si nohu přes Tomovu a jednou rukou mu stáhl boxerky.
„Chci tě zase ochutnat.“ Bill spojil rty s tou krémovou kůží pod sebou a zjistil, že Tom tam dole chutná dobře. Tom se třásl, když cítil, jak Bill opatrně líbal jeho kůži, skousával ho a kmital jazykem po jeho pupíku.
„Můžu teda dostat další polibek?“ Tom opravdu nechtěl zastavit svého bratra v ochutnávání své kůže, ale tak zatraceně moc chtěl Billa políbit. Jeho bratr se po něm začal plazit a malými polibky mapoval Tomův hrudník, zastavil se na klíční kosti, kterou pomalu olizoval.
Tom se třásl a věděl, že už je tvrdý, ale Billovi to nevadilo, když si obkročmo sedl dredáčovi do klína. Billovy polibky se přibližovaly k jeho rtům, jak mu jemně skousával ramena a čelist, čímž si vytvářel cestičku k Tomovým dychtivým rtům.
Tom přiložil svou ruku na Billa a pomalými uklidňující pohyby ho hladil po bocích a zádech. Bill si něco mumlal a poté ho opět políbil, tentokrát žádostivěji, ale pořád něžně.
Tom chtěl ochutnat Billa, stejně tak, jako ho ochutnával on, a tak vystrčil jazyk, lízal Billovy rty a jazykem po nich kroužil. Billovy prsty zajely dredáčovi do vlasů, kde ho jemně tahaly, a vydával tiché steny, když mu Tom strčil jazyk do pusy.
Bylo to tak úžasné, když se jejich jazyky střetly, a Tom nyní uvěřil, že tohle je nejlepší vánoční dárek na světě. Bylo tak příjemné, když se na něj Bill tisknul, stejně jako ve vaně. Bill myslel na to samé, užíval si Tomovu sladkou chuť a tu tvrdost, která tlačila na jeho zadek.
Když se Billův piercing dotknul Tomova patra, tak starší dvojče hluboce zasténalo, což způsobilo, že se černovlasý chlapec zachichotal. Bill se posadil a podvědomě kladl větší tlak na Tomovu erekci, jeho vlastní se začala rýsovat, když Tom vydal ten zvuk.
„Uff, Bille.“ Tom cítil teplo, kroucení a celou řadu věcí, které nedokázal tak zcela vysvětlil. Ten polibek a to, že měl Billa na sobě, nějak způsobilo, že se mu v břiše všechno rozvlnilo a Tom neměl tušení, co s tím; popadal dech a zoufale se chvěl.
„To bylo dobré.“ Billova tvrdost narážela do břicha jeho dvojčete a na přední straně boxerek se objevila tmavá skvrna, což znamenalo, že začínal vlhnout. Zavrtěl se bratrovi v klíně a to skvělé tření probudilo jeho penis, což ho přimělo sténat a vrtět boky.
„Mmm, tohle taky.“ Tom naklonil hlavu k ramenu svého dvojčete a položil mu ruce na kyčelní kosti, kontroval jeho pohyby a narážel na něj. Bill se zachvěl a opět zasténal, přímo Tomovi do ucha, čímž překvapivě začal jeho penis pulzovat ještě víc.
„Polib mě.“ Štípal Bill Tomovu zpocenou pokožku a Tom naklonil hlavu, aby spojil rty se svým bratrem a dychtivě ho líbal. Brzy zjistili, že když budou dělat tyhle věci naráz, tak je to ještě úžasnější, a Bill tvrdě pohupoval svým zadkem a cítil, jak to pod ním pulzuje, ale nevěděl, co s tím má dělat.
„Mmh… Tomi… dotkni se mě…“ Kňoural Bill a Tomovi se to nemuselo říkat dvakrát, jeho ruce začaly okamžitě putovat po těle jeho dvojčete. Bill byl tak teplý. Vsunul prsty Billovi do boxerek a cítil, že i kůže tam je jemná a hřejivá. Uvažoval nad tím, jaké by to bylo, kdyby měl jeho nahou pokožku na té své.
Bill šťastně zakňoural, když mu Tom začal stahovat boxerky. Chvilku mu to trvalo, ale nakonec se Bill mohl zase posadit. Tentokrát zasténal hlasitěji, když jeho nahý penis přejel po Tomově břiše a jeho dvojče se na něj usmálo.
Tom nadzvedl boky, když Billovy ruce zatahaly za jeho spodní prádlo. Odhodil je a stiskl Billův zadek. Bill zasténal a sklonil své rty k těm Tomovým a velmi pomalu se posadil na vrcholek Tomova penisu, oba zalapali po dechu a zasténali.
„To je tak úžasný, Billy, tak, tak úžasný!“ Bill jen přikývl a opět se na Tomovi zhoupnul, a oba si přáli, aby to trvalo věčně. Ale brzy na to pocítil Tom další vlnu tepla ve svém břiše, a tentokrát ho přiblížila k něčemu, čím si nebyl tak úplně jistý.
„Oh, Tomi, cítím…“ Bill nedokončil větu a z jeho úst vyšlo jen dlouhé, třesoucí se sténání, zatímco se vrtěl v Tomově náručí. Tom cítil, jak mu teplá tekutina stéká po břiše do rozkroku, což ho ještě více nažhavilo.
„Já taky!“ Tom zatnul zuby a zabořil hlavu do prohlubně pod Billovým krkem, když bylo jeho tělo zmítáno vlnami rozkoše, a přitisknul se ke svému bratrovi. Bill ho pohladil po tváři a tiše mu něco pošeptal, kolébal ho v náručí a držel ho pevněji.
Oknem proniklo světlo z ulice, zlatá záře osvětlovala vločky, což vytvářelo malé stíny na stěnách, skoro to vypadalo, jak kdyby sněžilo uvnitř. Tom se neodvažoval pustit svého bratra, jen ho držel a sledoval, jak mu malé stíny putovaly po zádech a poté na postel.
„Tomi, jsi v pořádku?“ Zamumlal Bill do jeho pokožky a nedokázal se ubránit tomu nutkání zase ho ochutnat, a tak slízával Tomův pot pod uchem. Teď se opravdu cítil ospale, ale jeho dvojče chutnalo tak dobře a Bill si nebyl jistý, jestli chce zastavit jeho ochutnávání.
„Nikdy předtím jsem nic takového necítil, bylo to tak příjemné, Billy.“ Zašeptal chraplavě Tom a spadl na matraci, Billa táhnul s sebou. Cítil se tak vyčerpaně a všiml si, jak se Billův dech prohlubuje, chtěl usnout se svým bratříčkem v náručí.
„Chceš spát tady?“ Stiskl ho ochranitelsky ve svém náručí. Stíny vloček neustále padaly, takže se zdálo, že spí venku.
„Ano, chci.“ Přitulil se Bill blíž a naposled přejel svými rty po Tomově klíční kosti, opravdu chutnala lépe než jahody. „Myslím, že mám rád jmelí.“
„Yeah. Já taky.“ Usmál se Tom. Opět se podíval z okna a poslouchal, jak Bill usíná. Ze rtů mu uniklo zívnutí a zabořil nos do vlasů svého dvojčete, třel jeho jemnou kůži a cítil, jak se zahřívá, i když kolem nich padal sníh, který je ukolébal ke spánku.
autor: firelucy
překlad: Katie
betaread: Janule
Nemám k tomu žadných slov který by něco takového mohla popsat musela bych vydat knihu o užasnosti této povídky xD .. Ne , Opravdu hltala jsem každé slovo od začatku i dokonce bylo to skoro dokonalé 🙂 .. I Když bych k tomu jednu vyhradu měla .. xD .. Myslím že je velice zvláštní aby ve 13 předtím nikoho nelíbali já vím že dívky dospivají rychleji než kluci ale mě je 14 a poprve sem se libala asi ve 12 takže mi to přišlo zvláštní ale na druhou stranu to bylo rozkošně nevinné 🙂
Teda, na to, že kluci zaujatě sledovali kreslené pohádky o zvířátkách, se potom nějak odvázali xDDD Bylo to krásné, takové dětské a v podstatě ještě nevinné, moc se mi to líbilo, a bylo to krásně vánoční ♥♥♥
[1]: Mě to s tím prvním líbáním ve 13. přijde naprosto normální, já jsem se líbala poprvé asi v 15. a to byla velká láska, ale to bude asi tím, že patřím spíše ke starším návštěvníkům tohoto blogu xDDD
Tahle autorka nikdy nezklame 😀 Líbí se mi styl, příběh, rozkošnost…prostě číst od začátku, nemoci se odtrhnout, nadechnout se až na konci 😀
A samozřejmě skvělý překlad…
Btw…mě zase přišlo na třináct to, co tam dělali až moc…no jo, my "starší" 😀 😀
To bylo moc pěkný, takový ze začátku roztomilý, a i pak to bylo tak nějak nevinný 🙂
To bylo tak tak tak.. mě uplně došli slova…užasně dokonale roztomilý
děkuju za překlad x)
Děkujeme za překlad, bylo to nádherné 🙂 ♥
Tak to mně dostalo to bylo strašně takový sladký a moc hezký. Je to moc nádherná povídka
Slaďounkýý ♥
Tyhle překlady se opravdu vyplácej, díky Katie <33
Tahle povídka byla dokonalá!♥
To jejich dovádění ve sněhu bylo krásné, dětské, roztomilé 🙂 A jak Bill zahříval Tomovy prstíky, to bylo nejkrášnější 🙂
A když si dávali horkou čokoládu, tak jsem na ni dostala taky chuť, tak jsem si ji musela taky doběhnout udělat 😀
Krásně se mi povídka četla, byla nádherná 🙂